Jan Amos Komenský (doplnění k č. 3)

• vyvrcholení moci církve, vnitřní úpadek, projevují se snahy o nápravy
• vznik lidových sekt, návrat k prvokřesťanským ideálům - požadavek chudoby církve – pronásledování ze strany církve – většinou pak končí na hranici jako kacíři
• snahy se však projevují i v církvi – činnost Františka z Assisi (požadavek naprosté chudoby a tělesné práce = františkánský řád), dále učená kritika církevních zlořádů v univerzitách (Paříž, Oxford), čeští studenti – šíření knih Johna Viklefa
• v Čechách vedlo bohatství církve k vyvolávání nepokojů a závisti, to vedlo k nepokojům mezi všemi vrstvami, církev nejsilnější feudální moc, nesmírné bohatství, vlastník skoro poloviny půdy.

Mistr Jan Hus

• asi 1371 – 1415
• z Husince u Prachatic
• vystudoval artistickou fakultu – mistr svobodných umění, potom bohosloví a stal se knězem
• působil jako univerzitní profesor, zvolen také rektorem univerzity
• ve své učitelské praxi psal latinsky – aby bylo srozumitelné více vzdělaným lidem
• kazatelské působení v kapli Betlémské od roku 1402 – neváhal kritizovat bohaté církevní hodnostáře i rozmařilost zámožného panstva. Kázání strhovala lid, měšťany i nižší šlechtu – působila radikálně na jejich názory.
• Hus vystupoval ostřeji a v českém jazyce, zesílily proti němu útoky církevní vrchnosti – odpor vysoké hierarchie budil hlavně Husův požadavek církevní chudoby a jeho obhajoba Viklefových knih (anglický profesor, který dokazoval, že se církev odchýlila od učení a praxi prvních křesťanů)
• Napětí mezi Husem a jeho odpůrci vyvrcholilo 1412 – vystoupil nebojácně proti kramaření s odpustky – pouliční bouře proti hlasatelům odpustků – papež uvalil na Husa interdikt – Hus se odvolal ke Kristu, ale protože se od něho odvrátil král Václav IV, opustil Prahu a uchýlil se na Kozí Hrádek a Krakovec, psal díla a kázal venkovskému lidu. Na jaře 1414 vyzval císař Zikmund Husa, aby se ospravedlnil před církevním koncilem v Kostnici – koncil jej nařknul z kacířství. Hus na svých názorech trval a proto byl 6. července 1415 upálen

Husovo dílo - rozvoj a růst ideologie – dalo základ husitskému hnutí

Latinské traktáty – dotýkají se závažných soudobých otázek

- původně učené pojednání o náboženských otázkách, označení pro teoretickou práci, která objasňuje důležitý problém v oboru věd, nebo umění

O církvi – souhrn kritických názorů na poslání církve, tyto názory se staly podkladem obžaloby v Kostnici

Výklad viery, desatera a páteře – český spis, příležitost k úvahám o otázkách opravdového mravního života i podnět ke kritice společnosti

Knížky o svatokupectví – odsuzuje obsazování církevních úřadů za peníze a braní poplatků za náboženské úkony, kritizuje celou soudobou společnost

Význam Husovy kazatelské činnosti

• působení v kapli Betlémské
• přímý vliv na růst revolučního smýšlení lidu

Postila, to jest výklad svatých čtení nedělních

• napsána, když mu bylo zakázáno kázat
• velký sborník kázání napsaných pro knižní účely
• postila – tzn. po oněch slovech
• kniha obsahující výklady a kázání na výňatky z evangelia a epištol
• kázání totiž následovalo po slovech evangelia jako jejich výklad, dokládaný z denního života

Listy - česky i latinsky

• dopisy přátelům z Kostnice
• dokreslují jeho osobnost
• upřímné, věří ve vítězství dobra

Význam Husa

• zasáhl do vývoje spisovné češtiny přiblížením jazyka svých spisů hovorové řeči
• všímal si čistoty řeči
• nahradil spřežkový pravopis diakritickým š – ss

HUSITSKÁ LITERATURA

Husova smrt sjednotila většinu národa v odporu proti církvi a urychlila vření mezi lidem v Praze i na venkově. nejrevolučněji si počínala městská chudina pod vedením Jana Želivského a venkovský lid strhovaný ohnivými kazateli – Martin Húska – na cestu revoluce. Byly dva druhy hnutí Chiliastické – proti konci světa, na kopcích, proti hrozícímu nebezpečí

Znaky husitské literatury

• zlidovění – úzké sepětí se společenským bojem
• z lidové tvorby mizí postava světce i dobrodružného rytíře – ztrácejí se útvary jako legenda, rytířský epos, drama
• rozvíjí se duchovní píseň, satira, historický zpěv, kronika, traktát, polemika, postila
• Zvláště bohatý je rozvoj lidového zpěvu – mnoho nových písní, které se staly účinným prostředkem agitace, mají sice náboženský obsah, ale tají politický a sociální smysl.

Roudnický kodex – písňová tvorba, nově nalezený

Budyšínský rukopis – sborník, který obsahuje

1. žaloba koruny české
2. porok koruny české
3. hádaní Prahy s Kutnou Horou

úkol: přesvědčit a získat kolísavé vzdělance pro husitskou věc
Tendenční husitská poezie řeší politické a náboženské otázky

HUSITSTVÍ

• zasáhlo hluboce do společenského i kulturního života
• pomáhalo češtině ve veřejném životě i v literatuře a dosáhlo toho, že čeština jako řeč veřejných listin, soudních a sněmovních jednání městských knih apod. vytlačila latinu
• negativní dopad – izolovalo na delší čas naše země od ostatní Evropy a narušilo nadějný vývoj, k němuž jsme směřovali v době Karlově
• 40- 60 léta 15 století má ráz přechodné doby – zmenšená původní tvořivost, navazují se přerušené svazky s tvorbou předhusitskou, udržují se útvary typické pro husitskou literaturu, dále trvají ideové boje (kališníci versus táborité) mezi kališníky a katolíky na jedné straně proti jednotě bratrské, prohloubený zájem o životní realitu – zesvětštění literatury – záliba v cestopisech a zábavném čtení

VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ

• Obrací se k německé a mezinárodní veřejnosti s ve spisech latinských, tak oslavil vítězství husitů v bitvě u Domažlic – Báseň vznešené koruny české = významné dílo husitského písemnictví
  – zobrazil zděšený útěk křižáků, ale v závěru představil toužený obraz míru
• Dále je autorem Husitské kroniky – o událostech let 1414 – 1422 z hlediska stoupence pražských umírněných kališníků

PETR CHELČICKÝ

• odvrátil se s odporem od husitských bojů a odsoudil válku a celou soudobou společnost
• pocházel z Chelčic u Vodňan
• četl převážně spisy nebo latinské traktáty v českých překladech
• v mládí svědkem Husova působení, znal i spisy Štítného, ale jeho kritický duch nepřijímal žádný názor pasivně, stýkal se s táborskými radikálními kazateli – vedl “hádání” s husitským arcibiskupem Rokycanou
• literárně začal tvořit 1420, když husitský radikalismus dostupoval vrcholu

O boji duchovním – traktát – odmítl i spravedlivou válku a připustil jen odpor proti ďáblu – tzn. boj duchovní

O trojiem lidu – zamýšlí se nad celou společností, namířené proti středověkému rozdělení společnosti, které přijímají i husité, hlásá rovnost všech lidí

Postila – základní význam, obsahuje úvahy psané formou kázání, vidí protiklady soudobé společnosti ostřeji než Hus, kněží se podle něho starají jen o hromadění majetku

Siet viery – myšlenkově nejpropracovanějším a nejrozsáhlejším dílem, sieť = církev a pravá křesťanská víra, hlavními ničiteli jsou panovník a papež

První část – sleduje zesvětštění křesťanství a jak světská moc i církev jsou v rozporu s křesťanskou naukou

Druhá část – zkoumá jak jednotlivé společenské vrstvy přestupují zásady křesťanství

Při rozboru soudního stavu stojí na straně selských robotníků a drobných řemeslníků proti privilegovaným stavům. Kritizuje vysoké feudály, měšťany. Města jsou zdrojem zkázy, spravedlivou společnost tvoří jenom lidé tělesně pracující.

Chelčický je zásadový kritik, ale ve svých představách jak uspořádat lidskou společnost, nemá dost pochopení pro historický vývoj a realitu. Při domýšlení starokřesťanských zásad dospěl k nesprávnému názoru, že je třeba odmítat jakékoli násilí i obranou válku. Tato myšlenka vedla k trpnému přijímání bezpráví, některými myšlenkami ale předčil svoji dobu

VÁCLAV ŠAŠEK Z BÍŘKOVA

• panoš, který v diplomatické družině cestoval po zemích západní Evropy
• vznik cestopisu souvisel s prolomením izolace, která svírala Čechy v době husitských válek
• Na základě Jiřího z Poděbrad se obnovily styky s ostatní Evropou
• Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa – pouze překlad z latiny, původní dílo se nedochovalo, tento překlad se stal základem Jiráskovy knihy Z Čech až na konec světa.

Mnich ŘEHOŘ a JEDNOTA BRATRSKÁ

• zvaný Krajčí, náboženský hloubavec
• on a skupina lidí, která chtěla žít podle myšlenek Chelčického, byla nespokojená po revolučním hnutí
• usadili se na pozemku Jiřího z Poděbrad pod vedením Řehoře
• všichni tito vyznavači tělesně pracovali, nedbali o vyšší vzdělání, odmítali světské zákony, vojenskou službu i účast ve veřejném životě
• později založili JEDNOTU BRATRSKOU
• byli pronásledováni kališníky a katolíky, ale to nezlomilo jejich víru
• říkali si bratři a sestry a za jediné závazné pravidlo života uznávali bibli
• propukly spory, zda se má bezvýhradně dodržovat Chelčický, měli radikálnější postoj ke vzdělání,začali zakládat školy a vyvíjet literární činnost.
• během 16 století se stali nejvýraznějšími nositeli kulturních a vzdělávacích snah. (začali šířit i myšlenky humanismu.

 

3+  Jan Ámos KOMENSKÝ

úplně nahoru

• největší spisovatele pobělohorské emigrace
• filosof, pedagog, překladatel, historik i originální autor, ideolog a básník
• hmotně zabezpečen, předpoklady ke vzdělání, brzy však osiřel, v 16 na bratrskou školu v Přerově, kněze dostudoval ve Fulneku
• poslední biskup jednoty bratrské
• žil v době, kdy se projevovala krize středověkého názoru,
• dostával se do rozporu mezi tradicí a pokrokem, který ho doprovázel celý život
• narodil se v Nivici (1592 – 1670)
• v roce 1621 musel uprchnout se ženou a dvěmi dětmi do Fulneku, tím ztratil část rukopisů a celou knihovnu – žena a děti mu umírají na mor
• v roce 1628 se usadil v polském Lešně, ale stále doufal, že se jednou bude moci vrátit do své vlasti
• další rány osudu: zemřela mu druhá žena a byl uzavřen vestfálský mír, kterým skončila třicetiletá válka
• při požáru v Lešně pozbyl větší části svých rukopisů ale hlavně slovníku Poklad českého jazyka a některých prací, v nichž chtěl shrnou všechny tehdejší vědní obory
• po odchodu z Lešna našel útočiště v Amsterodamu

Listové do nebe - zamýšlel se nad situací chudých a nad rozporem rozumu a náboženského citu doléhaly na něj pobělohorské otázky Labyrint světa a ráj srdce - rozsáhlá jinotajná skladba, znázorňující autorovu pouť světem, zobrazeným alegoricky jako město, vznikla z osobních tísnivých dojmů, ale i z kritického pohledu na soudobý stav společnosti (provází jej Všudybyl a Mámení)

Dveře jazyků otevřené - malá encyklopedie, průkopnická svou metodou věcného učení, odvrhl staré metody učení “biflováním”, účinnější výuka jazyka a zároveň poučení o skutečném světě, psaná latinsk

Svět v obrazech – dovršení učebnice Dveřej jazyků otevřené, původně to byla učebnice latiny, ale později se stala vzorem učebnice cizích jazyků vůbec. Pro větší názornost používá Komenský ilustrace. Celé latinsky a s obrázky.

Didaktika velká - pedagogické zásady – škola má být přístupná všem, rozdělení žáků podle věku, od názornosti a jednoduchosti ke složitějšímu a abstraktnímu, snížení počtu žáků ve třídě, názornost v praxi a výuka v mateřštině

Nejdokonalejší metoda jazyků - Linguarum methodus novissima, obsahuje metodické úvahy i praktické návody

Informátorium školy mateřské - kniha určená především matkám a chůvám, jako jeden z prvních pedagogů upozornil na význam výchovy v době předškolní a zdůraznil důležitost estetické výchovy v tomto útlém věku

Hlubina bezpečnosti - Centrum securitatis – čím více se člověk vzdaluje od středu jistoty, Boha, tím více propadá zmatkům a točí se v bludném kruhu

O poezii české – přebásnění latinských žalmů a poučení

Divadlo světa, poklad jazyka českého, amfiteátr světa – zbyly jenom trosky