Svrchní vrstva

SVRCHNÍ VRSTVA

Je tvořena oděvem, který si oblečeme většinou až v případě špatného počasí - větru, deště a chladu. Těmto, nejlépe všem vlivům dohromady, by měla svrchní vrstva čelit. V přehledu jsou popsány nejpoužívanější materiály, které splňují na ně kladené náročné požadavky.

Začněme však látkou, která je pod tuto vrstvu nejvhodnější. Jednoznačně je to fleecová bunda. Kdybychom rozvinuli povrch všech vláken bundy, pokryli bychom tenisové hřiště. Na tak velký povrch se snadno rozprostře vlhko, které z nejrůznějších příčin neprojde vrchní bundou do ovzduší. Takto zůstanete ochráněni před vlhkem, máte-li na sobě naprosto neprodyšnou větrovku či pláštěnku. Existují ale materiály, které dokáží nepropustit vodu, ale tělesné výpary ano. Ve výrobě těchto tkanin zcela vede americká firma W. L. Gore, která kromě výše popsaného Windstopperu vyrábí i druhy membránových materiálů - GORETEX, GORETEX ENVOY, ACTIVENT a GORE DRYLOFT.

V roce 1969 objevil Bob Gore, že natahováním polytetrafluoretylénu (PTFE, lidově teflon) obrovskou rychlostí je možné vyrobit porézní vodoodpudivý materiál vysoké pevnosti. „Fígl" spočí vá v tom, že póry membrány jsou 20 000x menší než molekula vody a 700X větší než molekuly vodní páry. Navíc na ploše jednoho centimetru čtverečního Goretexu je takovýchto pórů 1,4 miliardy. Voda tedy neproteče a pára může ven. Evropská norma uvádí, že materiál, který odolá tlaku 1,3 metru vodního sloupce, je nepromokavý, ale v praxi se ukazuje, že by měl udržet minimálně dva metry sloupce. Goretex je schopen odolat až 70 m vysokému sloupci vody a prodyšnost má 8 000-12 000 g/m2/den. Větru čelí bez problémů díky labyrintové struktuře membrány.

Gore-tex lze prát opět běžnými prášky bez změkčovadel, při nízké teplotě, ovšem důležité je dostatečné vymáchání, stejně jako u fleecu.

Gore-tex také nelze koupit v metráži a ušít si z něj bundu či kalhoty. Firma Gore si moc pečlivě vybírá továrny, kde se šije z jejich tkanin. Výrobky se pečlivě testují a mají pak visačku Gore Tex Guarantee. Pozor! Ne všechny nášivky Gore Tex na oděvech zaručují kvalitu. Gore-tex je sice „zázrak", ale každý zázrak má svoje hranice. Jaké má tedy úskalí? Hlavně v prodyšnosti. Lze ji velmi ovlivnit oblečením mezi membránou a tělem. Vodní pára sice prochází ven, ale i dovnitř a raději tam, kde je menší vlhkost, takže druh klimatu výrazně ovlivňuje odvod vlhka. Je-li vedro a 100% vlhkost (tropy), pomůže vám pouze proti vodě shora a větru. Ale v horách, kde je tělo „rozhajcované" a ovzduší studené, se urychluje útěk vlhka do atmosféry. Gore-tex nejlépe funguje, když má k lidskému vlhku co nejblíže a pára se nestačí vysrážet na vodu a vodu - jak známo - membrána nepropustí ani dovnitř, ani ven. Dodržujete-li však zásadu minimálního teplotního komfortu a máte oblečeno kvalitní spodní prádlo i mezivrstvu, které dobře a rychle vlhko „pustí" k membráně, máte vyhráno. Nabalíte-li se do několika svetrů - jste ztraceni a peníze do Gore-texu jste investovali zbytečně. Pro sportovce, kteří podávají výkony, při nichž se potí více než při chůzi, byl vyvinut Gore-tex Envoy. Nejde o membránovou technologii, ale o systém tenoučkých zátěrů. Vlastnosti se liší od Gore-texu tím, že na úkor vodoodpudivosti má až 2,5-krát vyšší prodyšnost. I tak Envoy odolává dvoumetrovému vodnímu sloupci. Švy nejsou zavařené. Do kategorie extrémně prodyšných látek patří hlavně nově vyvinutý materiál Activent, pracující na stejném principu jako Envoy. Přestože oba materiály nepatří do kategorie vysoce nepromokavých materiálů, ale lze se na jejich vodoodpudivost spolehnout.

Podobné vlastnosti z hlediska výsledné funkce mají i další materiály, např. HELSAPOR, SYMPATEX, DERMIZAX, ENTRANT, PERMATEX, a také český POROTEX s větším či menším rozdílem. Mnoho z nich však pracuje na odlišném principu (např. Dermizax - mimochodem vynikající, i když drahý, materiál).

Velice dobrou látkou, z níž se vyrábí větrovky, je PERTEX s vodoodpudivou úpravou nebo kombinace Pertexnylon. Jde o pevnou mikrovlákennou tkaninu z nylonového vlákna MERYL. Tlustě strukturovaný materiál tvoří šachovnicově propletené svazky dutých vláken. Závěrečná úprava se provádí voduvzdorným zátěrem. Kombinacemi výšky a druhu zátěru, pevnosti a síly mikrovlákna a struktury tkaní lze docílit materiálů s různým stupněm vodoodpudivosti, větruvzdornosti a prodyšnosti. Na péřovky a spací pytle se používá PERTEX DOWNPROOF s vlastnostmi podobnými jako Dryloft. Na větrovky, které jsou více větruodolné než vodoodpudivé a zároveň prodyšné se používá PERTEX MOISTURE DYNAMICS - WINDPROOF.

Dobrý materiál pro svrchní část oděvu je rovněž materiál CORDURA z polyamidových tkanin, navíc dobře odolný proti otěru. Horkovzdušnou metodou jsou povrchová vlákna přetavena v silnější a vytváří hrubší povrch. U nás se vyrábí tkanina CORTEX s podobnými vlastnostmi jako Cordura.

Tolik o materiálech. Samozřejmě jsem si vědom, že jsem v tomto článku nenapsal o všech mikrovláknech, membránách, či jiných materiálech, z nichž se vyrábí oblečení na sjezdovky, běžky, snowboardy či jen tak do hor. Ale všechny jmenované materiály dosahují určité kvality, kterou požaduje zákazník. A proto věřím, že moje povídání vám pro začátek pomůže k lepší orientaci v záplavě oblečení.