PASIVNÍ KOUŘENÍ

Agenturou pro ochranu životního prostředí Spojených Států bylo pasivní kouření prohlášeno za lidský karcinogen třídy A. Bylo odhadnuto, že pasivní kouření způsobuje za jeden rok v USA 3000 úmrtí na rakovinu plic. Nezávislá vědecká komise, která se zabývá vztahem mezi kouřením a zdravím v UK označila pasivní kouření za rizikový faktor při vzniku rakoviny plic u nekuřáků. Přesto tabákový průmysl a mnozí další rozhodně popírají, že problém pasivního kouření je už rozhodnutý. Např. podle Asociace výrobců tabáku v UK platí: "Celkově vzato, vědecká fakta neprokázala, že pasivní kouření způsobuje nemoci." V nedávno uveřejněné reportáži soudí výzkumník R. J. Reynolds, že "... výsledky vědeckých studií, které jsou dnes k dispozici, dostatečně nepotvrzují závěry týkající se dopadu pasivního kouření na zdraví. Další výzkum by mohl být v této věci užitečný." Mnoho takových "vědeckých studií" a pravděpodobně také většinou navrhovaných "dalších výzkumů" počítá s použitím zvířat při zjišťování vlivu pasivního kouření na člověka.

Před tím, než byla mimo všechny pochybnosti prokázána spojitost mezi kouřením a různými škodami na zdraví, odkazoval tabákový průmysl velice často na to, že na zvířecích modelech nebylo kokázáno, že kouření něco způsobuje, např. rakovinu plic. Podle názoru amerického patologa Erika Northrupa "... vrhá nemožnost pokusně pěstovat rakovinu, vyjma několika málo případů za 50 let zkoušek, vážné pochybnosti na význam teorie, která tvrdí, že cigarety způsobují rakovinu plic." Je zřejmé, že to vrhá velké pochybnosti ne na tuto teorii, ale na význam použití zvířecích modelů. Podpora takového "vědeckého" výzkumu ze strany tabákového průmyslu měla podle některých lidí za cíl zveřejnit matoucí informace, které by způsobily zdržení nebo odklad schválení proti kuřáckých zákonů a s nimi spojených dalších zákazů. Takové jednání označil H. Lee Sarokin, soudce Oblastního soudu USA za "... nic jiného než přetvářku a podvod, který má změnit postoj veřejnosti k stále jasnějším důkazům proti průmyslu."

Nyní se bitevní pole přesunulo k problému pasivního kouření a tabákový průmysl opět používá pokusy se zvířaty jako "evidentní" argument. Naneštěstí také opět mnoho protikuřáckých skupin a nezávislých výzkumníků používá zvířecí modely, čímž vlastně také matou veřejnost a odvracejí pozornost od zřejmých důsledků pasivního kouření na člověka.

Tato část zprávy ukazuje několik pokusů provedených nezávisle, ale i tabákovými společnostmi. Pokusy zjišťují vliv pasivního kouření na zvířata a pochopitelně odhalují, jak nespolehlivé a nepodstatné jsou takové studie pro poznání lidského zdraví.

POKUSY

1. Studie R. J. Reynolds

POZADÍ

Tabáková společnost R. J. Reynolds je součástí nadnárodní skupiny RJR Nabisco. Ve Spojeném království prodávají cigarety jako jsou CAMEL, DORCHESTER, MORE. Vědci z výzkumných laboratoří společnosti R. J. Reynolds v Severní Karolíně uveřejnili nedávno zprávu o dvou studiích pasivního kouření na krysy.

I. Subchronická inhalační studie, při které byl na krysách zkoušen vliv starého a zředěného cigaretového kouře.

V této standartní toxikologické studii vlivu vdechování vnějšího kouře bylo použito 506 krysích samečků. Byli rozděleni na skupiny, z nichž jedna nebyla vystavena žádnému kouři, druhá nízké dávce kouře, třetí střední dávce a čtvrtá vysoké dávce. Zvířata byla vystavena starému a zředěnému kouři cigarety po 6 hodin denně. Aby bylo dosaženo žádaného výsledku byla zvířata držena v pouzdře o něco větším než je jejich tělo, z něhož jim koukal jenom čumák. Krysy byly v pouzdrech umístěny ve větších inhalačních komorách, do kterých byl pouštěn kouř. Po 4, 48 a 90 dnech byla zvířata zabita a prozkoumána. Škodlivý vliv, nepočítaje v to to, co výzkumnící ignirovali jako "statické anomálie" a "biologický nevýznamné", byl pozorován pouze u zvířat vystavených velmi vysokým dávkám kouře. Z toho bylo vyvozeno, že nelze předpokládat, že by pasivní kouření mělo na lidi sebemenší toxikologický vliv.

Tvrdíme, že v celé studii i ve vyvozených závěrech jsou nedostatky. Je nerealistické, srovnávat to, co se děje, když krysy zavřené v těsných pouzdrech, čtvrt dne vdechují kouř s tím, co se děje při pasivním kouření. Rozdíly mezi pokusnou situací jsou jednoduše příliš velké. Navíc je známo, že krysy reagují na cigaretový kouř jinak než lidé. A navíc relativně krátká doba pokusů a také celkem krátký lrysý život nemůže být odpovídajícím modelem dlouho trvajícího a často se opakujícího pasivního kouření lidí. Srovnání výsledků podobných umělých pokusů s fakty lidské situace jasně ukazuje, jak pokusy se zvířaty odvracejí pozornost od důležitých otázek lidského zdraví.

II. 14 dní trvající inhalační studie za použití staršího a zředěného cigaretového kouře.

V této studii bylo použito 560 krys. Šlo o úvodní studii k té předcházející. Metoda byla téměř stejná, kromě toho, že u krys vystavených nejvyšší koncentraci kouře se vyvinul "aktivní chronický zápal" nosu. Z tohoto pokusu je opět vyvozeno, že pasivní kouření není z toxikologického hlediska nijak zvlášť nebezpečné.

ZÁVĚRY

Tato pojednání z výzkumných laboratoří R. J. Reynolds ukazují na obecný problém s informacemi získanými z pokusů se zvířaty, které jsou používány k argumentaci ve věci pasivního kouření. Ve zprávě výzkumníků R. J. Reynolds jsou výsledky těchto a dalších zvířecích testů srpvnávány s epidemiologickými údaji pozorovaných lidí. Poukazují na problémy a rozpory, s nimiž se lze setkat při pozorování lidí, ale větších a zřejmějších nesrovnalostí mezi lidskými a zvířacími daty si moc nevšímají. Dokonce i samozřejmý rozdíl mezi lidským dýcháním (převážně ústy) a tím, že krysy dýchají pouze nosem se v těchto studiích pomíjí. Nerespektování druhových rozdílů, metodologické nedostatky, problémy s analýzou dat a výběrovým vyhodnocením - to vše mohou být faktory, které se podílejí na vytváření matoucích informací.

2. Další studie pasivního kouření

POZADÍ

Existuje mnoho dalších studií, které používají různé druhy zvířat, jejichž autory jsou akademičtí výzkumnící bez zjevně přímého spojení s průmyslem. Popsané příklady představují jen velice malou část celkového počtu zvířacích studií, které se v této oblasti provádějí. Na rozdíl od pokusů firmy Reynolds prokazuje většina tšchto pokusů, že pasivní kouření není zdravé, přičemž také objasňují nespolehlivost metod používajících zvířata.

I. Vdechování kouře z hořící cigarety urychluje rozvoj arteriosklerotických plátů.

Výzkumnící z Centra medicíny Univerzity v New Yorku použili v této studii celkem 42 leghorských kohoutů. Třicet z nich bylo vystaveno kouři vháněnému do uzavřené komory. Ostatních dvanáct dýchalo filtrovaný vzduch.To se opakovalo šest hodin denně, 5 dní v týdnu po 16 týdnů. Všechna zvířata pak byla zabita a jejich tepny prozkoumány. Vědci hledali sklerotické pláty, znamení onemocnění srdce. Bylo zjištěno, že kouř z volně hořící cigarety nepodporuje nárůst počtu plátů, ale nárůst jejich velikosti.

Tato studie se stala terčem kritik výzkumníků společnosti R. J. Reynolds, kteří tvrdili, že použité dávky kouře byly extrémně velké, že kouř z volně hořící cigarety není to samé jako kouř vdechovaný při pasivním kouření a že výsledky studie jsou v rozporu s jejich vlastními výzkumy. Dostalo se jim odpovědi, že dávky sice byly vysoké, ale pořád vhodné, že při výzkumech R. J. Reynolds byly použity krysy, což jsou notoricky špatné modely pro studium vývoje sklerotických plátů a že už dokončili další studie s kohouty, které potvrdili původní výsledky.

Je sice pravda, že krysy nejsou dobré modely pro výzkum lidské arterosklerozy, neznamená to však, že by výsledky získané z pokusů s kohouty odpovídaly lidské situaci lépe.

II. Pasivní kouření zvyšuje výskyt experimantální arterosklerózy u králíků krmených cholesterolem.

V této studii provedené na Kalifornské univerzitě v San Francisku bylo 64 samců novozélandského králíka krmeno 12 týdnů stravou s vysokým obsahem cholesterolu. Králící byly rozdělení do čtyř skupin. Dvě skupiny byly drženy v těsných klecích po jednom umístěných v komorách, kde byly 6 hodin denně vystaveni kouři z volně hořících cigaret Marllboro (vysoké nebo střední dávky), a to po 10 týdnů. Druhé dvě skupiny byly drženy ve stejných podmínkách, kromě cigaretového kouře. (Je třeba zdůraznit, že neexistuje důkaz, že by výrobci cigaret Marllboro nesli za tuto studii jakoukoliv odpovědnost.) Zvířata pak byla zabita a byla u nich zjištěna míra rozvoje arterosklerózy. Čím déle byly králíci vystaveni pasivnímu kouření, tím více se u nich rozvinula arteroskleróza. Z toho se vyvodilo, že "tyto výsledky se shodují s epidemiologickými studiemi, které prokaztují, že pasivní kouření zvyšuje riziko smrtelného onemocnění srdce". Pokud jsou k dispozici epidemiologické údaje použitelné pro poznání o člověku, není přece žádný důvod provádět takovéto pokusy.

Tato studie byla také kritizována výzkumníky z tabákového průmyslu. kritika se obracela hlavně proti příliš vysokým dávkám kouře a proti použití králičích samců, když prý u lidských kuřáků jde většinou o působení mužů kuřáků na své nekuřácké partnerky. Stejná skupina provedla další studie pasivního kouření, při nichž použila králíky a krysy. Studie byly financovány jako součást programu výzkumu nemocí způsobených tabákem Kalifornskou univerzitou a fondem Georga D. Smithe.

III. Vliv kouře z volně hořících cigaret a přímo vdechovaného kouře na obranný kyslíkový mechanismus erytrocitů (červených krvinek) u morčat.

Výzkumnící z Meharry Medical College v nashville použili v této studii, placené Agenturou pro ochranu životního prostředí a národním institutem zdraví, 48 morčat. Zvířata byla vystavena kouři buď z volně hořících cigaret nebo přímo vdechovanému kouři v různých dávkách, a to denně po 44 dní. Pravidelně jim byly odebírány vrozky krve a byla na nich prováděna i další měření. Nakonec byla zvířata zabita. Nezávisle na tom, jakému druhu kouře byla vystavena, došlo u nich k velkému úbytku hmotnosti. Z této studie se usoudilo, že jak kouř z volně hořících cigaret, tak přímo vdechovaný kouř způsobuje určité změny v krevních buňkách. Výzkumnící se zmínili o dřívějších lidských studiích, avšak vzhledem k proměnlivosti lidských dat a vzhledem k těžkostem při provádění takových pokusů s lidmi tvrdí, že pro přesné poznámí testovaných změn použití zvířecích modelů je nezbytné.

IV. Vliv působení nikotinu a kouře z volně hořících cigaret na výsledek těhotenství krys.

Nejméně 64 krys bylo na Kalifornské univerzitě v davisu použito k výzkumu vlivu nikotinových náplastí a kouře z volně hořících cigaret na těhotenství. Pro účel pokusu byla zvířata držena v plastikových klecích v testovacích komorách a byla vystavena kouři nepřetržitě po 9 dní. Pro účely výzkumu nikotinových náplastí byla krysám ostříhána srst ze zad a náplasti jim byly přilepany na kůži. Těsně před koncem těhotenství (asi 3 týdny) byla zvířata zabita a plod vyjmut k prozkoumání. Jak náplasti, tak kouř omezily vývoj plodu. Tato studie byla dotována Národním Institutem Zdraví a programem Kalifornské univerzity pro výzkum nemocí způsobených tabákem.

Je velmi dobře známo, že studie teratogenity (poničení plodu během vývoje) tohoto typu je obtížné nějak porovnat s tím, co se děje u lidí. Množství možných druhových rozdílů, spolu s dalšími faktory jako např. stres a různé dávky škodlivin dané výsledky zpochybňují. Techniky používající zkumavky a lidská epidemiologická data jsou nejen mnohem humánnější, ale mohly by také zajistit užitečnější výsledky.

Závěry

Používají-li akademikové při svých pokusech zvířata, vede to jedině k tomu, že jejich používání se stává legitimní i pro tabákový průmysl - který provádí pokusy použitelné k falešné kritice a tak oklešťující nebo zanedbávající veřejně platná kriteria, podle nichž se posuzuje zdraví. Krátká historie diskuse o škodlivosti kouření jasně ukazuje, jakým způsobem mohou být pochybnosti vyvolané klamnými pokusy se zvířaty využity k poškozování zdraví veřejnosti. Je životně důležité, aby podobná situace nenastala během diskuse o pasivním kouření. BUAV vyzývá všechny zúčastněné strany k tlaku na rozvoj etického výzkumu s lidmi, tj. k tlaku na ty, kdo svými dotacemi mohou patřičné změny způsobit.