ČLÁNKY

PŘEHLED ČLÁNKŮ NA TÉTO STRÁNCE

Testování čistícího instinktu včel
Morfometrický test rasové čistoty včel
Medvěd v Beskydech (r. 2001)
Výsledky ankety o rozšíření rámkových měr v nástavkových úlech
Pokus s uteplenými úly
Provozní ověřování kombinovaných úlů systému Dadant
Výměna díla v kombinovaném úlu


TESTOVÁNÍ ČISTÍCÍHO INSTINKTU VČEL

Dobrý čistící pud včel je základním předpokladem jejich odolnosti proti některým nemocem. Chovat takové včely můžete i vy. Buď si nakoupíte matky prošlechtěné v čistícím instinktu anebo si můžete sami svoje včelstva otestovat a ty nejlepší matky rozchovat. Čím více takových matek a trubců bude na vašem včelíně a v okolí, tím lépe - o to zdravější bude populace včel.

Zde vám předkládáme návod, jak provádět testy čistících schopností včel v jejich hnízdě - v plodovém plástu. Uvedeme dvě možnosti testu. Rozdíl mezi nimi je v počtu zásahů do včelstva a přesnosti získaného výsledku. V obou případech se kukly usmrcují propíchnutím.

Začátek testu

Začátek je stejný pro oba dva postupy - usmrtí se kukly v plodovém plástu. Ve včelstvu vybereme plást se zavíčkovaným plodem krátce po zavíčkování buněk (starší kukly by se obtížně propichovaly) a ometeme z něho včely. Pomocí šablony - průhledné fólie s výřezem tvaru kosočtverce odpovídajícímu ploše 10×10 buněk najdme co nejucelenější plochu se zavíčkovanými buňkami plodu, folii na vybrané místo přiložíme a potom ve výřezu propíchneme přes víčko středem buňky každou kuklu až ke dnu buňky - viz následující dvě fotografie. K propichování se hodí tenká jehla nebo entomologický špendlík pevně uchycený např. v tužce.

Poznačíme si polohu místa s usmrcenými kuklami, nejsnáze změřením vzdálenosti levé horní buňky v kosočtverci (ve výřezu ve fólii) od levého a horního okraje rámku (tj. souřadnice). Také zapíšeme číslo včelstva, datum a hodinu začátku testu a umístění testovacího plástu ve včelstvu (aby se dal snadno najít). Pokud ve vybrané ploše není všech 100 buněk zavíčkových (prázdné, s medem či pylem, s vajíčky nebo larvmi), zapíšeme i jejich počet (starší larvy bychom měli také usmrtit anebo odstranit). Potom plást vrátíme na jeho místo a včelstvo uzavřeme.


Propichování kukel v kosoctverci vymezeném šablonou z pruhledné fólie

Ne vždy se najde místo se 100 kuklami pro test

1. postup: Procento odstraněných kukel za 48 hodin

Po dvou dnech, tj. přibližne po 48 hod., zkontrolujeme plást s usmrcenými kuklami. Folii přiložíme na místo, kde byly usmrceny kukly. Ve výřezu 10×10 buněk spočítáme všechny buňky, které jsou bez kukel a jejich zbytků, tedy i buňky s jiným obsahem (med, pyl, larvy). Od získaného čísla odečteme počet buněk bez kukel na počátku testu - získáme počet včelami zcela vyklizených mrtvých kukel. Kdybychom byli usmrtili 100 kukel, byl by výsledek zároveň procentickým údajem odstraněných kukel za dva dny. Pokud ale na počátku nebyly všechny buňky s kuklami, přepočteme výsledné absolutní číslo na procenta. Získaný údaj nazýváme hygienický test včelstva, zkráceně HT a u tohoto postupu vyjadřuje procento úplně vyklízených kukel po 48 hod.

Příklady:
Usmrceno 100 kukel / po dvou dnech vyklizeno 78 larev / výsledek: HT = 78 %.
V ploše se 100 buňkami usmrceno 93 kukel, v 7 buňkách nebyly kukly / po dvou dnech 82 buněk bez kukel / výsledek HT = (82-7)/93 ×100 = 81 %.

Tato první metoda je jednoduchá a zcela postačující pro běžnou praxi - pro neprošlechtěné chovy. Včelstva delší dobu selektovaná však obvykle za 48 hodin odstraní všechny usmrcené kukly. V takovém chovu je možné kontrolu počtu odstraněných kukel dělat již za 24 hodin, příp. za 12 hodin. Avšak nelze potom srovnávat výsledky získané z testů s nestejným časovým intervalem mezi začátkem a koncem testu. Mimoto jedna kontrola stavu odstranění kukel nemusí odhalit rozdíly mezi některými včelstvy, např. když po 24 hod. má většina včelstev vše vyklizeno, mohla některá poslední kukly vyklidit 23. hodinu anebo také už 10. hodinu.

Proto pro získání přesnějších údajů o čistících schopnostech včelstev lze použít časově o něco náročnější druhý způsob testu, kterým můžeme vyjádřit rychlost vyklízení usmrcených kukel včelami:

2. postup: Rychlost vyklízení kukel

Začátek testu je naprosto shodný s předchozím - usmrtíme kukly ve vybrané ploše 10×10 buněk. Rozdíl je v tom, že provedeme tři kontroly stavu vyklizení kukel. Při první a druhé kontrole zapisujeme jen buňky zcela bez kukel. Při poslední (třetí) kontrole navíc zapíšeme případný počet zavíčkovaných buněk v dané ploše - jejich větší počet může významně ovlivnit výsledek testu. Tři kontroly stavu vyklizení kukel se provádějí obvykle v intervalech cca 24 hod. (přibližně, +- asi 4 hod.), ale v prošlechtěných chovech, kde už po 24 hodinách mají včelstva téměř vše vyklizeno, zvolíme intervaly cca 12 hodin. Z průběhu vyklízení kukel včelami potom vypočítáme rychlost jejich odstraňování.

Na vyčíslení výsledku hygienického testu (HT) včelstva druhým postupem je odvozen složitý vzorec. Ten však nepotřebujete znát, protože výpočet si provedete v připraveném Excel souboru - tabulka na výpočet hygienického testu. Výsledek v červeném poli je HT v hodinách a vyjadřuje u této metody průměrný čas, který včelstvo potřebuje na úplné vyklízení každé usmrcené kukly.

Foto včelami vyklizených usmrcených kukel v hygienickém testu je v části o plemenitbě.

Existuje ještě druhá možnost usmrcení kukel a to mražením plodu. Ale je o něco složitější a ne tak elegantní (musí se vyřezávat plod z plástu) a navíc mrazem usmrcené kukly potom včely déle vyklízejí.

Pokud vás zajímají podrobnosti hygienických testů a selekce včel na čistící pud, byly popsány v časopisu Včelařství a můžete si je zde přečíst ve formátu PDF:

 


MORFOMETRICKÝ TEST RASOVÉ ČISTOTY VČEL

Plemenářská práce je v České republice na velmi dobré úrovni. Ačkoliv na většině našeho území žila původně včela tmavá (Apis mellifera mellifera), byla postupně nahrazena včelou kraňskou (A. m. carnica). Od r. 2001 je u nás zákonem povolen jen chov kraňské rasy. Ta se v našich podmínkách osvědčila a získala si oblibu pro svoje velmi dobré hospodářské vlastnosti. I když jsou její přednosti zřejmé, nedají se jednotlivé vlastnosti přesně vyjádřit (vyčíslit) pro účely spolehlivého porovnání a odlišení chovu od jiných ras a navíc jsou široce variabilní. Přesto je zapotřebí mít poměrně spolehlivou, jednoduchou a rychlou metodu na zjištění, zda určité včelstvo patří ke kraňské rase. Vzhledem k výskytu řady dalších ras včel na evropském kontinentu (obr. 11) a možným nežádoucím dovozům matek ze zahraničí v souvislosti se současnými většími možnostmi cestování je nezbytné mít po ruce takovou metodu.

mapa

Obr. 11  Původní rozšíření ras včely medonosné v Evropě (Přidal A., 2004)

Pro účel kontroly rasové čistoty se používá hodnocení vnějších tělesných, tzv. exteriérových znaků včel dělnic.Metodě se obecněji říká morfometrická metoda kontroly rasové příslušnosti včel. Tu lze provádět podle jednoho nebo několika znaků. Nejznámější je "loketní index", což je poměr délky dvou žilek ve 3. loketním poli předního křídla včely (viz obr. 12: poměr vzdáleností mezi body 2 a 4 ku vzdálenosti od bodu 2 do 1). Loketní index měl u nás v minulosti svůj význam hlavně pro odlišení včely tmavé od včely kraňské, protože se v něm obě rasy velmi liší. V současnosti je vliv tmavé včely v ČR výrazně potlačený a pro odlišení kraňky od jiných ras loketní index nepostačuje. Na druhé straně důkladný morfometrický test podle F. Ruttnera, při němž se měří řada znaků různých částí těla včely (délka sosáku, rozměry paty zadní nohy, počet háčků na křídle, zbarvení tergitů, délka chloupků na tergitech, šířka ochlupených pruhů na tergitech, křídelní znaky aj.) je velmi pracný a také zdlouhavý, i proto, že je nutno tyto znaky změřit alespoň u 15 včel ze včelstva.

Proto jsme na našem ústavu vypracovali morfometrickou metodu na klasifikaci rasové příslušnosti včel pouze podle znaků na předních křídlech včel, s využitím současné počítačové techniky. Metoda má název DAWINO. Protože je křídlo průsvitné, sejme se skenerem na obrazovku počítace jako obrázek. Kliknutím myši se uloží souřadnice 19 uzlů, tj. míst kde se sbíhají žilky křídla, ve stanoveném pořadí podle obr. 12.

kridlo

Obr. 12  Schéma předního křídla včely

Souřadnice se zpracují v programu BEEMORPH. Pro každé křídlo se vypočte 30 znaků. Jsou to úhly, délkové rozměry, indexy a plocha 6 polí křídla. Ve vzorku z jednoho včelstva je 15 až 20 křídel a jako charakteristika včelstva se z nich vypočtou průměry všech 30 znaků. Ty se porovnají metodou tzv. diskriminační analýzy se standardy čistých ras. Pro testovaný vzorek program vyčíslí pravděpodobnost, s jakou patří ke standardu kraňské, příp. jiné rasy. Příklad je v tabulce:

Výsledky klasifikace vzorku metodou DAWINO:

 Rasa

%

 carnica

86

 ostatni

14

 

Výsledek v tabulce, kde je 86 %-ní pravděpodobnost příslušnosti vzorku ke kraňské rase, považujeme za dobrý. Některé vzorky analýza nepřiřadí jednoznačně k žádné z čistých ras - hodnota na prvním řádku je menší než 50 %. V takovém případně jde o křížence dvou příp. několika ras.

Popsanou metodou DAWINO na ústavu hodnotíme vzorky včel z plemenných včelstev ve šlechtitelských chovech ČR zdarma. Pro ostatní zájemce se analýza provádí jako služba. Cena rozboru za jeden vzorek je 20 €, pro zájemce z ČR je cena nižší - 400 Kč. Podrobnosti jsou uvedeny na stránce VÚVč Dol, kde najdete také příklad jednoho celého protokolu DAWINO_protokol_CZ.pdf (184 kB) a příručku s celkovými informacemi o metodě včetně obrázků měřených znaků (386 kB).


MEDVĚD V BESKYDECH (r. 2001)

K radosti ochránců přírody a neradosti chovatelů hospodářských zvířat se na severovýchodě Moravy v beskydských lesích pohybuje několik medvědů. Vyhli se hraničním přechodům a bez pasů sem přišli ze Slovenska, kde jsou přemnoženi. V dubnu a květnu r. 2001 jeden z nich působil v okoli Radhoště a v lesích blízko Rožnova p. R. až k Valašskému Meziříčí. Opakovaně způsobil škodu na včelstvech u obce Krhová.

V noci z 27. na 28.6. 2001 našel i naši včelnici s 30 včelstvy v lese v katastru obce Zubří. Rozhodil krajní úl v řadě. Horní nástavek, v němž bylo nejvíce medu, zůstal v kupě se střechou (ta se při pádu neoddělila) převrácený na zemi nedotčen - viz obr. 8 a obr. 9. Z dalšího nástavku medvěd vybral plásty a vyžral med i plod. Rámky ale zůstaly celé. Některé vykousané rámky ponechal na místě - obr. 10, několik dalších utíkajíc postupně zahazoval až do vzdálenosti asi 200 m. Všechny rámky jsme postupně našli - jeden poslední náhodně až po měsíci. Včely po našem příchodu ráno byly vyděšené a kupodivu nebodaly. Zbytky včelstva jsme poskládali; přišlo o matku, ale do doby zazimování se vzpamatovalo.

m1 m2 m3

Obr. 8  Tak "včelařil" medvěd na lesním stanovišti v Zubří

Obr. 9  Přihlížející místní včelař

Obr. 10  Rámky nám medvěd nechal ...

Na úlu medvěd nezpůsobil téměř žádnou škodu, díky plné rozběrnosti úlu. Dokonce ponechal asi 12 kg medu v horním nástavku! Celková okamžitá škoda byla vyčíslena na 2.240 Kč a okresní úřad ji v plném rozsahu uhradil.

Hned 28.6. jsme sehnali a nainstalovali elektrické ohradníky na postiženém a dalším lesním stanovišti necelý 1 km vzdáleném, protože se dalo očekávat, že se medvěd bude na zdroj lákavého mlsu vracet. Cena obou ohradníků, tj. asi 20.000 Kč, byla naším nejvyšším nákladem v souvislosti s přítomností tohoto medvěda, ač nešlo o přímou škodu jím způsobenou. K tomu by se ovšem měly připočítat ještě výdaje s nutnými častějšími návštěvami obou ohrožených včelnic v příštích týdnech a ztracený drahocený sezonní čas! Tyto vícenáklady však ochránce přírody nezajímají. Myslíme, že by na ně měl stát alespoň přispět.

 


VÝSLEDKY ANKETY O ROZŠÍŘENÍ RÁMKOVÝCH MĚR V NÁSTAVKOVÝCH ÚLECH

V době od 24.2.2003 do 26.2.2004 proběhla na naší stránce anketa o zastoupení čtyř rámkových měr v nástavkových úlech v Česku a na Slovensku, jako malý příspěvek k otázce současného rozšíření úlů u nás. Účastníci měli uvést jen úly nástavkové a mohli zvolit jen čtyři nejvíce rozšířené rámkové míry. Výsledky roční ankety jsou v tabulkách a jim odpovídajích grafech:

g1 g2


g3 g4

 


POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY

Od roku 1999 probíhá na třech pracovištích našeho ústavu (Dol, Pekařov a Zubří) provozní pokus na porovnání jednostěnných - dřevěných úlů s úly silně uteplenými 6 cm polystyrenem. U obou skupin včelstev se hodnotí průběh jarního rozvoje a hlavní ukazatel - produkce medu, do níž se veškeré podmínky pro jarní rozvoj promítnou.

Zde uvádíme výsledky za naše pracoviště. Obě porovnávané skupiny jsou nízkonástavkové úly Optimal s rámky 42×17 cm. Kromě úlové stěny je rozdíl ještě v uteplení stropu - u dřevěných úlů je tam standartně 3 cm polystyren, u olystyrenových úlů je na strůpku 6 cm polystyren. Vše ostatní včetně způsobu ošetřování je shodné. Výsledky jsou v tabulce:

SROVNÁVACÍ POKUS S UTEPLENÍM ÚLŮ
po 14 (r.2005 po 12, od r.2006 po 11) včelstvech ve variantě; kg medu/včelstvo

 VARIANTA

r. 1999 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r. 2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007

 Uteplené
 (6cm polystyren)

13,2
21,1
14,1
8,8
24,8
52,6
23,6
25,7
11,7

 Jednostěnné
 (25 mm dřevo)

12,3
18,6
12,9
6,1
27,7
55,9
23,9
28,9
13,6

 Rozdíl
 ve prospěch uteplených

+0,9
+2,5
+1,2
+2,7
-2,9
-3,3
-0,3
-3,2
-1,9

První čtyři roky byly výnosy medu v uteplených úlech vyšší, dalších roky tomu bylo naopak, rozdíly ovšem nejsou velké. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a polystyrenovými úly, zatímco u slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.

 


PROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ KOMBINOVANÝCH ÚLŮ SYSTÉMU DADANT

Základním typem úlu, ve kterých chováme včelstva, je úl Optimal nízkonástavkové varinaty s 11 rámky v nástavku míry 42×17 cm. V r. 1998 jsme osadili smetenci první skupinu 5 úlů druhé varianty Optimalu - kombinovaného Dadant-systému v provedení 1 vysoký nástavek Optimalu s rámky 42×36 cm a ostatní nástavky nízké. V první sezóně r. 1999 jsme včelstva teprve budovali - nedosáhla síly ani medného výnosu ostatních včelstev, proto nějaké srovnání obou variant nemělo smysl.

V dalších letech jsme postupně osazovali další Optimaly kombinované varianty, takže v současnosti je v nich 35 včelstev. Do r. 2002 jsme včelstva v kombinované varinatě zazimovávali jen ve vysokém nástavku, r. 2003 jsem je poprvé zazimovali ve vysokém a jednom nízkém nástavku. Všechna včelstva jsou vždy nakrmena 20 kg cukru, úly kromě výšky nástavku jsou stejné konstrukce. Ošetřování je v Dadant systému poněkud odlišné od nízkonástavkové varianty - bylo posáno v kalendáriu ve Včelařství v r. 2002. Předpokládali jsme značnou výhodu včelstev v kombinovaném systému hlavně díky očekávanému výrazně lepšímu jarnímu rozvoji na vysoké plástové ploše nepřerušené mezerou a rámkovým dřevem. To se příp. mělo projevit i ve vyšším výnosu medu v kombinované variantě Optimalu. Ale dosud v šesti letech srovnávání byla včelstva ve variantě Dadant-systém jen o málo lepší než včelstva nízkonástavková a ve dvou letech byl lepší výsledek ve variantě nízkonástavkové - výsledky jsou v následující tabulce.

POROVNÁNÍ NÍZKONÁSTAVKOVÉ A KOMBINOVANÉ VARIANTY ÚLU OPTIMAL
jen dřevěná stěna 25 mm
kg medu/včelstvo, v závorce je počet včelstev ve skupině

v2

Výsledky jsou z letní snůšky, jen v r. 2002 z řepky u kočujících včelstev.

 


VÝMĚNA DÍLA V KOMBINOVANÉM ÚLU (Dadant-systém)

Obměna díla v nástavkovém úlu systému Dadant (jeden vysoký nástavek u dna na plod, ostatní nízké na med) je složitější než v úlech tvořených všemi nástavky stejně vysokými. Není je kam převěsit alespoň na dobu, než se z nich vylíhne plod, abychom je mohli z úlu odstranit.

Na našem pracovišti máme v provozu kombinované úly tvořené jedním vysokým nástavkem (11 rámků 42×36 cm) a ostatními nástavky nízkými (rámky 42×17 cm). Výměnu starého díla za nové provádíme neobvyklým způsobem tak, že koncem léta (v srpnu) před krmením zimních zásob vybereme 3 až 4 plásty po bocích vysokého nástavku a hned nahradíme mezistěnami. Včelstva je během krmení zčásti nebo úplně vystaví.Zimují a zjara se rozvíjejí na zbylých prostředních hnědých plástech.

Na jaře při prvních nektarových snůškách nové dílo na dvakrát přesuneme doprostřed nástavku mezi plodové plásty, kde je včelstvo dostaví a zaploduje. Zároveň se tak nejstarší plásty odsunou blíže k okrajům nástavku, kde budou opět po snůšce nahrazeny mezistěnami. V podletí je odebrání starých plástů na bocích v průběhu roku nejjednodušší, protože v nich je málo zásob a žádný plod. Naopak - na jaře, kdy se včelstvům obyčejně dávají mezistěny, je odebrání plástů problematické - jsou v nich pro rozvoj důležité zásoby anebo plod.

Popsaný postup obměny díla se hodí do nástavků s počtem rámků v nástavku alespoň 10, protože při menším počtu rámků by v nástavku zůstalo méně hnědých plástů, jež jsou pro zimování včelstva vhodnější.

Celý postup je znázorněný na následujícím obrázku:

Neobvyklý zpusob výmeny díla - mezisteny se pridávají v srpnu, na kraj nástavku

SCHÉMA VÝMĚNY DÍLA:

A - těsně před podletním krmením se vyberou 3 (až 4) staré plásty u okrajů nástavku;
B - na jejich místo se vloží mezistěny, během následného krmení je včelstvo může částečně nebo zcela vystavět;
C - na jaře při první snůšce se 1 až 2 mezistěny přesunou mezi plod uprostřed nástavku, včely je postaví a matka zaklade;
D - po asi 2 týdnech se přesunou další dvě mezistěny do středu nástavku mezi plod.

Postup byl uveden také ve Včelařství r. 2002, v Kalendáriu (č. 4 a 8).