V této rubrice vám nabízíme výběr článků otištěných na stránkách městského časopisu Puls v rubrice Křesťanství. V případě regionálně či světově významných událostí zde naleznete komentář k nim. Budeme se snažit zveřejňovat též polemiky.
Ekumena
Začátkem měsíce července slavíme dva Státní svátky , výročí násilné smrti Mistra Jana Husa a příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu . V obou těchto výročích je symbolicky obsažena historie Církve - mnohý postupný odklon od čisté Pravdy i hlásání radostné zvěsti , evangelia . Historie , která je plná rozkolů a rozvratů , vzájemných exkomunikací a nově vznikajících konfesí , ale také plná víry v Kristovo zas
líbení Církvi - "...a brány pekel ji nepřemohou" (Matouš 16:18) . Historie plná naděje , že je potřeba hledat ne to rozdělující , ale společné , že smířlivost a tolerance vedou k cíli jistěji než vyvyšování vlastní výlučnosti . Současnost má pro toto hledání vnější podoby Církve hezké slovo ekumena . V překladu to znamená "celá obydlená země" . Je dobré,že do "celé obydlené země" se může počítat i Vrchlabí . A to nejen díky této společně vytvářené rubrice , která jak doufáme bude pravidelná . Přál bych si , aby toto naše snažení bylo jedním z kamínků na cestě nás k sobě navzájem i ke společnému cíli , jednotě všech křesťanů .Petr Erlebach
Adventní zastavení
V mrazivém ránu listopadových dní, kdy si vítr pohrává se spadaným listím, přehazuje nepatřičně vlásky naondulovaným paním a nagelovaným mladíkům, s tichým šramotem posunuje odpadky a profukuje každou skulinu špatně zapnutého kabátu, mi přichází na mysl advent. Jaký asi bude letošní advent, ona čtyřtýdenní kouzelná doba před vánočními svátky ?
Karel Jar
olím by se asi divil, co že jsme to my podkrkonošáci stačili za ta léta všechno vyměnit. Kolovraty za spřádací stroje, textilní továrny za velkoobchodní sklady, petrolejky za televize, klid za kariéru, víru za pohodlnost, štěstí za peníze ...Vítr shazuje
listí a kroky osamělých poutníků v davu míří dál. Dál kolem mostu se světcem, který už nikoho nevzrušuje, dál nahoru, stejně jako budou za pár týdnů mířit davy již brzo partnerských aut, a obchodníkům budou svítit oči, budou si mnout ruce a zase se usmějí. Z výlohy na mě cení zuby kluk ze zpola roztrhanýho plakátu, snad že si něco vzal, něco pro lepší svět. A ze všech výloh a vývěsních tabulí to najednou začíná volat: Přijď k nám a kup si vánoční dárek... udělej radost blízkému už teď... kup si dvě zbytečnosti a dostaneš zdarma třetí... oddej se masáži shiatsu, občerství tvé duchovní síly, v který nevěříš... pojď se nadýchat vánoční atmosféry mezi umělý smrčky, řetězy a přeplněný regály... kup si naše cukroví... nepotřebuješ snad vánoční papír? ... a myslíš vůbec na děti? Zítra u nás bude Santa Klaus... vy ještě neposloucháte ty skvělé americké vánoční hitovky?... keep smiling prodavačko, tady seš v našem supermarketu...Kde že je ta adventní atmosféra, ta doba očekávání, plná tajemství pro malé i velké? Doba, kdy se peče cukroví a nikdo až do Vánoc nesmí uždibovat? Copak si všechno musíme koupit hned, a jakmile zapomeneme na pár dárků, nedáme synovi to, co si přeje, budou ty Vánoce zkažený? Kdo ví, kolik z nás umí vnímat dobu očekávání... A kdo přijde letos
na roráty?Blíží se Advent, Příchod.
Michal Hrdlička
POHLED ZPĚT I DOPŘEDU
Je konec roku. Čas volna, pohody a klidu, ale je to období, kdy se ohlížíme zpět, na uplynulý rok. Hodnotíme co se povedlo, co bylo nedobrého, co přineslo radost a co naopak zarmoutilo.
Také jsem sedl a přemýšlím o minulých dnech. V mysli přemítám výrazné události světa a trochu mně mrazí v zádech. Kosovo, Etiopie, Čečensko, Afganistán, New York, Palestina, atd. Ptám se sám sebe: Jak zastavit války, terorismus, nacionalismus, rasismus, ale také nemoce, bolest, utrpení, krutost? A mohl bych pokračovat ve výčtu smutných skutečností, o kterých jsem slyšel, nebo je viděl či je zažil.
Přemýšlím, proč je na světě tolik bolesti a zla? Což to nejde vyřešit? Což není způsob jak to zastavit? A co příští rok? Nový New York, Palestina, Čečensko ?
Přemýšlím a začínám doufat. Určitě nejsem schopen vyřešit události světa, ale co mohu měnit jsem JÁ. Tady mohu začít. Protože zlo je stav a postoj mé mysli, je to způsob mého uvažování. Neřešme světové události, začněme u sebe.
Přemýšlejme o sobě, o svém sobectví. (Často vše poměřuji jenom tím, co se líbí mě, a potřeby a zájmy druhých mě nezajímají.)
Začněme přemýšlet o své tvrdosti. (Když já přesně vím, proč se to stalo )
Začněme přemýšlet o své pýše a nadutosti. (Když my umíme tak dobře radit, protože my to víme všechno nejlépe )
Začněme přemýšlet o své morálce. (Když já vím, jak se lidé mají chovat )
Začněme přemýšlet o svém životě a nehodnoťme životy jiných
Ano pochopil jsem, zlo z
ačíná v mé mysli. Nemohu změnit svět, ale mohou s Boží pomoci měnit sebe a to ze třech důvodů - aby se lépe žilo mě, aby se se mnou lépe žilo druhému, a aby se nám všem lépe žilo. Proč, ale k tomu potřebuji Boha Stvořitele?Prožili jsme vánoce a mnozí si připomínali narození Ježíše Krista. On přišel právě proto na tento svět, aby měnil naši mysl a srdce. Nám lidem se to po tisíciletí nedaří. Dokazuje to právě minulost. Už v minulosti to řešil král David. On chtěl dělat jen dobré věci, a často to dopadl
o nevalně. Podobně je to i dnes. Chceme tolik dobrých věci udělat, ale ejhle, vše je ve starých kolejích.Přeji si, aby prosbu, kterou volal David k Bohu byla i naší prosbou. Žalm 51 a verš 12: Stvoř mi, Bože, čisté srdce a obnov v mém nitru pevného ducha. To je naděje pro svět i pro nás všechny. To je naděje do Nového roku 2002.
kazatel CASD
Petr Staš
Pésach
Svátek pésach, prapůvod křesťanských Velikonoc, se dnes slaví v židovských rodinách sedm dní. Hlavní částí je takzvaná sederová večeře, během níž se jedí nekvašené chleby (macesy), hořké byliny (připomínající hořký úděl otroctví), směs jablek a ořechů (připomínající cihly, které museli Židé v Egyptě vyrábět), kousek pečeného beránka, vejce (symbol nového života) a víno. Krásné mí
sto v tomto obřadu zaujímá též chvíle, kdy se při otevřených dveřích očekává prorok Eliáš, který přijde oznámit příchod Mesiáše. Celý obřad končí požehnáním Příští rok v Jeruzalémě!.Křesťanské Velikonoce jsou se svátkem Pésach styčné v několika bodech:
-Kristus je ten obětovaný beránek, jehož krví jsme označeni a obmyti, a tak procházející Anděl smrti nás pomíjí a nemá nad námi moc, i když tělesná smrt se zdá být na první pohled stejná
-Kristus nás též vysvobodil z domu otroctví, z domu hříchu - tím, že se za nás obětoval, a tak nyní Jej můžeme svobodně následovat do země zaslíbené
-obřadné pití vína a jedení nekvašených chlebů se též zachovalo ve většině křesťanských obřadů - Poslední večeře Páně je vlastně sederová večeře, při níž se Kristus nám dal pod způsobem chleba a vína.
Takto Jej přijímáme a ctíme, takto nám On předává život věčný.
Pavel Vodička
|
|
|
|
|
|
|
