3.března 2005
Dnes byl velmi krásný den, plný slunce a čistý sněhem. Na tvářích mi i
přes ten mráz ulpívalo teplo stunce. Mezi paneláky jsem potkala svah,
co na něm zdejší děti bobují a ten svah zněl jejich smíchem. Ve slunci
onoho šťastného dne hlaholily jejich hlasy. Pištěly, smály se a strkaly
a večer tu určitě byli puberťáci s cigárem - a i je bylo slyšet se smát, sjeli to tu párkrát
na igelitkách.
Místo na kterém ulpěla radost. Korpulentní dáma tu teď venčí svého jezevčíka. Nikde ani noha. Jen to slunce zvedá ze sněhu své malé bratříčky - zářivé úsměvy. Krásný den - středa.
Místo na kterém ulpěla radost. Korpulentní dáma tu teď venčí svého jezevčíka. Nikde ani noha. Jen to slunce zvedá ze sněhu své malé bratříčky - zářivé úsměvy. Krásný den - středa.
<< zpět