pokusy02

Pokusné zvíře - je každé zvíře, na kterém se provádějí experimenty. Jeho původ může být různý, odchycené ve volné přírodě, vykoupené od chovatele nebo chované v laboratoři. U pokusného zvířete obvykle postrádáme charakteristiku, informace o populaci z níž pochází.

Zvíře laboratorní - je zvířetem známých genetických vlastností a je rozmnožováno jen pro laboratorní účely. Laboratorní zvíře má obecné vlastnosti zvířete pokusného, ale liší se především v tom že:

svým založením je určeno pro laboratorní výzkum
vlastní přenosné a vhodné vlastnosti, které jej určují pro daný výzkumný úkol
je definované z hlediska genetického a zdravotního stavu, atd.
zůstává po celý život respektive po mnoha generací v podmínkách vyžadovaných a určených prováděným výzkumem

Biomodel - biologický model je živý systém, jeho studium dle určitých pravidel dovoluje reprodukovat a analogicky odvozovat chování a vlastnosti původního jiného živého systému. Biomodel by měl poskytnout nový pohled na řešenou problematiku. Zahrnuje sem modely na úrovni buněčné, orgánové, tkáňové i celý organismus - zvířete. Dnes jsou známy a používány tisíce biomodelů a jejich počet stále vzrůstá.

Zvířecí model - je živý organismus, jehož studium podle určitých pravidel dovoluje reprodukovat a analogicky "odvozovat chování a vlastnosti člověka" nebo dalších živočišných druhů. Definice zahrnuje modely určené pro studium fyziologických i patologických procesů a zákonitostí.

Zvířecí model nemocí - je živý organismus s vrozenou, přirozeně či uměle získanou vadou, poruchou, patologickým procesem, nebo dispozicemi k onemocnění, jehož studium dle přesně vymezených pravidel dovoluje reprodukovat analogicky odvozovat patologické chování nebo vlastnosti jiného objektu. Genetické inženýrství s možností uměle změnit genetický kód (transgenní zvíře) nyní začíná stírat rozdíly mezi uměle navozeným a spontánním, resp. genetickým modelem, a to tehdy, když transgenní zvíře je použito k další přirozené reprodukci.

Akutní toxicita - zahrnuje škodlivé účinky, které se objeví během určité doby (většinou 14 dní) po podání jedné dávky látky.

DL50 (střední letální dávka) - je jednotlivá dávka látky, která bude pravděpodobně působit smrtelně u 50% exponovaných zvířat. DL50 je statisticky vypočtená veličina. Hodnota DL50 se udává jako hmotnost testované látky na jednotku hmotnosti pokusného zvířete (mg.kg ^-1 tělesné hmotnosti).

CL50 (střední letální koncentrace) - je statisticky vypočtená koncentrace dané látky, pro kterou lze očekávat, že u 50 % exponovaných zvířat povede během definované doby expozice nebo během určité následné doby ke smrti. Hodnota CL50se udává jako koncentrace sledované látky ve standartním objemu vzduchu (mg.1^-1).

Netoxická dávka - při experimentu je nejvyšší dávka nebo maximální expoziční koncentrace, při které nedochází k prokazatelnému poškození.

Subakutní / subchronická toxicita - zahrnuje poškozující účinky, ke kterým dochází u pokusných zvířat v důsledku opakovaného denního podávání nebo expozice chemickým látkám. Doba podávání trvá krátce ve srovnání s dobou života příslušného živočišného druhu.

Nejvyšší snesitelná dávka - (Maximum Tolerated Dose = MTD) je dávka, která vyvolává zřetelné projevy toxicity, avšak bez podstatných vlivů na dobu přežití zvířat během trvání příslušného testu.

Drážděním kůže - se rozumí vyvolání vratných zánětlivých jevů po aplikaci testovací látky.

Drážděním oka - se rozumí vyvolání vratných změn na oku po aplikaci testované látky na povrch oka.

Senzibilizace kůže - (alergická kontaktní dermatitis) je imunologická reakce pokožky podmíněná testovanou látkou.

nahoru

VIVISEKČNÍ POJMY