JE LIBO MARIHUANU?
Konopí a jeho produkty
Cannabis sativa, konopí seté, je jednoletá, dvoudomá bylina. Jsou různé formy lišící se obsahem pryskyřice a množstvím účinné látky - THC (tetrahydrocannabinol). /1/Na vrcholcích samičího květenství konopí produkují žláznaté chloupky psychomimeticky aktivní látky trans - 9tetrahydrocannabinol a trans-8tetrahydrocannabinol, které jsou hlavními složkami konopí. Kromě těchto cannabinoidních látek jsou v konopí obsaženy i cannabinoidní kyseliny, z nichž mohou prostou dekarboxylací vznikat neutrální cannabinoidní látky, které jsou vždy psychomimeticky aktivní. Bylo prokázáno, že konopí našich odrůd pěstované v ČR, může za příznivých klimatických podmínek během růstu, dalším vhodném ošetření při sušení a při správném způsobu kouření,vytvořit dostatek psychomimetických aktivních cannabinoidních látek, které se dají při abuzu beze zbytku vytěžit. Výzkumy také potvrdily, že konopí pěstované v ČR obsahuje v době dozrávání PTHCA (9-tetrahydro-cannabinoilová kyselina) a PTHC (9-tetrahydrocannabinolová) - tedy látky psychomimeticky aktivní nejen v samčích, ale i v samičích rostlinách. Fenotyp konopí pěstovaného u nás může dosáhnout i čísla 2,47 (podle výsledku fenotypu je konopí určováno buď jako rostlina výhradně na vlákno - fenotyp je menší než 1, nebo je-li vyšší než 1, jde o rostlinu s obsahem npsychomimeticky aktivních látek, která může být zneužívána). /2/
Jde o rostlinu pocházející původně z Indie. Užívání produktů konopí (marihuana, hašiš) bylo historicky spojeno
s náboženskými obřady, hinduistickému a islámskému náboženství nahrazují konopné produkty alkohol jak rituálně,
tak kulturně. Marihuana i hašiš obsahují stejnou účinnou látku, jde v zásadě jen o rozdílnou formu úpravy
výsledného produktu. Jako hašiš (charas) se označuje zaschlá a zformovaná pryskyřice ze samičích rostlin konopí,
zatímco usušené a jinak upravené listy a květenství stejné rostliny jsou označovány jako marihuana.
Marihuana je řazena do skupiny drog označovaných jako drogy lehké nebo, jak bylo dříve uvedeno, do skupiny látek s tzv. "akceptovatelným rizikem". Díky svému rozšíření se tato droga stala pro jedny symbolem "zla" a společenskou hrozbou - pro druhé pak "zakázaným ovocem" a předmětem boje za legalizaci a dekriminalizaci. Popsat účinky marihuany není snadné, protože jako u řady jiných drog závisí často efekt na osobnosti jedince, ale také na jeho aktuálním stavu a psychickém a fyzickém rozpoložení. /1/
Účinky marihuany
Účinek první intoxikace může být tedy velmi rozdílný, od žádného efektu přes nepříjemné tělesné prožitky závratě a suchosti
v ústech až po výrazný pozitivní efekt s dosažením očekávané euforie, smíchu a zvýrazněného vnímání okolí.
Obecně lze říci, že po vykouření přiměřeného množství (závisí vždy na množství účinné látky dané opět kvalitou pěstování a následného zpracování konopí) drogy v jedné či více cigaretách se dostaví nejprve pocit suchosti v ústech, někdy až dráždivý kašel. Může vzniknout i nepříjemně vnímané bušení srdce spojené s pocity úzkosti. Mohou nastat i další spíše nepříjemné prožitky, nemusí se ale dostavit vždy.
Dá se říci, že při opakovaných inoxikacích se dociluje očekávaného stavu rychleji, bez nežádoucích doprovodných efektů. Po odeznění první fáze se většinou dostavuje stav příjemného rozpoložení mysli, uvolnění, pohoda a klid, spojený často s výraznou euforizací a tendencí ke smíchu, který je vyvoláván velmi lehce prakticky jakýmikoliv podněty (slangově označován jako vysmátost). Nastupují i určité poruchy vnímání, spíše příjemného rázu, jako je subjektivně zpomalené vnímání času, zostření barev ale i chuti, takže jídlo se stává zajímavějším, dochází také k zostřenému vnímání zvuků, hudby. Tento stav trvá různě dlouho, řádově několik hodin, záleží zde na dávce THC a individuální vnímavosti. /1/
Stavy marihuánového opojení jsou někdy charakterizovány jako "stavy nejednotnosti, rozsekanosti, naprosté nepochopitelnosti a roztříštěnosti." Významná je senzitivní vztahovačnost a paranoidní percepce (druhý se směje kouřícímu, baví se o něm, běhají za ním schválně, je ohrožen, je to proti němu... aj.) Dochází k paranoidním bludům, často kombinovaným i s bludy megalomanického obsahu. Bludy jsou vždy jen v opojení, jinak zcela mizí (prohlašují se za slavné generály, kosmonauty, objevitele apod.).
Podle převažující symptomatologie lze dělit kuřáky marihuany na:
Rizika a následky zneužívání marihuany
Konopí lze kouřit, jsou však běžné i jiné úpravy. Existují recepty na marihuanové pečivo, lze vyrobit čaj, polévku atd. Faktem je, že kouření této drogy je opět nejrizikovějším způsobem užití. Toto riziko je v podstatě srovnatelné s rizikem při kouření tabáku. Marihuana má v kouři až o 50% více polyaromatických hydrokarbonů (látek podílejících se na vzniku rakoviny plic) než tabák. Ale. Průměrný kuřák marihuany vykouří maximálně několik cigaret týdně, při jednom "sezení" často ani ne jednu celou, záleží opět na množství THC. Průměrný kuřák tabáku, který vykouří řekněme 10-15 cigaret denně - co do množství karcinogenních látek - riskuje více.Na druhé straně nelze nevidět, že i marihuana má svoje rizika. Při dlouhodobém, intenzivním kouření této drogy jsou popisovány poruchy menstruačního cyklu, dochází jako u všech drog k celkovému snížení obranyschpnosti organismu, hovoří se o snížení pohyblivosti spermií a sníženém množství spermatu, což vede k omezení plodnosti. /1/
Imunitní systém, nádory, dýchací cesty, oběhový systém
/3/ Kusher a spol. v práci z roku 1994 konstatují, že THC v koncentracích, jichž se při kouření marihuany běžně dosahuje, oslabuje protinádorovou imunitu. Kouření drog včetně marihuany vede podle Caiaffa a spol. (1994) u HIV pozitivních pacientů k vyššímu riziku bakteriální pneumonie. Schatz a spol. (1993) popisuje inhibici humorální imunity zprostředkovanou T-buňkami v důsledku expozice THC. Podle věstníku NIDA poškozuje marihuana dýchací systém spíše ve vyšších etážích než tabák, působí však nepříznivě i na alveolární makrofágy. Podle Wegena (1993) je kancerogenní nejen THC, ale také další látky obsažené v marihuanovém kouři. Autor přičítá nárůst karcinomu ústní dutiny, jazyka a hltanu u pacientů mezi 20 až 40 věku právě rozšíření kouření marihuany. Marihuana zrychluje tep a může tedy představovat určité riziko pro osoby s nemocným srdcem. Zachariah (1991) popisuje případ dvou mladých mužů, kteří dostali mozkovou mrtvici v souvislosti se silným kouřením marihuany.Vliv na kognitivní funkce a na duševní zdraví
Krátkodobé i dlouhodobé poškození kognitivních funkcí, např. pozornosti, dokazuje Solowij a spol. (1995). Prokázat krátkodobý negativní efekt marihuany na paměť je poměrně snadné, dlouhodobé účinky by však vyžadovaly náročné prospektivní studie a těch není mnoho. Klinické zkušenosti z Holandska, USA nebo z Indie, kde je marihuana léta problémem, svědčí o výskytu organických poškození mozku po marihuaně, ne nepodobných poškození po alkoholu. U nás Csémy (1994) zjišťoval u dospívajících, kteří uvedli v anonymním šetření užívání marihuany, horší prospěch a více disciplinárních problémů.Poněkud sporná je otázka amotivačních syndromů (ztráty motivace) u lidí dlouhodobě kouřících marihuanu. Někteří autoři amotivační syndromy zpochybňují s tím, že se nejedná o ztrátu motivace, ale o její orientaci nežádoucím směrem, jiní považují amotivační syndromy u dlouhodobých kuřáků marihuany za totožné s depresemi (Musty a Kaback, 1995). Mezi dlouhodobými kuřáky marihuany prokázal Allebeck a spol. (1993) vyšší výskyt schizofrenie. Sporná je otázka, zda se jedná o příčinnou souvislost, nebo zda droga přitahuje spíše lidi v tomto směru disponované a pak je dekompenzuje. Marihuana může také dekompenzovat již existující schizofrenní onemocnění a drogy mezi duševně nemocnými představují v řadě zemí vážný problém.
Asi nejčastější komplikací po drogách z konopí, s níž se lze setkat, je výskyt úzkostného stavu, který většinou rychle odezní i bez léčby.
Vliv na těhotenství
Studie Frieda (1995) byla provedena na ženách střední třídy s nízkým rizikem. Ve věku čtyř let měly děti matek, které kouřily marihuanu, více problémů s chováním, horší paměť i soustředění a měly nižší výkonnost při jazykových a perceptivních úlohách. Dahl a spol. (1995) zjistili, že děti matek, které kouřily marihuanu, měly ještě ve věku třílet poruchy spánku. Nahas a Latour (1992) uvádějí vyšší riziko non-lymfoblastické leukemie u dětí matek kouřících marihuanu. Marihuana užívaná matkou rok před narozením zvýšila riziko rhabdomyosarkomu u dítěte třikrát (Grufferman a spol. 1993). V zájmu objektivity je třeba dodat, že nálezy u dětí, jejichž matky v těhotenství kouřily marihuanu, nejsou tak jednoznačné, jako je tomu u alkoholu. Náhodná expozice marihuanou v těhotenství tedy patrně není důvodem k panice.Léčebné využívání drog z konopí
První indikací je jako antiemetikum u pacientů léčených chemoterapií pro zhoubné nádory. Např. Abrahamov a spol. (1995) použili delta-8-tetra-hydrokannabinol (delta-8-THC), který má nižší psychotropní účinky než delta-9-tetrahydrokanna-binol (delta-9-THC), s dobrými výsledky. Schwartz a Beveridge (1994) uvádějí, že látky z konopí byly účinné u 50 % pacientů s nauseou související chemoterapií. Jeden ze čtyř pacientů léčených látkami z konopí si ale stěžoval na nepříjemné vedlejší účinky.Krátkodobě podávaný THC byl také použit u nemocných s AIDS jako prostředek ke zlepšení chuti k jídlu a stavu výživy (Struwe a spol. 1993). Při léčebném využívání látek z konopí, stejně jako u každé jiné léčby, je třeba brát v úvahu vedlejší účinky včetně psychické alterace. Ty nabývají na závažnosti zejména při dlouhodobém podávání (např. oslabení imunitního systému). /č 3/
Je marihuana průchozí drogou?
Pohled první, MUDr. Jiří Presl:Při vyčerpání všech démonizujících argumentů slyšíme od zarputilých (a naivních) bojovníků protidrogové prevence, že hlavním rizikem tzv. lehkých drog, a tedy i marihuany, je to, že jsou "vstupní branou" do světa drog tvrdých. Že kouření marihuany přímo vede k pervitinu, braunu či heroinu, protože zážitky jsou po určité době nedostatečné a člověka to pak nutí šáhnout po něčem "tvrdším". Tato tvrzení jsou pak velmi naivně demonstrována tím, že prakticky všichni pacienti v léčbě drogové závislosti jako první drogu uvádějí marihuanu. To je pravda. Marihuana je droga a i na ní může vzniknout závislost. Tyto skutečnosti nelze podceňovat. Pouze nám z tohoto obrazu jaksi vypadli všichni ti, kteří s marihuanou experimentovali nebo ji pravidelně užívají a k tvrdým drogám nikdy nesáhli. Kdyby tomu totiž tak bylo a kuřáci marihuany otvírali automaticky dveře do dalších drogových světů, pak bychom se nestačili divit. Myslím, že nebude přehnaný odhad, že příležitostných kuřáků marihuany je jen v Praze v současné době na desetitisíce. Přesto jen nepatrný zlomek těchto lidí vůbec kdy zkusí ještě něco jiného. /1/
Pohled druhý, MUDr. Karel Nešpor:
Otázka, zda jsou drogy z konopí průchozími drogami, bývá často nesprávně chápána. Nejde o to, že si každý, kdo má zkušenost s konopím,
vytvoří závislost na dalších návykových. Otázka je, zda marihuana toto riziko zvyšuje. Na ni odpovídá kladně práce Goluba a Johnsona (1994).
Je ovšem třeba dodat, že průchozími drogami jsou v dětství a v dospívání i alkohol a tabák (Chen a Kandel, 1995, Kandel a Yamaguchi, 1993).
Ještě uvádíme, že marihuana se může mísit např. s kokainem ve formě cracku. Tvrzení o tom, že povolením volného prodeje marihuany
by se oddělil trh s nebezpečnějšími látkami, nejsou podložená. Podle holandských výzkumů prováděných v místech, kde je prodej marihuany
tolerován, většina jejich návštěvníků užívá kromě látek z konopí i jiné drogy, nejčastěji MDMA a kokain (Van de Belt a Kerssemakers, 1995). /3/
Závislost
Na rozdíl od společensky akceptovaných drog (alkohol, tabák) nedochází u marihuany k žádné tělesné závislosti. K dosažení žádoucího účinku se dávky nemusejí zvyšovat. Ani po okamžitém vysazení drogy není třeba se obávat podstatnějších symptomů abstinence. K závislosti dochází v psychické oblasti. Návyk na příjemné pociťovaný stav uvolnění nebo přání uniknout obtížným životním situacím mohou svádět k trvalé konzumaci drogy. Avšak u marihuany pozorujeme mnohem řídčeji než u alkoholu, že by se stávala těžko napravitelným nepostradatelným návykem. /4/
jak se rizikům vyhnout
- než drogy nebrat.
Be smart don´t start
CHYTRÉ JE NEZAČÍT
Použité materiály
- /1/ MUDr. Jiří Presl, Drogová závislost, Může být ohroženo i Vaše dítě?
- /2/ Jana Novotná a spol., Drogové závislosti včetně alkoholu, Učební text institutu pro další vzdělávání SZP v Brně
- /3/ Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. Konopí v odborné literatuře posledních let, Lékařské listy č.7, 16.2.1996
- /4/ Kniha o zdraví
- Dále: Psychiatrie I., Prevence problémů působených návykovými látkami na školách