English

Zajímavý rodokmen lidí žijících v celém světě a pocházejících z jediného předka a z jediné malé vesnice jmenující se "Hostašovice" - Czech Republic/Central Europe

Jak to bylo s rodovým jménem našeho klanu
Dnešní forma příjmení se v českých zemích začala užívat oficiálně jako dědičná v průběhu 18. století. Již předtím se však osoby se stejným křestním jménem rozlišovaly pomocí tzv. zpravidla nedědičných příjmí, tedy přízvisek. Od r. 1775 bylo na   všechny  tehdejší rakousko-uherské obyvatele naléháno používat oficiální dědičná příjmení.  Tato příjmení si vybírali obyvatelé sami, popřípadě jim byla navrhována představiteli správních orgánů nebo duchovními. Tato příjmení byla obyčejně odvozena od některých charakteristických rysů hlavy rodiny, např. jeho profese (Kovář, Uhlíř, Zedníček,...), jeho tělesné vady (Chromý, Zavadil, ...), podle bydliště (Březina, Hradský, ...), popřípadě jeho jiného výrazného typického rysu (Pokorný, Plachý, Všetečka, Vlasák, ...). V případě našeho prapředka to byl patrně přebytek mužských hormonů a s tím spojený sklon k rané plešatosti, který dal popud k volbě jeho příjmení. Tento charakteristický rys ostatně přežívá nejen mezi jeho potomky žijícím přímo v Hostašovicích, ale je  zřetelně výrazný ve veškeré populaci Plešků. Existují samozřejmě výjimky z tohoto fenomenu  vyvolané genetickým vybavením do rodu vstupujících žen, rozhodně se však vliv původních genů našeho prapředka zachoval, a to nejen v mém případě. Téměř všichni  moji známí příbuzní jsou "Pleškové" v tom pravém smyslu slova.
Příjmení "Plešek" je nejvíce frekventované a endemické jednoznačně v místě svého původu, t.j. v Hostašovicích, ale je i znatelně rozšířené v přilehlém okolí, jako jsou zejména  Hodslavice, Straník, Příluky, Starý Jičín, Nový Jičín a pod., avšak přesto není zcela běžné v celém českém státě. Takže například všichni nositelé jména Plešek/Plešková, žijící v Praze, pocházejí z předků narozených v Hostašovicích (Plešek Brian, Plešek František, Plešek Jiří, Plešek Jaromír, Plešková Alžběta, Plešková Alžběta (2.), Plešková Anna, Plešková Eva, Plešková Helena, Plešková Magda, Plešková Marie, Plešková Michaela). Jen v samotných Hostašovicích dnes trvale žije 44 občanů, nesoucích jméno Plešek.
Téměř s jistotou lze tvrdit, že všichni Pleškové bydlící kdekoli ve světě, mají své rodové kořeny v "Hostašovicích".

Vesnice, z níž všichni pocházíme
Hostašovice se nachází na severovýchodní Moravě, na rozhraní Lašska a Valašska, asi 7 km vzdáleny od okresního města Nový Jičín, na 18.01° východní délky a 49,42° severní šířky..
Stručné dějiny obce :
Vznik Hostašovic se datuje okolo roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša, jako strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu, usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Vzniká osada, později lesní ves, které patřily ke Starojickému panství. V roce 1749 povyšují správci Starojického panství lesní ves na samostatnou obec Hostašovice s právem pečeti mající ve znaku zkřížené hrábě a cep. Samostatná obec žije svým životem až do roku 1978, kdy se stává součástí Nového Jičína. Samostatnou obcí se Hostašovice opět stávají od roku 1991 a to umožňuje výraznější rozvoj obce.
Více informací o obci Hostašovice včetně obrázků.
Další informace o obci Hostašovice    Beskydy-Valašsko   nebo   Travel Atlas    nebo    Wikipedia 

Kde Pleškové v České republice žijí ?
Chcete vědět, jak je jméno Plešek/Plešková rozšířeno v České republice ?

Základní linie našeho rodokmenu
Základní línie našeho rodokmenu podle náročného průzkumu nadšených příslušníků našeho rodu, ověřené zápisy ve starých matrikách a jiných písemnostech.

Vystěhovalectví do Ameriky - Pilgrims for Hope
Plachetnice brázdily vody mezi Amerikou a Evropou a přivážely dřevo, tabák a bavlnu z amerických a kanadských přístavů. Poté, co byly lodě vyloženy, tvořili ve třicátých létech minulého století emigranti zpětnou zátěž lodí. Jejich cesta tenkrát trvala 4 až 6 týdnů a ztráty životů se počítaly na desítky procent.... V jediném roce 1850 odcestovalo z Liverpoolu do Ameriky 200.000 emigrantů. Od konce padesátých let nabízely lepší cestovní podmínky přístavy Bremen a Hamburg, které byly pro emigranty z pevninské Evropy i lépe dostupné. Plachetnice ustoupily parolodím a doba cesty se v sedmdesátých létech zkrátila na 14 dnů. V roce 1900 trvala cesta už jen "pouhých" 8 dnů.
Popis strastiplného cestování prvních emigrantů vybavených pouze nezbytným ošacením a osobními věcmi uloženými v dřevěné truhle.