V souvislosti s meditací (speciálně se cvičením soustředění) se nejčastěji jako první objevuje otázka vhodné polohy těla. Možná řešení ukazuje obrázek. Nelze ale vyloučit ani sezení na židli nebo polohu vleže, i když tyto pozice nejsou k meditaci výhodné. Ale to si může a musí zkusit každý sám.

Často se objevuje také otázka na nejvhodnější techniku, resp. nejlepší objekt k rozvoji soustředění. To se ovšem nedá říci obecně. Pro různé osoby mohou být vhodné různé meditační objekty či techniky. Tradice jich udává 40 a vhodnou metodu by měl určit učitel (pokud je) podle vloh a sklonů žáka (spíše to ale udělá podle svých vlastních vloh a zkušeností). Nejčastěji se doporučuje prosté pozorování dechu. Dalším tělesným jevem, který se běžně používá k soustřeďování, je zvedání a klesání břišní stěny (tedy vlastně zase jiný projev procesu dýchání). Obecně řečeno, je použitelný každý jev, který je dost zřetelný a stálý, resp. pravidelný, a není spjat se zápornými emocemi nebo obecně se silnými emocemi.

V thajských školách se používá také mentální opakování nějakého slova, nejčastěji buddhó (tedy 1. pád slova buddha probuzený).