VEGETARIÁNSTVÍ
Historie
Slovo vegetarianismus pochází z latinského slova vegetabilis - rostliny a vegetare - růst, rozvíjet se. Vegetus v latině znamená svěží, zdravý.
Vegetarismus je tak starý jako lidstvo samo. Na zeměkouli byla místa, kde se lidé živili masem, ale byly i země, kde se lidé živili jen ovocem, zeleninou, zrním. Ve všech kulturách a civilizacích byli filozofové, lékaři i kněží, kteří propagovali a sami přísně dodržovali vegetariánský způsob života. Vegetarismus byl u kolébky lidského pokolení, jako biologicky nejpřirozenější soustava výživy pro člověka. Nalézáme jej nejvíce u národů východu a jihu, zatímco na severu Eskymáci se živí jen masem a tukem zvířat a ryb (nízký průměr života).
Vegetarismus přišel do Evropy v antických dobách pravděpodobně z Asie - od brahmínů, jogínů, buddhistů a vyznavačů Zoroastra. Již je tomu 5 - 6 tisíc let, kdy kněží v Egyptě nejídali maso, neboť rozdělovali pokrmy na čisté a nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a proto nebylo možné se jich dotýkat. Tacit a Miletu se zmiňují o tom, že obyvatelé severní části Řecka - Trákie (čistý kraj) vůbec nejedli maso a byli známí svým zdravím. Ve své současné nové formě se vegetarismus rozvinoval v Anglii - již v prvé polovině 19. století - dovezený z Indie. V roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo - vegetarián.
Slavní vegetariáni
"Rodina" vegetariánů se skládá z mnoha slavných a významných osob - filozofů, vědců, umělců, sportovců dob minulých i dnešních: Pythagoras, Sokrates, Platón, Hipokrates, Ovidius, Seneka, Klement Alexandrijský, král Ašóka, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Newton, Goethe, Wagner, Lincoln, Nietzsche, Voltaire, Shaw, Gandhi, Tolstoj, Gorkij, Nurmi, Albert Schweitzer a Albert Einstein, Johny Cash, Paul McCartney s manželkou, Pamela Andersenová, George Harrison, Donovan, Sting, Bryan Adams, Peter Gabriel, Annie Lenoxová, Kate Bushová, Brigitte Bardotová, Kim Basingerová, Gunde Svan, Sting, Jana Kratochvílová, Zuzana Navarová, Zuzana Bubílková, Eva Vejmělková, Robo Grigorov, Vladimír Kokolia, Ota Baláž, Jan Burian aj.
Rozdělení vegetariánství
Rozlišujeme tři druhy vegetarismu:- Ovo-lakto-vegetariáni - nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce, mléko a produkty z nich vyrobené.
- Lakto-vegetariáni - nejedí kromě masa a ryb ani vejce.
- Vegani nejedí žádné výrobky živočišného původu, tedy ani máslo, mléko, med.
Důvody pro vegetariánství
Etika
Původní význam slova v sobě zahrnuje vyrovnaný filozofický a mravní způsob života, tedy mnohem více, než zeleninovou a ovocnou dietu.
Většina vegetariánů jsou lidé, kteří chápou, že chceme-li přispět k mírumilovnější společnosti, musíme nejprve vyřešit problém násilí ve svých vlastních srdcích. Není tedy překvapující, že se tisíce lidí ve všech společenských postaveních stávají ve svém hledání pravdy vegetariány. Vegetariánství je základním krokem k lepší společnosti a lidé, kteří si naleznou čas, aby zvážili jeho výhody, se octnou ve společnosti významných osobností.
Pro mnoho lidí jsou etické důvody pro vegetariánství nejdůležitější ze všech. Etickým počátkem je poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim. Tak si člověk uvědomuje, že svým jednáním už nechce způsobovat bolest ostatním.
Mnoho lidí je dnes přesvědčeno, že zvířata jsou nyní porážena "humánním způsobem", a tak odmítají všechny morální argumenty proti pojídání masa. Skutečná fakta o životě a smrti nevinných zvířat však hovoří sama za sebe.
Celý život vězněných zvířat určených na porážku je nepřirozený. Zvířata jsou uměle oplodňována a plemeněna, kastrována, vykrmována s přísadou hormonů, aby rychle nabrala váhu, a po dlouhé cestě dopravena na jatka, kde je čeká brutální smrt. Pícháky, elektrické šoky, ohýbání ocasů, teror a hrůza ve velkokomplexech je doposud součástí "moderního" chovu, přepravy a porážení zvířat. Pravda o porážení zvířat je šokující. Ječící zvířata jsou omračována údery kladiv, elektrického proudu, položivá vyzdvižena za nohy do vzduchu a vláčena továrnami smrti. Jsou jim za živa proříznuta hrdla a zatímco krvácejí, je jim odřezáváno maso, jsou půlena... Mnoho lidí by se bezpochyby stalo vegetariány, kdyby navštívili jatka, nebo osobně museli zabít zvířata, která jedí. L.N. Tolstoj napsal, že "zabíjením zvířat kvůli jídlu v sobě člověk nevyhnutelně potlačuje svoji nejvyšší duchovní schopnost - soucit a milosrdenství k živým stvořením jako je on sám - a otupováním svých vlastních citů se stává krutým". Také upozornil, "že pokud jsou naše těla živými hrobkami zabitých zvířat, jak můžeme očekávat, že na Zemi zavládnou ideální podmínky".
Každý rok vraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže. Každý rok stoupá počet zabitých ryb do biliónů.
Nelze popřít, že takové zacházení jenom stupňuje naší surovost a krutost!.
Leonardo da Vinci napsal: "Člověk je zajisté pánem tvorstva, neboť ve své brutalitě předčí všechna zvířata. Žijeme ze smrti jiných. Jsme jako pohřebiště! Přijdou doby, kdy se lidé budou dívat na zabití zvířete jako se dívají na zabití člověka."
Mahátma Gándhí cítil, že etické principy jsou pro celoživotní rozhodnutí k přechodu na vegetariánství silnější podporou nežli zdravotní důvody. "Cítím", řekl, "že duchovní pokrok na jistém stupni vyžaduje, abychom přestali zabíjet naše bližní tvory pro uspokojování tělesných potřeb." Prohlásil také: "Velikost národa a jeho morální vyspělost můžeme posuzovat podle toho, jak zachází se zvířaty."
Ekonomika
Maso poslouží k nasycení pouze několika na úkor mnoha jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek
na porážku. V USA jde 90% všech obilovin na výkrm zvířat, která skončí na jídelním stole. Již samotné zkrmování obilí jako
prostředku k produkci masa je neuvěřitelně nákladné. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa..
Frances Moore Lappé v knize Strava pro malou planetu upozorňuje, že za vykrmovací cenu 200 g bifteku, by se mohlo 45 až 50 lidí nasytit obilnou kaší. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10000 kg brambor!
Vyspělé státy dovážejí také rostlinné krmivo bohaté na bílkoviny z chudých zemí. Celá třetina úrody podzemnice olejné v Africe končí v žaludcích dobytka a drůbeže v západní Evropě. V rozvojových zemích člověk spotřebuje přibližně 200 kg obilí ročně, většinou z toho přímou spotřebou. Průměrný Evropan nebo Američan však spotřebuje ročně už 1000 kg obilí. 90% z toho však nejprve nakrmí zvířata ve výkrmnách. Průměrný Evropan nebo Američan pojídající maso, spotřebuje 5x více potravinových zdrojů než průměrný obyvatel Kolumbie, Indie, Nigérie, říká odborník v otázce světových potravin Lester Brown.
Tyto skutečnosti vedly odborníky k závěru, že světový problém hladovění je uměle navozený. Dnes produkujeme více než dost potravy pro všechny
lidi na této planetě - ale zacházíme s ní velmi marnotratně. Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa
o 10% by uvolnilo dostatek obilí k výživě 60 mil. lidí.
Příklad z obchodu a domácnosti v USA, ale u nás to je velmi podobné. 1kg svíčkového bifteku stojí 4 USD, zatímco suroviny na výborné a výživné
vegetariánské jídlo stojí v průměru méně než 2 USD za kg. Čtvrt kilový bochník domácího sýra stojící 60 centů zabezpečí 60% minimální denní
doporučené dávky bílkovin. Vegetariánství by průměrnému Američanovi ušetřilo alespoň několik tisíc dolarů ročně. To samé platí pro spotřebitele na celém světě.
Životní prostředí
Další daní za pojídání masa je zhoršení životního prostředí. Silně znečištěné stoky a odpadní vody z jatek a výkrmen vážně znečišťují potoky a řeky.
Rychle vychází najevo, že vodní zdroje jsou nejen znečišťovány, ale také zbytečně vyčerpávány a v tomto směru přináší masný průmysl velké škody.
Paul a Anne Ehrlichovi ve své knize Populace, zdroje a životní prostředí uvádějí, že vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. V roce 1973 New York Post odhalil otřesné zneužívání této nejcennější suroviny - jedna velká kuřecí farma v USA užívala denně 455 miliónů litrů vody, což je množství, které by zásobilo město s 25000 obyvateli.
Je známo, že například na výrobě hamburgerů firmy Mc Donald´s se podílí několik kontinentů: jde o internacionální výrobu s nákladným transportem polotovarů,
hlavních komponentů tohoto masového výrobku. V Kostarice a Guatemale je ročně likvidováno 50.000 až 70.000 hektarů lesa, aby zde mohl být chován dobytek,
jehož maso je po určité době nutné pro výkrm vyváženo a upravováno pro potřeby restaurací firmy Mc Donald´s. Prales je zde přeměňován v pastviny,
jež rychle erodují. Vedlejším "produktem" intenzivního chovu zvířat je klesající produkce kyslíku v uvedených oblastech a stoupající produkce čpavku
z výkalů dobytka. Údaje WWI udávají, že za posledních 50 let lidstvo vykácelo tolik lesa, kolik nevykácelo od doby svého vzniku.
Náboženství
Všechna důležitá písma člověku přikazují, aby žil bez zbytečného zabíjení. Starý Zákon říká: "Nezabiješ". Toto se žel mylně vykládá pouze jako odkaz na vraždu.
Vegetariánství je ideálním stavem: "Dal jsem vám na zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm."
Genesis 1,29. Do prvního hříchu Adama a Evy neexistovala smrt, proto nebylo možno ani zabíjet zvířata, potravou bylo ovoce z "rajské zahrady". Též je psáno,
že "tělo je chrámem Ducha Svatého", a proto si zasluhuje chránit a udržovat čisté.
Mohammed říká: "Za dobrodiní prokázané jakémukoliv zvířeti přichází odměna".
Pán Buddha je známý zvláště svým kázáním proti zabíjení zvířat. Ustanovil nenásilí (ahimsa) a vegetariánství jako základní krok na cestě k seberealizaci a vyslovil dvě zásady: "Neporážej vola, který oře tvé pole" a "Neoddávej se žravosti, která vede k zabíjení zvířat".
Kršna vysvětluje, že duchovní dokonalost začíná tehdy, když člověk dokáže vidět, že jsou si všechny živé bytosti rovny. Také poučuje, abychom přijali
zásady duchovního vegetariánství, když říká: "S láskou a oddaností Mi nabídni ovoce, květinu, lístek nebo vodu a Já to přijmu." Nikdo by neměl zabíjet
těla pro svůj smyslový požitek, protože tím se zaplétá do hříšné činnosti a ten kdo zabijí, bude neustále trpět následky za takové jednání.
Zdravotní důvody
Ve světě se vyrobí asi 160 milionů tun masa za rok. Ze 160 milionů tun je 40% vepřového, 30% hovězího a 20% drůbežího masa. V průmyslových zemí se
konzumuje 100 milionů tun a roční spotřeba masa na hlavu činí asi 90 kg. V USA dokonce 110 kg na obyvatele a rok, ale v Číně to je pouhých 20kg
a v Indii jen 2 kg. Spotřeba u nás v roce 1990 byla 96,5 kg, v roce 1991 poklesla na 87,9 kg , v roce 1992 "jen" 86,6 kg. K tomu je třeba připočíst
ještě 10 kg zabíjačkového sádla...
I. Kult masa
Vědecké články o vegetariánské výživě v minulosti často provázely připomínky nebo varování v souvislosti s možným nedostatkem životně důležitých složek výživy. Staré představy dokážou dlouho přežívat a i navzdory zkušenostem a vědeckým důkazům, že vegetariánská strava lidskému tělu neškodí, ale naopak velmi prospívá. Současné lékařské výzkumy potvrzují očividné souvislosti mezi konzumací masa a nemocemi jakými jsou ischemická choroba srdeční a rakovina.Výživa má sloužit k udržení života a zdraví člověka. Žel, její nad užívání a kuchařské umění, staly se mocným činitelem chorobotvorným a život zkracujícím. Skupina lékařů a vědců, kteří sepsali Knihu o zdraví uvádí, že vegetariáni mají proti jedlíkům masa o 30 až 70 % nižší riziko, že budou postiženi koronární srdeční chorobou. Zažívací trakt vegetariánů je méně náchylný k nemocím, dostávají málokdy dnu, funkční ledvinové choroby se u nich vyskytují méně často, i na rakovinu umírají o 50 až 75 procent méně často. Dále v Knize o zdraví uvádějí, že vegetariáni mívají častěji ideální váhu, jejich krevní tlak je výrazně nižší. Mléko žen, které po léta žily jako vegetariánky, je mnohem méně kontaminováno škodlivinami než mléko ostatních žen.
Několik dobře vypracovaných studií vědecky prokázalo, že vedle tabáku a alkoholu je konzumace masa největší příčinou úmrtí v západní Evropě, USA, Austrálii a jiných vyspělých oblastech světa. Lidské tělo jednoduše není schopno rozložit nadměrné množství živočišného tuku s cholesterolem. Odborníci z celého světa se shodují, že mezi hladinou cholesterolu v krvi a onemocněním srdce existuje přímá souvislost. Jestliže člověk přijímá v potravě více cholesterolu než jeho tělo potřebuje (při konzumaci masa zcela běžně), nadbytečný cholesterol vytváří v lidském organismu velké potíže. Hromadí se na vnitřních stěnách cév, zmenšuje v nich průtok krve, což vede k onemocnění srdce, mozku aj.
A co rakovina? Studie posledních dvaceti let jasně potvrzují souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy. Tyto druhy rakoviny
jsou vzácné mezi těmi, kteří jedí maso málo nebo vůbec, jako Japonci, Indové a členové Církve adventistů sedmého dne (ASD).
V Lékařských listech č.7/96 MUDr. Jaroslav Slavíček, Csc., z Fyziologického ústavu I. LF UK Praha, uveřejnil nejnovější výzkum, který potvrzuje, že životní styl členů ASD
má velmi pozitivní vliv na jejich zdraví a délku života. ASD jejich víra zakazuje užívat tabák a alkohol. Od roku 1860 církev doporučuje lakto-ovo-vegetariánskou dietu,
vyhýbání se kávě, čaji, koření, pikantnostem a vysoce rafinovaným potravinám. Jako vegetariánská dieta se v tomto případě rozumí široký výběr ovoce, zeleniny, celozrnných
obilovin, ořechů i vaječných a nízkotučných mléčných výrobků. Jejich životní styl jim prokazatelně prodlužuje život o pět až deset let, úmrtnost na kardiovaskulární
choroby a rakovinu je u ASD z celého světa mnohem nižší (až o 50%) než u ostatních lidí.
Biologové a odborníci pro výživu jasně dokazují, že lidské zažívací ústrojí jednoduše není k trávení masa uzpůsobeno. Masožravá zvířata mají krátké zažívací ústrojí
(trojnásobnou délku jejich těla), aby se maso z těla dostalo pokud možno co nejrychleji, protože při jeho rozkladu vznikají zdraví škodlivé látky. Jelikož rostlinná
potrava se rozkládá mnohem pomaleji než masitá, mají býložravci střeva nejméně šestkrát delší než jejich tělo. Člověk má dlouhé střevní ústrojí býložravců, takže pojídá-li maso,
velké množství jedovatých látek přetěžuje ledviny a může to vést k různým onemocněním. Anatomická stavba těla člověka - zuby, zažívací systém - upřednostňuje nemasitou stravu.
Je nutné se zmínit o tom, že zvíře před zabitím prochází šokem, stresem, který mění negativně celou sestavu jeho organických látek a smrt zabránila vymíšení těchto toxinů.
Jakmile je zvíře poraženo, začíná se jeho tělo rozkládat a po několika dnech začne šedivět a zelenat. Masný průmysl maskuje toto závadné zbarvení přísadou dusitanů, dusičnanů
a jiných konzervačních látek, aby maso dostalo jasnou červenou barvu. Současné výzkumy ale odhalují, že mnoho těchto látek je karcinogenních.
Celou situaci zhoršuje také obrovské množství chemických látek, které zvířata dostávají ještě za svého života v krmivu. Zvířata jsou vykrmována a udržována při životě nepřetržitým
podáváním uklidňujících prostředků, hormonů, antibiotik a mnoha jiných látek. Nedávné skandály ve Francii a Anglii pobouřili celou veřejnost. Vyšlo totiž najevo, že při výrobě
umělého krmiva pro zvířata, byly přidávány zvířecí výkaly.
Lidské trávicí ústrojí je velmi pružné a adaptabilní. Samozřejmě, že můžeme jíst mírná množství masa jako součást vyvážené stravy a stále být zdraví. Důležité ale je, že můžeme být perfektně zdraví bez jakéhokoliv masa vůbec. Tím, že se staneme vegetariány, nepodporujeme utrpení a smrt milionů zvířat každý rok, jen kvůli profitu a mlsnému jazýčku. Toto by mělo být zřejmé každému slušnému, rozumnému, civilizovanému a citlivému člověku.
II. Ve zdravém těle zdravý duch
Dnes není problém sehnat si knihu nebo jiný podrobný materiál o zdravé výživě a vegetariánství. V každém knihkupectví vám poradí… Proto pouze stručně shrnu základní informace o důležitých prvcích vegetariánské stravy.Naše strava má denně obsahovat:
- Bílkoviny - Bílkovinu jako stavební materiál. Bílkoviny dělíme na jednoduché (proteiny)
a složité (proteidy), slučující se s jinými substancemi.
- Tuky a uhlovodany - Uhlovodany a tuky jako zdroje energie. Uhlovodany (cukry)
se skládají z uhlíku, vodíku, kyslíku. Tuky mohou být prosté a složené.
- Minerální látky - Minerály k pravidelnému průběhu životních procesů. Stopové prvky
- mikroelementy v malých částečkách - k regulaci proměny hmoty a k různým funkcím organismu.
- Vitamíny - Vitamíny jsou nutné k životním procesům
- Tekutiny, které tvoří ze 60% organismus.
- Důležité jsou i nestravitelné částky pokrmů (rostlinná buničina, drobné částice celozrnného chleba), povzbuzující činnost střev a různé substance, dodávající pokrmům chuti, které podněcují tvoření zažívacích šťáv.
Bílkoviny
Pokud jde o otázku bílkovin, Dr. Paavo Airola, uznávaná autorita v oblasti výživy a přírodní biologie, říká: "Před 20 lety byla doporučována denní dávka bílkovin 150 g, nyní však klesla na 45 g. Proč? Protože spolehlivé světové výzkumy potvrdily, že náš organismus tolik bílkovin nepotřebuje a že skutečná denní dávka je 45-55 g. Myšlenka, že rostlinné bílkoviny nejsou "kompletní" a že jim chybí některé aminokyseliny, se prokázala jako mýtus. Příroda prostě nemůže vytvořit sojové boby, brambory nebo pšeničné zrno, aniž by použila právě ty aminokyseliny, které jsou potřebné i v lidském metabolismu. Rostlinné bílkoviny se vstřebávají lépe než bílkoviny živočišné. Pamatujte, že původním zdrojem všech bílkovin je rostlinná říše a proto dostatek bílkovin není pro vegetariány žádný velký problém. Např. kombinace luštěnin a obilnin, fazole s chlebem, dosahují hodnotu bílkovin masa. Zdroje bílkovin: odtučněná sojová mouka, čočka, hrách, fazole, ořech vlašský, ovesné vločky, krupice, žitná a pšeničná mouka, sójové výrobky, brokolice, špenát, zelí, kešu, slunečnicová, dýňová a sezamová semena, tvrdé sýry, tvaroh atp.Tuky a uhlovodany
"Buněčné palivo" lidského těla se skládá z uhlohydrátů a tuků produkovaných rostlinami, ze slunečního záření, vzduchu, vody a ve vegetariánské stravě se objevuje jako cukry, škroby a rostlinné tuky. Toto palivo se v hojném množství nachází v obilninách, zelenině, ořeších, oleji, ovoci atd. Každý může denně získat dostatek "paliva", jestliže si pochutná na těstovinách, bramborách a ovocných lahůdkách - přičemž to nejsou jídla vyvolávající obezitu.Minerální látky
Jako všechno živé na této planetě, i buňky našeho těla potřebují k náležitému zajišťování své funkce kovové prvky ze zemské kůry. Kovy jako železo, vápník, zinek, selen aj., i když jsou přítomné jen ve stopových množstvích, hrají v chemických reakcích životních procesů klíčovou roli. Naštěstí se tyto prvky nacházejí v půdě, z níž vyrůstá naše potrava. Rostliny tyto minerálie získávají a poskytují nám je v lahodných darech vegetariánské kuchyně.Sodík - reguluje množství vody uvnitř buňky, ale především v jejím okolí. Ovlivňuje příjem cukru a aminokyselin v buňkách a je nezbytný pro správnou funkci svalů a nervů. Minimální potřeba se pohybuje kolem 2 - 3 g / den. Nejdůležitějším zdrojem je kuchyňská sůl, ale najdeme jej i v uzeném sýru, chlebu, fazolích, hlávkovém salátě, brokolici, jablku, sojové omáčky aj.
Vápník - tento životně důležitý prvek, potřebný pro kontrakci svalů, srážení krve a mnoho dalších vitálních funkcí. Početné lékařské studie ukázaly, že vegetariánská strava umožňuje zcela adekvátní příjem vápníku a nikdy nebyl popsán případ, že by vegetarián trpěl skutečným nedostatkem vápníku. Doporučená denní dávka je asi 800 mg. Získáme jej z parmezánu, horského sýra, ementálu, sezamových semínek, bazalky, sójových bobů a mléka, kapusty, kyselého zelí, špenátu, plnotučného mléka, tofu, mandlí a hrozinek, fazolí, čočky, hrášku…
Hořčík - je se podílí a výstavbě kostí, zubů, šlach a je důležitý pro přenos informací z nervů do svalů, brzdí srážlivost krve, vyplavuje adrenalin, podílí se na obranyschopnosti organismu proti chorobám. Doporučená denní dávka je 350 mg. Potraviny: dýňová a sezamová semínka, mák, sójové boby, lišky, burské oříšky pražené, proso, vařené zelené fazole, rýže natural, oves, listový špenát.
Fosfor - je důležitý pro svaly, nervy a mozek. Vazby fosforu ve tkáních jsou nejdůležitějšími přenašeči energie, podílí se na srážení krve atp. Denní dávka by měla být kolem 800 mg a nalezneme ji např. v horském sýru, ementálu, sýru na smažení, pšenici, máku, sójových bobech, dýňových semíncích.
Železo - je součást barviva červených krvinek a umožňuje cirkulaci kyslíku a kysličníku uhličitého v krvi. Tato aj. vlastnosti činí ze železa životně důležitou minerální látku. Denní dávka u můžu 12 mg, žen 18 mg, těhotné ženy 22 mg. Zdroje: švestková šťáva, dýňová a sezamová semínka, mák, čerstvé sójové boby, fazole, čočka, oves, hrozinky, špenát, tofu, žloutek syrový.
Zinek - je nepostradatelný pro zdraví kůže, sliznic a imunitního systému. Doporučená denní dávka je 15 mg. Získáme ji z máku, pšeničných klíčků, sezamových a dýňových semínek, čočky, horského sýra, para ořechů, sójových bobů.
Selen - tento prvek je nutný k zajištění normálních imunitních funkcí. Zdroje: kokosový ořech, hřib obecný, pšeničné klíčky, těstoviny, celozrnné obilniny.
Molybden - aktivuje funkce látkové výměny. Denní dávka asi 150 až 500 mg. Zdroje: slepičí vejce, pšeničná mouka, pšeničné klíčky, rýže hlazená, sójová mouka, zelený hrášek, kukuřice, fazolky.
Chrom - je podstatný pro využití cukrů a tuků. Doporučuje se 50 - 200 mg denně. Zdroje: černý čaj, holandský sýr, brambory, kukuřice, pšeničný celozrnný chléb, květový med, kakaový prášek.
Křemík - se stará o pružnost krevních cév. Denní dávka 25 mg. Zdroje: loupané ovesné zrno, ječmen (loupané celé zrno), petržel, banán, pór, zelené fazolky.
Nikl - posiluje účinek hormonů. Denní doporučená dávka je 200 - 500mg. Zdroje: pekanové ořechy, hrách a fazole sušené bílé, čokoláda, černý čaj, petržel, oves.
Vanadium - je důležité pro zuby a kosti. Přísun denně 100 - 300mg. Zdroje: slunečnicový olej, olivový olej, podzemnicový olej.
Kobalt - je stavebním kamenem vitaminu B 12. Je pro jeho funkci nezbytně nutný, a tím se podílí na tvorbě červených krvinek. Přesná potřeba není známa. Pro ČR se doporučuje 5 - 10 mg na den. Zdroje: bílé a červené zelí, hruška, burské pražené oříšky, vlašské ořechy, brokolice, žito, jahody, hlávkový salát.
Fluor - zpevňuje zuby a chrání je před kazem. Denní dávka se doporučuje 1 mg. Zdroje: Vlašské ořechy, žitný celozrnný chléb, listový špenát, pohanka atd.
Mangan - podporuje obranyschopnost proti nemoci. Denní dávka 2 - 5mg manganu. Zdroje: černý čaj, pšeničné klíčky, lískové oříšky, ovesné vločky, sójové boby, petržel, kopr, mák, borůvky.
Síra - hraje důležitou roli při detoxikaci těla. Denní potřeba síry není známa. Zdroje: burské oříšky, zelený hrášek, ementál,
křen, petržel, řeřicha, brokolice.
Vitamíny
Pro zdravý metabolismus buněk nervů, svalů a krve potřebuje naše tělo dvě skupiny vitamínů: vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny B, vitamín C)
a vitamíny rozpustné v tucích (A,D,E,K). Všechny potřebné vitamíny najdeme v čerstvé tmavozelené listové a ve žluté zelenině i v mnoha druzích ovoce.
Samozřejmě, že před nedostatkem vitamínů se lze pojistit vitamínovými doplňky, ale raději se poraďte s lékařem nebo odborníkem na výživu. Postupujte rozvážně, neplatí zde heslo "čím více, tím lépe".
Thiamin (B1) - význam pro správnou funkci svalových a nervových buněk. Denní spotřeba 1,5 - 2 mg (sportovci 6x více). Zdroje: kvasnice, celozrnná mouka, semínka luštěnin, ořechy.
Riboflavin (B2) - podporuje správné vidění, zdravý stav kůže aj. Doporučená denní dávka asi 2 - 3 mg. Zdrojem jsou především mléčné výrobky, kvasnice, listová zelenina, celozrnná mouka.
Niacin (B3) - podporuje funkce kůže, nervového a zažívacího systému. Denní spotřeba asi 12 - 25 mg. Zdrojem jsou vejce, mléko, celozrnné potraviny, listová zelenina, houby, burské oříšky.
Vitamín B6 - napomáhá tvorbě červených krvinek a imunitnímu systému. Spotřeba denně asi 2 mg. Zdroje: brambory, banány, kvasnice, klíčící pšenice, listová zelenina.
Kyselina listová - nezbytná pro výrobu DNK a tvorbě buněk. Zdroje nalezneme v listové zelenině, semenech, kvasnicích.
Vitamín B12 - úloha při růstu nervových buněk aj. Denní potřeba 3 mg. Zdroje: mléko, mléčné výrobky, vajíčka, potraviny obohacené vit. B12, vit. doplňky.
Kyselina pantothenová - účastní se biochemických přeměn při získávání energie. Téměř ve všech potravinách.
Biotin - koenzym při tvorbě a přeměně aminokyselin, bílkovin, tuků a glykogenu. Zdrojem: téměř všechny potraviny.
Vitamín C - nezbytný při tvorbě stavební bílkoviny kolagenu a některých hormonů, při vstřebávání železa, aj. Spotřeba 50 - 100 g. Zdroj: citrusové plody, ovoce, zelenina, brambory.
Vitamín A - důležitý pro růst, dobré vidění, zdraví kůže a sliznice, stav buněčných membrán. Denní spotřeba 3 - 4 mg. Ačko najdeme v másle, mléce, žloutku, obohacené mléčné výrobky, margaríny, jako provitamin ve špenátu, brokolici a další listové zelenině, mrkvi, meruňkách a broskvích.
Vitamín D - významný faktor pro zdravý stav kostí. Denní spotřeba 400 - 600mezinárodních jednotek na den. Zdrojem: jeho spotřeba může být plně kryta vlastní tvorbou v těle, pokud je dostatečně vystaveno slunečnému záření. Z potravin jsou zdrojem vejce, mléko, pomazánkové tuky, kvasnice, žloutek.
Vitamín E - působí jako antioxidant. Denní spotřeba 10 - 20 mg. Zdroje: rostlinné tuky, semena, ořechy, celozrnné potraviny, vaječný žloutek, listová zelenina, broskve, sója.
Vitamín K - nezbytný pro správné srážení krve. Zdroje: je vyráběn v našem zažívacím traktu, doplňován je z listové zeleniny, mléka, vajíček, celozrnných potravin, v menší míře z brambor.
Všechny vitamíny jsou pro naše tělo nezastupitelné. Pro lidské zdraví však slouží jen přiměřená množství. Uměle dodaný velký přebytek, který tělo nestačí vylučovat, může organismu škodit.
Závěr
Celkový vegetariánský přístup úcty k životu však zahrnuje mnohem více než jen potraviny. Předpokládá žít ohleduplně
vůči planetě a zmenšovat bolest a utrpení všech cítících bytostí. Je jasné, že laskavost - k sobě samému, ke své
rodině, k sousedům, k naší matce Zemi a všem jejím obyvatelům - je podstatná pro zdraví i pro přežití planety Země.
Doufáme, že Ti čtenáři, kteří se rozhodují pro vegetariánství, zde nalezli dostatek podnětů, aby měli odvahu
a sílu učinit tento důležitý krok. Ve jménu humanity a zdraví, tak učiňte již dnes!
a největší šance na přežití života na Zemi,
jako vývoj směrem k vegetariánské stravě."
Použitá a doporučená literatura:
- Prof. MUDr. Kinga Wisniewska-Rozkowska - Vegetariánství
- Petra Hopfenzitzová - Minerální látky
- Michael Klaper - Veganská výživa čistá a prostá
- Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, Csc., - Vitamíny - není zdraví bez vitamínů (tabulky)
- Adirádža dása - Kršnova vegetariánská kuchařka
- Lékařské listy - 7/1996
- David Cowles-Hamar - Manuál zvířecích práv
- Kniha o zdraví, aj.