| 3 |
Česká literatura od doby husitské do pol. 17. století |
|
| |
- vyvrcholení moci církve, vnitřní úpadek, projevují
se snahy o nápravy
- vznik lidových sekt, návrat k prvokřesťanským
ideálům - požadavek chudoby církve – pronásledování ze strany církve – většinou pak končí na hranici jako kacíři
- snahy se však projevují i v církvi – činnost
Františka z Assisi (požadavek naprosté chudoby a tělesné práce = františkánský řád), dále učená kritika církevních zlořádů v univerzitách (Paříž, Oxford), čeští studenti – šíření knih Johna Viklefa
- v Čechách vedlo bohatství církve k vyvolávání
nepokojů a závisti, to vedlo k nepokojům mezi všemi vrstvami, církev nejsilnější feudální moc, nesmírné bohatství, vlastník skoro poloviny půdy.
Mistr Jan Hus
-
asi 1371 – 1415
-
z Husince u Prachatic
-
vystudoval artistickou fakultu – mistr svobodných
umění, potom bohosloví a stal se knězem
-
působil jako univerzitní profesor, zvolen
také rektorem univerzity
-
ve své učitelské praxi psal latinsky – aby
bylo srozumitelné více vzdělaným lidem
-
kazatelské působení v kapli Betlémské
od roku 1402 – neváhal kritizovat bohaté církevní
hodnostáře i rozmařilost zámožného panstva. Kázání strhovala lid, měšťany
i nižší šlechtu – působila radikálně na jejich názory.
-
Hus vystupoval ostřeji a v českém jazyce, zesílily proti němu útoky církevní vrchnosti – odpor vysoké hierarchie
budil hlavně Husův požadavek církevní chudoby a jeho obhajoba
Viklefových knih (anglický profesor, který dokazoval, že se církev odchýlila
od učení a praxi prvních křesťanů)
-
Napětí mezi Husem a jeho odpůrci vyvrcholilo 1412 – vystoupil nebojácně
proti kramaření s odpustky – pouliční bouře proti hlasatelům odpustků –
papež uvalil na Husa interdikt – Hus se odvolal ke Kristu, ale protože se od něho odvrátil král Václav IV, opustil
Prahu a uchýlil se na Kozí Hrádek a Krakovec, psal díla a kázal venkovskému
lidu. Na jaře 1414 vyzval císař Zikmund Husa, aby se ospravedlnil před
církevním koncilem v Kostnici – koncil jej nařknul z kacířství. Hus na
svých názorech trval a proto byl 6. července 1415 upálen
Husovo dílo
- rozvoj a růst ideologie – dalo základ husitskému hnutí
Latinské traktáty – dotýkají se
závažných soudobých otázek
- původně učené pojednání o náboženských
otázkách, označení pro teoretickou práci, která objasňuje důležitý problém
v oboru věd, nebo umění
O církvi – souhrn kritických názorů
na poslání církve, tyto názory se staly podkladem obžaloby v Kostnici
Výklad viery, desatera a páteře – český
spis, příležitost k úvahám o otázkách opravdového mravního života i podnět
ke kritice společnosti
Knížky o svatokupectví – odsuzuje obsazování
církevních úřadů za peníze a braní poplatků za náboženské úkony, kritizuje
celou soudobou společnost
Význam Husovy kazatelské činnosti
-
působení v kapli Betlémské
-
přímý vliv na růst revolučního smýšlení
lidu
Postila, to jest výklad svatých čtení
nedělních
-
napsána, když mu bylo zakázáno kázat
-
velký sborník kázání napsaných pro knižní
účely
-
postila – tzn. po oněch slovech
-
kniha obsahující výklady a kázání na výňatky
z evangelia a epištol
-
kázání totiž následovalo po slovech evangelia
jako jejich výklad, dokládaný z denního života
Listy - česky i latinsky
-
dopisy přátelům z Kostnice
-
dokreslují jeho osobnost
-
upřímné, věří ve vítězství dobra
Význam Husa
-
zasáhl do vývoje spisovné češtiny přiblížením
jazyka svých spisů hovorové řeči
-
všímal si čistoty řeči
-
nahradil spřežkový pravopis diakritickým š
– ss
Hus vycházel z dobových náboženských představ
– pán, který není spravedlivý, nemá vládnou svým poddaným. Sám nepomýšlel
na boj proti feudalismu, podpořil revoluční hnutí, zdůraznil poznání pravdy
rozumem proti slepé autoritě. Přispěl k rozvoji vzdělávací literatury v
národním jazyce a ještě více působil mravním příkladem
HUSITSKÁ LITERATURA
Husova smrt sjednotila většinu národa v
odporu proti církvi a urychlila vření mezi lidem v Praze i na venkově.
nejrevolučněji si počínala městská chudina pod vedením Jana Želivského
a venkovský lid strhovaný ohnivými kazateli – Martin Húska – na cestu revoluce.
Byly dva druhy hnutí Chiliastické
– proti konci světa, na kopcích, proti hrozícímu nebezpečí
křižácké války – středisko husitských
radikálů, nově založené město Tábor.
Znaky husitské literatury
-
zlidovění – úzké sepětí se společenským bojem
-
z lidové tvorby mizí postava světce i dobrodružného
rytíře – ztrácejí se útvary jako legenda, rytířský epos, drama
-
rozvíjí se duchovní píseň, satira, historický
zpěv, kronika, traktát, polemika, postila
-
Zvláště bohatý je rozvoj lidového zpěvu –
mnoho nových písní, které se staly účinným prostředkem agitace, mají sice
náboženský obsah, ale tají politický a sociální smysl.
Jistebnický kancionál – zpěvník,
dochována většina písní, obsahuje píseň Kdož jsú ti boží bojovníci, která
byla jako bojový chorál husitských vojsk
Roudnický kodex – písňová
tvorba, nově nalezený
Budyšínský rukopis – sborník, který obsahuje
-
žaloba koruny české
-
porok koruny české
-
hádaní Prahy s Kutnou Horou
1. a 2. proti Zikmundovi – zrádnému císaři a
proti českým pánům
3. je nejvýznamnější – využití oblíbené
formy sporu
Praha představuje krásnou ženu = pokrokové
husitství
Kutná Hora – šeredka = stanovisko církve a kostnického koncilu
úkol: přesvědčit a získat kolísavé vzdělance
pro husitskou věc
Tendenční husitská poezie řeší politické
a náboženské otázky
HUSITSTVÍ
-
zasáhlo hluboce do společenského i kulturního
života
-
pomáhalo češtině ve veřejném životě i v literatuře
a dosáhlo toho, že čeština jako řeč veřejných listin, soudních a sněmovních
jednání městských knih apod. vytlačila latinu
-
negativní dopad – izolovalo na delší čas naše
země od ostatní Evropy a narušilo nadějný vývoj, k němuž jsme směřovali
v době Karlově
-
40- 60 léta 15 století má ráz přechodné doby
– zmenšená původní tvořivost, navazují se přerušené svazky s tvorbou předhusitskou,
udržují se útvary typické pro husitskou literaturu, dále trvají ideové
boje (kališníci versus táborité) mezi kališníky a katolíky na jedné straně
proti jednotě bratrské, prohloubený zájem o životní realitu – zesvětštění
literatury – záliba v cestopisech a
zábavném čtení
VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ
-
Obrací se k německé a mezinárodní veřejnosti
s ve spisech latinských, tak oslavil vítězství husitů v bitvě u Domažlic
– Báseň vznešené koruny české = významné dílo husitského písemnictví
– zobrazil zděšený útěk křižáků, ale v závěru
představil toužený obraz míru
-
Dále je autorem Husitské kroniky –
o událostech let 1414 – 1422 z hlediska stoupence pražských umírněných
kališníků
PETR CHELČICKÝ
-
odvrátil se s odporem od husitských bojů
a odsoudil válku a celou soudobou společnost
-
pocházel z Chelčic u Vodňan
-
četl převážně spisy nebo latinské traktáty
v českých překladech
-
v mládí svědkem Husova působení, znal i
spisy Štítného, ale jeho kritický duch nepřijímal žádný názor pasivně,
stýkal se s táborskými radikálními kazateli – vedl “hádání”
s husitským arcibiskupem Rokycanou
-
literárně začal tvořit 1420, když husitský
radikalismus dostupoval vrcholu
O boji duchovním – traktát – odmítl
i spravedlivou válku a připustil jen odpor proti ďáblu – tzn. boj duchovní
O trojiem lidu – zamýšlí se nad
celou společností, namířené proti středověkému rozdělení společnosti, které
přijímají i husité, hlásá rovnost všech lidí
Postila – základní význam, obsahuje úvahy psané formou kázání,
vidí protiklady soudobé společnosti ostřeji než Hus, kněží se podle něho
starají jen o hromadění majetku
Siet viery – myšlenkově nejpropracovanějším
a nejrozsáhlejším dílem, sieť = církev a pravá křesťanská víra, hlavními
ničiteli jsou panovník a papež
První část – sleduje zesvětštění
křesťanství a jak světská moc i církev jsou v rozporu s křesťanskou naukou
Druhá část
– zkoumá jak jednotlivé společenské vrstvy přestupují zásady křesťanství
Při rozboru soudního stavu stojí na straně
selských robotníků a drobných řemeslníků proti privilegovaným stavům. Kritizuje
vysoké feudály, měšťany. Města jsou zdrojem zkázy, spravedlivou společnost
tvoří jenom lidé tělesně pracující.
Chelčický je zásadový kritik, ale ve svých
představách jak uspořádat lidskou společnost, nemá dost pochopení pro historický
vývoj a realitu. Při domýšlení starokřesťanských zásad dospěl k nesprávnému
názoru, že je třeba odmítat jakékoli násilí i obranou válku. Tato myšlenka
vedla k trpnému přijímání bezpráví, některými myšlenkami ale
předčil svoji dobu
VÁCLAV ŠAŠEK Z BÍŘKOVA
-
panoš, který v diplomatické družině cestoval
po zemích západní Evropy
-
vznik cestopisu souvisel s prolomením izolace,
která svírala Čechy v době husitských válek
-
Na základě Jiřího z Poděbrad se obnovily
styky s ostatní Evropou
-
Deník o jízdě a putování pana Lva z
Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa – pouze překlad
z latiny, původní dílo se nedochovalo, tento překlad se stal základem Jiráskovy
knihy Z Čech až na konec světa.
Mnich ŘEHOŘ a JEDNOTA BRATRSKÁ
-
zvaný Krajčí, náboženský hloubavec
-
on a skupina lidí, která chtěla žít podle
myšlenek Chelčického, byla nespokojená po revolučním hnutí
-
usadili se na pozemku Jiřího z Poděbrad pod
vedením Řehoře
-
všichni tito vyznavači tělesně pracovali,
nedbali o vyšší vzdělání, odmítali světské zákony, vojenskou službu i účast
ve veřejném životě
-
později založili JEDNOTU BRATRSKOU
-
byli pronásledováni kališníky a katolíky, ale to nezlomilo jejich víru
-
říkali si bratři a sestry a za jediné závazné
pravidlo života uznávali bibli
-
propukly spory, zda se má bezvýhradně dodržovat
Chelčický, měli radikálnější postoj ke vzdělání,začali zakládat školy a
vyvíjet literární činnost.
-
během 16 století se stali nejvýraznějšími
nositeli kulturních a vzdělávacích snah. (začali šířit i myšlenky humanismu.
-
největší spisovatele pobělohorské emigrace
-
filosof, pedagog, překladatel, historik i
originální autor, ideolog a básník
-
hmotně zabezpečen, předpoklady ke vzdělání,
brzy však osiřel, v 16 na bratrskou školu v Přerově, kněze dostudoval ve
Fulneku
-
poslední biskup jednoty bratrské
-
žil v době, kdy se projevovala krize středověkého
názoru,
-
dostával se do rozporu mezi tradicí a pokrokem,
který ho doprovázel celý život
-
narodil se v Nivici (1592 – 1670)
-
v roce 1621 musel uprchnout se ženou a dvěmi
dětmi do Fulneku, tím ztratil část rukopisů a celou knihovnu – žena a děti
mu umírají na mor
-
v roce 1628 se usadil v polském Lešně, ale
stále doufal, že se jednou bude moci vrátit do své vlasti
-
další rány osudu: zemřela mu druhá žena a
byl uzavřen vestfálský mír, kterým skončila třicetiletá válka
-
při požáru v Lešně pozbyl větší části svých
rukopisů ale hlavně slovníku Poklad českého jazyka a některých prací,
v nichž chtěl shrnou všechny tehdejší vědní obory
-
po odchodu z Lešna našel útočiště v Amsterodamu
Listové do nebe - zamýšlel se nad situací chudých a nad rozporem rozumu a náboženského citu doléhaly na něj pobělohorské otázky
Labyrint světa a ráj srdce - rozsáhlá jinotajná skladba, znázorňující autorovu pouť světem, zobrazeným alegoricky jako město, vznikla z osobních tísnivých dojmů, ale i z kritického pohledu na soudobý stav společnosti (provází jej Všudybyl a Mámení)
Dveře jazyků otevřené - malá encyklopedie, průkopnická svou metodou věcného učení, odvrhl staré metody učení “biflováním”,
účinnější výuka jazyka a zároveň poučení o skutečném světě, psaná latinsk
Svět v obrazech – dovršení učebnice
Dveřej jazyků otevřené, původně to byla učebnice latiny, ale později se stala vzorem učebnice cizích jazyků vůbec. Pro větší názornost používá Komenský ilustrace. Celé latinsky a s obrázky.
Didaktika velká - pedagogické zásady – škola má být přístupná všem, rozdělení žáků podle věku, od názornosti a jednoduchosti
ke složitějšímu a abstraktnímu, snížení počtu žáků ve třídě, názornost v praxi a výuka v mateřštině
Nejdokonalejší metoda jazyků -
Linguarum methodus novissima, obsahuje metodické úvahy i praktické návody
Informátorium školy mateřské - kniha určená především matkám a chůvám, jako jeden z prvních pedagogů upozornil na význam výchovy v době předškolní a zdůraznil důležitost estetické výchovy v tomto útlém věku
Hlubina bezpečnosti - Centrum securitatis
– čím více se člověk vzdaluje od středu jistoty, Boha, tím více propadá
zmatkům a točí se v bludném kruhu
O poezii české – přebásnění latinských
žalmů a poučení
Divadlo světa, poklad jazyka českého,
amfiteátr světa – zbyly jenom trosky
| úplně nahoru |
titulní stránka |
|
1. a 2. |
4. a 5. |
6. a 7. |
8. a 9. |
10. a 11. |
12. a 13. |
14. a 15. |
16. a 17. |
18. a 19. |
20. |
21. |
22. a 23. |
seznam |