Další otázka... 23. Literatura pro děti a mládež


22  České novinářství, kritika a estetika
  


NOVINÁŘSTVÍ

Osnova vývoje:

1. noviny ve formě letáku

- obsahovaly politické, vojenské či náboženské informace

2. Největší rozmach v dobe národního obrození


V. M. KRAMERIUS

F. L. ČELAKOVSKÝ

v redakci Pražských novin přebírá zprávy z cizích novin, redaktor přílohy Česká včela

J. K. TYL

Josef LINDA

K. SABINA

K. HAVLÍČEK BOROVSKÝ

FRANTIŠEK PALACKÝ

Časopis českého muzea (1827)



3. Novinářství za májovců

J. NERUDA

V. HÁLEK

J. ARBES


4. Novinářství v době ruchovců a lumírovců

J. V. SLÁDEK

S. ČECH


5. Novinářství od konce 19 století do 2. světové války

J. HAŠEK

STANISLAV KOSTKA NEUMAN

KAREL TOMAN

redaktor Národních listů

KAREL MATĚJ ČAPEK-CHOD

Národní listy, Našinec, Hlas národa, Národní politika

EGON ERVIN KISCH - "zuřivý reportér"


5A. Lidové noviny

LIDOVÉ NOVINY - v redakci E. Bass, Karel Čapek (povídky, fejetony, cestopisy), Josef Čapek, Karel Poláček (soudničky, fejetony, sloupky), Jan Drda, Václav Řezáč, Jaromír John, František Peroutka (politické články)
- nadprůměrná úroveň příspěvků

Ferdinand PEROUTKA

KAREL ČAPEK


5b. Dělnický a sociálně demokratický tisk

M. MAYEROVÁ

I. OLBRACHT - do roku 1929 - vystoupil z KSČ

JOSEF HORA

J. FUČÍK

JAROSLAV SEIFERT

FRANTIŠEK HALAS

  • Rovnost a Sršatec, spolupracoval s Bedřichem Václavkem při redigování časopisu Pásmo


    5C. Ilegální tisk za okupace

  • cenzura = malý rozvoj


    6. Novinářství 1945 - 1968


    7. Novinářství po roce 1968 - 69

    Nejvýznamnější autoři od r. 1948

    L. VACULÍK - tradice č. fejetonu

  • Sólo pro psací stroj - soubor fejetonů a článků jeho i jiných autorů
  • 81´a 87´ - Jaro je tady
  • 88´a 89´ - Srpnový rok

  • po roce 1989 - existence seriózního i neseriózního tisku, odhalování afér a skandálů


    Rozdělení novin:


    II. Kritika a estetika

  • literární a jazykové hledisko jsou těsně spjaté (hrubky nepůsobí dobře, i když je dílo kvalitní)
  • 1. portréty spisovatelů - BALBÍN, PELCL - psané německy a latinsky

  • do NO byla hodnotícím měřítkem urozenost českých spisovatelů

    1. Počátek kritiky a estetiky za národního obrození

  • 1. pokus o chronologicky uspořádaný obraz české kultury i literatury 1782 - František Faustin PROCHÁZKA - psáno latinsky

    GELASIUS DOBNER

  • snažil se odstranit z Hájkovy kroniky vše, co bylo domyšleno později
  • zásluha o hodnocení současné literatury - DOBROVSKÝ, po něm JUNGMANN - zaměřovali se na současnou literaturu

    JUNGMANN

  • 1820 - Slovesnost
  • 1825 - Historie literatury české - 1. dějiny psané česky

    FRANTIŠEK PALACKÝ

  • estetika: Přehled dějin krásnovědy a její literatury (v časopise Krok), Krásnověda, čili o kráse a umění (časopis Českého muzea)


  • kritika se rozvíjela především v 30. a 40. letech 19. století

    J. K. TYL

    Václav Bolemír NEBESKÝ

    K. HAVLÍČEK BOROVSKÝ

    KAREL SABINA

    JAN ERAZIM VOCEL

    JOSEF KRASOSLAV CHMELENSKÝ


    2. kritika za májovců

    V. HÁLEK

    JAN NERUDA

    JOSEF DURDÍK

    3. kritika za sporu mezi ruchovci a lumírovci

  • ruchovci - časopis Osvěta, národní literatura

    E. KRÁSNOHORSKÁ

  • kritika = nejcennější část díla - požadavek životní pravdy v umění


  • lumírovci - časopis Lumír, kosmopolitní literatura

  • J. V. SLÁDEK - kritická činnost

  • JAROSLAV VRCHLICKÝ - Studie a podobizny, Nové studie a podobizny


    4. literární kritika od konce 19. století do 2. světové války

    90. léta 19. století

    OTAKAR HOSTINSKÝ - estetika: O realismu uměleckém

    TOMÁŠ GARRIQUE MASARYK

    F. X. ŠALDA



    Kritikové Moderní revue

    JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC

    ARNOŠT PROCHÁZKA

    MILOŠ MARTEN - Akord - eseje o Máchovi, Zeyerovi a Březinovi

    JAN MUKAŘOVSKÝ

    estetika: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty - pozornost soustředěna spíš na čtenáře
    po 1. světové válce se literární teoretici a kritici spolupodíleli na formulování avangardních uměleckých programů a působili v uměleckých skupinách jako jejich teoretikové

    KAREL TEIGE

    ANTONÍN MATĚJ PÍŠA

    BEDŘICH VÁCLAVEK

    JULIUS FUČÍK

    5. Literární kritika od 2. světové války do roku 1968

    VÁCLAV ČERNÝ


    LADISLAV ŠTOLL

    v 60. letech - uvolnění, existence literárních časopisů Květen, Světová literatura, Tvář, Sešity pro mladou literaturu, Plamen, Literární noviny - dočasné obnovení plurality v české literatuře


    6. literární kritika po roce 1968

    období normalizace

  • v roce 1972 vznikl Svaz českých spisovatelů - pouze oficiální autoři, vydává Literární měsíčník

    a) oficiální kritika

    b) samizdatová kritika

    c) exilová kritika

    KVĚTOSLAV CHVATÍK

    23  Literatura pro děti a mládež
      úplně nahoru


    VÝVOJ PRÓZY PRO DĚTI A MLÁDEŽ

    Charakteristika:

    Próza pro děti a mládež

  • nepřetržité trvání lidové slovesnosti - folklórní pohádky, pověsti, bajky

    1. sběratelé a vydávané soubory, první pohádkový soubor v českém jazyce:

  • sběratelská a vydavatelská činnost K. J. ERBENA a B. NĚMCOVÉ + dalších autorů

    původní pohádková tvorba v duchu lidových tradic

  • modernizace a aktualizace pohádek:
    Jiří MAHEN - Její pohádky

    Pohádky a povídky z živočišné říše

    Velký rozvoj této literatury po roce 1918:

    Mravoučný směr v české próze od konce 18. století:

    Schematismus, napomínání, varování, strašení, hrozby.

    Překladová literatura: "Dobrý Fridolín a zlý Dětřich"
    Počátky původní české literatury - J. PROKOP - Mravné naučení pro mládež (vtíravé výchovné tendence)

    První historické prózy pro děti a mládež

    Dívčí román:

    Eliška KRÁSNOHORSKÁ
    Helena ŠMAHELOVÁ

    Stanislav RUDOLF

    Z nedostatku původní dobrodružné četby vyplynulo množství překladové literatury - obliba "robinsonád"; překlad Robinsona Crusoa až v roce 1920

    1. "indiánky" - od 50. let 19. stol.

    nejlepší představitel : František FLOS

  • Nový typ dobrodružné prózy - útvary umělecko-naučné, poznatky přírodních věd, zeměpisu:
  • Náměty z historie a prahistorie v díle Eduarda ŠTORCHA:
  • Ddokumentární tvorba a poutavý děj v díle Fr. BĚHOUNKA:
  • Vědeckofantastické prózy J. M. TROSKY:

    LITERATURA PRO CHLAPCE

    JAROSLAV FOGLAR - velmi oblíbený

    Společenské a sociální prvky v próze pro děti a mládež:

    Marie MAJEROVÁ J. V. PLEVA - Malý Bobeš

    V. ŘEZÁČ

    Téma války:

    Příznivá doba pro tvorbu knih pro děti po roce 1948

    Tvorba dalších autorů:
    M. Zinnerové, V. Steklače, J. Moravcové, O. Hofmana ...

    Situace po roce 1989 nepřehledná. Vydávání "atraktivních" titulů z dávné minulosti (Kája Mařík);
    Braková literatura, komiksové časopisy, rodokapsy, dívčí romány. Vynikající úroveň nejrůznějších naučných encyklopedií.

    VÝVOJ POEZIE PRO DĚTI

    Velký význam pro rozvoj umělé poezie měla lidová slovesnost.

    K. J. ERBEN - Prostonárodní české písně a říkadla

    Mravoučné tendence až do r. 1867, kdy byl vydán nový školský zákon a odstraněn dozor církve, což vedlo k obrovskému rozvoji tvorby pro děti. 1850 - 1890 - 24 časopisů pro mládež (Včelka, Zlaté klasy, Jarý věk, Lístky a poupata)

    Bedřich PEŠKA (předchůdce J. V. Sládka)

    K. V. RAIS

    J. V. SLÁDEK

    Sládkovi pokračovatelé:

    Fr. S. PROCHÁZKA

    Josef KOŽÍŠEK

    Básnické knížky

    E. KRÁSNOHORSKÁ

    20.a 30. léta

    Několik typů tvorby pro děti: a) typ smyslové a citové poezie dětského světa (Hrubín) b) volná dětská představivost a hravost (Nezval)

    Doba rozkvětu

  • nastává po 2. světové válce
    tvorba: J. KAINARA, V. NEZVALA, F. HALASE, J. SEIFERTA aj.

    Výbory z tvorby nejvýznamnějších básníků určené dětem:

    J. SEIFERT F. HRUBÍN Jan SKÁCEL

    Současný stav tvorby pro děti:

    Verše Michala ČERNÍKA a Jiřího ŽÁČKA.
    Dětské časopisy.



    .. D e r n i e r ..

    | úplně nahoru |  titulní stránka |

    |  1. a 2. |  3. a dopl. |  4. a 5. |  6. a 7. |  8. a 9. |  10. a 11. |  12. a 13. |  14. a 15. |  16. a 17. | 
    18. a 19. |  20. |  21. |  seznam |