Lukašenko 2001 (6.)

1. Mezi "eskadrou smrti" a volbami
2. Červenec - žádná okurková sezóna
3. Horký srpen - čekání na registraci
4. A jde se do finále - 14. srpna.
5. Poslední bitva vzplála - 9. září.
6. A co dál, aneb kdo to zaplatí?

Předvolební agitace staronového prezidenta zněla jako pohádka o tom, "Jak dobrý, čestný a spravedlivý Vladimír Iljič Lukašenko vyhnal opozici a stal se hodným carem", který pak všechno předepsal lidu k úhradě.

Splnil se tento jeho sen?

Posuďte sami

2001

Prezident Putin poblahopřál dne 10. září v telefonickém rozhovoru Lukašenkovi ke znovuzvolení
13. září prezident Lukašenko odmítl podepsat kondolenční listiny na velvyslanectví USA v Minsku poté, co toto nedalo souhlas s natáčením celé akce běloruskou státní televizí. Listiny pak druhý den podepsal ministr zahraničních věcí.
Senátor Jesse Helms představil dne 7. listopadu senátu USA "Belarus Democracy Act of 2001" (Bill S. 1645)
22. listopadu byl zadržen generální ředitel minské firmy Atlant a jeden z Lukašenkových protikandidátů v prezidentských volbách Leonid Kalugin a obviněn z řady hospodářských deliktů.
27. listopadu byl zadržen poslanec a ředitel běloruských železnic Rachmankov. Prezident konstatoval, že na řadě je dalších 15. V zásadě není nic jednoduššího než obvinit tyto lidi z úplatkářství, když bez něj nejde v Bělorusku nic a porušování zákonů, když systém je nastaven tak, aby bylo při podnikání nevyhnutelné.
28. listopadu navštívil Lukašenko Moskvu a jednal s Putinem.
4. prosince přednesl Colin Powell na setkání ministrů zahraničních věcí OBSE oficiální prohlášení k Bělorusku a konstatoval, že jeho vláda nerespektovala doporučení OBSE a volby neodpovídaly mezinárodním standardům.
H.-G. Wieck prohlásil, že mise dostává řadu dopisů, kde občané aktivní v opozici informují o zastrašování, jemuž jsou vystaveni.
Polské úřady oficiálně zaregistrovaly "Svaz běloruských politických uprchlíků v Polsku"
11. prosince zbavila generální prokuratura poslanecké imunity bývalého náčelníka běloruských železnic, Lukašenko nevyhověl žádosti profesora Bandaževského o milost a ministr zahraničí Chvostov informoval o tom, že jmenování nového vedoucího mise OBSE v Minskuje možné po změně jejího mandátu.
Roman Kazakevič, aktivista v Kuropatech byl odsouzen k pokutě ve výši přibližně 90 USD.
Profesor Jurij Bandaževskij a docent Vladimir Revkov z lékařské fakulty v Gomelu, kteří byli odsouzeni na 8 let odnětí svobody za úplatkářství, se odvolali k mezinárodnímu soudu ve Strasburgu a k výboru OSN pro lidská práva v Ženevě.
13. prosince byl šéfredaktor "Pagonya" Nikolaj Markevič byl odsouzen k pokutě ve výši 350 USD za účast na nepovoleném protestu proti zákazu těchto novin. H.-G. Wieck v interview Innterfaxu vyjádřil pochybnost, že lze v nejbližších 2 letech změnit mandát mise OBSE. Současně odmítl tvrzení, že provádí špionáž, o čemž musí vědět i běloruská strana, neboť její tajné služby rozmístily v prostorách mise zařízení k odposlechu.
14. prosince odmítli poslanci zahrnout do státního rozpočtu prostředky na vybudování památníku obětem stalinských represí
Běloruská prokuratura potvrdila, že v Kuropatech se konaly masové popravy organizované NKVD.
Vladimir Gončarik, Lukašenkův protikandidát, odstoupil s vedení běloruské odborové centrály
Podle konzultační firmy "Vermont Ltd" příjmy v Bělorusku zdaleka nedosahují prezidentem slibovaných 100 USD/měsíc. Naopak 31% vydělává méně než 38 USD, 36% pak 38 až 62 USD, u 23% je příjem do 100 USD a pouze 10% pracujících vydělává více než 100%

2002

Vedoucí pozorovatelské skupiny OBSE H.G. Wieck, který ukončil ke 31. prosinci 2001 svou misi, nedostal v lednu vstupní vízum do země. Ty také postupně odmítly prodloužit povolení k pobytu zbývajícím pracovníkům a vydat ho novým. Tím byla činnost skupiny paralyzována.
6. ledna byl ve vlaku Minsk-Moskva zadržen generální ředitel Minského traktorového závodu, obviněn z hospodářské kriminality. Později byla vznesena obvinění i proti generálnímu řediteli minského závodu na výrobu šampaňského a dalším vedoucím hospodářským pracovníkům.
Soud s vrahy Zavadského přinesl jejich odsouzení za únos, nikoli odhalení celého zločinu.
Hlavní Lukašenkův prezidentský protikandidát a předseda běloruské odborové centrály odešel pracovat do IOL v Ženevě.
DUBEN - nástupci H.-G. Wiecka v čele mise OBSE v Minsku nebylo prodlouženo povolení k pobytu a byl nucen opustit Bělorusko.
Andrew Carpenterovi, dočasnému vedoucímu mise OBSE nebylo prodlouženo povolení k pobytu a byl nucen opustit Minsk během 14 hodin.
Collin Powell požádal během červnového summitu v Kanadě ruského ministra zahraničních věcí Ivanova, aby Rusko působilo na Lukašenka ve věci vztahů Běloruska k OBSE.
11. června 2002 se setkali Lukašenko a Putin. Za dva dny Putin podrobil tvrdé kritice běloruský přístup ke společnému státu. rozhořel zostřující se spor mezi Lukašenkem a ruským prezidentem Putinem o charakter integrace v rámci svazového státu.
24. června byli odsouzeni novináři, dnes již zakázaných novin "Pagonya" - šéfredaktor Nikolaj Markevič a dopisovatel Pavel Možejko - ke 2,5 a 2 létům omezení svobody. To znamená pobyt ve vězení s volným pohybem (t.zv. "chimija") a práce na místě povoleném úřady. Příčinou byla zveřejnění materiálů, poukazujících na vztah prezidenta Lukašenka k "eskadrám smrti," které se podílely na zmizení jeho politických oponentů. Po amnestii byl jejich trest zkrácen o 1 rok.
27. června představil republikánský kongresmen a spolupředseda Helsinského výboru Christopher H. Smith kongresu návrh zákona o demokracii v Bělorusku (Belarus Democracy Act of 2002), který na jedné straně obsahuje podporu a na straně druhé sankce proti běloruskému režimu.
10. července přijalo 11. výroční zasedání Parlamentního shromáždění OBSE v Berlíně rezoluci k Bělorusku, ve které vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že dodává zbraně a vojenskou techniku teroristům a zemím poskytujícím teroristů útočiště.
12. července, po návratu ze zasedání OBSE v Berlíně převzal předseda Sjednocené občanské strany Anatolij Lebeďko sdělení, že je obviněn z pomluvy prezidenta.
18. července zvolila Odborová rada byl pod tlakem prezidenta Lukašenka nového předsedu odborové centrály. Stal se jím Leonid Kozik, bývalý zástupce vedoucího úřadu prezidenta.
Běloruská státní univerzita, na jejímž pozemku u hlavního nádraží v Minsku stojí restaurace McDonald´s, vypověděla nájemní smlouvu, kterou s McDonald´s před několika lety uzavřela minská radnice na 50 let. Na přilehlém pozemku má být postavena nový objekt univerzity, jejíž hlavní budova stojí o několik set metrů dále. Tato akce zřejmě souvisí se záměrem prezidenta Lukašenko nahradit americké McDonald´s sítí běloruských fast-food zařízení, která budou nabízet zdravá domácí jídla. Minský starost i náměstek ministra zdravotnictví v této souvislosti prohlásili, že jídla z McDonald´s poškozují zdraví. Na druhé straně je zde zájem rektora univerzity získat zpět ztracenou důvěru prezidenta.
14. srpna jednal Lukašenko v Moskvě s Putinem při níž Putin navrhl, aby se Bělorusko stalo součástí Ruské federace. Lukašenko později označil Putina jako intrikána a zrádce a konstatoval, že to co on si nedovolil ani Stalin.
22. srpna Lukašenko prohlásil, že by bylo dobré, kdyby Bělorusko navštívil římský papež. A mohl by se tam sejít s moskevským patriarchou.
IKEA odstoupila od 5 let připravovaného a oboustranně schváleného investičního záměru vybudovat v Bělorusku za 25 mil. USD svou dceřinnou společnost. Běloruská vláda trvala na tom, aby byl vytvořen společný podnik se dvěma závody koncernu "Bellesprom." Je sporné, že bude naplněn záměr vlády získat v tomto roce zahraniční investice ve výši 400 mil. USD.
4. září zveřejnila některá media přepis odposlechu telefonického rozhovoru ruského poslance a předsedu Svazu pravých sil Borise Němcova s předsedou běloruské Sjednocené občanské strany Lebeďka. Němcov v ní informoval o tom, že administrativa prezidenta Putina není Lukašenkovi nakloněna.
16. září odsoudil obvodní soud v Minsku šéfredaktora novin "Dělník" Viktora Ivaškeviče ke 2 letům omezení svobody (t. zv. "chimii" za pokus o neúctu a pomluvu prezidenta republiky. Odvolání k městskému soudu bylo dne 15. října zamítnuto.
27. září přijalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy rezoluci k Bělorusku hlasy 56 poslanců z 57 přítomných. Nebyl obnoven status Běloruska jako "zvláštního pozorovatele," který mu byl odňat v lednu 1997.
Ve dnech 28.-29. září se v Praze konala 4. konference stran pravého středu, jíž se účastnili zástupci z 15 zemí střední a východní Evropy. Bělorusko zastupovali Anatolij Lebedko a Jaroslav Romančuk (Sjednocená občanská strana) a Vincuk Vjačorka a Ljavon Borščevskij (Běloruská národní fronta). Jedním z výstupů konference byla Deklarace o situaci v Bělorusku.
2. října 2002 byli na minském letišti podrobeni více než hodinové prohlídce předseda opoziční Sjednocené občanské strany Lebeďko a jeho zástupce Romančuk, kteří se vraceli z konference v Praze. Byly jim zabaveny počítač a diskety pro podezření, že obsahují informace dokládající protistátní činnost majitele.
2. října 2002 přijal prezident Lukašenko místopředsedu irácké vlády a ministra vojenského průmyslu Abdela- Tavab Mula Huvejší, který přiletěl do Minsku 30. září na 6 denní oficiální návštěvu. Při této příležitosti Lukašenko prohlásil, že výhrady mezinárodního společenství vůči Iráku jsou "bezpředmětné a neprokázané."
4. října přijal prezident Lukašenko iránského ministra obchodu.
Evropské společenství přijalo 16. října deklaraci ve které vyjadřuje znepokojení nad úrovní svobody slova v Bělorusku.
23. října 2002 běloruské úřady po příletu z Moskvy zadržely a posléze vykázaly ze země ruského poslance a předsedu Svazu pravých sil Borise Němcova. Současně mu zakázaly vstup na území Běloruska na dobu 3 let. Němcov v souvislosti s tím označil Lukašenka za "zákeřného, cynického a nemocného člověka, jehož místo je v ústavu Serbského (psychiatrická klinika)"
29. října musela Bělorusko opustit moldavská občanka Alina Josan, poslední spolupracovník poradní a pozorovatelské mise OBSE, neboť běloruské úřady odmítly prodloužit její diplomatickou akreditaci.
4. listopadu 2002 omezila ruská společnost Gazprom dodávky zemního plynu do Běloruska, které jednak vyčerpalo roční limit dodávek za ceny 2-3x nižší než do zemí střední a západní Evropy, jednak je Gazpromu dlužno více než 200 mil. USD. Prezident Lukašenko v reakci na tento krok požadoval na běloruské vládě, aby si již nikdy nebrala úvěr od Ruska.
5. listopadu převzal Anatolij Lebeďko na velvyslanectví USA v Minsku vízum. Při odchodu byl zadržen policií a bylo mu předáno písemné upozornění, že za účast na konferenci ve Washingtonu (viz dále) a kontakt s ochránci lidských práv ze "Západu" může být stíhán za zradu a spolupráci se zahraničními tajnými službami.
14. listopadu se ve washingtonském Podnikatelském institutu konala konference "Osa zla: Bělorusko - slabý článek" organizovaná "Novou atlantickou iniciativou." Z Běloruska se akce účastnili m.j. předseda sociálně demokratické strany Stanislav Šuškevič, předseda Sjednocené občanské strany Anatolij Lebeďko, předseda frakce Běloruské národní fronty Vincuk Vjačorek, mezinárodní koordinátor "Charty 97" Andrej Sannikov a Irina Krasovská, žena podnikatele, který beze stopy zmizel v roce 1999. Na konferenci vystoupil též senátor John McCane a prohlásil, že "Lukašenko je poslední cestující na sovětské lodi potápějící se do oceánu dějin"
15. listopadu 2002 odmítla česká vláda vydat Lukašenkovi vstupní vízum na summit NATO. Ten pohrozil, že bude na západ pouštět uprchlíky a pašeráky narkotik.
K zákazu vstupu Lukašenka a 7 dalších státních funkcionářů se 19. listopadu připojilo i 14 států Evropské unie.
26. listopadu se k zákazu vstupu Lukašenka připojily i USA
27. listopadu navštívil Lukašenko Moskvu. Při té příležitosti prohlásil, že je připraven sednout si za stůl s Evropou třeba zítra, ale nesmí se na něj tlačit a mlátit ho do zad. Putin naopak sdělil, že Rusko poskytne Bělorusku další půjčku na "stabilizaci" běloruské měny. Místopředsedkyně ruského parlamentu Irina Chakamada k tomu v interview dodala, že Putin pochopil, že Lukašenko se dostal do situace, kdy je otrokem Moskvy a stačí ho jen vodit na krátkých opratích. Bojkot Minska Evropou a Amerikou tak pomohl Rusko.
29. listopadu Lukašenko při besedě se studenty Běloruské státní univerzty připustil, že bude znovu kandidovat na prezidenta ve volbách roku 2006
Ve dnech 3.-4. prosince navštívila Minsk delegace kongresu USA, jejímž cílem je, podle vedoucího delegace kongresmena Curta Weldona, normalizace vztahů mezi Běloruskem a USA, resp. OBSE. Mezi řadou jednání, která absolvovali, byla i 2 setkání s prezidentem Lukašenkem. Myšlenka dialogu s ním vyšla od předsedy ruského parlamentu komunisty Selezňova. Po čtyřhodinové večeři s Lukašenkem dne 3. prosince vydalo tiskové oddělení úřadu prezidenta zprávu, podle níž delegace prohlásila Lukašenko byl zvolen čestně a demokraticky a přinesl nový vítr do rozvoje země. Jsou též připraveni podpořit uznání stávajícího parlamentu a zrušení zákazu vstupu do USA pro představitele běloruského režimu. Kongresmen Weldon prostřednictvím US velvyslanectví v Minsku tato tvrzení kategoricky odmítl a prohlásil, že se zhrozil toho, jak je možné udělat takový nestydatý krok a vypustit tyto pobuřující lži. Podobná tvrzení jim byla při jednání podsouvána, ale byla kategoricky odmítnuta. Další hodinové jednání s Lukašenkem proběhlo 4. prosince.
Lukašenko prohlásil, že vydá vstupní víza každému představiteli OBSE, který přijede jednat do Minsku. I kdyby jich bylo 100.
5. prosince navštívil Lukašenko 3 televizní společnosti a konstatoval, že musí vybojovat běloruské diváky, protože dominující ruské TV kanály v posledních měsících ukázaly, jak málo si váží běloruského lidu.
Mezinárodní koordinátor Charty97 Andrej Sannikov vyjádřil nad příjezdem podivení a konstatoval, že Lukašenko ho využije k tomu, aby vtáhl OBSE do dalších zbytečných rozhovorů nebo pro dosažení dekorativní přítomnosti OBSE v Bělorusku. To je jeho normální taktika. Získat čas pod pláštíkem jednání. OBSE musí na Bělorusku tvrdě požadovat splnění všech právních závazků.
Předseda horní komory ruského parlamentu Sergej Mironov prohlásil 9. prosince na tiskové konferenci v Petrohradu, že Bělorusko nesmí být diskriminován a musí být přijato do Rady Evropy a dalších evropských struktur.
V souvislosti s vyhlášením týdne lidských práv dne 9. prosince přiřadil prezident USA Bělorusko k zemím jako Kuba, Zimbabwe, Severní Korea nebo Irán.
12. prosince <>přijal Lukašenko předsedu komunistické strany Ruské federace Zjuganova a řekl, že dobře zná jeho ideologii ... a tak bude-li mu těžko, může počítat s Lukašenkovou podporou.
22. prosince přijal Saddám Husajn běloruskou delegaci v čele se zástupcem vedoucího úřadu prezidenta Lukašenka. Konstatoval, že z úcty ke světu Irák vyhověl prosbě o přijetí inspektorů OSN na základě špatné rezoluce 1441. Vzhledem k tomu, že za 3 týdny nic nenašli, je čas říci USA - ne.
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld označil Bělorusko za zemi, která by jistě poskytla útočiště Saddámu Husajnovi, pokud by se rozhodl emigrovat.
31. prosince 2002 podepsaly Bělorusko a OBSE memorandum o nové misi OBSE v Bělorusku. Její hlavní náplní je pomáhat v oblasti demokratických institucí a ekonomiky. Třetím bodem mandátu je pak kontrola Pracovníci mise nebudou mít status diplomatů a její mandát se bude každý rok obnovovat. Obě strany to vydávají za svou výhru. Běloruská strana m.j. zdůrazňuje, že úmluva potvrzuje fakt vměšovaní předchozí mise do vnitřních věcí Běloruska a vyzývá k ukončení zákazu vstupu běloruských představitelů do řady evropských zemí. Vyslanec USA u OBSE konstatoval, ža pokrok bude záviset na chování Běloruska k misi OBSE v Minsku.
Muži v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině se dožívají nejnižšího věku v Evropě (59 - 63 let). Je to o 15 let méně než na Islandu a ve Švédsku.
Bělorusko je po Německu 2. největší obchodní partner Ruské federace (800 mil. USD měsíčně, resp. 6,5%). Ruské investice do běloruské ekonomiky dosáhly za prvních 9 měsíců roku 87 mil. USD (0,5% všech zahraničních investic Ruska), což je 3x méně než v Litvě, 5x méně než v Holandsku a 30x méně než na Kypru.
V průběhu roku stouplo nájemné bytů více než 5x a všech souvisejícíh služeb a energií v průměru 2,5x. Dosáhlo však pouze 40% reálných nákladů, jichž má být dosaženo v roce 2003.

2003

3. ledna předala prokuratura případ bývalého generálního ředitele MTZ Leonova soudu. Obviněný je ve vyšetřovací vazbě od 6. ledna 2002.
9. ledna 2003 přikázal prezident Lukašenko předsedovi vlády Novickému, aby ředitelé podniků, kde nejsou včas vypláceny mzdy byli uvolněni z funkce bez možnosti zastávat v budoucnosti vedoucí pozice.
V interview Radiu svoboda dne 9. ledna označil dohodu mezi OBSE a Minskem zvláštní zpravodaj PS OBSE pro Bělorusko Wolfgang Berendt za pozitivní krok, projevil však znepokojení nad tím, že stranou dohody zůstala otázka lidských práv. Konstatoval, že s prognózami je třeba počkat, až bude jasné, jaké pravomoci bude nová kancelář mít.
V lednu 2003 byla odsouhlasena privatizace společnosti Beltransgaz s účastí ruského Gazpromu. V únoru vláda rozhodla, že otevřená akciová společnost má vzniknout do 1. dubna. Největší problém představuje stanovení tržní ceny firmy. Vláda však odmítá, že část akcií by měla sloužit k umoření běloruského závazku vůči ruskému Gazpromu ve výši 130 mil. USD.
Množí se signály o Lukašenkově snaze změnit ústavu tak, aby mohl v prezidentských volbách kandidovat potřetí. Jednoznačnou podporu tomuto záměru vyjádřil předseda odborové centrály Kozik.
10. ledna 2003 byla v Libanonu zadržena zásilka zakázaného vojenského materiálu z Běloruska určená pro Irák. Podle jiných zdrojů nudí podezření i pravidelné "humanitární lety" z Minska do Bagdádu. Na palubě letadle, které mělo nedávno odletět z Minsku a jehož start na základě žádosti USA pozastavili orgány OSN, byli přítomni vedoucí pracovníci několika běloruských zbrojařských firem.
19. ledna navštívíl Minsk ruský prezident Putin.
29. ledna vystoupili představitelé opozice s prohlášením ke vztahům evropských institucí a oficiálního Minska, kde varují před jednostrannými ústupky režimu A. Lukašenka.
Ve dnech 5.-7. února pobývala v Minsku delegace PS OBSE v čele s poslankyní Bundestagu Utou Zapf. O jejich cestě rozhodla pracovní skupina této instituce pro Bělorusko.
9. února přicestoval do Minsku nový vedoucí mise OBSE Eberhardt Haiken.
13. února přijal evropský parlament rezoluci k porušování práv odborů v Bělorusku. Mluvčí MZV Běloruska k tomu konstatoval, že rezoluce není krokem vpřed při rozvoji spolupráce mezi evropskými strukturami a Běloruskem. V Minsku se setkal ministr zahraničních věcí Běloruska a vedoucím mise OBSE. Velvyslanectví Iráku v Minsku informovalo redakce běloruských medií o možnosti navštívit Bagdád. Charterový let je plánován na 7. března a vítána je i mládež a studenti.
V rámci pracovní návštěvy náměstka ministra zahraničí Iránu v Minsku, byla připravována cesta prezidenta Iránu do Běloruska, která se má uskutečnit počátkem léta. Při této příležitosti odsoudil předseda běloruského parlamentu chování USA k Iránu.
14. února zástupce USA ve stálé radě OBSE kritizoval nedostatky ve volebním zákonodárství Běloruska, které vyplývají ze zprávy pracovní skupiny.
16. února se konaly závody na kolečkových lyžích ulicemi Minska. Vítězem se stal prezident Lukašenko, který své soupeře z řad státních zaměstnanců předem pečlivě vybíral. Velvyslanec Iráku k tomu prohlásil, že měl radost z toho, jak prezidenta, který je, stejně jako Saddám Husajn, skutečným mužem, oslovovali občané.
Hodnocení činnosti vlády ukázalo, že ze 16 klíčových ukazatelů "sociálně-ekonomického rozvoje" nebylo záměru pro rok 2002 dosaženo u celé poloviny. Inflace dosáhla 35%. Prezident přikázal vládě zjednat do konce 1. čtvrtletí nápravu. Při této příležitosti slíbil, že rok 2003 se pro něj stane "rokem ochrany občanů i před vlastní vládou" a vyhlásil heslo: "Ani krok vpřed v cenách". Prezidentským dekretem byly zvýšeny platby za zdravotní péči a vzdělání. K realizace reforem se však zavazuje běloruská vláda ve snaze dosáhnout úvěrování ze strany MMF. Vedoucí kancelářa MMF v Minsku kritizuje i 67% stav zásob v běloruských podnicích.
Velvyslanec Iráku v Minsku 18. února konstatoval, že návštěva v Saddáma Husajna v Bělorusku se uskuteční, jakmile bude běloruskou stranou pozván. Vyloučil však, že by do Běloruska emigroval, protože je to veliký člověk, odvážný, skromný, skutečný muž. Stejně jako Lukašenko. A když bylo Irák napaden, byl s lidmi na ulicích. Ne jako Bush, který byl bůhví kde, kdy spadly věže v New Yorku. Koncem února nebo v březnu 2003 navštíví Bělorusko Saddámův syn.
Parlamentní shromáždění OBSE odhlasovalo 20. února 2003 rezoluci (20 hlasů pro, 18 proti, 5 absencií), která přiznává běloruskému parlamentu právo podílet se na činnosti shromáždění. To vše přesto, že OBSE označila parlamentní volby v roce 2000 za nedemokratické. Jednání předcházela cesta pracovní skupiny OBSE v čele s Utou Zapf, která měla vyhodnotit pokrok ve čtyřech klíčových oblastech: volebním zákonodárství, posílení úlohy parlamentu, zajištění svobody tisku a zastavení pronásledování opozice. Uta Zapf na tiskové konferenci prohlásila, že pokroku dosaženo nebylo. Konstatovala však, že rozsah práce pozorovací skupiny OBSE v Minsku závisí na tom, zda bude v rámci OBSE legalizován běloruský parlament. Za toto řešení se přimlouval i dopis Liberálně-demokratické strany Běloruska předsedovi PA OSCE. Její předseda Gajdukevič byl jedním z kandidátů na prezidenta Běloruska v roce 2001. Zřetelně proběloruskou pozici hájila i německá delegace. Týden před jednáním ve Vídni vypověděla zemědělská univerzita v Minsku nájemní smlouvu běloruské pobočce Goethe Institut a znemožnila tak studium 500 mladých Bělorusů.
1. března vstoupil v platnost prezidentský dekret č. 4, který mění podmínky činnosti soukromých podnikatelů (zvyšuje daně, omezuje počet spolupracovníků na 3 atd.). Spolu s dekretem č. 3, který vymezuje vklady do penzijního fondu vyvolává značné protesty v podnikatelských kruzích.
2. března se v Bělorusku konaly místní volby, při nichž bylo zvoleno cca 25000 obecních zastupitelů v 8000 volebních okrsků. Volební kampaň byla omezená, neboť kandidáti neměli právo si ji samostatně financovat a zdroje uvolněné státem jsou omezené. Každý kandidát měl právo na jedno vystoupení v rozhlase a otištění svého programu v místních novinách. Kandidovat mohli i občané Ruské federace, kteří mají v Bělorusku trvalé bydliště.
4. března přijel na několikadenní návštěvu Běloruska starosta Bagdádu a hned po příjezdu předal běloruskému lidu, jedinému, který v Evropě podporuje Irák, osobní pozdrav od Saddáma Husajna. Oficiálním cílem cesty je seznámit se se systémem zásobováni Minsku vodou. Pozorovatelé však naznačují, že může jít i o hledání asylu pro Saddáma.
Novináři Mikolo Markevičovi odsouzenému na 1,5 roku za pomlouvání prezidenta Lukašenka byl po uplynutí 1/3 změněn trest na provádění veřejně prospěšných práce v místě bydliště a srážky 15% platu ve prospěch státu.
5. března zveřejnilo velvyslanectví SRN v Minsku prohlášení Evropské unie, ve kterém vyzývá běloruské úřady k respektování mandátu mise OBSE a vytvoření přiměřených podmínek pro její práci. ES netrpělivě čeká na zprávu vedoucího kanceláře OBSE v Minsku o tom, že se tak stalo. V prohlášení se dále konstatuje, že ES bere na vědomí rozhodnutí PS OBSE o legalizaci běloruského parlamentu. Jak vyplývá ze zprávy pracovní skupiny PA OBSE, která navštívíla v únoru Bělorusko, nedochází v zemi k požadovaným změnám, takže uvedené rozhodnutí je pouze procedurálním krokem.
6. března se vrátila ze dvoudenní návštěvy Lybie delegace běloruského parlamentu vedená jejím předsedou Vadimem Popovem. Spolu s lybijským parlamentem vydali prohlášení, kde bezpodmínečně odsoudili terorismus ve všech formách a požadují odstranění sankcí vůči Lybii.
Poslanci Frolov a Parfjonov z poslanecké skupiny "Republika" podali trestní oznámení na několik případů manipulace s volebními výsledky v 9 okrsku Leninského obvodu Minska. Druhý z nich na tiskové konferenci konstatoval, že s ohledem na to lze pochybovat o tom, že volby byly otevřené a svobodné. Zástupce USA u OBSE pak týž den ve Vídni informoval o tom, že v rozporu s prohlášením běloruského MZV odmítla ústřední volební komise zaregistrovat pracovníky velvyslanectví USA v Bělorusku jako pozorovatele při místních volbách s odůvedněním, že nebyli pozváni.
11. března navštívil předseda Ruské Dumy Gennadij Selezněv Lukašenka, informoval ho o své cestě do Bagdádu a předal mu pozdrav od Saddáma Husajna.
12. března se konala stávka podnikatelů, jejíž organizátoři a účastníci byli následně postihováni ze strany státu. Na př. v Soligorsku byla 12 podnikatelům z formálůních důvodů odebrána licence. Dalších 30 bylo vyzváno, aby přispěli na městský videosystém a konečně další byli donuceni odkoupit 1500 beden neprodejného piva.
Kauza bývalého ředitele Minského traktorového závodu byla předána soudu. Michail Leonov je obviněn ze zcizení produkce ve výši 16,3 mil. USD, převzetí úplatků ve výši 462 tis. USD a dalších trestných činů.
Tiskový mluvčí MZV informoval dne 19. března, že běloruské velvyslanectví v Iráku bude pokračovat v práci i v případě války.
Běloruské podniky přijdou v důsledku zastavení akce "Potraviny za naftu" o kontrakty s Irákem ve výši 300 mil. USD.
Delegát FIFA a UEFA 21. března konstatoval, že obě organizace neuznávají nové vedení fotbalového svazu Běloruska, které bylo zvoleno formálně nepřijatelným způsobem. Předsedou se přitom stal Genadij Nevyglas, sekretář Rady bezpečnosti Běloruska.
Ve škole v obci Voronovo rozmístili aktivisté Běloruské národní fronty blahopřání u příležitosti 85. výročí vyhlášení Běloruské lidové republiky. Učitelé pozvali policii a KGB poté, co jim žáci začali tyto pozdravy předávat.
Prezident Lukašenko sdělil při návštěvě památníku v Chatyni dne 22. března, že vyhoví prosbě irácké vlády a pošle humanitární pomoc iráckým dětem, ženám a starcům. Podporu spojenecké akce ze strany Azerbajdžánu, Gruzie a Uzbekistánu označil jako bezprecedentní a krátkozraký krok.
23. března byla v Minsku rozehnána demonstrace k 85. výročí vyhlášení Běloruské lidové republiky. Následující den vynesl soud rozsudky. 8 lidí, včetně bývalého poslance, bylo potrestáno odnětím svobody na 5 - 15 dnů a dalších více než 20 muselo zaplatit pokutu.
Obrat běloruského zahraničního obchodu v roce 2002 činil 19,07 mld. USD, z čehož 9,9 mld. 52%) připadalo na Rusko. Dovoze z této země byl téměř 44% vyšší než export.
25. března byl jmenován prvním zástupcem vedoucího prezidentské administrativy plukovník Oleg Proleskovský, který byl před několika měsíci pověřen řízením Běloruské tiskové agentury. V rámci své funkce bude řídit oblast ideologie.
U běloruského velvyslanectví v Praze se konala demonstrace proti režimu prezidenta Lukašenko.
Známý ruský zpěvák a poslanec Josip Kobzon zrušil koncert v Minsku 26. března poté, co obdržel dopis známých vědců a kulturních činitelů ve kterém obviňují současný režim z toho, že v oblasti mezinárodních vztahů se jeho chování blíží nacistickým standardům.
Za organizaci nepovolených demonstrací, účast a opakované zadržení při nepovolené manifestaci dne 25. března byl dne 26. března odsouzeno 8 lidí k trestu odnětí svobody na 5 - 15 dní. Mezi nimi byl i předseda strany Běloruská národní fronta Vincjuk Vjačorek. U soudu byli zástupci velvyslanectví USA a Velké Británie, nikoli však představitelé mise OBSE.
Mezinárodní organizace "Reportéři bez hranic" vyzvala běloruské úřady, aby byl obnoveno vyšetřování v případu zmizení novináře Zavadského v roce 2000.
2. dubna byl za opakovanou účast na nepovolené protestní akci odsouzen další z organizátorů - předseda výboru běloruských podnikatelů Valerij Levonevskij - k 15 dnům odnětí svobody. Soudu přihlíželi zástupci velvyslanectví USA, pracovnící mise OBSE se nedostavili.
Na zasedání Parlamentního shromáždění rady Evropy dne 2. dubna 2003 v Bruselu byl rozšířen text podpsaný koordinátory Charty97, kteří byli uvězněni po nedávných nepovolených shromážděních. V jejich prohlášení je kritizováno rozhodnutí PS OBSE o otevření této instituce zástupcům nezákonného běloruského parlamentu a na příkladech jsou doloženy jeho negativní důsledky pro demokratickou společnost v Bělorusku.

P R O S I N E C

18. prosince představil prezident Lukašenko parlamentu svého kandidáta na funkci předsedy vlády. Parlament návrh schválil. Sergej Sikorski je doktor technických věd, který byl od roku 2001 místopředsedou vlády a od 10. července byl zastupujícím předsedou vlády.
Michail Leonov, bývalý generální ředitel Minského traktorového závodu zadržený 6. ledna 2002 a obviněný z řady hospodářských trestných činů, především krádeže 20 mil. USD byl v Minsku odsouzen k 10 letům odnětí svobody. Ukradené peníze má vrátit do konce února 2004, jeho účty a movitý majetek však představují pouze 30 tis. USD. V březnu Leonov sdělil, že hlavní vyšetřovatel mu nabídl podmíněný trest za přiznání. V opačném případě měl "shnít v kriminále."
23. prosince se konal mimořádný sjezd odborového svazu automobilového průmyslu a průmyslu zemědělských strojů, který odstranil stávajícího předsedu Buchvostova a zvolilo jeho nástupce. Vzápětí proběhl zakládající sjezd nového odborového svazu, který zorganizovali přívrženci Buchvostova. Jeho odstranění s termínem do dvou měsíců přikázal prezident Lukašenko ministrovi průmyslu v březnu. Den po sjezdu byl ministr Charlap odvolán z funkce.

2004

L E D E N

Za rok 2003 stoupl počet uživatelů mobilních telefonů v Bělorusku 2,4x na 1 milion 92 tisíc.
V rámci běloruské vlády vznikl státní vojensko-průmyslový výbor Goskomvoenprom.
Podle prezidentského dekretu ze 30. prosince došlo k reorganizaci ministerstva vnitra. V jejich rámci se rozšířil počet náměstků ministra ze 4 na 5 a některé komise byly nahraženy hlavními správami.
Hans-Georg Wieck, do roku 2001 vedoucí kanceláře OBSE v Minsku, kritizoval přístup evropských institucí k Bělorusku. Výsledky strategie "postupných kroků" při demokratizaci Běloruska označil za ostudu Evropy a navrhuje návrat k jednání s představiteli opozice, protože Lukašenko zásadně porušuje závazky, které podepsal na sumitu OBSE v Istanbulu v roce 1999.
23. a 24. ledna se v Bělorusku konalo mezinárodní fórum k otázce zmizelých osob, kterého se zúčastnil i předseda komise PACE k této otázce. Vzhledem k tomu, že běloruské úřady odmítly přijmout ho z titulu této funkce, přijel jako soukromá osoba.

Ú N O R

B Ř E Z E N

D U B E N

15. dubna přijala Komise pro lidská práva OSN v Ženevě rezoluci k situaci v Bělorusku.

27. dubna byla uvalena vazba na Michaila Mariniče (nar. 1940), významného představitele běloruské opozice, bývalého ministra, poslance, velvyslance v Litvě a jednoho z Lukašenkových protikandidátů v prezidentských volbách 2001. Obviněn byl z výroby a rozšiřování padělaných bankovek.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo po předchozí debatě 2 rezoluce k Bělorusku.

K V Ě T E N

Na 1. května vyhlásil Svaz běloruských podnikatelů stávku, neboť podle prezidentského dekretu musí většina podnikatelů získat licenci, což značně ztěžuje zahájení činnosti a ti, kdo již podnikají se dostávají do rozporu s dekretem neboť stát není schopen žádosti o licence vyřídit.
1. května byl v Grodno zadržen Valerij Levoněvský, předseda běloruského svazu podnikatelů, a posléze obviněn z urážky prezidenta republiky. Jeho byt byl násilně prohledán KGB a OMON a odneseny písemnosti. Zadrženy byly i jeho děti.

Č E R V E N

25. června vystoupil Lukašenko na setkání ruských a běloruských poslanců v Brestu. Ujistil všechny, že Bělorusko se neodvrací od Ruska směrem k západu. Avšak k úžasu ruských zástupců v čele s předsedou parlamentu Gryzlovem mimo jiné bonmoty také prohlásil také, že Rusko privatizovalo podniky a jejich noví majitelé ovlivňují politiku v neprospěch vzájemných vztahů. A o ruském návrhu ústavy prohlásil, že referendum o ní by bylo z hlediska zdravého rozumu škodlivé.

Č E R V E N E C

Na pozvání prezidenta Lukašenko navštívil ve dnech 27. - 29. července Bělorusko prezident Sudánu Al Bashir, který je označován za viníka genocidy sudánských křesťanů. Přestože oficiální zprávy hovoří o zájmu o nákladní automobily, traktory, zemědělské stroje, léky atd. většina pozorovatelů je přesvědčena, že hlavním cílem cesty bylo jednání o dodávkách zbraní, které v 90. letech figurovaly na předních místech obchodní výměny těchto zemí. Obě země se nachází v mezinárodní izolaci.

S R P E N

6. srpna oznámilo řecké ministerstvo zahraničních věcí, že Jurij Sivakov, bývalý ministr vnitra BR, dnes ministr sportu, nebude vpuštěn jako vedoucí běloruské delegace na území Řecka. V případě že přiletí, bude deportován zpět do Běloruska. Příčinou je podezření ze spoluúčasti Sivakova na zmizení politiků koncem 90. let.
Na návrh metropolity minského Filareta udělil patriarcha moskevský Alexij II. řád sv. Vladimíra plukovníkovi Dmitriji Pavličenkovi.
15. srpna prodloužil grodněnský soud vyšetřovací vazbu Valerije Levoněvského do 13. září.
Ve dnech 21. a 22. srpna navštívila Litvu 4členná skupina amerických zákonodárců v čele se senátorem John McCainem na tiskové konferenci v Litvě, že změna režimu prezidenta Lukašenko se předpokládá ne zbraněmi a vojenskými akcemi, ale prostřednictvím mezinárodního tlaku. McCain se rovněž setkal se syny Michaila Mariniče.
23. srpna proběhlo jednání mezi Lukašenkem a Putinem v Soči. Rozhovory se týkaly pouze ekonomických otázek.
Podle tiskové konference náměstka amerického ministra financí dne 24. srpna, se běloruská společnost Infobank podílela na dodávkách zbraní do Iráku a praní peněz pro Saddáma Husejna. USA zvažují uvalení sankcí na tuto společnost. Detaily popsal již v květnu 2002 polský časopis Wprost (www.wprost.pl), který uvádí jako přímé kontraktory dceřinné společnosti banky: Belmetalenergo a C&BMI SA (Švýcarsko).
26. srpna začal v Grodnu soud s Valerijem Levoněvským. Současně uplynuly právě 4 měsíce od uvalení vazby na dalšího významného představitele opozice Michaila Mariniče.
O skandálu okolo Infobank přinesly 26. srpna články ruské deníky Nezavisimaja gazeta a Kommersant
Proti Michailu Mariničovi bylo vzneseno další obvinění a to z krádeže zařízení jím vedené organizace. Podle jeho obhájce je sazba odnětí svobody za takovýto trestný čin 8-15 let odnětí svobody a ztráta majetku. Současně sdělil náčelník oddělení vyšetřování minské KGB, ŽE vyšetřovací vazba byla o měsic prodloužena. A to přestože už delší dobu nebyl vyslýchán. Obhájce Věra Stremkovská sdělila, že má nezvratné důkazy o nevině svého klienta.
Na právě skončivších letních olympijských hrách v Aténách získali běloruští sportovci 15 medailí. Ani zdaleka nesplnili úkol, který jim dal prezident Lukašenko, který prohlásil, že není nepřiměřeně náročný. Nechce 100, stačí mu 25 medailí. K tomu se několik běloruských sportovců zapletlo do dopingových skandálů přesto, že všichni prošli kontrolou v moskevské laboratoři.
Dnes, 30. srpna, po 10 letech boje proti zdravému rozumu se prezident Běloruské republiky Alexander Grigorjevič Lukašenko dožívá 50 let ve stavu dobrého fyzického zdraví. Při této příležitosti obdržel nejvyšší státní vyznamenání republiky Agideja (rozkládá se na severním Kavkazu a je velikostí a počtem obyvatel srovnatelná s Plzeňským krajem). Kromě celého národa mu popřála i jeho oblíbenkyně žurnalistka Irina Chalil

Z Á Ř Í

7. září oznámil Lukašenko, že podepsal příkaz, podle kterého spolu s parlamentními volbami proběhne referendum. Otázka v něm položená bude znít: "Dovolíte prvnímu prezidentovi Běloruské republiky, aby jako kandidát na prezidenta se účastnil prezidentských voleb?" Volby proběhnou v roce 2006 a ústava povoluje, aby jedna osoba zvolena na nejvýše 2 pětiletá volební období. Lukašenko byl zvolen v roce 1994 a v roce 2001.
Tuto informaci sdělil Lukašenko při meetingu na Říjnovém náměstí, kam byli přivezeni žáci škol pod záminkou smutečního shromáždění k uctění památky obětí z Beslanu.
7. září byl ke 2 rokům odnětí svobody za urážku cti a důstojnosti prezidenta Lukašenka odsouzen Valerij Levoněvský, předseda běloruského stávkového výboru podnikatelů a člen koordinačního výboru evropské koalice "Svobodné Bělorusko". Současně propadly státu počítače a tiskárny zabavené při domovní prohlídce a bylo mu přikázáno uhradit náklady na soudní expertízy. Stejný trest stihl i jeho zástupce Alexandra Vasiljeva. Příčinou byla následující věta v letáku, který zval na prvomájovou manifestaci: "Přijď a řekni že jsi proti tomu, aby na tvé náklady někdo jezdil do Rakouska odpočívat, lyžovat a bavit se.. " Levoněvský je ve vyšetřovací vazbě od 1. května, Vasiljev byl zadržen v soudní síni.
13. září přistál na letišti Minsk-2 nový luxusní Boeing 737-500, který byl po 2 roky připravován v Seattlu specielně pro prezidenta Lukašenka. Jeho cena nebyla zveřejněna, ale experti odhadují, že se pohybovala okolo 100 mil. USD Lukashenka. It was being prepared for Lukashenka for two years in Seattle, but authorities kept the deal secret until the last moment, and the price of the new presidential aircraft has not been made public. Experts estimate the cost of the new aircraft at around 100 million US dollars.
21. září při setkání s pracovníky státní běloruské televize prohlásil prezident Lukašenko: "V každém kolektivu je šéf. Vaším šéfem je stát a vy vyjadřujete názor státu, to není třeba skrývat. ... Prožili už jsme období, kdy bylo možno považovat masové sdělovací prostředky za absolutně svobodné a novináře za nezávislé ... Vy, tvůrčí lidé, už si to nemyslíte, protože sami už jste viděli, co to jsou soukromá media..."
Christos Pourgourides, specielní zpravodaj PACE zaslal moskevskému patriarchovi dopis, ve kterém ho žádá, aby zrušil své rozhodnutí udělit řád sv. Vladimíra plukovníkovi Pavličenkovi.
Běloruský velvyslanec v Moskvě převzal 24. září od severokorejského velvyslance tamtéž odpověď na blahopřání, které zaslal Lukašenko Kim-Čen-Irovi při příležitosti severokorejského státního svátku.
23. září prodloužila státní prokuratura vyšetřovací vazbu bývalého ministra, poslance, velvyslance a kandidáta na prezidenta Běloruska - Michaila Mariniče o další měsíc. Odůvodnění: i kdyby podepsal, že zůstane v Bělorusku, mohl by se skrývat a mařit zdárný průběh vyšetřování. Ve vazební věznici KGB je již od 26. dubna a hrozí mu trest odnětí svobody až 15 let za nelegální držení zbraně a krádež dokumentů a věcí.
Běloruské velvyslanectví v Moskvě se obrátilo na příslušné orgány ruské státní správy s žádostí, aby pomohly odstranit z internetu provokativní stránku, jejímž cílem je ovlivnit říjnové referendum. jedná se zřejmě o stránku http://www.skazhem.net/, jejíž autoři m.j. prohlašují o stávajícím prezidentovi toto: "Nemůžeme zavírat oči před tím, jak tenhle nadutý křupan před zraky celé země a celého světa vyhlašuje svůj plán věčně spravovat naši zem." Jako zřizovatel stránky je uvedena Lydija Jermošina, předsedkyně Ústřední volební komise Běloruska.
27. září vydala EU zákaz vjezdu pro představitele Běloruska, jejichž jména jsou spojována se zmizením oponentů prezidenta Lukašenka. Jsou to ministr vnitra Naumov, generální prokurátor Šejman, ministr sportu Sivakov a plukovník Pavličenko. Jedním z impulzů bylo to, že hlava ruské pravoslavné církve Alexij II. udělil na návrh běloruského metropolity Filareta církevní řád sv. Vladimíra plukovníkovi Pavličenkovi. K zákazu se připojily i Spojené státy.
28. září proběhlo jednání běloruské rady obrany státu v "úzkém kruhu." Dvouhodinové hysterické vystoupení prezidenta Lukašenko však přenášela televize. V reakci na zákaz vstupu vysokých běloruských státních úředníků byl projev prošpikován nechutnými studenoválečnickými argumenty nejhrubšího zrna, včetně vyhrožování opozici a západu. Na jeho adresu m.j. řekl: "Existuje údaj, že na našem území se nachází až 150 tis. nelegálních migrantů, kteří čekají na vhodnou chvíli, aby překročili hranici a pokračovali do západních států. .... Chcete, abychom bojovali s nelegály, s šířením zbraní, včetně jaderných a štěpných materiálů, které se snaží přepravit přes naši hranici do Evropy? Potom plaťte peníze a respektujte naši důstojnost?"
Tisková mluvčí Xaviera Solany, komisaře EU pro obranu a zahraniční politiku, označila Lukašenkovo prohlášení o tom, že "západ" připravuje atentát na jeho osobu za směšné. Podobně i Christos Purgurides, autor zprávy o zmizevších osobách v Bělorusku, připravenou zvláštní komisí právní výbor PACE, okomentoval Lukašenkovy výroky v "Radio Svoboda."
30. září schválil Bundestag sociálně demokratický návrh rezoluce k Bělorusku. Neprošel naopak návrh CDU/CSU, který obsahoval kokrétní sankce vůči Bělorusku. Podle sociálně demokratické poslankyně Utty Zapf, budou tato opatření předmětem další rezoluce, kterou navrhnou na základě výsledků voleb.
30. září na zasedání VS OSN promluvil ministr zahraničních věcí Běloruska Leonid Martynov o politice dvojího standardu, kterou světová mocenská centra uplatňují vůči zemím, jež mají odvahu provádět nezávislou zahraniční politiku. Vedoucí roli nelze zaměňovat s diktátem. Pozn.: Nezávislost své zahraniční politiky Bělorusko jasně demonstrovalo podporou Saddáma Husejna

Ř Í J E N

1. října polské velvyslanectví v Minsku oficiálně reagovalo na článek v týdeníku "7 dnej" ze 30. září, který pojednává o polské účasti v protisaddámovské koalici a v němž jsou polští vojáci označováni jako okupanti a žoldáci. Ve stanovisku se m.j. uvádí: "Autor článku bez nejmenších rozpaků uráží city všech Poláků. ... Podobné šovinistické výpady nemají místo v zemi, která se pyšní svou tolerantností a vzájemnou úctou." Velvyslanectví rovněž vyjádřilo pochybnost o tom, že autor článku správně chápe pasáže běloruské ústavy, které se týkají propagace nenávisti.
Kongres USA dnes přijal "Zákon o běloruské demokracii"
6. října schválil senát kongresu USA "Zákon o demokracii v Bělorusku." Na jeho základě budou m.j. nepřípustné státní investice USA v Bělorusku, bude omezena pomoc mezinárodních finančních organizací, budou zveřejněny údaje o dodávkách zbraní z Běloruska režimům jako Saddámův Irák, řadě běloruských činovníků bude znemožněn vstup do USA a budou zveřejněny informace o jjich příjmech. Včetně AGL.
AGL se vyjádřil k právě schválenému "Zákonu o demokracii v Bělorusku." Konstatoval m.j., že americké požadavky jsou opsány od běloruské opozice, že Amerika jim nemá co mluvit do jejich věcí, když má nejhorší systém voleb na světě a že vydal pokyn, aby byly sečteny jeho příjmy a odeslány do Ameriky. A až se sejde nový běloruský parlament, tak bude požadovat, aby totéž udělal prezident americký.
8.října otevřel AGL památník "Dzeržinovo" a prohlásil m.j.: I ti, kdo nemluví jednoznačné o létech sovětské moci, vzpomínají na vynikající úlohu Felixe Dzeržinského při budování nového státu, obnově železnice po občanské válce, boji s bezprizorností a především při budování jedné z nejmocnějších tajných služeb 20. století.
Na setkání s pracujícími dne 8. října Alexander Lukašenko prohlásil, že od 1. ledna budou kladeny vyšší požadavky na soukromé podniky, aby byl podpořen růst mezd. Takové, u nichž průměrné platy nedosáhnou 250 USD, budeme zavírat. Ale my nejsme proti soukromému podnikání, dodal. Prosím, hledejte peníze a budujte podniky. Hlavní věc je kázeň. Její posilování se nelíbí lidem, kteří nechtějí pracovat. L. je přitom přesvědčen, že nebude-li jí věnována dostatečná pozornost, může to vést až k terorismu. Zvláště citlivou otázkou je pak opilství na vesnici. V závěru Lukašenko prohlásil, že nároky na kázeň se budou na všech úrovních zvyšovat, což přispěje k zachování stability společnosti.

domovská stránka

odkazy

nahoru