Zateplující vrstva

MATERIÁLY ZATEPLOVACÍ VRSTVY

Dostáváme se ke druhé vrstvě oblečení. Protože ve spodním prádle toho po horách moc nenalyžujete či nenachodíte, přichází ke slovu další vrstva, která slouží většinou při dobrém počasí jako svrchní oděv. Je-li horší klima, regulujeme zateplovací vrstvou tepelnou pohodu organismu. Fleece (čti flís), znamená sice v překladu rouno, ale je to vlastně pletenina z polyesterových dutých vláken. Nejznámější, nejčastější a tudíž nejvíce vyzkoušený je fleece zn. POLARTEC SERIES 200 nebo „huňatější" varianta POLARTEC SERIES 300. Z Polartecu vyrábí dnes většina renomovaných firem (z českých firem např. Hanah nebo Alpinus). Lze však konstatovat i to, že materiály podobných vlastností, plnících funkci druhé vrstvy, mají ve svém výrobním programu i ostatní firmy (ODLO, Craft, z těch českých třeba Moira).

Samozřejmě i ostatní fleece - THERMOVELUR, POLARPLUS, TREVIRA, CAPILENE, BIPOLAR, atd. jsou kvalitní materiály na stejné bázi. Rozhodně však „funkční" Polartec nekoupíte jako metráž v obchodě s látkami. Tam vám nabídnou maximálně některý z podobných druhů látky zvané sice také fleece či odlehčený flauš, které však rozhodně nemají zde popisované vlastnosti. Opticky to poznáte za krátký čas používání, kdy začne docházet k plstnatění látky, což se vám u značkového fleecu nestane. Má výborné tepelně izolační vlastnosti, které lze dokonce u vícedutinkových vláken srovnávat s peřím. Protože polyester je látka s minimální nasákavostí (20-krát méně než např. bavlna), neabsorbuje ani fleece vlhkost. Oproti přírodním materiálům má obrovskou vzduchovou kapacitu. Miliardy vzduchových dutinek ve vláknech „obalí" vaše tělo obrovským objemem „vzduchového polštáře", který je skvělým izolantem tepla a hřeje stejně v suchém i mokrém stavu. Velmi podstatná je také extrémně vysoká prodyšnost. Ve fleecu lze chodit v pohodě za tepla, kdy by vám ve svetru bylo nepříjemně. Fleece je lehoučký a příjemný v kontaktu s tělem, dobře se nosí a především neuvěřitelně rychle schne. Po vyprání v automatické pračce, běžnými pracími prostředky při 40 °C, stačí pustit ždímačku na vyšší rychlost a po vyndání z bubnu pračky si můžete suchou „flísku" obléci a jít s ní ven. Na praní fleecového oblečení existují samozřejmě speciální přípravky. Před praním se doporučuje obrátit oblečení naruby. Snad jediná vlastnost, která fleecu chybí, je odolnost proti větru. Při bezvětří a suchém mrazu vystačíte bez další vrstvy, ale jakmile zafouká, fleece nestačí a je nutno se přiobléci. Ovšem věda zareagovala rychle a věhlasná firma Gore vyvinula fleece s membránou, pod obchodním názvem WINDSTOPPER, což je velmi větruvzdorná látka, která si zároveň zachovává prodyšnost a dává tak volný průchod výparům od těla ven. Za 24 hodin propustí metr čtvereční látky 30 kg vodní páry. Větruodolnost a prodyšnost tedy udrží tělo v optimálním mikroklimatu. Membrána zastavující vítr je nalaminována mezi dvěma vrstvami fleecu, který má stejné vlastnosti jako „nevětruodolný". Opticky má povrch Windstopperu menší hebkost. Z Windstopperu se vyrábějí bundy, ale neocenitelně dobré jsou hlavně rukavice a osvědčila se i vesta.

Další modifikací umělých vláken je neuspořádaná změt mikroskopických vláken THINSULATE. Nekonečné vlákno je kompozicí polyesteru a polyolefínu.

Má sílu 2 um, je potaženo silikonovou vrstvou a v této nenasákavé úpravě přijme vodu pouze jedním procentem své váhy. Vlákna na svůj povrch naváží díky vysokému povrchovému napětí velký objem vzduchu, jež se „nemůže moc pohybovat" díky hustotě vláken. Vlákna přitahují vzduch, i když jsou mokrá. Schopnosti materiálu vytvořit co největší vzduchový polštář se říká LOFT. Thinsulate i ostatní mikrovlákna jsou dobře stlačitelná, ale protože mají velkou tvarovou paměť, po odlehčení zaujmou opět původní tvar. Pro zvýšení elasticity se vyrábějí některá vlákna spirálovitá. Thinsulate se používá jako izolační vrstva do rukavic, bund, spacáků, ...

Velmi důležitým přírodním materiálem, používaným jako „drtič" mrazu ve svrchní vrstvě nebo místo svetru jako vesta apod. je PEŘÍ. Jaké má peří vlastnosti? Je nejlehčí ze všech používaných izolantů a výborně chrání proti chladu opět „uměním" vytvořit vzduchový polštář (loft). Má tedy velkou vzduchovou kapacitu a tvarovou stálost při zachování výborné stlačitelnosti. Je však velký rozdíl mezi peřím a peřím. Kvalitní prachové peří pochází výhradně z vodních ptáků (kachny, husy), žijících nejlépe v chladných oblastech.

Kupujete-li výrobek s péřovou výplní, měli byste se ptát na poměr prachového a nedraného peří. Prachové peří má strukturu podobnou sněhové vločce a vodní ptáci mají nejvýhodnější zakřivení pírek - což má rozhodující vliv na „vzdouvání" peří - loft. Na 1 kg kvalitní péřové náplně je třeba 250 000 až 1 000 000 pírek. Protože prachové peří má tendenci tvořit chuchvalce, přidává se do něj určitá část nedraného peří, které udržuje strukturu výplně pokud možno stejnou v celém objemu. Bohužel peří má jednu dost podstatnou nevýhodu - při zvlhnutí výrazně klesají jeho izolační vlastnosti. Navíc se peří suší nepoměrně pomaleji než umělá vlákna.

Peří je tedy skvělé do sucha a mrazu. Hodně však závisí na materiálu, do kterého je naplněno. Duté vlákno je vynikající v náročných „mokrých" podmínkách.

Oba materiály se však dodávají v různé kvalitě, která výrazně ovlivňuje jejich užitné vlastnosti, což platí zejména pro dutá vlákna, ale i pro peří.