Básníku, z očí ti vytékaj potoky,
prsty ti omývaj, chytni je do ruky,
jezírka naplní,
kaluže naprší,
pak se vsáknou do hlíny -
ta hlína jsem Já.

Chytnu tě nepustím, nenajdeš uličku,
v dlaních tě uválim v malinkou kuličku,
budu tě kutálet-
pak se strefím
cvrnknu tě do důlku
ten důlek jsem Já!

Pod třešní nad zmatkem usedly myšlenky,
klouzaly po ledě, asi byl moc tenký
někdo se převalí,
tlačí ho můra -
pak se probudí
ta můra jsem Já

Básníku, neboj se, já vim, ty nepláčeš
dostal si nadílku, malinko težkou lež
je totiž normální
najednou dýchat a být
taková lež nikoho nebolí
jen tebe a mě.

Jen tebe a mě!