"A co je soustředění; jaký je objekt soustředění; jaké jsou prostředky (nástroje) soustředění; co je to rozvoj soustředění?
Jednobodovost mysli (čittékaggatá) - to je soustředění; čtyři ustavení pozornosti - to jsou objekty soustředění; čtyři pravá úsilí - to jsou prostředky soustředění; cvičení, rozvoj a růst těchto věcí - to je rozvoj soustředění."
U pravého soustředění je tím jedním bodem soustředění nějaký prospěšný objekt, jaké nám předkládá např. satipatthána - sutta.
Stručnou charakteristiku pokročilejších stavů jednobodového soustředění (pohroužení, vnoru) podávají následující odstavce. Není ovšem smyslem věci dosahovat nějakých rekordních výkonů v oblasti soustředění. Je to konec konců jenom nějaký stav, který přijde a odejde. (A svévolné předvádění či dokonce předstírání nějakých nadpřirozených sil, které se mohou rozvinout po dosažení čtvrtého pohroužení, bylo vždy považováno za těžký přestupek).
Čtyři pohroužení (džhána)
"Odloučen od smyslových objektů, odloučen od neprospěšných mentálních objektů spočívá žák v prvním pohroužení, které je zrozeno z odloučení, doprovázeno představou a diskursivním myšlením, a je naplněno radostí a blažeností.
Po vyloučení představy a diskursivního myšlení, dosažením vnitřního klidu a jednoty mysli spočívá žák ve stavu osvobozeném od představy a diskursivního myšlení, v druhém pohroužení, které je zrozeno ze soustředění (samádhi) a je naplněno radostí (píti) a blažeností (sukha).
Po vyhasnutí radosti spočívá žák ve vyrovnanosti, pozornosti a jasném vědomí; zakouší v sobě ten pocit, o kterém Ušlechtilí říkají: Spočívá v blaženosti, vyrovnaný a bdělý tak vstupuje do třetího pohroužení.
Po překonání blaženosti i bolesti a zmizení předchozích příjemných i bolestných pocitů vstupuje do stavu mimo potěšení i bolest, do čtvrtého pohroužení, které je očištěno vyrovnaností a pozorností."
Je zbytečné, aby někdo nad těmito řádky bádal a říkal si,že tomu nerozumí. Není tady nic k rozumění; dá se tu mluvit jen o nápovědě. Pokud by to někdo chtěl vzít jako pokus o popis něčeho nového, je to podobné, jako by někdo chtěl popisoval chuť manga tomu, kdo ho nikdy neochutnal. Rozhodně to nejde nejdříve pochopit a potom provést.