Jsou stále ještě lidé, kteří si myslí, že je nějak "nevědecké" věřit v jakoukoliv formu posmrtné existence. Tento názor nemá ale ve skutečnosti žádné ospravedlnění a dnes by se k němu nepřihlásili zdaleka všichni vědci.
Jak už jsem dříve ukázal, jsou jisté psychologické důvody, proč někteří vědci zřejmě úmyslně zavírají oči před všemi důkazy pro paranormální jevy; umožňuje jim to dále pracovat za předpokladu, že všechny projevy mysli jsou jen vedlejší produkty těla, které jsou jím zcela určeny a zanikají s ním. Tak jsou mentální činnosti redukovány na pouhé funkce mozku ap. Mělo by se ale zdůraznit, že mozek nemyslí!
Lidský mozek je velice pozoruhodný orgán, který byl dosud prozkoumán jen velmi povrchně, díky zřejmým praktickým obtížím, nemluvě o jeho obrovské složitosti. Zcela určitě ale k němu nemůžeme vztáhnout všechny mentální činnosti. Existence různých forem jevů ESP (extra-sensory perception) je prostě fakt a ve fyzickém mozku nebylo nalezeno nic, co by se k nim dalo přiřadit. Dokonce ani vědci ze sovětského bloku, oficiálně materialistického, kteří mají "povinný" zájem takové spojení najít. Např. telepatie není (leda obrazně) nějaký druh "mentálního rádia": jak už dávno ukázal zesnulý G. N. Tyrrell, který byl jak vynikající badatel na poli psychických jevů, tak odborník na rádiové vlny Telepatie nezachovává zákon nepřímé úměrnosti mezi čtvercem vzdálenosti a intenzitou záření, který zachovávají všechny formy fyzikálního záření.
Telepatie sama o sobě ovšem nedokazuje posmrtný život či znovuzrozování - dokonce je často brána na pomoc, aby "vysvětlila" důkazy ukazující na život po smrti - dokazuje ale, že cosi čistě mentálního může "přeskočit" prostor (a dokonce i čas!) bez jakéhokoliv fyzikálního spojení. A právě to je základem buddhistického chápání znovuzrození. A protože telepatie je fakt, který je sám o sobě běžně přijímán, všechny argumenty proti možnosti znovuzrození v tomto bodě odpadají. Zužující se skupina těžkých skeptiků, kteří stále pochybují o skutečnosti telepatie, se zcela jasně nepostavila tváří tvář přesvědčujícím důkazům; zřejmě ji nepozorovali ani sami u sebe, ačkoliv telepatie se pravděpodobně vyskytuje v jistém rozsahu u každého, i když není jako taková rozpoznána.
Existuje ovšem množství dokladů pro život po smrti obecně a konkrétně pro znovuzrození. Velmi působivé jsou materiály sebrané "Společností pro psychický výzkum" v průběhu asi sta let; přitom každá jednotlivá položka v těchto záznamech byla před svým přijetím podrobena těm nejpřísnějším testům - ve skutečnosti mnohem přísnějším, než jaké prodělalo mnoho moderních vědeckých objevů. Ve věci znovuzrozování můžeme odkázat na knihu Rebirth as Doctrine and Experience: Essays and Case Studies od Francise Story (Buddhist Publication Society, Kandy 1975), která obsahuje i publikaci The Case for Rebirth stejného autora. Dr Ian Stevenson, profesor psychiatrie a ředitel oddělení parapsychologie na universitě ve Virginii, který spolupracoval s Fr. Story, je autorem velkého počtu důležitých prací na toto téma, včetně knihy Twenty Cases Suggestive of Reincarnation, (2. vyd. University of Virginia 1974) a tří svazků Cases of the Reincarnation Type, (University of Virginia 1975-6). Pozoruhodný přehled celé oblasti psychických jevů podává kniha nakladatelství Penguin od G. N. Tyrrella The Personality of Man; další fascinující materiál lze najít v knize vynikajícího aglického psychiatra Dr Arthura Guirdhama The Cathars and Reincarnation, (Neville Spearman, London 1970). Za studium stojí i mimořádná dráha Edgara Cayceho (1877 - 1945), který je ve Spojených státech něco jako kultovní postava; jednou z nejlepších knih o něm napsal Dr Gina Cerminara Many Mansions, (1. vyd. v roce 1950, mnoho reprintů).