Klasifikace žáků
Domů Nahoru Informace pro rodiče Školní řád Klasifikace žáků Výr. zpráva 03/04 ICT plán školy Preventivní program

 

Nahoru

Zásady hodnocení a klasifikace žáků - vnitřní klasifikační řád

Vnitřní klasifikační řád vychází ze zákona č . 561/2004 Sb.  ( Školský zákon). Je součástí řádu školy.

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce základní školy je  hodnocení a klasifikace žáků. 

1.      Klasifikace vychází z těchto zásad :

Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník ( dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Pro potřeby klasifikace se  předměty dělí do dvou skupin :

bullet

předměty s převahou teoretického zaměření  a předměty s převahou praktických činnost

bullet

předměty s převahou výchovného a odborného zaměření

2. Stupně hodnocení a klasifikace  

2.1    Prospěch

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy  se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo  klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem , a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu . Při hodnocení žáka na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení

Stupně hodnocení: 

1          – výborný

2          – chvalitebný

3          – dobrý

4          – dostatečný

5          – nedostatečný 

2.2    Chování

Chování žáka je klasifikováno těmito stupni :

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 – neuspokojivé 

2.3    Celkový prospěch

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

bullet

Prospěl s vyznamenáním

bullet

Prospěl

bullet

Neprospěl

Žák je hodnocen stupněm : 

bullet

Prospěl s vyznamenáním, není –li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré.

bullet

Prospěl, není –li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

bullet

Neprospěl , je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný.

 Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni : 

bullet

Pracoval úspěšně

bullet

Pracoval

2.4    Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení

U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení  nebo chování se při jeho hodnocení a  klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Zůstává v platnosti hodnocení a klasifikace podle Pokynu MŠMT ČR  č.j. 13 711/2001 – 24.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Bude- li žák klasifikován na vysvědčení dle MP č.j. 13 711/2001 – 24, zaznamená se tato skutečnost se souhlasem rodičů na vysvědčení v kolonce Doložka.

 2.5    Postup do vyššího ročníku   

 Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.  ( § 52, odst.1) 

2.6    Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

a)   Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky :

bullet

Soustavným diagnostickým pozorováním žáka

bullet

Soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

bullet

Různými druhy zkoušek ( písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové )

bullet

Kontrolním písemnými pracemi a praktickými zkouškami

bullet

Analýzou výsledku činnosti žáka

bullet

Konzultacemi s ostatními učiteli, výchovným poradcem, s pracovníky pedagogicko- psychologické poradny, s lékařem

bullet

Rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka       

b)   Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň  dvakrát za každé pololetí.

c)   Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

d)   Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

e)   Kontrolní písemné práce  prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nehromadily u určitých obdobích (například čtvrtletní práce , trvající celou vyučovací hodinu, může být jen jedna za den).

3.      Klasifikace žáka 

bullet

Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

bullet

Klasifikační stupeň určí učitel , který vyučuje příslušný předmět.

bullet

V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde –li k dohodě, stanoví se  výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitelky školy.

bullet

Při    určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se zhodnotí  kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

bullet

Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

bullet

Ředitelka školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě.

bullet

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogických radách.

bullet

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.

 4.      Celkové hodnocení žáka 

bullet

Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

bullet

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace  žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifikace ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

bullet

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena do konce září. Nový termín opravné zkoušky stanoví ředitel školy do 15. září.Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do 9. ročníku. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním  termínu nebo byl klasifikován nedostatečně, opakuje ročník.

bullet

Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na příslušném krajském úřadě.

bullet

Komisi o přezkoušení žáka jmenuje ředitelka školy, eventuelně krajský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

bullet

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení dle § 52  odst. 4 zák. č. 561/2004 Sb. na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

bullet

Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Výsledek přezkoušení oznámí ředitelka školy zástupci žáka prokazatelným způsobem.

 5.      Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Ústní sebehodnocení žáků probíhá v jednotlivých předmětech průběžně v celém školním roce. Vždy ke konci čtvrtletí zhodnotí děti svou práci písemně. S jejich sebehodnocením mají možnost seznámit se  rodiče na třídních schůzkách. Výsledky sebehodnocení projedná a prodiskutuje  třídní učitel se žáky na třídnické hodině. Písemné  sebehodnocení se archivuje nejméně 1 rok v kanceláři školy.

6.     Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení 

 Stupeň 1 ( výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

 Stupeň 2 ( chvalitebný)

 Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost. 

Stupeň 3 ( dobrý)

 Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

 Stupeň 4 ( dostatečný)

 Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malý zájem a snahu.

 Stupeň 5 ( nedostatečný)

 Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách, doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

7.      Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností

 Stupeň 1 ( výborný) 

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. 

Stupeň 2 ( chvalitebný) 

Žák ovládá požadované poznatky , fakta , pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů.,při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných  nedostatků.Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. 

Stupeň 3 ( dobrý)

 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb.Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti,přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je málo estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 Stupeň 4 ( dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojené požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených  poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 Stupeň 5 ( nedostatečný)

 Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností pří řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné   chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani   s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném   projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti.Kvalita výsledku jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. 

8.      Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami ( dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie)

     U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka ( písemný nebo ústní) , ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáka s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm , mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje příslušný třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen.Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně.Při slovním hodnocení se uvádí:

 Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 

  1. Ovládá bezpečně

  2. ovládá

  3. podstatné ovládá

  4. ovládá se značnými mezerami

  5. neovládá

Úroveň myšlení

  1. Pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti

  2. Uvažuje celkem samostatně

  3. Menší samostatnost myšlení

  4. Nesamostatné myšlení

  5. Odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 Úroveň vyjadřování

  1. Výstižné, poměrně přesné

  2. Celkem výstižné

  3. Nedostatečně přesné

  4. Vyjadřuje se s obtížemi

  5. Nesprávné i na návodné otázky

 Úroveň aplikace vědomostí

  1. Spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností

  2. Dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb

  3. S pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

  4. Dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

  5. Praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

 Píle a zájem o učení

  1. Aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

  2. Učí se svědomitě

  3. K učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů

  4. Má-li zájem o učení, potřebuje stálé podněty

  5. Pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte.

9. Výchovná opatření 

bullet

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření vedoucí k posílení kázně. Pochvaly, jiná ocenění a  další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel.

bullet

Výchovnými opatřeními jsou: pochvala ředitele školy, pochvala třídního učitele, důtka ředitele školy, důtka třídního učitele, napomenutí třídního učitele, druhý a třetí stupeň z chování.

bullet

Každé kázeňské opatření lze za klasifikační období = pololetí udělit pouze jedenkrát.

 

10.      Opravné zkoušky

bullet

     Žáci devátých ročníku a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli  nejvýše ve dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

bullet

Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitelka školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán.

bullet

Ze závažných důvodů  může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do 9. třídy. Nemoc jako důvod nepřítomnosti při opravné zkoušce musí být doložena lékařským potvrzením.

bullet

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.

bullet

Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

 Tento vnitřní klasifikační řád byl schválen pedagogickými pracovníky školy na pedagogické radě dne 20. ledna 2005

  

V Šenově u Nového Jičína 20.1.2005.

                                                                                              PaedDr. Jana Bělůnková

                                                                                              ředitelka ZŠ

Nahoru ] Naše obec ] Informace o škole ] Archiv ]
Jakékoliv informace nám můžete zaslat na adresu školy .
Poslední úprava stránek: února 15, 2006