ADALBERT, Albert
- něm. = "skvějící se přednostmi (původem)" - viz Vojtěch.
ADAM
- hebr. = "pozemšťan". Adam, biblická postava, představuje
prvního člověka. (24. 12.)
ALBERT
- zkráceno z Adalbert - viz tam.
- Sv. Albert Veliký, biskup. Největší
učenec své doby, objevil pro křesťanskou filozofii Aristotela.
Kromě teologických a filozofických traktátů je autorem mnoha přírodovědných
studií. Přednášel na universitě v Kolíně n./R. a v Paříži. Jeho
žákem byl mj. Tomáš Akvinský, 1280. (15. 11.)
- Sv.
Albert Laski, Polák. Při návratu z pouti do Říma byl ukamenován
náboženskými odpůrci. 1605. (30. 10.)
ALENA
- zkrác. z Magdalena nebo obměna jména Helena - viz tam.
ALEŠ
- viz Alexej.
ALEXANDR
- řec. = "ochránce mužů".
- Sv. Alexandr I., papež a mučedník,
2. stol. (3. 5.). Sv. Alexandr Alexandrijský, patriarcha. Hájil
pravou víru proti bludaři Ariovi. 4. stol. (9. 2.)
ALEXEJ,
Aleš - řec. = "obránce".
- Sv. Alexej, žebrák, 4.-5. stol.
(17. 7.). Sv. Alexej Falkonieri, zakladatel servitů. 1310. (17.
2.)
ALFONS
- pravděpodobně z něm. = "připravený k boji".
- Sv. Alfons Navaret, OP, misionář
a japonský mučedník. 1614. (1. 6.).
- Sv. Alfons z Liguori, původně advokát,
biskup, učitel církve, významný právník a moralista, zakladatel
redemtoristů, jejichž posláním jsou lidové misie. Ve stáří a
nemoci měl těžká pokušení proti víře, pokoře a čistotě. Dlouhodobou
duševní temnotu přemáhal modlitbou. Říkal: "Při všech svých
hříších doufám v svého Spasitele. Nespoléhám na své skutky, nýbrž
na zásluhy Krista." 1787. (1. 8.)
ALOIS,
Aloisie, (Lola, Lolek) - snad
z něm. = "celý moudrý".
- Sv. Alois Gonzaga vynikal mravní
čistotou, dobrovolně ošetřoval nemocné morem, sám se jím nakazil,
zemřel 23letý r. 1591. (21. 6.).
- Bl. Aloisie z Marijaku spolupracovala
v Paříži se sv. Vincentem z Paula v charitativní činnosti. Když
ovdověla, věnovala svůj majetek i čas charitě. Stála u zrodu kongregace
Dcer křesťanské lásky (Šedé sestry). Dobrovolné ošetřovatelky
učila, jak mají pečovat o chudé, jak ošetřovat nemocné, vedla
je ke zbožnosti a účinné lásce. 1660. (14. 3.)
ALŽBĚTA,
Elizabeth, Eliška, Elsa, Líza, Běta, Babeta
- hebr. = "Bůh splnil slib".
- Sv. Alžběta, matka Jana Křtitele.
(5. 11.).
- Sv. Alžběta Uherská (Durynská), kněžna,
dcera uherského krále. Přes odpor knížecího dvora žila prostě,
pomáhala chudým, ošetřovala nemocné, vykonávala hrubou práci.
S manželem, se kterým ji poutalo vroucí přátelství a láska, měla
4 děti, po smrti manžela byla vyhnána z hradu a žila v bídě. Později
se s ní rodina smířila a hmotně ji zajistila. Alžběta se pak zcela
oddala službě chudým a nemocným. O lidech, kteří zdůrazňovali
svou "zbožnost" zarmoucenou tváří, říkala: "Divní
lidé. Tváří se, jako by chtěli Boha strašit, místo aby mu přinášeli
oběť s veselou tváří." 1231. (17. 11.)
AMBROŽ
- řec. = "nesmrtelný, nebeský".
- Sv. Ambrož byl původně místodržitelem
Ligurie a Emilie, nečekaně byl zvolen za biskupa v Miláně. Učitel
církve, původce tzv. ambroziánské liturgie. Ovlivnil duchovní
vývoj sv. Augustina. V jeho spisech je rčení: "Kde je Petr,
tam je církev." 397. (7. 12.)
ANASTÁZIE
(Nasťa) - řec. = "znovuzrozená".
- Sv. Anastázie, mučednice. Měla pověst
jedné z nejkrásnějších a nejctnostnějších Římanek. Když ovdověla,
rozdala své statky chudým. Byla upálena asi r. 304. (25. 12.)
ANDĚLA
- z řec. angelos = "posel".
- Sv. Anděla z Foligna, když jako
mladá ovdověla a přišla o 3 děti, vstoupila do 3. řádu sv. Františka.
Říkala: "Duchovní život nezáleží ve zjeveních, která mohou
činit člověka domýšlivým, nýbrž v činorodé lásce k Bohu."
1309. (4. 1.)
ANDREA
- viz Ondřej.
ANEŽKA,
Agnes - řec. = "čistá, neposkvrněná, svatá".
- Sv. Anežka Římská patří k nejslavnějším
římským mučednicím. Byla pro svou víru postavena před soud sotva
13letá. 304 (21. 1.).
- Svatá Anežka Česká, dcera Přemysla
Otakara I., zakladatelka špitálu a kláštera Na Františku, přítelkyně
sv. Kláry. Svou moudrostí a mírností výrazně zasahovala do veřejného
života. Oplakávaná celým národem zemřela 77letá r. 1292. (13.
11.)
ANNA,
Hana - hebr. = "omilostněná".
- Sv. Anna, matka Panny Marie. (26.
7.)
ANTONÍN,
Antonie - římské jméno.
- Sv. Antonín Veliký, poustevník v
Egyptě, měl mnoho žáků, dopisoval si s císařem Konstantinem, který
jej žádal o modlitby a rady. Jeho zásada: "Z ctností je nejdůležitější
opatrnost. Často lidé toužící po dokonalosti zbloudili, protože
zašli až do výstředností, kde ctnost ztrácí svou líbeznou tvář
a začíná být poblouzněním." Ze 105 let života prožil skoro
90 let na poušti. 4. stol. (17. 1.).
- Sv. Antonín z Padovy, slavný kazatel,
vynikal učeností, patřil do skupiny sv. Františka z Assisii. Učitel
církve. 1231. (13. 6.)
ARNOŠT
(Ernest) - něm. = "vážný, rozhodný".
- Bl. Arnošt, opat a mučedník. 1096.
(12. 1.)
AUGUSTIN
- adoptivní jméno k Augustus (vznešený).
- Sv. Augustin, biskup v Hipponu,
učitel církve, rétor a právník, významný myslitel, největší teolog
starověkého Západu, zakladatel západní řehole. V mládí se přikláněl
k manichejskému bludu a ani jeho mravní život nebyl bezúhonný.
Na jeho obrácení měli podíl hlavně milánský biskup sv. Ambrož
a vytrvalé modlitby Augustinovy matky, sv. Moniky. Jeho výrok:
"Nespokojené je naše srdce, dokud nespočine v tobě, Pane."
430. (28. 8.)
