Další otázka... 5. Ústní lidová slovesnost a
česká literatura počátků národního obrození (do 30. let)


4 Renesance a humanismus ve světové a české literatuře


Vliv doby:

 

RENESANCE především v uměleckých směrech 15. a 16. stol.

  • znovuzrození antických ideálů, středem pozornosti se stává člověk jako ideál krásy a lidského vědění (rozum), radost z pozemského života
  • první znaky v Itálii a jižní Francii, obrození antických hodnot
  • termín původně označoval novou epochu vznikajících kapitalistických vztahů v Itálii,
  • snaha obrodit starší kulturu, která se opírala o církev
  • představy lidí o životě a světě – smysl života není viděn v životě posmrtném, žijeme teď.

    Výtvarné umění

  • objevena krása lidského těla, harmonický soulad tělesných proporcí, nebojí se odhalit

    Stavitelství

  • gotický hrad ustupuje pohodlí zámků a městských domů (Letohrádek královny Anny, Dobruška, Opočno)
  • znaky - hlavně sloupoví, lehkost, vzdušnost

    Malířství

  • větší realita zobrazení – objev perspektivy a přírody, kterou středověké umnění vytlačilo.

     

    Renesanční umělci

    Michelangelo Buonaroti - (1475 - 1564)

    Leonardo da Vinci - (1452 - 1519)

    Rafael Santi - (1483 - 1520)

  • hlavní stavitel chrámu sv. Petra v Římě, ředitel římských vykopávek

    Tizián - (1474 - 1576)

  • malíř a portrétista (tiziánová barva = nazrzlá až do červena)

     

     

    Humanismus


    především v literatuře – humanus = lidský
     

    DOBA OBJEVŮ:

    Zámořské objevy - objevy nových zemí, poznání světa

    Přírodní a astrologické objevy - otřes autority církve, sílí důvěra v rozum a vědecké bádání

    země není střed vesmíru, točí se kolem slunce - Miluláš Koperník,

    Galileo Galilei, Giordano Bruno

    Knihtisk - 1444 - 1448 - v Mohuči - Johannes Gutenberg: knihy do r. 1500 - inkunabule (prvotisky) První tištěná kniha je Trojanská kronika

    Reformace - proces odstranění rozporů dostal formu reformy církve, hlavně v Německu (Martin Luther)

    PŘEDCHŮDCI RENESANČNÍHO CÍTĚNÍ V EVROPĚ

    ITÁLIE:

     

    DANTE ALIGHIERI (1265 - 1321) -

    Ital

    Božská komedie - rozsáhlá it. psaná báseň, duchovní epos.
    3 části:

     

    FRANCESCO PETRARCA (1304 - 1374)

  • v mnohém navázal na Danteho, psal latinsky a italsky, styky s Karlem IV., psal sonety (znělky), rozvinul je Sonety Lauře - inspirace ve vlastních pocitech (láska, štěstí, trápení)

    (CANZONIERE) - autora provází životem láska k Lauře

      GIOVANY BOCCACCIO (1313 - 1375)

  • Ital.
  • psal první Dantův životopis, latinská pojednání, psal novely

    Dekameron - sbírka 100 novel, které vypráví 10 osob 10 večerů, kteří utekli před morem, tvoří jeden celek (rámcovou povídku), několik novel přeloženo poč. 15. stol. do češtiny

     

    FRANCIE:

    villonská balada - lyrická báseň, skládá se ze 4 strof, 1. - 3. strofa - 7 - 12 veršů, 4. strofa jen

    polovinou veršů ze strof předešlých, obtížnost v použití dvou, třech rýmů. 4 strofa je krátký dopěv, říká se mu poslání a obsahuje myšlenkové vyvrcholení

     

    FRANCOISE VILLON (1431 - 1461)

    - dosáhl na universitě akademické hodnosti, žil v divné společnosti, byl odsouzen k smrti, představitel Villonské (franc.) balady, líčil bídu a postoje vykořistěného člověka, bývá pokládán za prvního z prokletých básníků

    Velký Testament (ZÁVĚT)

  • satirický román, výsměch středověkým přežitkům
  • nejpozoruhodnější dílo pozdní středověké lyriky

    Malý Testament (ODKAZ)

  • básně ironického a satirického obsahu V jeho spovědích se střídá smyslové opojení životem s melancholickými úvahami o smrti .

     

    GEOFFREY CHAUCER

  • účastnil se války proti Francii, diplomatické poslání

    Povídky Canterburské - vliv Dekameronu - měšťané si zpříjemňují cestu povídáním příběhů

     

    FRANCOISE RABELAIS (1494 - 1553)

  • největší renesanční prozaik, mnich a lékař, velký vypravěč s vtipem a slovními hříčkami

    Gargantua a Panagruel - satirický román, výsměch středověkým přežitkům

  • vyprávění o rodu obrů, víra v neomezenost lidského poznání, spojení věčnosti s moudrostí, 4 díly

      HOLANDSKO:

    ERASMUS ROTTERDAMSKÝ (1467 - 1536)

  • Holanďan působící v mnoha evr. zemích,
  • usiloval o sloučení antiky s křesťanstvím, kritický postoj k církvi

    Chvála bláznovství (1511)

  • satirické dílo o zlořádech, pokrytectví, nevědomosti církevní a feudální společnosti, ostrý postoj proti německé reformaci

      ŠPANĚLSKO:

    MIGUEL de CERVANTES SAAVEDRA (1547 - 1616)

  • největší špan. lit. umělec renesance,
  • psal verše, dramata, novely i romány, v bitvě přišel o ruku, 5 let v zajetí v Alžíru, až do smrti žil v bídě

    Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha

  • dvoudílný román, uplatnění lidských a uměleckých zkušeností,
  • světová proslulost, původně satira na rytířské romány - hrdina chudý venkovský šlechtic, který s bláznovskou vážností si umíní obnovit slávu a ctnost potulného rytířstva, vracíval se bit a zesměšněn;
  • sluha Sancho Panza neztrácí smysl pro realitu, don Quijote po svém zmoudření umírá, dáma jeho srdce – Dulcinea, jeho kůň Rosinanta

    LOPE FELIX VEGA CARPIO – (1562 – 1635)

    ANGLIE:

    WILLIAM SHAKESPEARE - (1564 - 1616)

     

    1. období tvorby do r. 1600

  • hlavně komedie a hist. hry, první tragédie

      KOMEDIE:

  • Sen noci svatojánské
  • Benátský kupec
  • Mnoho povyku pro nic
  • Zkrocení zlé ženy
  • Komedie plná omylů
  • Dva šlechtici veronší
  • Veselé paničky winsdorské
  • Večer tříkrálový
  • Jak se vám líbí

  • vystupují do popředí hrdinky, které jsou pravým opakem středověké ženy světice,
  • dívají se do tváře milencům a životu

     

    HISTORICKÉ HRY:

  • Richard III,
  • Jindřich IV a VI
  • Julius Caesar

     

    TRAGÉDIE:

  • Romeo a Julie
    boj za právo člověka na lidskou plnocennost, na samotné určování osudu, na lásku, štěstí a život

     

    2. období tvorby do r. 1608

  • pesimismus a životní zklamání, hlavně tragédie

      Hamlet – kralevic dánský
    typický renesanční hrdina, muž světa, učenec a bohatýr, věří v důstojnost a budoucnost lidstva, ale neuvědomuje si tragické meze existence, ve své vzpouře zůstává osamocen, proto ji nemůže dokončit

      Othello
    černý vojevůdce benátské armády, podlehne našeptávání a návalu žárlivosti a zabije svou ženu Desdemonu, z velké lásky se nakonec zabije

  • Jaga - postava s rysy sobectví a kariérismu

      Macbeth
    vojevůdce pod vidinou osobní moci vraždí skotského krále a dosedá na volný trůn, první zločin vede k dalším

  • Může mě zabít jenom člověk, který není zrozený z ženy

      Král Lear
    poslední z největších tragédií, pyšný král nerozezná ryzost od sobecké krutosti svých dcer, odhodí své brýle mámení a vidí svět docela jinýma očima bezzemků vyhnaných z půdy a domovů

     

  • vytvořil nový typ dramatu osvobozeného od náboženského života a jednání,
  • zobrazuje pozemský život ve všech radostech i tragédiích
  • rozvíjí dramatické zápletky, přenáší děj na různá místa, fantastické postavy
  • zachycuje život v palácích i v krčmách

     

    3. období tvorby - do r. 1612

  • vyjasňuje se jeho pesimismus smiřuje se s osudem

      Bouře, Zimní pohádka

  • zasazena do Čech, ale objevuje se zde i moře

     

     

    RENESANCE A HUMANISMUS V ČECHÁCH

  • humanismus v Čechách až od pol. 15. stol.,
  • napětí mezi katolíky a nekatolíky, nábož. spory zesilovalo luterství, k němuž se hlásilo mnoho kališníků, úbytek veršované tvorby, rozvoj naukové prózy
  • orientuje se spíše na náboženskou problematiku a její řešení
  • soupeření mezi šlechtou a městy

  • 2 směry literatury: latinská VS česká

      latinsky píšící:

    JAN Z RABŠTEJNA

    diplomat, předchůdce humanismu

    Dialog – rozprava dvou šlechticů, o politických poměrech, autor je pro smírné vyřešení sporu, dává do popředí lásku k vlasti, odsuzuje válku

     

    BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC

  • evropský význam, v kontaktu s evropskými humanisty, přítelem Viktorina Kornela,
  • ze staré šlechtické rodiny

    Žaloba sv. Václavu na mravy Čechů

       

    VIKTORIN KORNEL ze VŠEHRD (1460 - 1520)

  • Právník a překlady z latiny, dílo právnického charakteru, požadoval psaní v češtině,
  • vyzdvihoval češtinu, chudý původ a povýšen do stavu šlechtického, jako univerzitní mistr používal příjmení Cornelius

    O právech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery - právnické dílo, neuspělo, jeho koncepce poražena šlechtou
    Knihy o napravení padlého– nábadá k česky psané vzdělanosti

     

    HYNEK z PODĚBRAD

  • syn Jiřího, přeložil několik povídek Dekameronu

  • Májovský sen, Veršové o milovníku – milostá tématika s citovým prožitkem a okouzlením
  • Frantova práva – zábavná literatura

    JAN BLAHOSLAV - (1523 - 1571)

    pracoval pro Jednotu bratrskou, biskup a tajemník církve, jazykovědec

    Gramatika česká, Muzika - otázky jazyka a hudby

    Filipika proti misomusům - vášnivé řeči x nepřátelé můz, zdůrazněna nutnost vzdělání, proti Janu Augustovi

    Šamotúlský kancionál - náboženské písně

    Nový zákon - doklad jeho učenosti – pouze přeložil

    Bible Kralická (1594) - rozbor biblických textů, překlad Nového zákona (Blahoslavův), vybroušená čeština, vzor češtiny

    bibličtina - vzor pro oživování, obrozenecký jazyk slov. evangelíků

     

    kroniky:

    VÁCLAV HÁJEK z LIBOČAN - (+1553)

    výborný stylista

    Kronika česká - nepřesná historicky, vydávána po bitvě na Bílé hoře, výborná čeština, katolické

  • hledisko, byla víceméně pro šlechtu, povolena i v době temna

     

    cestopisy:

    VÁCLAV ŠAŠEK z BÍŘKOVA

    Deník o cestě pana Lva z Rožmitálu – přeprácováno Jiráskem “Z Čech až na konec světa”

     

    KRYŠTOF HARANT z POLŽIC a BEZDRUŽIC

    - účastník povstání českých stavů, popraven

    vydal knihtiskem - Cesta z království českého do Benátek, odtud po moři do země svaté, země judské a dále do Egypta od Kryštofa H.

     

    VÁCLAV VRATISLAV z MITROVIC (1576 - 1635)

    člen poselstva Rudolfa II. k tureckému sultánovi

    Příhody Václava Vratislava z Mitrovic - trpké zkušenosti ze zajetí v Turecku

     

    DANIEL ADAM z VELESLAVÍNA - (1546 - 1599)

  • oženil se s dcerou Melantricha, čímž zdědil tiskárnu, zásluha na šíření českých knih, měl zálibu ve slovnících
  • pěstoval populární dějepisectví,
  • jeho jazyk nazýván veleslavínská čeština – dělal korektury
  • přístup k zábavné beletrii – psaní i podle starých předloh

    • Kalendář historický - zkušenosti profesora historie, každý den se něco stalo
    Historie o bratru Janu Palečkovi

    Vydával slovníky

    - konec 16. stol.je označován jako doba veleslavínská, čeština - vrchol českého humanismu

     

    JAN KAMPANUS VODŇANSKÝ

  • rektor univerzity Karlovy
  • snaha zachránit universitu před jezuity, nepovedlo se, sebevražda,
  • napsáno podle něj Mistr Kampánus od Zikmunda Wintera

     

    MIKULÁŠ DAČICKÝ z HESLOVA (1555- 1626)

    kutnohorský měšťan, zůstal věrný svému přesvědčení i po Bílé hoře, před vyhnanstvím ho zachránilo stáří a smrt, provokatér

    Paměti - nelichotivé zrcadlo neklidné doby, která spěla k nár. katastrofě
    Prostopravda – útok na římskou církev a život duchovenstva

     

    BOHUSLAV BALBÍN

    jezuita, pronásledovaný vlastenec a spisovatel, psal pouze latinsky, kritizuje šlechu, že se nechá germanizovat

    Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého - latinsky, právo na jazyk

     
    5 Ústní lidová slovesnost a česká literatura na počátku národního obrození
    úplně nahoru

     

    Kramářské písně – jarmareční, zpívá se v nich o časových příhodách nebo nešťastných událostech, poutě a trhy, ukazovaly se obrázky a k tomu se zpívalo; končily ponaučením.

    Pohádka – vyprávění s nadpřirozenými bytostmi, dobro vítězí nad zlem, pokud mají postavy jména, vyjadřují jejich vlastnosti – Dobromil

    Pověst – narozdíl od pohádky se vztahuje k určitému místu, času či osobě. Jádro pověsti je pravdivé. Má pouze národní prvky.

    Píseň – tvořily ji venkovské vrstvy. Provázela člověka od narození do smrti. Různé druhy – ukolébavky.

    Legenda – ve středověku je to vyprávění ze života svatých. V novější době znamená dílo s jakýmkoli nadpřirozeným námětem.

    Pořekadlo – krátké rýmované vyjádření životní zkušenosti. Základem je metafora. Na nový rok o slepičí krok.

    Přísloví – už ve starém zákoně, u krále Šalamouna, sledují věci a obecně platné zásady. Kdo šetří má za tři.

    Anekdoty – humorné vyprávění, má pointu

    Proroctví – například Sybilino proroctví, Libušino proroctví...

    Hádanka – je důkazem lidové moudrosti a vtipu a schopnosti pojmenovávat věci metaforicky. V létě leží v zimě běží (sáně)

    Balada – epická skladba s tragickým koncem, jednoduchá, krátká, chmurná. Lidová balada nemá autora.

    Lidová dramata – lidová hra se zpěvy, hrála se na venkově. Přizpůsobené náboženské hry, do kterých pronikly lidové zvyky a obyčeje.

     

    ČESKÁ LITERATURA V POČÁTKU NÁRODNÍHO OBROZENÍ

     


     

    Zdroje národního obrození:

     

    Periodizace národního obrození:

    1. fáze – obranná (převážně vědci) – 70 léta 18. stol – počátek 19 století
    2. fáze – ofenzivní (vědci a básníci) – počátek 19. století – polovina 30. let 19. století 2. fáze – vyvrcholení obrozeneckých snah – 30. – 50. léta 19. století


    1. F Á Z E

    Cílem bylo čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk. Vzorem byla čeština veleslavínská, zájem o českou kulturu a dějiny

     

    1. Jazykověda

     

    JOSEF DOBROVSKÝ

  • snaha o ustálení jazyka, psal německy a latinsky, ale cítil česky;
  • Dějiny českého jazyka a literatury
  • Zevrubná mluvnice českého jazyka, - základní význam pro ustálení spisovné češtiny, nastínění celého systému jazyka, formulace jeho zákonitostí
  • Základy jazyka staroslověnského – tímto dílem se stal zakladatelem slavistiky, psal převážně německy, anglicky a trochu česky
  • Německo český slovník, dva díly

    Přínos:

  • základy obrozeneckého hnutí a literatury
  • základy novočeského spisovného jazyka
  • základy české moderní vědy (kritičnosti, úsilí o pravdu, např. odmítnutí pravosti rukopisů)
  • základy slavistiky

    2. Historie

    Vznik Královské české společnosti nauk 1774, Českého muzea, a Matice české. Pěstuje se historie.

     

    GELASIUS DOBNER

  • kněz, zkoumá historické prameny, nezaujaté hodnocení, odhalil nespolehlivost Hájkovy kroniky, psal latinsky a německy
  • zakladatel moderního českého dějepisu.

    FRANTIŠEK MARTIN PELCL

  • první profesor ČJ na pražské univerzitě, píše Novou kroniku českou – ta má nahradit tu Hájkovu

     

    3. Počátky českého divadla

    Píšou se hry původní i se překládaji. První divadelní scény:

     

    VÁCLAV THÁM

  • byl po Krameriovi redaktorem Schönfeldských novin.
  • Zemřel jako kočovný herec v bídě.
  • Rozmnožoval repertoár českých představení hrami z dějin. např. Břetislav a Jitka, nebo Šárka, Vlasta.
  • Významně zasáhl do básnictví, vydal almanach Básně v řeči vázané.

     

    4. Počátky českého básnictví

  • sem patří almanach V Tháma - Básně v řeči vázané

    •  

    ANTONÍN JAROSLAV PUCHMAJER

  • s první novočeskou básnickou školou, vydal 5 almanachů.
  • 1 a 2 je Sebrání básní a zpěvů,
  • 3, 4, 5 Nové básně
  • Puchmajer je tvůrce ód - Óda na Žižku, Óda na jazyk český

    5. Nakladatelství Česká expedice

    založil:

    VÁCLAV MATĚJ KRAMÉRIUS

  • vydával noviny, nakladatel, a knihkupec,
  • vydával hlavně díla starší české literatury, uvědomoval si význam novin,
  • první literární středisko obrozenectví – také vydavatelství
  • vydával Schönfeldské Pražské noviny, později vlastní Pražské poštovské noviny, přezvané nakonec na Krameriusovy vlastenské noviny

    2. F Á Z E

    znaky období

    JOSEF JUNGMAN

  • učitel v Litoměřicích
  • vůdčí osobnost obrozeneckého úsilí psal česky
  • Jungman odsuzuje odnárodněnou šlechtu, má myšlenku slovanské vzájemnosti – AUSTROSLAVISMUS
  • Byl to jazykovědec, napsal Historie literatury české – soupis literárních památek od nejstarších dob do současnosti, obraz bohatství češtiny
  • Jako překladatel z ruštiny - Slovo o pluku Igorově.z němčiny – Schiller Goethe, angličtiny – Milton – Ztracený ráj, Z francouzštiny – Chateaubriand.
  • Do jazyka vnáší slova z nářečí, třeba sklepení nebo chorý a slova z jiných slovanských jazyků – Příroda z RJ.

    Životní dílo Jungmana je:

    Pětidílný slovník česko německý

  • 120 000 slov – důkaz, že čeština je stejně dokonalá jako němčina
  • Vznik českého odborného názvosloví (přírodní a humanitní vědy - Purkyně)

    Rozmlouvání o jazyce českém – proti poněmčování ve školách, víra v budoucnost národa i jazyka

    JAN KOLÁR

  • Slovák, potom odešel do německé Jeny a pak se zase vrátil
  • Osudová láska Mína a vlast
  • Sbírka Slávy dcera - milostná touha splývá s vlasteneckým citem.
  • Sbírka má 5 zpěvů. Básně – elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika

    SC: Předzpěv + 5 zpěvů – názvy podle řek Sála, Labe, Dunaj, Lethe a Acheron.

    Zpěvy – 600 vlasteneckých a milostných znělek (sonety)

    Národnie zpievanky – slovenské lidové písně

     

    PAVEL JOSEF ŠAFAŘÍK

  • Slovák, nejvýznamnějším dílem jsou Slovanské starožitnosti – dokazují, že Slované jsou spolutvůrci evropské kultury
  • Památná řeč na Slovanském sjezdu – chtěl svobodu pro slovanské národy.

    Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích – psáno německy, Slované jsou jeden národ  

     

    FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ

  • zabýval se ústní slovesností. Autor první české umělé balady
  • Shrnul folklór a lidovou slovesnost do Ohlasy písní ruských a Ohlasy písní českých (Čurila Plenkovič, Bohatýr Muromec) (Toman a lesní panna).
  • Dále napsal Slovanské národní písně – sbírka písní a přísloví všech Slovanů.
  • Čelakovský věří, že zárukou češství je venkov.
     

    FRANTIŠEK PALACKÝ

  • historik
  • Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě
  • 5 dílů, nejprve německy, později česky
  • zachycení dějin od počátku do roku 1526, výklad dějin jako zápas němectví a slovanství

    Divadlo

  • v 1. fázi spíše pokusy

    • VÁCLAV KLIMENT KLICPERA

  • významný dramatik 2. fáze
  • hry rytířské a historické, motivy pohádkové i soudobé – Veselohra na mostě, Zlý jelen, Každý něco pro vlast
  • Rohovín Čtverrohý – 3 potulní malíři, mají smůlu, Rohovín je ranhojič, vsází se spolu o sto dukátů že neprojde se svým ošklivým jménem drážďanskou branou. jednotliví maliří procházejí u brány jako Jednorohý, Dvourohý a Třírohý, když pak příjde opravdový Čtverrohý, je rozzuřeným strážníkem uvržen do vězení. Je propuštěn na přímluvu, ale musí zaplatit sto dukátů.

    Rukopisné padělky

    Rukopis královédvorský a Zelenohorský
  • boje o pravost, nepravost dokázána až v 80. letech 19. století
  • měly dokázat starobylost naší kultury (touha o velkých eposech)
    •   Pravděpodobní autoři podvrhů:

    VÁCLAV HANKA – knihovník a archivář českého muzea

    JOSEF LINDA - novinář a spisovatel



    .. D e r n i e r ..

    | úplně nahoru |  titulní stránka |

    |  1. a 2. |  3. a dopl. |  6. a 7. |  8. a 9. |  10. a 11. |  12. a 13. |  14. a 15. |  16. a 17. | 
    18. a 19. |  20. |  21. |  22. a 23. |  seznam |