Přehled a úvod

Pasivní kouření

Nevykouřitelné cigarety

Nadace pro výzkum kouření

Další průmyslový výzkum

Vybraný neprůmyslový výzkum

Tabákový výzkum ve Spojeném království

Nikotinové náplasti

Závěr


Zpět na práva zvířat

Na úvodní stránku

NEVYKOUŘITELNÉ CIGARETY
(bezkouřové cigarety)

Úvod

V roce 1988 přišla společnost R. J. Reynolds na trh s cigaretou nazvanou PREMIER. Nevykouřitelná není zcela přesné označení, tohoto termínu zde používáme pro cigaretu, které žhne, ale přitom nespaluje tabák. Tato cigareta funguje díky žhavení nehořlavé uhlíkaté špičky. Ta umožňuje, aby skrz tabák (smíchaný s glycerinem) byl tažen horký vzduch a aby byl absorbován nikotin a další složky, tabák se přitom nespaluje. Předpokládalo se, že tyto nevykouřitelné cigarety mohou být zdravější než normálnía že by se tak bylo možné vypořádat s problémem pasivního kouření. Dopadlo to tak že cigarety PREMIER zcela selhaly a byly rychle staženy z trhu. R. J. Reynolds však od svého nápadu neustoupili a v součastnosti pracují na nové verzi nevykouřitelné cigarety nazvané ECLIPSE:

BUAV objevila množství vědeckých pojednání, která popisují zkoušky cigaret PREMIER na zvířatech. Předpokládá, že podobné zkoušky se dělají také s ECLIPSE, ačkoliv tyto výzkumy ještě nebyly nikde publikovány.

POKUSY

Průmyslový výzkum

Výzkumníci R. J. Reynolds provedli několik základních toxikologických studií, při nichž z různých hledisek provnávají vliv běžných a nevykouřitelných cigaret. Některé z těchto studií předkládáme.

I. 90 denní inhalační studie krys porovnávající účineik kouře z cigaret, které spalují a které žhaví tabák.

V této studii bylo použito celekm 540 krys. Krysy byly drženy v těsných pouzdrech a nuceny dýchat různé koncentrace běžného nebo nového cigaretového kouře a to hodinu denně, 5 dní v týdnu a po 90 dní. Zvířata byla zabita buď bezprostředně anebo 49 dnů po skončení pokusů a pitvána. Vzhledem k mnohem jednoduššímu chemickému složení nevykouřitelných cigaret, nebylo zjištění o jejich nižším biologickém vlivu žádným překvapením.

II. Srovnávací inhalační studie krys, při níž byl použit druhý prototyp cigarety, která nespaluje, ale pouze žhaví tabák.

Ve druhé studii bylo požito a zabito dalších 660 krys. Od prvně jmenované se lišila jen v tom, že byl použit druhý prototyp nevykouřitelné cigarety. Výsledky opět prokázaly, že nevykouřitelné cigarety byly méně škodlivé.

III. Srovnávací inhalační zkouška cigaret, které pouze žhaví tabák, provedená na křečcích.

V další studii srovnávající normální a nevykouřitelné cogarety bylo použito 272 zlatých syrských křečků. Byly drženi v těsných pouzdrech a nuceni dýchat různě koncentrovaný kouř z běžných i nových cigaret, a to hodinu denně, pět dní v týdnu po 90 dní. Některým zvířatům byly během studie pravidelně prováděny krevní testy. Zvířata byla zabita buď bezprostředně nebo 42 dny po ukončení pokusů a pozorně pitvána. Výsledky ukázaly, že obojí druh kouře způsoboval u křečků ztrátu hmotnosti a menší frekvenci dýchání, nejvyšší ztráty a největší dýchatelnost způsobily vysoké koncentrace normálního kouře. Z toho všeho se vyvodilo, že nevykouřitelné cigarety "působí významné změny v organismu, které jsou méně četné a méně rozsáhlé, než ty, způsobené běžnými cigaretami". Autoři ale poznamenávají, že některé výsledky se liší od zjištění z pokusů s krysami a od lidských dat. Tyto rozdíly, jak je ve studii řečeno, mohou být způsobeny "velkými druhovými odlištnostmi nebo různými psychickými a chemickými mechanismy."

Na rozdíl od ostatních zde diskutovaných studií, nebyly tyto pokusy prováděny laboratořemi R. J. Reynolds, ale společností Batelle, založenou Severozápadními Pacifickými laboratořemi státu Washington. Reynolds však tuto studii platili.

IV. Histopatologie, Mutagenicita (schopnost vyvolávat mutace) moči a vývoj buněk kostní dřeně u myší, kterým byl do nosu přiváděn kouř z cigaret, které žhaví nebo pálí tabák.

Po provedení srovnávání toxikologických aspektů při vdechování kouře z nových, nevykouřitelných cigaret, které byly vypozorovány z pokusů s krysami a křečky, byly provedeny podobné studie s myšmi, kvůli získání dat od dalšího druhu zvířat. Celkem bylo použito 750 myší. Použité metody se velmi podobaly těm z předešlého pokusu, kromě toho, že myši byly kouři vystaveny hodinu denně, 7 dní v týdnu během 14 dnů. Ačkoliv mezi množstvím kouře inhalovaného z různých druhů cigaret byly rozdíly, výsledky byly porovnávány bez přihlédnutí k tomuto rozdílu. Došlo se k tomu, že nevykouřitelné cigarety jsou méně zhoubné než cigarety normální.

V. Analýza změn ve vývoji buněk kostní dřeně u krys vystavených kouři z cigaret, při jejichž kouření se tabák buď spaluje nebo pouze žhaví.

I tato studie byla provedena, aby podpořila údaje z lidských studií a ze studií preparátů ve zkumavce. K testování genotoxicity, tj. jedovatosti genů vzhledem k rakovině, bylo použito 40 krys. Výsledky byly podobné těm, získaným z lidských studií a ze studií preparátů ve zkumavce. Bylo zjištěno, že na rozdíl od běžných cigaret, bezkouřové cigarety neprokazují genotoxickou aktivitu.

VI. Podoba vnitřního vtočení DNA u myší vyplývající z aplikace kondenzovaného kouře z obou druhů cigaret na kůži.

V této studii se namísto "kouře" zkoumal na myších kondenzát kouře z nevykouřitelných i normálních cigaret. Byl myším roztírán na kůži zad, a to denně na 1, 2 nebo 4 hodiny. Potom byly myši zabity a prozkoumány změny DNA buněk jejich kůže. Kondenzát kouře z nevykouřitelných cigaret měl, na rozdíl do toho z běžných (což se vědělo už předtím) minimálná vliv.

Neprůmyslový výzkum

Vedle studií od R. J. Reynolds jsme objevili jen jednu další zprávu o pokusech se zvířaty, která se týkala nevykouřitelných cigaret. Tento pokus provedli výzkumníci z Univerzity ve Wisconsinu. Nemluví se tu o tom, odkud měli ony nevykouřitelné cigarety. jsou popsány jako zecla nový typ cigaret, s kterým přišel tabákový průmysl. V tomto pokusu se použilo nečistokrevných psů. Byli znecitlivěni a otevřením hrudníku bylo zpřístupněno jejich srdce. Kvůli simulaci arterosklerózy byla věnčitá tepna sevřena plastickou objímkou, která způsobila nižší průtok krve a podpořila tvorbu krevní sraženiny. Psy byli potom vystaveni kouři z normálních i nevykouřitelných cigaret, který byl hadičkou protažen hrdlem veden přímo do plic. Do každého psa byl vpraven kouř ze dvou cigaret jednoho typu a po hodině ze dvou cigaret druhého typu. Potom byl stanoven vliv obou druhů kouře na průtok krve ve věnčité tepně a na tvorbu sraženin. Ve zprávě není zmínka o tom, co se stalo s použitými psy, vyjma jednoho, který zemřel kvůli neodstranitelné krevní sraženině. Výsledky ukázaly, že oba typy kouře podporují tvorbu sraženiny. Z toho se vyvozuje, že "...kouření tohoto typu cigaret pravděpodobně neodtraní fakt, že kouření je rizikový faktor přitvorbě kardiovaskulárních onemocnění (onemocnění cév a srdce).

Závěry

Opět vidíme, že pokusy na zvířatech shromažďují data, která nejsou-li přímo sporná, mohou být použita, jak při argumentaci pro, tak při argumentaci proti kouření. To nijak nepomáhá nalézt pravdivá fakta.

Výzkumnící R. J. Reynolds také provedli několik pokusů s preparáty ve zkumavce a několik lidských studií, při nichž zkoušeli stejný druh "nevykouřitelných cigaret". Takové studie jsou pro zjištění vlivu cigaret na lidi vhodnější než různé druhy pokusů se zvířaty, jak jsme je tu popsali. Takovéto toxikologické, inhalační studie nepochybně poskytují množství údajů, ale nedokážou poskytnout spolehlivý a realistický obraz možného vlivu cigaret na lidské kuřáky. Druhové rozdíly. a to i rozdíly mezi druhy hlodavců a také vliv umělých a násilných procedur, ketré musí zvířata podstoupit, dokazují zbytečnost takových pokusů. Studie vždy znovu selhávají ve snaze napodobit dlouho trvající vliv kouření na člověka a s ním související rozvoj nemoci. Je-li možné provádět lidské studie "in vitro" (s mikrobiologickými preparáty), pak imformace získané touto cestou by byly mnohem přijatelnější.

Podobně ani psí model onemocnění srdce neopovídá lidským podmínkám. Problémy jsou tu jak s úplně umělými metodami tak s druhovými rozdíly. Studie preparátů ve zkumavce a klinický výzkum lidských dobrovolníků by tu byl mnohem užitečnější.

BUAV považuje používání zvířat k zjištění "bezvadnosti" nového typu cigaret za naprosto nepřijatelné. Společnostem, ketré chtějí rozšířit své revíry trhu, by nemělo být dovoleno používat zvířata jako nástroje, které jim k něčemu takovému pomohpu. Ani akademičtí výzkumníci by neměli svou prací na pokusech se zvířaty, dodávat něčemu takovému vážnost.


nahoru