| 22 |
České novinářství, kritika a estetika |
|
| |
NOVINÁŘSTVÍ
- má u nás dlouholetou tradici, mezi nejvýznamnější novináře patří - J. Arbes, Karel Poláček, Eduard Bass, Drda, Ivan Olbracht, J. Neruda, J. K. Tyl a K. Havlíček Borovský
- mezi zakladateli českého novinářství je nejvýznamnější Jan NERUDA
- vyvíjelo se plynule až do roku 1948, kdy nastal útlum (nástup komunismu)
- důvěra v noviny vzrostla opět až v 60. letech
Osnova vývoje:
1. noviny ve formě letáku
- obsahovaly politické, vojenské či náboženské informace
2. Největší rozmach v dobe národního obrození
V. M. KRAMERIUS
- vydal 1. skutečné noviny:
- Pražské české noviny
- Schönfeldské císařsko - královské pražské noviny
- dále Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny
- první tiskař novin a nakladatel
- poskytoval informace politické, kulturní a informace pro hospodáře
F. L. ČELAKOVSKÝ
v redakci Pražských novin přebírá zprávy z cizích novin, redaktor přílohy Česká včela
J. K. TYL
- vydával noviny Jindy a nyní - zakázány
- poté Květy - opět zakázány
- noviny Vlastimil - zakázány
- vrcholem jeho tvorby byl Pražský posel a Selské noviny
- jeho články: aktuálnost, životnost, bezprostřednost
Josef LINDA
- měl velkou zásluhu rozvoji novinářství v době NO
- pravděpodobný padělatel rukopisu Zelenohorského a Královédvorského
- psal do příloh Pražských novin
- dokázal svým mistrným uměním obejít cenzuru
K. SABINA
- působil v Květech v době NO
- údajně konfident (donašeč, udavač, špicl, důvěrník) s Rakouskem
- podněcoval národní vědomí
- pokoušel se o sblížení Němců a Slovanů
- Pražské noviny převzal po Havlíčkovi
K. HAVLÍČEK BOROVSKÝ
- byl považován za mluvčího politických a kulturních potřeb národa
- působil v Pražských novinách a v různých přílohách psal úvahy o spolupráci s Rakušany
- psal úvahy, glosy a komentáře v různých rubrikách
- 1848 - revoluční rok - jeho vrchol - vyhnanství v Brixenu
- založil Národní noviny, příloha Šotek
- 1851 - zastaveny Národní noviny,
- 1850 - návrat z vyhnanství - nedosahuje již takového významu
- 1851 - knižně vydány glosy - Duch Národních novin
- odstěhoval se Kutné hory, kde vydával časopis Slovan, i ten zastaven
FRANTIŠEK PALACKÝ
Časopis českého muzea (1827)
3. Novinářství za májovců
J. NERUDA
- nejvýznamnější novinář 2. poloviny 19. století
- zakladatel fejetonu - značka trojúhelník
- napsal přes 2 000 fejetonů v Národních listech, uspořádal je do pěti svazků - byly posmrtně vydány (Žerty hravé a dravé, Studie krátké a kratší)
V. HÁLEK
- redaktor
- psal působivě fejetony
J. ARBES
- psal ostré polemiky (dohady) na soudobé problémy
- napadal státní aparát
- pro svůj postoj byl na seznamu policie
- působil v Národních listech a v Šotku - jako radikál
4. Novinářství v době ruchovců a lumírovců
J. V. SLÁDEK
- cestopisy
- fejetony z pobytu v Americe zasílal do Národních listů
- redigoval časopis Lumír
S. ČECH
- psal fejetony o Krymu a Kavkazu
- časopis ruchovců - Osvěta
5. Novinářství od konce 19 století do 2. světové války
J. HAŠEK
- publicista a redaktor
- psal humoristické črty v časopisech
- působil v Národních listech, Českém slovu, Světozoru, v časopise Veselá Praha a v Humoristických listech
- Karikatury, Kopřivy - satira
- v časopise Svět zvířat - uváděl zde vymyšlené příběhy vymyšlených zvířat = mystifikace lidí
STANISLAV KOSTKA NEUMAN
- založil vlastní časopis Nový kult
- redaktor časopisů Červen, Kmen, Proletkult
KAREL TOMAN
redaktor Národních listů
KAREL MATĚJ ČAPEK-CHOD
Národní listy, Našinec, Hlas národa, Národní politika
EGON ERVIN KISCH - "zuřivý reportér"
- patří mezi pražské němce
- Německé noviny Prager Tagblatt, Berliner Tagblatt
- dopisovatel Lidových novin z Berlína
- reportáže v souborech: Zuřivý reportér, Caři, popi, bolševici, Americký ráj, Asie od základů změněná, Tajná Čína, Přistání v Austrálii
5A. Lidové noviny
LIDOVÉ NOVINY - v redakci E. Bass, Karel Čapek (povídky, fejetony, cestopisy), Josef Čapek, Karel Poláček (soudničky, fejetony, sloupky), Jan Drda, Václav Řezáč, Jaromír John, František Peroutka (politické články)
- nadprůměrná úroveň příspěvků
Ferdinand PEROUTKA
- největší novinář "čapkovské generace"
- 1924 - 39 - působil v deníku Přítomnost
- politický redaktor Lidových novin
- spolutvůrce moderní české žurnalistiky
- přesná analýza současnosti
- potíral mýty
- jemný humor
- od r. 1948 v exilu - účastnil se vysílání Svobodné Evropy - zasloužil se o vysokou úroveň příspěvků
KAREL ČAPEK
- Národní listy,
- Lidové noviny
- výbory z příspěvků Zahradníkův rok a Jak se co dělá
5b. Dělnický a sociálně demokratický tisk
M. MAYEROVÁ
- sociálně-demokratický tisk, komunistický Právo lidu, po roce 1948 Rudé právo
- 1929 - vystoupila z KSČ
- i nadále se angažuje mezi dělníky
I. OLBRACHT - do roku 1929 - vystoupil z KSČ
JOSEF HORA
- do roku 29 redaktorem Práva lidu a Rudého práva
- od roku 1929 - vystoupil z KSČ, poté v redakci Českého slova
- novinářské činnosti se věnoval soustavně po celý život
J. FUČÍK
- velmi dobrý novinář
- působil v komunistickém tisku: Rudé právo, Tvorba
- působivé reportáže z 1. republiky (1939)
- dále jen tendenční ze Sovětského svazu
- obhajoval komunisty a socialistický postoj
- REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE
JAROSLAV SEIFERT
- začínal v Rudém právu, potom Rovnost v Brně
- redigoval satirický časopis Sršatec
- další noviny Reflektor, Nová scéna, Pestré květy, Ranní noviny, Národní práce
FRANTIŠEK HALAS
Rovnost a Sršatec, spolupracoval s Bedřichem Václavkem při redigování časopisu Pásmo
5C. Ilegální tisk za okupace
cenzura = malý rozvoj
6. Novinářství 1945 - 1968
- 1945 - 1948 - rozvoj novinářství
- diferenciace tisku (rozdělení tisku pro jednotlivé politické strany)
- časopisy Dnešek a Obzory - kritizují orientaci na východ
- po roce 1948 - degradace tisku - zrušena řada novin
- tisk = hlavní propagátor KSČ
- je jednotného rázu
- rozkvět fráze
- vzrostl význam exilového časopisu Svědectví
- výtisky dovážel P. TIGRID
- po roce 1956 - částečné uvolnění poměrů, vznik literárních časopisů
- Květen a Světová literatura
- 60. léta - oživení novinářství
- narůstá kritika
- vznik časopisů Plamen, Sešity pro mladou literaturu, Tvář, novin
- Literární noviny - obsahoval především kritiku - VACULÍK, DRDA
- 4. 4. 1968 - zrušen tiskový dohled
- doba "Pražského jara" - snaha zachovat, ale zlepšit socialismus
- svoboda tisku - SMRKOVSKÝ, DUBČEK - napsal mnoho článků
7. Novinářství po roce 1968 - 69
po roce 1968 - období normalizace - cenzura, dohled nad tiskem, opět budování socialismu po vzoru Sovětského svazu
- samizdatové: Vokno, Kritický sborník, Obsah
- exilové časopisy - nejvýznamnější Svědectví - tištěno v Paříži - čtvrtletník, obsahuje literaturu a politické informace, založil PELIKÁN,
- Listy - v Římě, politické články, Obrys - v Mnichově, čtvrtletník,
- Rozmluvy - Londýn, filosoficko literární revue, Proměny - v USA, literární časopis
- každý rok vycházel soubor exilových článků - eseje a fejetony - HAVEL a jiní oponenti režimu (Kohout, Klíma, Vaculík)
Nejvýznamnější autoři od r. 1948
L. VACULÍK - tradice č. fejetonu
Sólo pro psací stroj - soubor fejetonů a článků jeho i jiných
autorů
81´a 87´ - Jaro je tady
88´a 89´ - Srpnový rok
po roce 1989 - existence seriózního i neseriózního tisku, odhalování afér a skandálů
Rozdělení novin:
- stranické - Telegraf
- nezávislé - Mladá fronta dnes
- soukromé - Český expres, Český deník
- rozdělení časopisů:
- literární - Literární noviny, Tvar
- odborné - Historický obzor
- populární - Květy, Televize, Tina
II. Kritika a estetika
literární a jazykové hledisko jsou těsně spjaté (hrubky nepůsobí dobře, i když je dílo kvalitní)
1. portréty spisovatelů - BALBÍN, PELCL - psané německy a latinsky
do NO byla hodnotícím měřítkem urozenost českých spisovatelů
1. Počátek kritiky a estetiky za národního obrození
1. pokus o chronologicky uspořádaný obraz české kultury i literatury
1782 - František Faustin PROCHÁZKA - psáno latinsky
GELASIUS DOBNER
snažil se odstranit z Hájkovy kroniky vše, co bylo domyšleno později
zásluha o hodnocení současné literatury - DOBROVSKÝ, po něm JUNGMANN - zaměřovali se na současnou literaturu
JUNGMANN
1820 - Slovesnost
1825 - Historie literatury české - 1. dějiny psané česky
FRANTIŠEK PALACKÝ
estetika: Přehled dějin krásnovědy a její literatury (v časopise Krok), Krásnověda, čili o kráse a umění (časopis Českého muzea)
kritika se rozvíjela především v 30. a 40. letech 19. století
J. K. TYL
- vydával názory čtenářů, dopisy a články
- vychází ze subjektivních názorů
- od knih požadoval literární a společenskou výchovu čtenáře + vlastenecké stanovisko
- v článku Pohled na literaturu nejnovější kriticky odmítl Máchův máj, jako příliš pesimistický
Václav Bolemír NEBESKÝ
- klade důraz na tvůrčí osobnost
- má výrazné znalosti světové literatury
- v Máchovi viděl tvořivého člověka, zosobňujícího ideály svobody
K. HAVLÍČEK BOROVSKÝ
- teoretik literární kritiky
- Kapitoly o kritice - kritika Tylova "Posledního Čecha"
- dal požadavek na opravdový vztah k realitě a vysokou uměleckou úroveň
KAREL SABINA
- obhájce Máje - upomínku na K. H. Máchu napsal ještě v roce 1858 pro almanach Máj
- Úvahy, Literární publicistika
JAN ERAZIM VOCEL
- profesor dějin české literatury na UK
- kladné stanovisko k Máji
JOSEF KRASOSLAV CHMELENSKÝ
- Slovo o kritice
- záporné stanovisko k Máji
2. kritika za májovců
V. HÁLEK
- bojové stati: Básnictví české v poměru k básnictví vůbec, Gogola hledám
- zvyšování umělecké úrovně
JAN NERUDA
- literární referent Času, Hlasu a Národních listů.
- kritika literatury, divadla, hudby, i výtvarného umění
- v časopise Obrazy života vedl polemiky s konzervativním kritikem Jakubem Malým
JOSEF DURDÍK
- Kritika - první soustavná teorie kritiky
- Estetika - Všeobecná estetika, Poetika, jakožto estetika umění básnického
3. kritika za sporu mezi ruchovci a lumírovci
ruchovci - časopis Osvěta, národní literatura
E. KRÁSNOHORSKÁ
kritika = nejcennější část díla - požadavek životní pravdy v umění
lumírovci - časopis Lumír, kosmopolitní literatura
J. V. SLÁDEK - kritická činnost
JAROSLAV VRCHLICKÝ - Studie a podobizny, Nové studie a podobizny
4. literární kritika od konce 19. století do 2. světové války
90. léta 19. století
- přelom ve vývoji literatury i literární kritiky
- pronikla moderní evropská filozofie (Nietzsche, Schopenhauer) + moderní směry
- oddělení literární kritiky od literatury - literární kritika se stala svébytnou literární tvorbou a výrazně se podílela na prosazování moderních uměleckých směrů
OTAKAR HOSTINSKÝ - estetika: O realismu uměleckém
TOMÁŠ GARRIQUE MASARYK
- záporný postoj proti romantismu a naturalismu
- podílel se na dokazování nepravosti Rukopisů
F. X. ŠALDA
- nejvýznamějsí kritik tohoto období
- právnickou fakultu nedokončil
- pracoval v redakci Ottova slovníku naučného - je autorem výkladů některých pojmu z francouzské, německé anglické i české literatury
- pro Národní listy psal fejetony
- po první světové válce publikoval v Kmenu, Národní kultuře, Kritice a Tvorbě
- od roku 1928 vydává vlastní časopis Šaldův zápisník - pouze vlastní poezie, próza, kritika, překlady
- kritikem se stal v podstatě náhodou - při obhajobě vlastního díla
povýšil kritiku na tvůrčí činnost, rovnocennou ostatní umělecké tvorbě a zvědečtil ji
- odmítal naturalismus, popisný realismus a českou dekadenci
- byl mistrem eseje (esej je druh, který spojuje vědecké postupy s uměleckými)
- kladný postoj k symbolismu
- Boje o zítřek - soubor esejí z konce 90 let 19 století, a počátku 20 století
- v souladu s programem české moderny odmítl průměrnost a do popředí stavěl tvůrčí individualitu
- kritika musí být tvůrčí, založená na permanentní pochybnosti a skepsi, aby byla výzvou a inspirací
- kritika má být subjektivní, ale ne svévolná, musí zachovávat maximální víru odpovědnosti vůči literatuře a vůči společnosti
- Duše a dílo - eseje z let 1903 - 1912, kritické portréty Máchy, Němcové, Čecha, Vrchlického, Sovy, Březiny, Rousseaua, Zoly a dalších
- odmítl pozitivistický přístup k litaratuře (pozitivismus je filosofický směr, který jednotlivé jevy pouze popisuje a třídí, ale nesnaží se je vysvětlit) a usiloval o to, aby se prostřednictvím díla dopracoval k duchovní podstatě příslušného básníka, neustále hledal vnitřní pravdivost v tvorbě
- ve 20. - 30. letech působil jako profesor románských literatur na FFUK
- se sympatiemi (i když ne bez výhrad) uvítal nové směry v literatuře 20. a 30. let
- O nejmladší poezii české - studie o autorech 20 let
kladný postoj k Vančurovi, Halasovi, Čepovi, odmítal tvorbu Karla Čapka
Kritikové Moderní revue
JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC
- kladný postoj k dekadenci a symbolismu x záporný k realismu a naturalismu
- Impresionisté a Ironikové - eseje o autorech, které jsou mu blízcí
ARNOŠT PROCHÁZKA
MILOŠ MARTEN - Akord - eseje o Máchovi, Zeyerovi a Březinovi
JAN MUKAŘOVSKÝ
estetika: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty - pozornost soustředěna spíš na čtenáře
- Studie estetiky, Cestami poetiky a estetiky
- v literární kritice představitel strukturalismu, tj. vědecká metoda, která zkoumá literární dílo jako soustavu vzájemně se podmiňujících složek
po 1. světové válce se literární teoretici a kritici spolupodíleli na formulování avangardních uměleckých programů a působili v uměleckých skupinách jako jejich teoretikové
KAREL TEIGE
- teoretik poetismu a surrealismu, člen Devětsilu
- Manifest poetismu, Surrealismus proti proudu
- kromě literatury se zabýval estetikou, sociologií, filmem, architekturou, výtvarným uměním (i aktivně), překladatelstvím
- programové stati shrnuty v souboru "Stavba a báseň"
ANTONÍN MATĚJ PÍŠA
- redaktor Práva lidu, programový mluvčí proletářské poezie
- Soudy, boje a výzvy, Dvacátá léta, Třicátá léta, K vývoji české lyriky
BEDŘICH VÁCLAVEK
- teoretik levicové avangardy - socialistický realismus
- Od umění k tvorbě
JULIUS FUČÍK
- literární a divadelní kritik
- autor aktualizačních výkladů o významných literárních osobnostech naší minulosti - Němcová, Sabina, Zeyer
5. Literární kritika od 2. světové války do roku 1968
VÁCLAV ČERNÝ
- žák F. X. Šaldy
- 1938 založil časopis Kritický měsíčník
- díla: Ideové kořeny současného umění, Esej o básnické baroku, monografie Karel Čapek
- v letech 1945 - 48 zastánce socialismu (ne socialismu stalinského typu, sle socialismu v němž byla zaručena demokracie a svobodný rozvoj osobnosti)
- díla: Boje a směry socialistické literatury, Osobnost, tvorba a boj - studie, eseje
- po roce 1948 se dostal do nepřízně režimu, v ústraní se věnoval literární historii (Lid a literatura ve středověku, zvláště v románských zemích, Staročeská milostná lyrika, Jaroslav Seifrt, Náčrt portrétu, Knížka o Babičce)
- ve 2 polovině 60 let - návrat na stránky časopisů jako kritik
- soubory prací o světové literatuře: Studia a eseje z moderní světové literatury, Studie ze starší světové literatury,
- názory na funkci literární kritiky: Co je kritika, co není a k čemu je na světě
- po 1968 - publikuje samizdatově a v exilu
LADISLAV ŠTOLL
- komunistický novinář
- ideologický pohled, kladný postoj k Wolkerovi a Neumannovi, odmítl zejména Halase
- Třicet let bojů za českou socialistickou poezii
v 60. letech - uvolnění, existence literárních časopisů Květen, Světová literatura, Tvář, Sešity pro mladou literaturu, Plamen, Literární noviny - dočasné obnovení plurality v české literatuře
6. literární kritika po roce 1968
období normalizace
v roce 1972 vznikl Svaz českých spisovatelů - pouze oficiální autoři, vydává Literární měsíčník
a) oficiální kritika
- OLDŘICH RAFAJ - Zápas o současnost, O literatuře naších dní
- ŠTĚPÁN VLAŠÍN - Ve škole života, na Přelomu desetiletí, Léta zrání
- MILAN BLAHYNKA - Pozemská poezie, Denní chléb, - odmítl vliv spiritualismu a existencionalismu
- HANA HRZALOVÁ - Spoluvytvářet skutečnost
- VÍTĚZSLAV RZOUNEK - Strana literatuře - literatura straně
b) samizdatová kritika
- MILAN JUNGMANN - měsíčník Obsah
- věnoval se nové české próze - samizdatové, exilové i oficiální
- Cesty a rozcestí - kritické stati z let 198ě - 87
- Průhledy do české prózy
- JAN LOPATKA - od roku 1981 samizdatový časopis Kritický sborník
- Předpoklady tvorby
c) exilová kritika
- JOSEF ŠKVORECKÝ a ANTONÍN BROUSEK
- Na brigádě - první kniha kritik vydána v exilu, Škvorecký ironicky komentoval oficiální českou prózu, Brousek poezii
KVĚTOSLAV CHVATÍK
- publikoval v Listech, Svědectví, Obrysu, Proměnách
- věnoval se všem třem proudům české literatury a snažil se o objektivní hodnocení, především estetické
- Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy, Melancholie a vzdor
VÝVOJ PRÓZY PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Charakteristika:
- četba mládeže
- literatura, která je pro mládež přímo určena
- literatura, která nebyla psána pro děti a mládež, ale je jimi čtena (Robinson Crusoe, Gulliverovy cesty, Don Quijot, Babička, díla J. Verna a K. Maye)
Próza pro děti a mládež
nepřetržité trvání lidové slovesnosti - folklórní pohádky, pověsti, bajky
1. sběratelé a vydávané soubory, první pohádkový soubor v českém jazyce:
- Fr. Bohumil TOMSA - Veselá přástevnice (1832)
- Jakub MALÝ - Národní české pohádky a pověsti
- Štěpán BAČKORA - Báchorky pro dítky a přítele její
- Josef KOŠÍN - Národní pohádky
sběratelská a vydavatelská činnost K. J. ERBENA a B. NĚMCOVÉ + dalších autorů
- K. J. ERBEN - České pohádky
- B. NĚMCOVÁ - Národní báchorky a pověsti (idealizace mezilidských vztahů)
původní pohádková tvorba v duchu lidových tradic
- V. TILL (pseudonym Václav ŘÍHA) - Říhovy pohádky, Pohádky z daleka i z blízka
- E. KRÁSNOHORSKÁ - pokus o "městské" pohádky
modernizace a aktualizace pohádek:
Jiří MAHEN - Její pohádky
- vydání třídílného souboru "Nůše pohádek" od předních českých spisovatelů (1918 - 1920; red. K. Čapek)
- sociální pohádky od J. WOLKERA a H. MALÍŘOVÉ
- nejvýznamnější autoři:
- K. ČAPEK - Devatero pohádek (spíše pro dospělé)
- Josef LADA - Pohádky naruby, Nezbedné pohádky
- Jan WERICH - Fimfárum
- Jan DRDA - České pohádky
- Václav ČTVRTEK - O Rumcajsovi
Pohádky a povídky z živočišné říše
- Jan KARAFIÁT - Broučci pro malé i velké (Trnkův loutkový film)
- T. E. TISOVSKÝ - Příhody malé myšky (1896)
Velký rozvoj této literatury po roce 1918:
- R. TĚSNOHLÍDEK - Liška Bystrouška
- V. VANČURA - Kubula a Kuba Kubikula
- K. ČAPEK - Dášenka čili Život štěněte
- O. SEKORA - Ferda Mravenec, Ferda cvičí mraveniště
Mravoučný směr v české próze od konce 18. století:
Schematismus, napomínání, varování, strašení, hrozby.
Překladová literatura: "Dobrý Fridolín a zlý Dětřich"
Počátky původní české literatury - J. PROKOP - Mravné naučení pro mládež (vtíravé výchovné tendence)
První historické prózy pro děti a mládež
- J. B. TŘEBÍZSKÝ - Z rodné chaloupky, Povídky starého zbrojnoše
- K. V. RAIS (nejvýznamnější z povídkářů) - Povídky ze starých hradů, Z naší kroniky
- Alois JIRÁSEK - Z Čech až na konec světa, Staré pověsti české
Dívčí román:
Eliška KRÁSNOHORSKÁ
- zakladatelka dívčího románu
- Svéhlavička (počeštěný překlad německého románu), vznik seriálu:
- Svéhlavička nevěstou
- Svéhlavička ženuškou
- Svéhlavička babičkou
- pokus o vlastní seriál: Celinka, Celinčino štěstí
- povídkové soubory pro dívky: Do proudu žití, Z dívčích jar i podzimků
Helena ŠMAHELOVÁ
- Mládí na křídlek
- Velké trápení
- Magda
- Devět tisíc dnů
Stanislav RUDOLF
- Metráček
- Miliónová holka
- Nebreč
- Lucie
- Květiny pro zámeckou paní
Z nedostatku původní dobrodružné četby vyplynulo množství překladové literatury - obliba "robinsonád"; překlad Robinsona Crusoa až v roce 1920
1. "indiánky" - od 50. let 19. stol.
nejlepší představitel : František FLOS
Nový typ dobrodružné prózy - útvary umělecko-naučné, poznatky přírodních věd, zeměpisu:
- Lovci orchidejí (1920)
- Supové Atlasu
- Lovci kožešin
Náměty z historie a prahistorie v díle Eduarda ŠTORCHA: - Čarodějův učedník (1911)
- Lovci mamutů
- Osada havranů
- Meč proti meči (1946)
Ddokumentární tvorba a poutavý děj v díle Fr. BĚHOUNKA: - Trosečníci na kře ledové
- Tajemství polárního moře
Vědeckofantastické prózy J. M. TROSKY:
- Paprsky života a smrti
- Kapitán Nemo
LITERATURA PRO CHLAPCE
JAROSLAV FOGLAR - velmi oblíbený
- Hoši od Bobří řeky
- Chata v Jezerní kotlině
- Záhada hlavolamu
- Stínadla se bouří
- Tajemství Velkého Vonta
- Boj o 1. místo
Společenské a sociální prvky v próze pro děti a mládež:
Marie MAJEROVÁ
- Bruno, čili Dobrodružství německého hocha v české vesnici
- Robinsonka
J. V. PLEVA - Malý Bobeš
V. ŘEZÁČ
- Poplach v Kovářské uličce
- Kluci, hurá za ním
Téma války:
- J. SOSNAR - Jurášek
- J. MAREŠ - Pískle, Práče
- Z. BEZDĚKOVÁ - Říkali mi Leni
Příznivá doba pro tvorbu knih pro děti po roce 1948
- E. PETIŠKA - Staré řecké báje a pověsti
- B. ŘÍHA - O letadélku Káněti, Honzíkova cesta
Tvorba dalších autorů:
M. Zinnerové, V. Steklače, J. Moravcové, O. Hofmana ...
Situace po roce 1989 nepřehledná. Vydávání "atraktivních" titulů z dávné minulosti (Kája Mařík);
Braková literatura, komiksové časopisy, rodokapsy, dívčí romány.
Vynikající úroveň nejrůznějších naučných encyklopedií.
VÝVOJ POEZIE PRO DĚTI
Velký význam pro rozvoj umělé poezie měla lidová slovesnost.
K. J. ERBEN - Prostonárodní české písně a říkadla
Mravoučné tendence až do r. 1867, kdy byl vydán nový školský zákon a odstraněn dozor církve, což vedlo k obrovskému rozvoji tvorby pro děti.
- časopisy pro děti
- dětské knižnice
1850 - 1890 - 24 časopisů pro mládež (Včelka, Zlaté klasy, Jarý věk, Lístky a poupata)
Bedřich PEŠKA (předchůdce J. V. Sládka)- spolupracovník časopisu Budečská zahrada
- Písně, hry a básně pro opatrovny a školy
K. V. RAIS
- Doma - vlastenecké básně, poezie domova
J. V. SLÁDEK
- zakladatel moderní české poezie pro děti a mládež
- verše bez moralizování, poučování
- Zlatý máj (1887)
- Skřivánčí písně (1888)
- Zvony a zvonky
Sládkovi pokračovatelé:
Fr. S. PROCHÁZKA
- Obrázky
- Hračky
- Taškařiny (vliv Vrchlického)
Josef KOŽÍŠEK
- Deset koťat batolat
- Oku i srdečku
- Jiskry a plamínky
- znalec dětského světa, sestavil zdařilé čítanky:
- první dětský spisovatel - specialista
Básnické knížky
E. KRÁSNOHORSKÁ
- Rezedky (příliš zřejmý výchovný záměr)
20.a 30. léta
- stagnace po 1. svět. válce
- nová etapa na konci 30. a ve 40. letech
Několik typů tvorby pro děti:
a) typ smyslové a citové poezie dětského světa (Hrubín)
b) volná dětská představivost a hravost (Nezval)
Doba rozkvětu
nastává po 2. světové válce
tvorba: J. KAINARA, V. NEZVALA, F. HALASE, J. SEIFERTA aj.
Výbory z tvorby nejvýznamnějších básníků určené dětem:
J. SEIFERT- Šel malíř chudě do světa
- Chlapec a hvězdy
F. HRUBÍN
- Špalíček (ilustrace Jiřího Trnky) - skvost české literatury
Jan SKÁCEL- Uspávanky (ilustrace Ota Janeček)
Současný stav tvorby pro děti:
Verše Michala ČERNÍKA a Jiřího ŽÁČKA.
Dětské časopisy.
| úplně nahoru |
titulní stránka |
|
1. a 2. |
3. a dopl. |
4. a 5. |
6. a 7. |
8. a 9. |
10. a 11. |
12. a 13. |
14. a 15. |
16. a 17. |
18. a 19. |
20. |
21. |
seznam |