Další otázka... 9. Tvorba ruchovců a lumírovců


GENERACE MÁJOVCŮ
  


CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ

60. a 70. léta 19. stol.

- po porážce demokratické revoluce 1848 - období Bachova absolutismu - policejní opatření, umlčení významných osobností (Havlíček, Sabina, Frič)

- 60. léta znovuzavedení parlamentní vlády, 1860 císař František Josef druhý vydal Říjnový diplom - v něm jsou uznána politická práva českého národa a přislíbena ústava. Rozštěpení národní strany na staročechy (Palacký) a mladočechy (Sladkovský), sílí třídní rozpory v české společnosti (rolnictvo, dělnictvo)

- 1867 - dočasný neúspěch české politiky (rakousko-uherské vyrovnání) -

Rozkvět kultury:

na stavbě se podílely:

architekt Josef Zítek
malíři Mikoláš Aleš, Frant. Ženíšek, Vojtěch Hynais (opona)
sochaři Josef Václav Myslbek, Bohuslav Schnirch aj.
hud. sklad. Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich

divadlo dostavěno 1881, požár, znovu otevřeno1883

CHARAKTERISTIKA LIT. SKUPINY MÁJOVCŮ

název májovci odvozujeme od almanachu Máj, kterým se společně představila mladá generace básníků a prozaiků roku 1858. Veřejně se tak přihlásila i k odkazu K. H. Máchy.

Hlavní reprezentanti:

Program májovců:

KAREL HYNEK MÁCHA (1810 - 1836)

nejvýznamnější básník českého romantismu, bouřlivá a “rozervanec” životem i dílem

Život:

Dílo:

MÁJ

Dobový ohlas Máje:

>

Lyrika:

Próza:

Pro romantismus je typické prolínání jednotlivých žánrů - poezie, prózy i dramatu. Máchova próza obsahuje prvky lyrické, dramatické a hudební.

Z plánovaného souboru povídek Obrazy ze života mého dokončil Mácha jen dvě:

- Večer na Bezdězu s cestopisnými prvky
- Márinka - obraz pražské chudiny na Františku

Máji je tématicky podobný román Cikáni (1835), postavy = oběti doby, tragédie, život vyděděnců, složité lidské vztahy.

Pouť krkonošská - obraz přírody, básnická próza

Náměty historické:

- čtyřdílný román KAT, motivovaný českou historií, jeho dílčí části měly být nazvány podle hradů - Křivoklad, Valdek, Vyšehrad a Karlštejn. Máchovi se podařilo dokončit pouze 1. díl - KŘIVOKLAT - vnitřní tragédie osamoceného člověka (Václav IV.)

Máchův význam:

“duchovní otec moderní české poezie”

1. český básník, který kritizoval měšťácký život a který vyjádřil myšlenky bořící dosud zaběhlé mýty. Zprvu nepochopen, později inspirací pro tvorbu dalších básníků.



DALŠÍ PŘEDSTAVITELÉ ČESKÉHO ROMANTISMU

Vedle K. H. Máchy neexistoval v české literatuře již žádný tak výrazný romantický duch. Další romantická díla se objevují jen výjimečně. Většina pozdějších romantiků byla pouhými Máchovými napodobiteli: Karel Sabina, Václav Bolemír Nebeský, Josef Václav Frič

Skutečný Máchův odkaz začali rozvíjet až májovci.




VÝZNAMNÍ AUTOŘI MÁJOVÉ GENERACE - POEZIE

JAN NERUDA (1834 - 1891)

- vůdčí duch májovců, básník, prozaik a novinář

- narodil se a žil v Praze (Malá Strana), studium práv a filozofie - nedokončil, stává se redaktorem (Obrazy života, Květy, Lumír, Čas, Hlas, Národní listy)

KRITIK:

- literární a divadelní

BÁSNÍK:

- těžiště Nerudovy tvorby, 6 básnických sbírek:

PROZAIK:

souvislost s činností novinářskou. Píše především povídky a fejetony, které vychází nejdříve v novinách a časopisech

Nerudův význam:

-za svého života nedoceněn, po Máchovi opět velký básník
-tvůrce sociální balady
-vynikající fejetonista
-novátor české prózy - vypravěčské umění, demokratismus a lidovost
-realistické zobrazení života, satira, ironie

Fejeton – Kam s ní, Báby a baby, Drobné klepy, Studie krátké a kratší, Žerty dravé i hravé

 

VÍTĚZSLAV HÁLEK (1835 - 1874)

narodil se na Mělnicku, Nerudův přítel, studium filozofie

NOVINÁŘ

Národní listy, Lumír, vydával Květy s Nerudou

ORGANIZÁTOR

kulturního života (Umělecká beseda)

BÁSNÍK

zpočátku vliv Máchy a Byrona - b. Alfréd

lyrika

sbírka

PROZAIK

povídky:


ADOLF HEYDUK

nespokojenost se soudobým světem, touha po harmonii, inspirace v přírodě a rodinném životě. Vydal přes 60 sbírek přírodní, vlastenecké i osobní lyriky

Hořec a srdečník, Zaváté listy, Cimbál a husle - vztah ke Slovensku


VÁCLAV ŠOLC

autor jediné sbírky Prvosenky - sociální tématika i oslava venkova


RUDOLF MAYER

nestačil během života vydat žádnou sbírku, jeho básně vycházely v časopisech

- sociální balada V poledne




  

VÝZNAMNÍ AUTOŘI MÁJOVÉ GENERACE - PRÓZA




KAROLÍNA SVĚTLÁ (1830 - 1899)

vl. jm. Johanna Rottová

Pražské období - román s historickou tematikou (doba josefínská) - Zvonečková královna

Černý Petříček - život v pražských měšťanských rodinách

 

Ještědská próza - povídky a romány z Podještědí, vrchol tvorby, obraz venkovského lidu,

5 románů - 5 příběhů žen:

Vesnický román, Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec

- v posledních dvou filozoficko-náboženské otázky

+ povídky Kresby z Ještědí

- povídka Hubička - o lásce Vendulky a Lukáše, libreto k Smetanově opeře


GUSTAV PFLEGER - MORAVSKÝ

- sociální próza
- básník, prozaik, dramatik - od májovců se distancoval
- román Z malého světa - obraz života pražských dělníků - vzpoura proti zavádění strojů


JAKUB ARBES

- prozaik a novinář
- tvůrce prozaického útvaru romanetto (próza nevelká rozsahem s dramatickým, dobrodružným a fantastickým dějem (Ďábel na skřipci, Svatý Xaverius, Newtonův mozek)

- sociální romány:



TVORBA RUCHOVCŮ A LUMÍROVCŮ
  úplně nahoru


CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ

- 70. a 80. léta 19. stol.

BOJ O NÁRODNÍ A KOSMOPOLITNÍ ZAMĚŘENÍ ČESKÉ LITERATURY

V 70. a 80. letech vedle sebe existují dvě výrazné literární skupiny, jejichž vzájemné střetávání představuje boj dvou tendencí v naší literatuře: boj o národní a kosmopolitní zaměření

Literární historie vyzdvihuje zejména LUMÍROVCE - skupinu, která se sdružila kolem časopisu Lumír. Lumírovci se snaží svou tvorbou přiblížit světu a pocitům moderního člověka;
orientace na literaturu evropskou (místo původní německé, orientace na románskou (francouzskou) a anglosaskou)

Jako RUCHOVCI bývají označováni především přispěvatelé almanachu Ruch (jehož redaktorem byl J. V. Sládek). Typickým představitelem tohoto národního směru zůstal především Svatopluk Čech. Ruchovci ve své tvorbě řeší aktuální problémy národní a sociální. orientace na slovanskou literaturu, “umění pro umění”.


Vůdčím žánrem literatury 70. a 80. let je poezie. Teprve od 80. let začíná do literatury výrazně pronikat i próza.

Po celé toto období hrály důležitou roli časopisy, kolem kterých se autoři jednotlivých skupin sdružovaly:

1) RUCHOVCI (ŠKOLA NÁRODNÍ)

Vstupují do literatury koncem 60. let. Ideje této básnické skupiny se blíží idejím vrcholného obrození, myšlenkám slovanské jednoty a odhodlaného vlastenectví, zájem o venkov. Generace se seskupuje kolem almanachu Ruch, vydaného k oslavě položení základního kamene stavby Národního divadla (1868).

Nejvýznamnější osobnosti:

Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská a autoři historické beletrie Václav Beneš Třebízský a Alois Jirásek, zpočátku i Josef Václav Sládek

SVATOPLUK ČECH (1846 - 1908)


Poezie:

Do literatury vstupuje koncem 60. let básní Husita na Baltu (z almanachu Ruch)

Epika:

Lyrika:

politická, národní, vlastenecká

PRÓZA: (broučkiády)

ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ

literární kritička (proti kosmopolitismu a lumírovcům)

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (1845 - 1912)

intimní lyrika

- žal nad ztrátou první ženy, láska ke druhé, dětem, k matce, stesk po vlasti, motivy cest po moři i motivy z USA

sbírky:

sociální a vlastenecká lyrika

hluboký vztah k domovu (např. b. Role chudých);víra v lepší budoucnost, výzva k národní hrdosti

oslava venkova a selství

obrazy vesnice, vztah k přírodě

ohlasy dobové poezie

politická poezie

vrchol tvorby

tesné sbírky, životní vyrovnání

poezie pro děti

učí lásce k rodičům, k domovu, vlasti, přírodě



J. V. SLÁDEK JAKO PŘEKLADATEL:

jeho překladatelská činnost souvisela s tendencí lumírovského programu uvádět do české literatury významná světová díla

zvláště z angličtiny

Sládkův přínos:



LUMÍROVCI (ŠKOLA KOSMOPOLITNÍ)

Lumírovská generace byla vyhraněnější skupinou 70. a 80. let 19. stol. Ve svém programu navazovala na májovce a jejich úsilí o světovost české literatury. Svého cíle dosahovali lumírovci jednak hojnou překladatelskou činností (zejména z oblasti anglosaské a románské), jednak svou vlastní tvorbou, využívající podnětů z literatury světové. Vyslovili požadavek umělecké svobody a čistého umění. Přinášení do české literatury silnou smyslovost, bohatou obraznost a mnoho nových literárních forem.

Nejvýznamnější osobnosti:


JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853 - 1912)

vl. jmenem EMIL FRÍDA

Poezie:

asi 4 tisíce básní - 80 básnických sbírek

Lyrika:

intimní lyrika - láska k ženě, dětem, rodině

přírodní lyrika - obrazy přírody + obrazy šťastných chvil básníkova života

vlastenecká lyrika - o budoucnosti národa, láska k češtině, Má vlast

reflexivní lyrika - Písně poutníka

formalistní lyrika - Hudba v duši, Moje sonáta, Sonety samotáře

Epika:

DRAMA:

PŘEKLADY:

Přínos Vrchlického:

JULIUS ZEYER

BÁSNÍK:

především epika z českých i cizích dějin i mýtů

PROZAIK:

DRAMATIK: