Motivace

Tato práce si klade za úkol vylepšit možnosti prezentace dat ve fakultním informačním systému MZLU PEF. Z tohoto důvodu je v této práci samotná architektura FIS brána jako něco pevně daného, co se nebudeme pokoušet měnit. Zaměříme se zde jen na popis standardní techniky prezentace dat ve FIS.

V současnosti probíhá prezentace dat prostřednictvím samostatných skriptů. Každý skript zpracovává určitou oblast výstupu (např. tisk rozvrhu). Skripty jsou psány vývojáři FIS.

Skript prezentující data se obecně skládá z části získávající data z databáze a z části formátující data. Tyto části se mohou prolínat.

Získávání dat z databáze probíhá prostřednictvím SQL dotazů, které jsou ve skriptu na pevno zapsány. Tyto dotazy jsou mnohdy navazovány do struktur typu „master-detail“ . V dotazech bývají využívány informace dostupné ze systému, a to předně identifikační číslo přihlášeného uživatele. Data získaná z databáze jsou dále formátována.

Možné výstupní formáty jsou v současnosti HTML a formáty, které je schopen produkovat typografický systém TeX (tedy PDF, DVI, PS). Skript formátuje data samostatně pro formát HTML a pro formát TeX. Pro samotný tisk dokumentu se pak využívá modul, který se stará o komunikaci se systémem TeX.

K vytvoření výsledného vzhledu dokumentu v TeXu se využívají styly. Každý typ dokumentu má svůj styl, ve kterém jsou nadefinovány „značky“ , jejichž obsahem jsou data. Při zpracování TeXem jsou role designera a role programátora odděleny.

K vysázení výsledného vzhledu dokumentu v HTML se využívá modulu „miniFis“ . Tento modul produkuje základní vzhled stránky, jako hlavičky, odkazovací prvky, atd.; dále jsou v něm nadefinovány funkce pro základní formátování. Samotný design stránky však závisí na programátorovi dané sekce --- není oddělena role designera od role programátora.

Souhrně je zpracování ve FIS zobrazeno na obrázku .

Diagram zobrazující současný způsob zpracování výstupu

Výše popsaný přístup k prezentaci údajů ve FIS má řadu nevýhod. Přední nevýhodou takto navrženého systému prezentace je v případe HTML výstupu míchání kódu získávajícího data z databáze s informacemi o vzhledu v rámci jednoho skriptu. Takovýto postup prakticky zamezuje možnosti oddělit roli designera a roli programátora.

Další nevýhodou je oddělení různých typů výstupů. Tímto dochází k duplikaci činnosti (a tedy i k větší náchylnosti k chybám) při formátování dokumentu.

Posledním bodem, který je možné zlepšit je fixní datový obsah jednotlivých prezentací. Tím je myšleno, že datový obsah je pevně dán SQL dotazem, který je zapsán přímo ve skriptu. V takovémto stavu nelze datový obsah snadno upravovat dle individuálních přání uživatelů.