John Ronald Reuel Tolkien

Stránky Tolkien, J.R.R.Tolkien, knihy Hobit, Společenstvo prstenu, Dvě věže, Tulák Rover

J.R.R. Tolkienův životopis

John Ronald Reuel Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v Bloemfonteinu, v Oranžském svobodném státě v Jihoafrické republice Arthurovi a Mabel Tolkienovým. Věkový rozdíl jeho rodičů byl 15 let. Zasnoubili se roku 1888, pak Arthur odjel roku 1890 sám do Afriky za lepším postavením (bankovní úředník) a roku 1891 za ním přijela Mabel - po svých 21. narozeninách. Teď se mohli vzít. Svatba se konala 16. dubna 1891 v katedrále Kapského Města. Za devět měsíců se jim v Bloemfonteinu narodil první syn - dali mu jméno John Ronald Reuel Tolkien. Jméno John bylo po dědečkovi a Reuel bylo prostřední jméno otce Arthura. V dětství a dospívání ho převážně oslovovali právě tím třetím jménem - Ronald. Také měl přezdívku Tollers.

Roku 1894 Mabel porodila Ronaldova jediného sourozence - brášku jménem Hilary Arthur Reuel Tolkien. Afriku museli Tolkienovi opustit následující rok kvůli Ronaldově nemoci. Do Británie se však vydali bez otce, protože ten tu měl ještě práci, po jejímž dokončení měl teprve přijet. Ale Arthur už nikdy nepřijel. Zemřel v Africe na revmatickou horečku roku 1896. Ronald se sem za svůj život už nikdy nevrátil. Opuštěná rodina mladých Tolkienových žila v Mabelině rodině v King´s Heath poblíž Birminghamu, pak se přestěhovali do Sarehole - vesnice u Moseley, také poblíž Birminghamu. Zde se chlapcům velmi líbilo. Ale následovalo další stěhování - přímo do rušného města Moseley, aby to měl Ronald blíže do nové školy, prestižního Gymnázia krále Edwarda v Birminghamu, které Ronald navštěvoval od roku 1900. Mabel pak vstoupila k římským katolíkům a když přišla do kostela birminghamské Oratoře, poznala zde tehdy čtyřiatřicetiletého otce Francise Xaviera Morgana, který se stal pro Ronalda a Hilaryho otcem. Byl to římskokatolický kněz, napůl z waleské a napůl z anglo-španělské rodiny. Ronald musel Gymnázium krále Edwarda z finančních důvodů načas opustit a studovat na katolickém gymnáziu sv. Filipa, avšak brzy se tam zase vrátil díky získanému stipendiu roku 1903. Tolkienovi se přestěhovali do Rednalu blízko této školy. Příští rok (1904) musela být Mabel hospitalizována v nemocnici s cukrovkou. Zemřela 14. listopadu 1904.

Osiřelí chlapci se odstěhovali roku 1905 do Birminghamu k tetě Beatrici Suffieldové a odtud pak roku 1908 do domu paní Faulknerové (známé pořádáním hudebních večírků) nedaleko Oratoře. Toto ubytování jim zajistil otec Francis a tak snad právě díky němu se Tolkien seznámil s Edith. Edith Brattové před pěti lety zemřela matka, a tak jako sirotek putovala do hudební internátní školy, po jejímž dokončení se ubytovala u paní Faulknerové. A právě zde se do sebe zamilovali s Ronaldem Tolkienem. Chtěli se hned vzít, ale Francis považoval za rozumnější, aby počkali do Ronaldových 21 let. Oba se tedy z domu paní Faulknerové odstěhovali a čekali na jeho dosáhnutí plnoletosti. Edith žila v domě rodinných přátel v dalekém Cheltenhamu a Ronald se pokoušel získat stipendium na Oxfordu, což se mu napodruhé povedlo - roku 1908. Když se konečně dočkal svých 21. narozenin (1913) a složil zkoušky Honour Moderations, v dopise Edith požádal o ruku. Ta ale odmítla, protože už byla zasnoubená s Georgem Fieddem. Ronald se tedy za ní vydal do Cheltenhamu a ona nakonec poslechla své srdce a rozhodla se Ronaldovu nabídku přijmout. Kvůli svatbě se 8. 1. 1914 stala z anglikánky katoličkou, pročež se na ni rodina rozzlobila a vykázala ji z domu v Cheltenhamu. Přestěhovala se tedy do Warwicku a mezitím Ronald s vyznamenáním absolvoval roku 1915 anglický jazyk a literaturu a zároveň dostal důstojnický patent u Lancashirských střelců. Jelikož v té době již běsnila první světová válka a Ronald se jí chtěl účastnit, svatbu museli urychlit. Vzali se 22. března 1916 v katolickém kostele Neposkvrněné Panny Marie ve Warwicku. Jeli na krátké líbánky do Somersetu a pak chvíli pobyli v novém domově v Staffordshiru. Ronald získal v červnu 1916 titul první třídy a týž měsíc ho také povolali do války do Francie. Stal se podporučíkem u Lancashirských střelců a přestože se jeho jednotka zúčastnila těžkých bojů na Sommě, vyvázl nezraněn. Po onemocnění takzvanou zákopovou horečkou (přenášely ji vši) koncem roku 1916 byl poslán domů a během zotavování počal psát Silmarillion.

Dne 16. 11. 1917 se mladým Tolkienovým narodilo první dítě - John Francis Reuel (druhé jméno podle otce Francise). Roku 1918 byl J.R.R. Tolkien povýšen na poručíka a poslán do Straffordshiru. Po skončení války byl propuštěn z armády (r. 1918) a s Mabel a Johnem se přestěhovali do Oxfordu, kde J.R.R. Tolkien začal pracovat jako lexikograf (slovníkář) na první edici Oxfordského slovníku angličtiny. Chtěl se stát učitelem. Roku 1920 dostal místo lektora anglického jazyka na plný úvazek na univerziě v Leedsu, pročež se po narození druhého syna jménem Michael Hilary Reuel přestěhovali do domu na Terase svatého Marka 11 v Leedsu. JRRT dostal také místo v jižní Africe, Edith mu ale zakázala odjet. Roku 1922 po odchodu George Gordona do Oxfordu se J.R.R. Tolkien stal místo něj profesorem a předsedou katedry anglistiky na univerzitě v Leedsu. Měli pak tedy více peněz, a tak se přestěhovali do většího a pohodlnějšího domu. Roku 1924 Edith porodila třetího syna - dali mu jméno Christopher Reuel. Roku 1925 J.R.R. Tolkien konečně získal uvolněné místo profesora anglosaštiny v Oxfordu. Znovu se tedy přestěhovali a tentokrát to bylo na víc jak 20 let - do Northmoorské ulice v Oxfordu. Následující rok se seznámil s C. S. Lewisem. Roku 1929 se Tolkienovým narodilo čtvrté dítě - dcera Priscilla. Roku 1936 J.R.R. Tolkien dokončil Hobita, který vyšel následující rok, a po velkém ohlasu se dal do sepisování pokračování, ze kterého vzešla trilogie Pán prstenů. Při druhé světové válce J.R.R. Tolkien znovu pomáhal své milované Anglii - působil jako pozorovatel při náletech. Tedy procházel ulicemi Oxfordu a hlídal, aby lidé měli zatažené žaluzie, neboť světlo usnadňovalo ostřelovačům najít cíl. Oxfordu se nakonec bombardování vyhlo (kdo ví, zda třeba právě díky J.R.R. Tolkienovi?). Po válce se roku 1947 zabydleli v domku na Manor Road v Oxfordu, protože 2 roky předtím byl J.R.R. Tolkien jmenován profesorem anglického jazyka a literatury na Mertonově koleji se zvláštní odpovědností za výuku střední angličtiny do roku 1500. Místo si udržel až do odchodu na odpočinek roku 1959. Během těch let se znovu přestěhovali do Headingtonu nedaleko Oxfordu a místa, kde bydlel jejich přítel Jack Lewis. Při odchodu na odpočinek byl J.R.R. Tolkien požádán o přednesení veledikce (tradiční řeč odcházejícího profesora na rozloučenou) v posluchárně Mertonovy koleje. Místnost byla přecpaná stovkami lidí.

Pak Edith začala mít zdravotní potíže (artróza, špatné zažívání). Přsto roku 1966 velkolepě oslavili svou zlatou svatbu. K výročí jim sir Stanley Unwin poslal 50 zlatých růží. Roku 1968 se přestěhovali do domku na Lakeside Road 19 v Bournemouthu. Ten domek si předtím prohlídli jedinkrát - den před koupí. Jedné noci ze čtvrtka na pátek, v polovině listopadu, dostala Edith zánět žlučníku. Odvezli ji do nemocnice a zde v pondělí 29. listopadu 1971 zemřela. J.R.R. Tolkiena příští rok ubytovali v kolejním domě v Mertonově ulici v Oxfordu a byl mu přidělen skaut (pomocník/sluha) Charlie Carr a jeho žena Mavis. Hned vedle domu stál jeho oblíbený hotel Eastgate. Tentýž rok J.R.R. Tolkien přijal od královny Řád britského impéria. Nadále žil svým poklidným životem, avšak začalo ho trápit špatné trávení. Diagnostikovali mu žaludeční vřed a pak se mu do plic dostala infekce. Hospitalizovali ho v nemocnici, kde stejně jako matka Mabel a manželka Edith podlehl svému onemocnění. Zemřel v neděli 2. září 1973 ráno. Šestého září 1973 se za něj v Oxfordu, v kostele svatého Antonína z Padovy v Headingtonu, konala zádušní mše, jíž sloužil syn John. Jeho tělo uložili po boku Edith na katolickém hřbitově ve Wolvercote na kraji Oxfordu a na jejich společný náhrobek na přání J.R.R. Tolkiena vytesali tento nápis: Edith Mary Tolkienová, Lúthien, 1889-1971; John Ronald Reuel Tolkien, Beren, 1892-1973. A co ta jména znamenají? Lúthien je postava ze Silmarillionu - nejkrásnější žena, která kdy kráčela po středozemi.

Místa, kde J.R.R. Tolkien žil:

1892 Bloemfontein (Oranžský svobodný stát v Jihoafrické republice) -> 1895 King´s Heath u Birminghamu (Británie) -> Sarehole u Moseley ( poblíž Birminghamu) -> Moseley -> 1902 Oliver Road v Edgbastonu (poblíž Gymnázia svaté Filipa) -> asi 1903 Rednal -> 1904 Stirling Road v Birminghamu (u tety Beatrice Suffieldové) -> 1908 37 Duchess Road v Birminghamu ( u paní Faulknerové) -> 1916 Staffordshir -> 1918 Oxford -> asi 1920 Leeds - dům na Terase svatého Marka 11 -> asi 1922 Leeds - větší a pohodlnější dům -> 1925 Oxford - Northmoorská ulice -> 1947 Oxford - Manor Road -> Headington nedaleko Oxfordu -> 1968 Bournemouth - Lakeside Road 19 -> 1972 Oxford - kolejní dům v Mertonově ulici

Školy, na nichž J.R.R. Tolkien studoval:

prestižní Gymnázium krále Edwarda v Birminghamu

Když zde začal roku 1900 studovat, bydleli v Moseley. Pak ale musel J.R.R. Tolkien přestoupit z finančních důvodů na gymnázium sv. Filipa (katolickou školu provozovanou Oratoří). Na Gymnáziu krále Edwarda však brzy dostal stipendium, takže se tam roku 1903 mohl vrátit, přičemž se přestěhovali do Rednalu. A škola se pro něj stala zábavou. J.R.R. Tolkien byl kapitánem rugbyového týmu, založil diskusní klub (se třemi přáteli: Geoffrey Smith, Robert Gilson, Christopher Wiseman), dost četl knihy ve střední angličtině, začal se učit starou angličtinu - jazyk Anglosasů, začal si vytvářet vlastní propracované jazyky a písma pro tajné dorozumívání s přáteli...

Oxford

Pak se J.R.R. Tolkien pokoušel získat stipendium na Oxfordu, jež potřeboval. Z finančních důvodů si totiž nemohl dovolit školu platit. Uspěl napodruhé a získal tak místo na Exeterské koleji. J.R.R. Tolkien Oxford zbožňoval. Nadále se věnoval rugby a opět založil diskusní klub. Velmi ho zde ovlivnil Joseph Wright, profesor komparativní fiologie (=vědecké, historické a srovnávací zkoumání jazyka). Z komparativní fiologie získal alfu (nejlepší známku) a profesoři mu poradili, aby přešel na anglistiku. J.R.R. Tolkien původně nastoupil na Oxford kvůli studiu klasické fiologie (=latinský a řecký jazyk a literatura), ale víc ho fascinovaly severské jazyky (zkusil se naučit finsky). Ke konci jeho studia vypukla první světová válka a J.R.R. Tolkien v ní chtěl Anglii pomoci, zároveň však chtěl Oxfordskou školu dostudovat. Proto se zúčastnil programu, při kterém se mohl cvičit ve zbrani i studovat.

Školy, na nichž J.R.R. Tolkien učil:

univerzita v Leedsu

J.R.R. Tolkien se přímo chtěl stát učitelem. Roku 1920 dostal místo lektora na plný úvazek na univerziě v Leedsu a nabídka přišla také z rodné jižní Afriky, kam mu ale Edith nedovolila odjet. Jeho snem byl však Oxford. Roku 1922 se J.R.R. Tolkien stal profesorem a předsedou katedry anglistiky na univerzitě v Leedsu místo George Gordona, který odešel učit do Oxfordu.

Oxford

Za tři roky J.R.R. Tolkien konečně získal uvolněné místo profesora anglosaštiny v Oxfordu. Roku 1945 byl J.R.R. Tolkien jmenován profesorem anglického jazyka a literatury na Mertonově koleji se zvláštní odpovědností za výuku střední angličtiny do roku 1500. Toto místo si udržel až do odchodu na odpočinek roku 1959, při němž byl jako zasloužilý, vynikající a oblíbený učitel požádán o přednesení veledikce (tradiční řeč odcházejícího profesora na rozloučenou) v posluchárně Mertonovy koleje. A místnost byla přecpaná stovkami lidí.

Někteří J.R.R. Tolkienovi přátelé:

Po roce 1920 se Tolkien na univerzitě v Leedsu seznámil s E. V. Gordonem - lektorem z Kanady. Trochu se znali z dřívějška, neboť J.R.R. Tolkien ho v Leedsu krátce učil. Začali spolupracovat (Glosář střední angličtiny; Sir Gawain a Zelený rytíř - středoanglická báseň) a založili klub Vikingů.

Nejlepším přítelem mu byl oxfordský profesor Clive Staples Lewis, kterému říkali jednoduše Jack. Jejich přátelství je označováno za jedno z největších literárních přátelství v historii. Jack byl badatel, spisovatel a šiřitel křesťanství (nejlepší křesťanský spisovatel své doby), člen anglikánské církve. J.R.R. Tolkiena si poprvé všiml 11. května 1926 na schůzi katedry anglistiky. Žil jako starý mládnec společně se svým bratrem (též spisovatelem) Warniem, dokud se neoženil s americkou židovkou Joy Davidmanovou, kterou však J.R.R. Tolkien i Edith neměli v oblibě. Jack zemřel 22. listopadu 1963, ve stejný den jako prezident John Fitzgerald Kennedy.

Krátce před jejich prvním setkáním J.R.R. Tolkien založil klub Uhlohryzů a Jack i Warnie se stali jeho členy. Ti tři chodili na schůzky pravidelně (dále např. Nevill Coghill, Hugo Dyson, lord David Cesil, Colin Hardie, Charles Williams...). Časem se pro členy klubu vžil název Inklingové. Scházeli se od poloviny 30. let do konce 40.let v Lewisově učebně na Magdalenině koleji většinou v počtu 10-15 mužů. Také se scházeli v úterý ráno v oxfordské hospodě U orla a dítěte (říkali mu U ptáka a mimina) nebo v hotelu Eastgate. Jeden vždy předčítal svou právě rozpracovanou knihu a ostatní ji komentovali. Název klubu Uhlohryzů je doslovný překlad islandského slova kolbitar - označuje "lidi, kteří v zimě sedávají tak blízko u ohně, až to vypadá, že pojídají žhnoucí uhlíky".

J.R.R. Tolkien byl velmi oblíbený profesor a někteří z jeho studentů se později stali jeho přáteli. Například Meredith Thompson, kterému říkali Merry Tom (= Smíšek Tom). Nebo Elaine Griffithsová, která předala jeden jeho rukopis Susan Dagnellové pracující pro londýnské nakladatelství George Allen & Unwin. Díky tomu byl vydán Hobit.

J.R.R. Tolkienova rodina a válka:

J.R.R. Tolkienův bratr Hilary za první světové války sloužil jako vojín u Královského warwickshirského pluku, pak vlastnil farmu a ovocný sad v Eveshamu (kraj Worcestershire na západě střední Anglie). J.R.R. Tolkienovi synové šli ve stopách svého otce. Všichni se zúčastnili 2. světové války a syn John předtím také studoval na Exeterské koleji (1936-1939). Po válce se stal římskokatolickým knězem a měl také vlastní farnost ve Straffordshiru. Oba synové Michael i Christopher se stali učitely - Michael v Midlands, Christopher v Londýně. A Priscilla pracovala jako sociální kurátorka.

J.R.R. Tolkienova ocenění:

- Skeetova cena za angličtinu v univerzitní soutěži

- několik literárních cen

- čestné doktoráty na univerzitách v různých zemích (například čestný doktorát z literatury od Oxfordské univerzity; léto 1973 - čestný doktorát v Edinburghu ve Skotsku)

- 1963 čestným členem Exeterské koleje; emeritním členem Mertonovy koleje (uděluje se vysloužilým profesorům)

- 1972 Řád britského impéria - od královny v Buckinghamském paláci

J.R.R. Tolkienova bibliografie:

Všechna jeho díla poprvé vyšla v nakladatelství George Allen and Unwin v Londýně, kromě překladu Sir Gawain and the Green Knight.

- některá Tolkienova díla, která vyšla za jeho života:

Sir Gawain and the Green Kniht (Sir Gawain a Zelený rytíř) - editovali J. R. R. Tolkien a E. V. Gordon (1925; Clarendon Press, Oxford)

The Hobbit: or There and Back Again (Hobbit - Tam a zase zpátky) - (1937)

Farmer Giles from Ham (Framář Giles z Hamu) - (1949)

The Fellowship of the Ring: Being the first part of The Lord of the Rings (Společenstvo Prstenu: První díl Pána Prstenů) - (1954)

The Two Towers: Being the second part of The Lord of the Rings (Dvě věže - druhý díl Pána Prstenů) - (1954)

The Return of the King: Being the third part of The Lord of the Rings (Návrat krále - třetí díl Pána Prstenů) - (1955)

The Adventures of Tom Bombadil and Other Verses from the Red Book (Dobrodružství Toma Bombadila a jiné verše z Červené knihy) - (1962)

Tree and Leaf (Strom a list) - (1964)

Smith of Wooton Major (Kovář z Wooton Major) - (1967)

The Road Goes Ever On (Cesta jde pořád dál) - (1967)

- některá Tolkienova díla, která vyšla až po jeho smrti:

The Father Christmas Letters (Dopisy Děda Mráze) - editoval Baillie Tolkien (1976)

The Silmarillion (Silmarillion) - editoval Christopher Tolkien (1977)

Unfinished Tales from Númenor and Middle-Earth (Nedokončené příběhy z Númenoru a Středozemě) - editoval Christopher Tolkien (1980)

The Letters of J. R. R. Tolkien (Dopisy J.R.R. Tolkiena) - editoval Humphrey Carpenter a Christopher Tolkien (1981)

Mr. Bliss (Pan Blažený) - (1982)

Finn and Hengest : The Fragment and the Episode (Finn a Hengest: Zlomek a Epizoda) - editoval Alan Bliss (1982)

The Monsters and the Critics and Other Essays (Příšery a kritikové a jiné eseje) - editoval Christopher Tolkien (1983)

The History of Middle-Earth: The Book of Lost Tales (Historie Středozemě: Kniha ztracených příběhů) - (1983)

The History of Middle-Earth: The Book of Lost Tales - Part Two (Historie Středozemě: Kniha ztracených příběhů - Část druhá) - (1984)

The History of Middle-Earth: The Lays of Beleriand (Historie Středozemě: Beleriandské zpěvy) - (1985)

The History of Middle-Earth: The Shaping of Middle-Earth (Historie Středozemě: Utváření Středozemě) - (1986)

The History of Middle-Earth: The Lost Road and Other Writings (Historie Středozemě: Ztracená cesta a jiné spisy) - (1987)

The History of Middle-Earth: The Return of the Shadow (Historie Středozemě: Návrat stínu) - (1988)

The History of Middle-Earth: The Treason of Middle-Earth (Historie Středozemě: Zrada Železného pasu) - (1989)

The History of Middle-Earth: The War of the Ring (Historie Středozemě: Válka o Prsten) - (1990)

The History of Middle-Earth: Sauron Defeated (Historie Středozemě: Sauronova porážka) - (1992)

Napsáno podle informací z knihy Michaela Corena Život pána prstenů: J. R. R. Tolkien (vydalo nakladatelství Baronet)

Zpět na Stránky Tolkien

Zpět na Osobnosti & Referáty