KOUŘENÍM KE SMRTI!
HOŘÍCÍ ČÍSLA
Podle odhadu Neila Collishawa kouří v současné době asi více než 1,1 miliarda obyvatel zeměkoule. Z celkového počtu kuřáků připadá 300 milionů na "rozvinuté" země při relaci podle pohlaví 200 milionů mužských kuřáků a 100 milionů kouřících žen. 800 milionů kuřáků mají rozvojové země, při výrazné převaze mužů (kouří zhruba polovina mužů, ale pouze kolem 8% žen). Zatímco v "rozvinutých" zemích spotřeba cigaret klesá, v zemích "rozvojových" naopak stoupá. Země našeho regionu trendem spotřeby cigaret se řadí spíše k zemím "rozvojovým".Údaje o prevalenci kouření v České republice z r. 1995 ukazují, že se pohybuje kolem 36-37%. To znamená, že je mírně nad úrovní, dosaženou v ČR koncem 80. let. U mužů kouří 45%, u žen zůstává kouření těsně pod hranicí 30%. Nepříznivým jevem je stav kuřáctví v mladé generaci, kde lze u některých vrstev zaznamenat zřetelný vzestup, což by mohlo mít nepříznivé důsledky pro celkový vývoj kouření v populaci na přelomu století. S příhlédnutím k různým okolnostem (import, export a pašování cigaret) se odhaduje spotřeba cigaret na 18-20 miliard kusů za rok. Při zruba 8 milionech dospělých osob v populaci by připadalo 2.500 kusů cigaret na osobu což je značný nárůst spotřeby proti konci 80. let.
V rodinách jsou děti v naprosté většině svědky kouření svých rodičů: pouze 34,4% dětí má oba rodiče nekuřáky! Stále nejčastějším jevem je, že v rodině kouří otec (tomu je vystaveno 32% dětí), druhým nejčastějším jevem je, že kouří oba rodiče (u 25% dětí) a u necelé desetiny kouří matka. Zejména v mladších rodinách kouří čím dále více žen. Matčino kouření také více ovlivňuje budoucí kouření u svých dětí.
SLOŽENÍ TABÁKOVÉHO KOUŘE
Cigaretový kouř, vznikající nedokonalým spalováním tabákových listů, obsahuje více než 3.000 látek a sloučenin, z nichž některé více, jiné méně působí na lidský organismus. Cigaretový kouř je složen asi z 90% tzv. plynné fáze a zbytek tvoří rozptýlené částice, z nichž většina není větší než 1 mm, takže je kuřák snadno vdechuje.V plynné fázi jsou nejdůležitějšími látkami kysličník uhelnatý, čpavek, kyanidy, dusičnany, acetaldehyd, akrolein, aceton, benzen, nitrosamidy a mnoho dalších. Ve formě částic nacházíme v kouři nikotin, fenoly, dehty, benz-a-pyren, indol, krezol, karbazol, DDT, radioaktivní polonium 210 ...
Látkou, která je hlavní příčnou kuřácké závislosti, je nikotin. Je to farmakologicky vysoce účinný alkaloid, který velmi rychle vstupuje do krevního oběhu a dostává se k nervovým buňkám mozkové tkáně. Jedním vdechnutím kouře dostane kuřák "svoji" dávku nikotinu do mozku během 7 vteřin.
KOUŘENÍ A ZDRAVÍ
I přes zlepšení lékařské péče je nesporné, že lidské zdraví dnes trpí více než dříve. Zmizely nemoci chudoby, objevily se nemoci "z nadbytku" (nesprávná výživa, otylost, stres, nedostatek pohybu, nedostatečná hygiena, nadměrné pití alkoholu a samozřejmě kouření tabáku). Každý pátý pětatřicetiletý Středoevropan dnes zemře v důsledku kouření dříve, než se dožije hranice 70 let. Profesor Richard Peto z Oxfordské university uvádí, že "z tisíce lidí, kteří kouří, bude jen jeden zavražděn, jen šest se jich zabije v autě, ale šest set padesát z nich zabije jejich vlastní zlozvyk.Mnoho studií prokázalo, že úmrtnost kuřáků ve srovnání s nekuřáky je (podle věkových skupin) o 30 až 80% vyšší. Nejčastější příčinou úmrtí kuřáků je ischemická choroba srdeční, rakovina plic a rakovina jiných orgán (hrtanu, jícnu, močového měchýře, slinivky břišní), chronický zánět průdušek a některá onemocnění cévního systému. Odhaduje se, že kouření je příčinou 90% všech úmrtí na rakovinu plic, 75% úmrtí na chronickou bronchitidu a 25% úmrtí na ischematickou chorobu srdeční. Česká studie prokázala, že 95% nemocných s rakovinou hrtanu byli kuřáci. Podobně se častěji vyskytuje u kuřáků rakovina močového měchýře a slinivky břišní. V České republice je každoročně hlášeno 6.000 nových případů plicní rakoviny a jen 10% případů se lékařům podaří vyléčit. Celkem umírá na následky kouření 22.000 českých občanů ročně.
Pokud ženy kouří během těhotenství, mají jejich děti v průměru o 150 až 250 g menší hmotnost při narození než děti nekuřaček. U těhotné ženy kuřačky dochází 2 až 3krát častěji k předčasnému porodu, potratu a častějšímu výskytu rizikového těhotenství. Předpokládá se, že mechanismem těchto důsledků je vliv nikotinu na snížení průtoku placentární krve a vyšší koncentrace karboxyhemoglobinu v krvi plodu ve srovnání s koncentrací v krvi matky. Kouření v těhotenství má vliv i na psychický vývoj dítěte: v něm se vyrovnává s dítětem nekuřačky asi v 7. až 9. roce.
PASIVNÍ NEDOBROVOLNÉ KOUŘENÍ
Mluvíme-li o pasivním či nedobrovolném kouření, je nutné nejprve definovat pojem tzv. prostředí tabákového kouře. Je to směs kouře, kterou vydechuje aktivní kuřák a kouře, unikajícího z volně položené cigarety v době mezi jednotlivými šluky. Pasivní kouření je pak nucená inhalace prostředí tabákového kouře v uzavřeném prostoru.Jak jsme již řekli, tabákový kouř obsahuje několik tisíc substancí, z nichž je asi 40 karcinogenních, jiné jsou podporovateli, promotory nádorového bujení. Dalšími složkami jsou látky toxické a dráždivé. Kuřák vdechne z celkového kouře jedné cigarety tzv. hlavním tahem jen asi jednu čtvrtinu. Tři čtvrtiny odchází "nevyužity" do okolí. Kuřák inhaluje primární proud cigaretového kouře, který vzniká hořením tabáku a papíru za velmi vysoké teploty, kolem 900 oC. Jde tedy o relativně dokonalé spalování. Naopak volně ležící cigareta produkuje kouř, který vzniká za nižších teplot, kolem 500 - 600 oC, tedy za podstatně horších podmínek hoření. Tyto teplotní rozdíly jsou příčinou - mimo porozity papíru a vlhkosti tabáku - že podíl některých toxických a hlavně kancerogenních substancí je ve vedlejším proudu kouře.
Zde jsou hlavní rozdíly: oxidu uhelného je ve vedlejším proudu kouře 2 1/2 krát více, amoniaku 73 krát, dimetylnitrosaminu (kancerogen) 52 krát, čpavku 46 krát, nitrosopyrolidinu 27 krát více. Ve hmotné fázi kouře jsou to dehty, kterých je 1,7 krát více, fenolu 2,6 krát, naftalenu 16 krát, metylnaftalenu 28 krát, benzo-a-pyrenu (kancerogen) 3,4 krát, 3-naftylaminu 29 krát a nikotinu 2,7 krát více. Je samozřejmě mnoho dalších látek, jejichž podíl je ve vedleším proudu kouře podstatně vyšší. Vedlejší a hlavní proud kouře jsou rozptýleny v uzavřeném prostoru místnosti a koncentrace jednotlivých látek je závislá na množství vykouřených cigaret, počtu kouřících osob, počtu inhalací, velikosti prostoru, na výměně vzduchu v prostoru a na čase. I přes toto rozptýlení inhaluje nekuřák dostatečné množství velmi škodlivých látek. Abyste vyvětrali zplodiny hoření z jedné cigarety, je nutných 33 kubíků čistého vzduchu.
Všechny tyto látky, i když jsou zředěné v prostoru místnosti, způsobují nejen u dětí a nemocných osob, ale i u zdravých nekuřáků dráždění spojivek, sliznice nosu a dýchacích cest. Přítomnost kysličníku uhelnatého má nepříznivý vliv na přenos kyslíku krví: vdechnutý kysličník uhelnatý se pevně váže na červené krevní barvivo a vzniká karboxyhemoglobin, který není schopen přenášet kyslík. Bylo zjištěno, že hladina karboxyhemoglobinu v krvi je vyšší nejen u kuřáků, ale i pasivně kouřících dětí a nekuřáků.
Pasivní kouření má nepříznivý vliv na děti především v prvém roce jejich života: dochází u nich k častějšímu výskytu obtíží a onemocnění dýchacího ústrojí. U lidí, trpících např. astmatem a alergiemi, může pasivní kuřáctví chorobu zesilovat nebo její vznik vyvolávat. Vdechování tabákového kouře kromě toho snižuje účinek užívání léků. Plicní rakovina hrozí pasivnímu kuřákovi až 3 krát častěji. Americký lékařský časopis JAMA uvádí, že každý rok umírá v USA přibližně 40.000 nekuřáků na choroby, které mají svůj původ v pasivním kouření. V České republice má pasivní kouření ročně na svědomí okolo 130 úmrtí. Proto je namístě tvrzení, že: pasivní kouření může být smrtelné!
DALŠÍ NÁSLEDKY UŽÍVÁNÍ TABÁKU
Tabák je pěstován asi na 0,3% veškeré orné půdy ve světě a její plocha se neustále zvětšuje. Převážná část této orné půdy se nachází v rozvojových zemích. Uvědomíme-li si, že v mnoha rozvojových zemích je v současné době jedním z předních problémů nedostatečná výživa, je tato situace neustále zhoršována zabíráním další kvalitní půdy pro pěstování tabáku. Zatímco dříve nakupovaly rozvojové země potraviny za 8 miliard, začátkem 80. let musely nakupovat za 50 miliard USD ročně. Tato obrovská částka by mohla být snížena pěstováním obilí na tabákových plantážích. Pro pěstování tabáku je zapotřebí nejen vysoce kvalitní půdy, ale i tepelné energie k fermentaci tabákových listů. Vzhledem k energetické krizi v rozvojových zemích je tepelná energie získávána spalováním dřeva z tisíců hektarů pokácených lesů a porostů. To vše přispívá k devastaci krajiny a ke zhoršování ekologické situace.O testování tabákových výrobků na nevinných a bezbranných zvířatech detailně píšeme na stránce Umírají kvůli kouření.
Roční profit tabákových společností pouze v USA činí 2,8 miliardy USD a z exportu dalších 2,9 miliardy USD. Dle Světové banky kouření způsobuje tento finanční benefit: na 1.000 tun vyrobeného tabáku je zisk 2.600.000 USD (v roce 1990), ale náklady činí 29.800.000 USD. Stát tedy doplácí 27.200.000 USD na toto množství vyrobeného tabáku na léčbu nemocí způsobených kouřením.
V posledních letech se vydá v ČR za kuřivo kolem 7 miliard Kč ročně. Tento příspěvek do státní pokladny je však samozřejmě převýšen úhrnem ekonomických ztrát, vzniklých v důsledku kouření. Jsou to nejen častější nemocnost, invalidita a předčasná úmrtí kuřáků, ale i ztráty pracovního výkonu pro nepřítomnost v práci, a tím i ztráty společenského produktu, i náklady na nemocenské dávky a důchody.