S vrcholků do mlh zahalenejch skal
volám na loď ale loď jede dál.
Jestli můj hlas na tu loď nedovyje,
tak se na obzoru o útesy rozbije.
Dobrý duch, co za čistotu odpovídá,
tiše utopí všechno, co se utopit dá,
jen tělo pomalu ke břehu dokolíbá
a ten chlap vyleze na skálu,
až tam, co sedim já, a řekne:
"Rozsvítim aspoň svíčky pro kámoše.
Až tudy poplujou ať viděj, že tu skála je."

S vrcholků do mlh zahalenejch skal
voláme na loď, ale loď jede dál.
Jestli náš hlas na tu loď nedovyje,
tak se na obzoru o útesy rozbije.
Dobrý duch, co za čistotu odpovídá,
tiše utopí všechno, co se utopit dá,
jen tělo pomalu ke břehu dokolíbá
a ten chlap vyleze na skálu,
až tam, co sedíéme my dva,a řekne:
"Rozsvítim aspoň svíčky pro kámoše.
Až tudy poplujou ať viděj, že tu skála je."

S vrcholků do mlh zahalenejch skal
nesou se hlasy, ale loď jede dál.
Jestli jedinej hlas na tu loď dovyje,
tak se na střepiny roztříští veškerá harmonie
a tak způsobim tohle nablblý počasí,
přivolám vítr, kterej varovný světla uhasí,
utopim loď a tělo ke břehu dokolíbám
a na vlnách mu potichoučku
do uší zašeptám:
"Víš, je mi fakt líto,
ale každej tu svý úkoly má
a já jsem jen duch co tu za čisotu zodpovídá."