Dána znamená prostě dar, darování; příslušnou vlastností je štědrost. Rozvíjení štědrosti je tradičně uváděno jako jeden z prostředků boje proti vlastnímu egoismu a špatným sklonům. Darovat je možné materiální předměty (jídlo, šatstvo, léky), svůj čas či práci, ale také cosi, o čem se hovoří jako o daru Dhammy.

Veřejně projevovaná štědrost má své ustálené formy, kdy laikové obdarovávají mnichy potravou, popř. dalšími potřebami. Tam, kde jsou tyto zvyky součástí společenského systému, hrozí ovšem stále něco, co bychom mohli označit jako obchodní přístup: "já dám kus jídla (příspěvek na vydání knihy ap.) a za to se mi připíšou zásluhy (pro příští znovuzrození)".

Jenže karma je prostě čin a její "kvalita" je dána úmyslem, záměrem. Jaký je záměr, takový je čin (eticky). Záměr něco si koupit není asi příliš nápomocný k čištění mysli. Je to ale snad přeci jen lepší než loupež. Té se - vzato z druhé strany - dopouští každý člověk, který se nechá obdarovávat jen proto, že si na to už prostě zvykl.

Těmito poznámkami nechci samozřejmě říci, že štědrost je špatná vlastnost. Naopak, je to vlastnost velice chvályhodná. Jenom není dobré si od toho něco slibovat.