Nástup hraběte Jiřího Josefa z Valdštejna a Vartenberka v roce 1791 znamenal začátek velké řady velkorysých úprav v celém litomyšlském zámku. Uměleckým vrcholem všech těchto úprav byla stavba malého divadla v přízemí západního křídla, která probíhala v letech 1796-97.

Divadelní tradice litomyšlského zámku je ovšem ještě starší. Její prvopočátky zřejmě souvisejí s divadelní činností litomyšlských piaristů. Důležitým impulsem k vlastní divadelní produkci byly pro Valdštejny jistě návštěvy vídeňských divadel a možná i příklad některého dalšího zámeckého divadla v zemi.

Už za hraběte Jiřího Kristiána (1765-1791) se v Litomyšli v roce 1767 zřizovalo divadlo ve druhém patře zámku, to však ještě před dokončením zničil požár. Následně bylo upraveno jiné divadlo v přízemním sále, jak dokládají záznamy o pořizování rekvizit a kulis v účetních knihách i dodnes dochovaná výzdoba sálu (dnešní Kongresový sál). Před restaurováním výmalby v sále v roce 1996 tu byly zřetelné i stopy po uchycení konstrukce jeviště, která ovšem zřejmě byla (stejně jako výmalba) dosti jednoduchá. V listopadu roku 1796 je však doložena úprava tohoto divadla na šatnu a o měsíc později se dovídáme o stavbě nového divadla ve zrušené solnici a mandlovně.

Na začátku roku 1797 se do vznikajícího divadla soustředila činnost všech řemeslníků, kteří dosud pracovali na úpravách zámeckých pokojů. Divadlo bylo umístěno v sále o rozměrech cca 10x20 m. Hrubou konstrukci divadla, celou ze dřeva, provedli místní řemeslníci; portál, veškerou jevištní mašinerii a konečné úpravy dřevěné architektury hlediště provedl truhlář Václav Bonaventura. Řezbářské detaily provedl řezbář Jiří Bartoš a ozlatil štafíř Jan Birno. Od začátku července se pak dovídáme o stavbě lešení pro malíře: hlediště vymaloval klasicistními dekorativními motivy Dominik Dvořák, autor nástěnných maleb v zámeckých pokojích.

Na konci léta 1797 bylo hotovo malé divadlo pro asi 120 diváků. Jeho hlediště je po obvodu obstoupeno balkonem na sloupech. Místo pro orchestr v přední části je odděleno parapetem. Střed balkonu zabírá hraběcí lóže, po jejích stranách je nedělený prostor a až u jeviště na každé straně oddělená lóže. Nad portálem, vyneseném na dvojicích pilastrů, visí zlacený valdštejnský znak, nad hraběcí lóží alianční znak valdštejnsko-hohenfeldský, na stropě lyra ve věnci s paprsky.

Litomyšlské zámecké divadlo je jedním z mála dochovaných hmotných dokladů divadelní kultury 18. století nejen u nás, ale v celé Evropě. Soubor dekorací Josefa Platzera a dobře dochované vybavení jeviště z něj činí památku světového významu.

Divadlo je dnes běžně přístupné s průvodcem v rámci prohlídky tzv. prvního okruhu Státního zámku v Litomyšli.