Spodní vrstva

Spodní prádlo bývá často, i když neprávem, podceňovanou součástí výstroje. To je ale základní omyl. Za hodinu totiž tělo povrchem pokožky vypotí přibližně 80 g v klidu, 500 g při průměrném pohybu a během vysoké námahy 1000-3000 g vlhkostí.

Spodky musí být tedy příjemné, v dotyku s pokožkou hřát, ale hlavně by měly odvádět z povrchu těla odpařenou vlhkost tzv. knotovým efektem. Princip spočívá v tom, že vlákna materiálu nepřijímají vůbec vodu. Poté, co „knotovým efektem" vyvzlíná na vnější povrch prádla, „rozprostře se" vlhko po celém obrovském povrchu mikrovláken. Tato plocha je u trička z umělé tkaniny obrovská, zatímco tričko z normálních přírodních vláken má povrch pouhého zlomku této plochy. Stejný princip se uplatní i v opačném případě, kdy se na vnitřku svrchní bundy vysráží vlhkost, která nepronikne k tělu, ale rozprostře se na povrchu polyesterových vláken. Výše popsaná vlastnost umělých vláken je rozhodující ve srovnání s odvěkými přírodninami - vlnou a bavlnou. Proto mají dnes umělé materiály ve spodním prádle sportovců zelenou.

Jste-li však bez pohybu, je bavlna velmi příjemná. Horší je to ve sportovním tempu, kdy začne tělo "zásobovat" bavlnu svým potem a ta ji s chutí vsaje. Jak dobře se pot vsaje, tak dobře se v bavlně usadí, zchladne a začne studit. To je kromě vyšší hmotnosti a nižší odolnosti proti mechanickému poškození hlavní důvod pro nepoužívání bavlny pro outdoorové oblečení. (outdoor - název pro aktivity provozované v přírodě). Bavlna ovšem najde uplatnění ve vedrech při vysokém pocení, kdy se prádlo „napije" potu a pomalým odpařováním vlhkostí do ovzduší vyvolává příjemně chladivý pocit.

Co lze tedy dnes na trhu koupit? Prvním z moderních materiálů u nás byl ve druhé polovině osmdesátých let CLIMATEX z dílny brněnského VÚ pletařského. Tato dvouvrstvá pletenina je spojením polypropylénových vláken a bavlny. Vlákna nesají pot a odvádějí jej do sající bavlny.

Začátkem devadesátých let u nás začalo zdomácňovat americké syntetické vlákno MOIRA. Knotovým efektem je vlhko odváděno od těla a vůbec neulpívá na síťované tkanině, tudíž nepřijímá ani nečistoty obsažené ve vlhkostí. Dobře se snáší s pokožkou, nevyvolává alergii, je biologicky odolné a z hlediska zápachu neutrální. Moira se dodává v několika modifikacích, přičemž jednotlivé vrstvy integrované pleteniny jsou z jediného vlákna, lišícího se jen profilem a jemností vláken.

Profil vlákna MOIRA a způsob, jakým toto vlákno odvádí vlhkost :

Ze Skandinávie je k nám dovážena široká škála spodního prádla z vláken na bázi polyesteru pojmenovaných CRAFT a MERAKLON, ze kterých se u nás také šije. Vlastnosti používaných materiálů jsou si velmi podobné, neboť důvod a cíl jejich použití je stejný. Na trhu je už dnes dostatečný výběr prádla různých značek a výrobců nejen domácích, ale i zahraničních. Mnoho z nich poskytuje samozřejmě nabídky a informace i prostřednictvím internetových stránek. Z těch nejznámějších je možné, mimo již zmiňované, jmenovat např. Sensor, Litex, Levron, Odlo.

Doporučení: Spodní prádlo má přiléhat k tělu, aby dobře odvádělo vlhkost, ale přitom neomezovalo pohyb. Bude-li „plandat", vlhko zkondenzuje na povrchu pokožky.

Umělá vlákna se dobře perou v běžných pracích prostředcích, ale nežehlí se. Skvělé je jejich superrychlé schnutí.