pokusy10e

Úvod

Tabáková společnost R. J. Reynolds je zvláštní v tom, že zveřejňuje ve vědecké literatuře výsledky svých pokusů, z nichž některé vyžadují použití zvířat. BUAV provedla několik průzkumů této literatury v databázi Medline a mezi publikovanými pracemi nenalezla žádnou, která by podávala zprávu o podobných výzkumech jiné velké nadnárodní tabákové společnosti. To ani v nejmenším neznamená, že žádná další taková společnost podobné výzkumy nedotuje nebo neprovádí. Znamená to, že detailní informace o pokusech a o používání zvířat při nich nejsou veřejnosti snadno přístupné.

Množství průmyslem dotovaných výzkumů (za i bez použití zvířat) je prováděno takovými institucemi jako je např. Council For Tobacco Research (Rada pro tabákový výzkum). Kromě výzkumu podrobovaného touto organizací, je známo několik společností, které provádějí jejich vlastní zvířecí pokusy. To víme z novinových zpráv, kongresových příspěvků,atp.

Rada pro tabákový výzkum (USA)

Rada pro tabákový výzkum, USA Inc. je nezávislá, nevýdělečná organizace, která sponzoruje výzkum, využití a zdravotních rizik kouření tabáku. Byla založena tabákovým průmyslem r. 1954 a je dotována, avšak podrobnosti o těchto dotacích nám nejsou přístupné. V roce 1993 obdrželi více než 19 milionů amerických dolarů jako grant pro výzkum. Jejich výzkumy zahrnují rozsáhlé používání zvířat.

V Karolinska Institute ve Stockholmu bylo např. provedeno několik studií, při nichž se zkoumal vliv cigaretového kouře na plíce a na srdce u prasat. V jednom případě byla 28 prasatům proříznuta celá průdušnice. Do žil a tepen jim byly zavedeny hadičky pro přísun léků a pro měření. Byly jim podány různé léky a byla vystavena směsi cigaretového kouře, nikotinového aerosolu, oxidu dusičného, oxidu dusičitého a CO. O osudu zvířat se zpráva nezmiňuje. Výsledky, v něčem odlišné od výsledků lidských studií, okázaly, že vasodilatace (rozšíření krevních cév) způsobená cigaretovým kouřem je způsobena hlavně oxidem dusným, který je v tomto kouři obsažen. Tato a ještě dvě další srovnávací studie byly sponzorovány Švédskou tabákovou společností za přispění Rady pro tabákový výzkum.

R. J. Reynolds

Jak jsme zmínili výše, R. J. Reynolds zvěřejnili některé své pokusy. Následující příklady nejsou zevrubné, ale vedle spolu s pokusy popsanými v ostatních částech této zprávy, pomohou udělat si představu o rozsahu zvířecích studií, s nimiž měla tato společnost co do činění.

Cigaretový tabák je někdy "obohacován" ozon poškozujícími CFC plyny (freony). Ve snaze nahradit CFC plyny patrně méně škodlivými HC-FC plyny, popisuje jedna studie toxikologii cigaretového kouře z cigaret "obohacenými" těmito plyny. Pokus byl proveden s krysami. Bylo použito 520 zvířat. Krysy byly uzavřeny do malých pouzder, z kterých jim koukal jen nos, aby mohli vdechovat kouř o různých koncentracích - hodinu denně, 5 dní v týdnu po 13 dní. Po skončení pokusu byla zvířata zabita a prozkoumána. Výsledky ukázaly, že mezi oběma druhy cigaret není toxikologicky žádný rozdíl. Studie neodůvodňuje, proč nepovažuje chemické pokusy s mikroskopickými preparáty za dostačující k analýze rozdílů dvou výrobních metod.

V další studii byly také použity krysy, tentokrát ke zjištění mutagenicity (schopnosti narušit strukturu DNA, což většinou vede k rakovině) nikotinu, CO, cigaretového kouře a kondenzátu cigaretového kouře. Neznámé množství krys bylo nuceno vdechovat cigaretový kouř nebo CO asi po 90 dní hodinu denně anebo jim byl vstřikován nikotin či kondenzát cigaretového kouře. Po skončení vdechování byla zvířata držena v klecích, aby mohla být sbírána a měřena jejich moč. Význam tohoto pokusu není zcela jasný. Studie moči lidských kuřáků už byly provedeny a byly připuštěny následující rozdíly: "Následný nedostatek mutagenicity moči u krys po inhalaci cigaretového kouře je v rozporu s výsledky u lidí." Autoři tedy připouštějí dosud neznámé mezidruhové rozdíly, ale stále trvají na tom, že se v jejich případě jedná o užitečný model výzkumu. R. J. Reynolds také finančně podporují studie Londýnského Institutu Psychiatrie zabývající se vlivem nikotinu na chemické změny v mozkové tkáni u myší.

Phillip Morris

V roce 1994, kdy se americký kongres zabýval závislostí na nikotinu, bylo zveřejněno, že v roce 1983 prováděl výzkumník od firmy Phillip Morris pokusy s krysami, jejichž výsledky nebyly známy. Podobně jakou výše popsaného japonského pokusu s opicemi záležel i tento výzkum v tom, že krysy tlačily na páčky, aby požadovali určitou dávku nikotiun. Ukázalo se, že časem krysy požadovaly stále více nikotinu, z čehož se usoudilo, že přinejmenším u krys má nikotin návykové vlastnosti. Phillpi Morris ze začátku tento výzkum a jeho výsledky popřel a nadále trval na stanovisku, že nikotin nepatří mezi návykové látky. Velmi podobné pokusy provedli kanadští výzkumníci a nezávisle došli ke stejným závěrům jako Phillip Morris. Neochota společnosti Morris publikovat výsledky pokusů tedy vedla ke zbytečnému opakování stejných pokusů se zvířaty.

Ligget and Myers

Podle bývalého výzkumníka této firmy prováděli Ligget and Myers (LM) po 25 let výzkum "bezpečných cigaret". Hlavní část tohoto projektu tvořil "tajný" program na vytvoření cigarety, která není riziková pro vznik rakoviny. Program byl dotován 10 miliony liber. Výzkum byl prý úspěšný, ale byl zastaven, proto že vznikly obavy, že by se pak mohlo mluvit také o škodlivosti jiných druhů cigaret. Ačkoliv zvířata používající výzkum společnosti LM prokázal, že cigarety mohou zapříčinit rakovinu (přinejmenším u laboratorních zvéřat), trvala společnost stále na tvrzení, že kouření není škodlivé a výsledky svých pokusů se zvířaty shodila ze stolu.

Následující zpráva je z The British Medical Journal: "Výzkumníci potírali oholená záda myší tampony s kondenzáty cigaretového kouře. Na potřené kůži se vyvinuly nádory. Po provedení pokusů společnost LM stále tvrdila, že kouření zdraví neškodí. Jaký je tedy výsledek těchto testů, jaký měli význam? Soudce procesu Cipollone vyslechl z úst současného prezidenta společnosti LM Kinsey V Dey Jr. toto vysvětlení:

Právník: Co bylo cílem těch pokusů a význam?
Dey: Vyvolat a opět vyléčit nádory na zádech myší.
Právník: Nemělo to tedy, chápu li to správně, nic společného se zdravím a blahem lidstva?
Dey: Chápete to správně.
Právník: Kolik tato studie stála?
Dey: Více než 15 milionů dolarů... asi.
Právník: Chápu-li to správně, mělo jít o záchranu krys. Nebo myší? Utratili jste ty peníze za léčbu nádoru na zádech myší?
Dey: Už jsem řekl, co jsme dělali."

Lorillard

O pokusech, které se týkají kouření a byly provedeny touto společností nemáme žádné zprávy. Prováděla však pokusy se zvířaty, které se týkali něčeho jiného než kouření (v laboratořích v Severní Karolíně).

Závěry

Ať už přímo či prostřednictvím založených výzkumných institucí je tabákový průmysl nepochybně zodpovědný za nárůst množství pokusů se zvířaty. Vzhledem k utajení jak pokusů se zvířaty, tak výzkumu tabáku vůbec je na místě domnívat se, že zde popsané studie jsou jen malým procentem celkového rozsahu.

Tabákový průmysl byl a je napadán za to, že vědeckou práci zneužívá k oklamání veřejnosti a ke zpomalení ustavování měřítek veřejného zdraví a vydávání proti kuřáckých zákonů. To tabákový průmysl samozřejmě popírá a tvrdí, že odborný výzkum je prý nezávislý a jeho výsledky jsou vždy publikovány. Ať už je pravda kdekoliv, není pochyb o tom, že průmysl použil výsledky pokusů se zvířaty k tomu, aby zpochybnil informace získané rozsáhlými lidskými studiemi. BUAV věří, že použít pokusy se zvířaty k takovým cílům je naprosto nepřijatelné. Vyzýváme všechny tabákové společnosti, aby přestaly s prováděním a dotováním pokusů se zvířaty a aby volné zdroje věnovali na relevantní (vhodné) studie.

nahoru