| výměra: | 2 765,64 ha |
| počet obyvatel: | 13 416 (2000) |
| počet obyvatel v produktivním věku: | 8 727 (2000) |
| hustota obyvatelstva: | 485 obyv./km2 |
| střední nadmořská výška: | 480 m.n.m. |
| dělení města: | 6 městských obvodů |
| starosta: | ing. Jan Sobotka |
| adresa obecního úřadu: | Městský úřad Vrchlabí Zámek 1 543 01 Vrchlabí tel.: 499 421 692 fax.: 499 421 691 |
další informace:
| Pošta: | hlavní - Vrchlabí 1, Krkonošská 149; Vrchlabí 3, Poštovní 101; Vrchlabí 4, Horská 228; Vrchlabí 6 |
| Škola: | 4 ZŠ, 1 Speciální škola, SOŠ průmyslová a SOU, Gymnázium a Obchodní akademie |
| Zdravotnická zařízení: | Horská nemocnice Krkonoše,
Fűgnerova 50, tel.: 499 50 21 11 Poliklinika, Jihoslovanská 465 |
| Policejní stanice: | Zámek 2, tel.: 499 421 311 |
| Vodovod: | ano |
| Rozvod plynu: | ano |
| Kanalizace: | ano |
| Čistírna odpadních vod: | ano |
Pohraniční území severovýchodních Čech bylo osídlováno nejprve v 10. a 11. stol. obyvatelstvem z vnitrozemí (tzv. vnitřní kolonizace; též zvaná malá, neboť byla pozvolná) a pak ve 12. a 13. stol. tzv. velkou kolonizací (rychlejší, kolonizace byla vedena zvláště Němci). Území Vrchlabska bylo osídleno až za doby velké kolonizace a to převážně českými obyvateli. Nedaleko Vrchlabí byl v polovině 13. století založen pardubickými benediktýny jeden z klášterů, který se stal jedním z center kolonizace. První písemná zmínka o vsi Vrchlabí je z r. 1359, kdy, kdy je sem z Lánova přiveden kněz Heřman. Ves byla typickou lánovou vsí a patřila vladykům Haškům z Vrchlabí, kteří sídlili na dřevěné vodní tvrzi.
R. 1424 byl benediktýnský klášter vypálen husity a pravděpodobně bylo zničeno i Vrchlabí. Od r. 1440 se však ves znovu objevuje v písemných zprávách. Oblast Krkonoš byla v té době cílem mnoha dobrodruhů, hledačů drahých kamenů a kovů a rud. V letech 1520-23 si na panovníkovi Ferdinandovi I. vymohl kutací právo horní hejtman českého království rytíř Kryštof Gendorf z Gendorfu. Kutání bylo úspěšné, i proto bylo Vrchlabí r. 1533 povýšeno na horní město s vlastním znakem a právy. Město zásobovalo vším potřebným doly a hutě ležící severně od něj, přibližně v prostoru dnešního Hořejšího Vrchlabí. Byla zde také vybudována největší a ve své době nejpokročilejší železárna v českých zemích. Za doby Kryštofa z Gendorfu město zažilo veliký rozkvět, byl vybudován kamenný kostel, fara, byla zřízena škola i chudobinec. R. 1546 byl vybudován unikátní renesanční zámek. V 16. a 17. století, v době největšího horního rozkvětu města, sem přišlo mnoho německých obyvatel. Výsledkem této kolonizační vlny bylo poněmčení města i rovnocenný název Hohenelbe.
Jelikož Kryštof z Gendorfu neměl mužského potomka, přešel majetek po jeho smrti na dcery. Vrchlabské panství vyženil rod Miřkovských ze Stropčic. R. 1624 se stal majitelem panství frýdlantský velkovévoda a císařský vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Přestože probíhala třicetiletá válka, staral se Albrecht o svá panství tak důkladně, že byla jediným vzkvétajícím územím ve střední Evropě. Nastává také doba největšího rozkvětu města. Jsou zde pece na výrobu stříbra a mědi, železářská výroba se orientuje na dodávky válečného materiálu pro císařskou armádu. Po úkladné vraždě Valdštejna v Chebu získal vrchlabské panství císařský polní maršálek, říšský hrabě Jan Rudolf Morzin. Význam Vrchlabí byl narušen boji třicetileté války, navíc zde došlo k násilné rekatolizaci, před kterou uteklo do Slezska mnoho poddaných.
Od poloviny 17. století se ve zdejší oblasti stále více prosazuje zpracování lnu. Ve Vrchlabí se vyráběly hrubé i jemné druhy pláten, závoje atp. Byla zde založena třetí přadlácká a tkalcovská škola v Čechách. Slibný opětný rozvoj města přibrzdily Slezské války, zvláště válka o Slezsko v letech 1740-1745 a sedmiletá válka v letech 1756-1763. V době války o dědictví bavorské (lidově zvané též bramborová válka) se staly kopce východně od města důležitou linií obrany proti pruským jednotkám. Ačkoliv město postupně bohatlo, bída poddaného lidu se zvyšovala. V době velkých selských povstání v kraji (konec 17. a 18. stol) se nespokojenost projevovala i mezi místním obyvatelstvem. R. 1775 vyvrcholila nevolnickým povstáním, vedeným lánovským rychtářem A. Lahrem. Zrušením nevolnictví r. 1781 byl položen základ pro změny v kraji i další rozkvět hospodářství v okolí. Hornictví a hutnictví postupně zaniklo a bylo nahrazeno soukenictvím, budním hospodářstvím, řemeslnou výrobou. Morzinové vládnou ve Vrchlabí až do r. 1882 (smrti posledního mužského potomka), poté přebírá panství rod Czernin-Morzinů (bývalí Černínové z Chudenic).
Devatenácté století je obdobím třetího velkého rozkvětu města. Zakládají se zde přádelny, tkalcovny, tiskárny látek, bělidla, papírna, pivovar, strojírenské závody. Ve druhé polovině 19. století je Vrchlabí jedním z nejprůmyslovějších měst rakousko-uherské monarchie. Roku 1896 se zde konala Průmyslová výstava severovýchodních Čech. Po r. 1848 se Vrchlabí také stalo sídlem okresního hejtmanství a soudní a berní správy. Primát samostatného okresu připadl vrchlabsku taktéž za první republiky. Protože valná většina obyvatelstva Vrchlabí byla německého původu, bylo Vrchlabí (Hohenelbe) v září 1938 připojeno k tzv. Sudetám, v březnu 1939 pak k hitlerovskému Německu. V květnu 1945 je město osvobozeno Rudou armádou, následujícího roku došlo k odsunu většiny obyvatelstva.
Přes počáteční drancování vnitrozemských zlatokopů se
město brzo stává významným centrem průmyslu, od 60. let pak i cestovního
ruchu. Rozvíjí se automobilový závod Škoda i strojírenský průmysl,
obnovuje se textilní průmysl, nově se uchycuje průmysl elektrotechnický.
V polovině 80. let 20. století je Vrchlabí druhým nejprůmyslovějším
městem v ČSR hned po Ostravě. Zároveň se město stává významným centrem
turistického ruchu.
Příchod novousídlenců bez vztahu ke kraji a
následný neúměrný rozvoj s malou návazností na tradice bohužel způsobil
devastaci lidského potenciálu i životního prostředí. Šedivé, pomalu
se rozpadající se domy, chátrající památky, silně znečištěný vzduch
(v množství imisí bylo Vrchlabí na jednom z předních míst v republice),
množství turistů v centru, zatímco život místních obyvatel pulsuje
jen v továrnách a po hospodách - i takový je obraz Vrchlabí na konci
doby socialismu.
Současnost:
Od pádu socialismu dostává město přívětivější tvář - jsou opraveny významnější památky, domy dostávají novou fasádu, osvětlení se přizpůsobilo charakteru města, opravují se ulice i chodníky, přebudovávají inženýrské sítě a kanalizace. Jelikož byla průmyslová sféra oslabena, roste, i díky prosazujícímu se volnému cestovnímu ruchu, funkce města jako centra cestovního ruchu. Pomalu ožívá kulturní život ve městě a velmi pozvolna i život náboženský.
V rámci přeshraniční spolupráce uzavřelo město partnerství s německým městem Baunatal v Hessensku a s francouzským Trouville-sur-Mer v Normandii.
|
|
|
|
|
|
|
