|
Když
ještě meterologové nebyli, lidé si pomáhali jinak – po
celý rok dlouhodobě pozorovali počasí a ze svých poznatků
si pak dokázali perfektně vyvodit určité souvislosti, postřehli
jakýsi řád Matky přírody. Dokázali vypozorovat, že například
když v lednu pršelo, únor zato přinesl sníh (Prosinec
naleje a leden zavěje). Díky tomu mohli počasí zhruba předvídat
a alespoň částečně ovlivňovat množství a kvalitu úrody.
Časem pak tyto poznatky dostaly jistou poetickou podobu, která
se mimo jiné také lépe pamatovala, aby se mohla přenášet
ze statku na statek, z generace na generaci. (Prosinec, když
je mu zima, halí se v bílý kožich.) Každá pranostika tak
samozřejmě měla mnoho podob, ovšem význam byl stejný. V závorkách
tedy uvádím jen některé z nich, ty nejhezčí.
|
| Studený
a zasněžený prosinec podle pranostik znamená úrodný rok (Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
* Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.), také
časné jaro (Studený prosinec - brzké
jaro.) a o to teplejší
léto
(Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.). Mírný
prosinec zas věští mírnou celou zimu, ale tím pádem i neúrodný
rok (Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se
kruté zimy třeba báti. * Prosinec proměnlivý a vlahý, nedělá
nám zima těžké hlavy. * Mrazy, které v prosinci brzy ochabnou,
znamenají zimu mírnou.).
|
|
Mrazy
na 1. prosince
vyhání vodu ze studní
(Když mráz na prvního
prosince, vyschne nejedna studnice.).
|
| 4.
prosince prý svatá Barbora přináší sníh a mráz (Svatá
Barbora vyhání dříví ze dvora.
* O svaté Barboře, ležívá
sníh na dvoře. * Po svaté Baruši střez nosu i uší!) a
zároveň i počasí na celý advent (Jaké
počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.).
|
|
6.
prosince zas svatý Mikuláš přináší buď sníh (O
svatém Mikuláši často snížek práší.) nebo déšť
(Svatý
Mikuláš splachuje břehy.) – déšť však přinese i tuhou
zimu (Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší.).
|
| 13.
prosince
již má zima vládnout plnou mocí
(Když přijde svatá
Lucie, najde tu už zimu.) a podle dřívějšího kalendáře
platilo, že tento den byla noc nejdelší (Svatá Lucie ukazuje
svou moc, neb nám dává nejdelší noc. * Lucie noci upije – a
dne nepřidá.).
|
|
Avšak
podle pranostik z dřívějšího kalendáře byla také noc 21. prosince
nejdelší (Na
svatého Tomáše nejdéle noc naše.).
|
|
23.
prosince vládne krutý mráz (Svatá Viktorie obrázky na okna
ryje.).
|
|
Jasný,
hvězdnatý a zasněžený 24. prosinec zvěstuje úrodný rok (Jitřní jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok
jistá. * Na Štědrý večer hvězdičky - ponesou vajíčka
slepičky. * Padá-li na Štědrý den večer v noci sníh, urodí
se mnoho chmele a vína.). Časná zima zase přináší Vánoce
bez sněhu
(Když Kateřina po ledě už chodívá, Eva potom blátem
oplývá.).
|
| Také
sněžné a větrné Vánoce na 25. prosince přinesou úrodu (Padá-li
na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích. *
Když vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
* Jestli vítr o vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
* Jsou-li vrby o vánocích plny rampouchů, bývají o velikonocích
plny kočiček.).
Když však sněhu na Vánoce není, vynahradí si to zima na jaře
(Zelené
vánoce - bílé Velikonoce.). Zajímavé je sledovat na Boží
hod vítr: od západu prý přinese mor, od východu válku, od
půlnoci hlad a od poledne dobrý rok.
Také den, na který Ježíškovo narození připadne, nám toho hodně
poví: čtvrtek – velmi úrodný rok, jenom vína prostředně;
pátek – tuhá zima bez prodlení; sobota – málo ovoce, ale
vydaří se žito; neděle – teplá zima bez prodlení.
|
|
Větrný
a bouřný 26. prosinec přinese špatnou úrodu
(Pakli na Štěpána
větrové uhodí, příští rok víno špatné se urodí. * Když
na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.).
|
| 28.
prosinec
souvisí s dnem Mláďátek
(Na Mláďátka když
prší, osýpají se děti. * Když se na Mláďátka chumelí ráno,
mrou toho roku děti, když v poledne, mrou lidé středních
let a když večer, mrou starci. * O Mláďátkách den se
omlazuje.).
|
| Slunečné
ráno a větrná noc 31. prosince nepřeje úrodě vína (Když
na Silvestra ráno sluní, v noci prudký vítr zavěje, není
na vína hrubé naděje.).
|
|
Jaký
bude rok zjistíme podle toho, na kdy nám připadne novoroční
den: pondělí – krutá zima a vlhké jaro, povodně a těžké
nemoci; úterý – zima bude ještě krutější, ale zato úrodný
rok; středa – příznivý rok, mnoho vína, ale žádný med;
čtvrtek – mírná zima, větrné jaro, parné léto, krásný
podzimek, mnoho ovoce a hojnost obilí; pátek – nutno se obávat
očních nemocí, také lidé budou hojně mříti a dokonce i
hrozí válka; sobota – málo obilí i větrů, mnoho ovoce i
zimnic; neděle – mírná zima, úrodné jaro a větrné léto.
Jasná
a tichá novoroční noc bez deště přinese dobrý rok
(Novoroční
noc jasná a klidná, bude povětrnost pro úrodu vlídná.),
ranní červánky však nic dobrého nezvěstují (Jsou-li červánky
v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.).
A pokud bude na Nový rok pršet, přinesou ještě Velikonoce
sníh (Na
Nový rok déšť - o velikonocích sníh.). Pomalé ale jisté
prodlužování dne naznačuje známé pořekadlo: Na Nový rok o slepičí
krok. Jinak drůbež bychom na Nový rok vůbec neměli servírovat,
aby nám neuletělo štěstí.
|
|
|
