|
Zásady hodnocení a klasifikace žáků - vnitřní klasifikační řádVnitřní klasifikační řád vychází ze zákona č . 561/2004 Sb. ( Školský zákon). Je součástí řádu školy. Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce základní školy je hodnocení a klasifikace žáků. 1. Klasifikace vychází z těchto zásad :Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník ( dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin :
2. Stupně hodnocení a klasifikace2.1 Prospěch Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem , a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu . Při hodnocení žáka na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení Stupně hodnocení: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný 2.2 Chování Chování žáka je klasifikováno těmito stupni : 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 – neuspokojivé 2.3 Celkový prospěch Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
Žák je hodnocen stupněm :
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni :
2.4 Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Zůstává v platnosti hodnocení a klasifikace podle Pokynu MŠMT ČR č.j. 13 711/2001 – 24. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Bude- li žák klasifikován na vysvědčení dle MP č.j. 13 711/2001 – 24, zaznamená se tato skutečnost se souhlasem rodičů na vysvědčení v kolonce Doložka. 2.5 Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. ( § 52, odst.1) 2.6 Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :
b) Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí. c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. d) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. e) Kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nehromadily u určitých obdobích (například čtvrtletní práce , trvající celou vyučovací hodinu, může být jen jedna za den). 3. Klasifikace žáka
4. Celkové hodnocení žáka
5. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žákůÚstní sebehodnocení žáků probíhá v jednotlivých předmětech průběžně v celém školním roce. Vždy ke konci čtvrtletí zhodnotí děti svou práci písemně. S jejich sebehodnocením mají možnost seznámit se rodiče na třídních schůzkách. Výsledky sebehodnocení projedná a prodiskutuje třídní učitel se žáky na třídnické hodině. Písemné sebehodnocení se archivuje nejméně 1 rok v kanceláři školy. 6. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působeníStupeň 1 ( výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 ( chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. Stupeň 3 ( dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 ( dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 ( nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách, doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. 7. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činnostíStupeň 1 ( výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 ( chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky , fakta , pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů.,při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků.Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 ( dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb.Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je málo estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 ( dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojené požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 ( nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností pří řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti.Kvalita výsledku jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. 8. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami ( dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie)U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka ( písemný nebo ústní) , ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáka s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm , mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen.Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně.Při slovním hodnocení se uvádí: Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
Úroveň myšlení
Úroveň vyjadřování
Úroveň aplikace vědomostí
Píle a zájem o učení
Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. 9. Výchovná opatření
10. Opravné zkoušky
Tento vnitřní klasifikační řád byl schválen pedagogickými pracovníky školy na pedagogické radě dne 20. ledna 2005
V Šenově u Nového Jičína 20.1.2005. PaedDr. Jana Bělůnková ředitelka ZŠ |
|