AKUTNÍ PODRÁŽDĚNÍ OKA
(poleptání)

1. Metoda

1.1. Úvod
Při získávání a vyhodnocování toxického charakteru látky je stanovení dráždivých vlastností a nebo leptajících účinků na oči savců důležitým základním krokem. Informace odvozené od tohoto testu slouží k indikaci existence možného ohrožení, které může vzniknout expozicí oka a přilehlých sliznic zkoušenou látkou.

1.2. Definice
Podráždění oka (Eye irritation) je tvorba reversibilních změn v oku následujících po aplikaci zkoušené látky na vnější povrch povrch oka.
Poleptání oka (Eye corrosivity) je tvorba nereversibilních poškození tkáně v oku, následující po aplikaci zkoušené látky na vnější povrch oka.

1.3. Referenční látky
Nelze aplikovat.

1.4. Princip metody
Látka, která má být zkoušena se aplikuje v jednotlivé dávce do jednoho oka každého zkušebního zvířete. Oko do nejž nebylo aplikováno slouží jako zdroj kontrolních informací. Stupeň podráždění, nebo poleptání se vyhodnocuje a zaznamenává ve specifických intervalech a je i dále popisován, aby bylo zjištěno kompletní vyhodnocení vlivů. Doba trvání zkoušky by měla být dostačující, aby bylo možno plně vyhodnotit reversibilitu nebo irreversibilitu (vratnost nebo nevratnost) pozorovaných účinků.

1.5. Kritéria kvality
Srovnání lze provést s OECD dokumentem Principy dobré laboratorní praxe (v přípravě)

1.6. Popis zkušební metody

1.6.1. Přípravy
Před zahájením testování je třeba pozorovat obě oči každého pokusného zvířate po dobu 24 hodin. Zvířata u nichž bylo zjištěno podráždění očí, oční vady nebo již existující zranění rohovky nemohou být použita. Silně alkalické nebo kyselé látky, např. s prokázaným pH 11,5 a vyšším nebo 2 a méně není třeba zkoušet vzhledem k jejich pravděpodobným leptavým vlastnostem. Látky u nichž byla prokázána leptavost při zkouškách dermální dráždivosti není třeba testovat na oční dráždivost. Lze předpokládat, že takováto látka bude vyvolávat stejně vážné účinky i na očích.

1.6.2. Podmínky zkoušek

1.6.2.1. Zkušební zvířata
Použita byla celá řada pokusných zvířat, ale doporučuje se, aby se zkoušení provádělo na zdravých dospělých albinoických králících.

1.6.2.2. Počet zvířat
Je potřeba použít nejméně tří zvířat. Dalších zvířat je potřeba použít v případě nejednoznačných reakcí k jejich osvětlení.

1.6.2.3. Hladina dávek
Pro testování kapalin se používá dávka 0,1 ml. Při zkoušení pevných látek, past a rozmělněných látek se používá množství odpovídající objemu 0,1 ml, jehož hmotnost však není vyšší než 100 mg (hmotnost je třeba vždy udávat). Pokud je testovací látka pevná nebo v granulích, je třeba ji rozmělnit na jemný prach. Objem částiček je třeba měřit po mírném zhutnění např. poklepáním měřící nádobou.

1.6.2.4. Podmínky ustájení a krmení
Zvířata je třeba ustájit jednotlivě. Po krmení jsou vhodné obvyklé laboratorní dávky a má být k dispozici neomezené množství pitné vody.

1.6.2.5. Pozorovací perioda
Doba trvání pozorovací periody namá být stanovena příliš stroze. Doba pokusu by měla být dostatečná k tomu, aby bylo možno zcela vyhodnotit reversibilitu, nebo irreversibilitu zjištěných účinků, ale obvykle nepřesahuje 21 dnů po instilaci.

1.6.3. Postup
Zkoušená látka se vnese do spojivkového vaku jednoho oka každého zkušebního zvířete po slabém odtažení spodního víčka od oční koule. Pak se víčka jemně podrží u sebe po jednu sekundu, aby se zabránilo ztrátám zkušební látky. Druhé oko, které nebylo použito, slouží jako kontrola. Když se předpokládá, že by látka mohla způsobit velkou bololest, je vhodné použít před aplikací zkoušené látky lokálního anesthetika. Typ a koncentrace lokálního anestetika musí být pečlivě zvolen, aby bylo zajištěno, že nedojde k významným rozdílům v reakci na zkoušenou látku v důsledku jeho použití (proparacain 0,5% nebo butacain sulfát 2% jsou přijatelnými anesthetiky). Kontrolní oko je třeba anestetizovat stejným způsobem. Oči pokusného zvířete se nemají vymývat po 24 hodin následujících po instilaci zkoušené látky. Po 24 hodinách se oko promyje, je-li to považováno za vhodné. Pro některé substance, u nichž bylo zjištěno, že podle této zkoušky působí dráždivě, jsou nutné dodatečné zkoušky za použití králíků jejichž oči byly promyty krátce po instilaci zkoušené látky. 3 vteřiny po instilaci se promyjí oči 3 králíků, 30 vteřin po instilaci se promyjí oči dalších tří králíků a oběma skupinám se promyjí oči ještě za 5 minut za použití objemu a rychlosti, které nezpůsobují poškození. Je tedy minimální počet zvířat šest.

1.6.3.1. Pozorování a záznamy
Oči je třeba pozorovat po 1, 24 a 72 hodinách. Pokud nebylo zjištěno podráždění po 72 hodinách je možno zkoušku ukončit. Rozšířené pozorování je potřebné je-li zjištěno trvalé poškození rohovky (persistent corneal involvement) nebo jiné oční podráždění, s cílem zjistit vývoj poranění a jejich reversibilitu či irreversibilitu. K doplnění pozorování rohovky, duhovky a spojivek je třeba zaznamenat a referovat o jakýchkoliv dalších poraněních, která byla zjištěna. Stupně oční reakce (tabulka č.1) je třeba zaznamenat u každého pohlaví.
Zkoumání reakcí je možno usnadnit pomocí binokulární lupy, ruční štěrbinové lampy (Hand-slit-lamp), biomikroskopu nebo jiných vhodných pomůcek. Po zaznamenání pozorování po 24 hodinách mohou být oči některých nebo všech králíků dále zkoumány za pomocí fluoresceinu.
Odstupňování reakcí oka je předmětem různých interpretací. Aby se docílilo harmonizace a na pomoc zkušebním laboratořím i těm, kteří provádějí vyhodnocování a jejich interpretaci, je zapotřebí ilustrované příručky pro odstupňování podráždění oka.

2. Údaje

2.1. Data mají být sumarizována v tabelární formě, ukazující pro každé zvíře jednotlivě záznamy o podráždění v určené pozorovací časy - popis stupně a povahy podráždění, existenci vážných poranění (např. zakalení - pannus) a jakýkoliv účinek další, kromě již jmenovaných účinků na oči, který byl pozorován.

2.2. Vyhodnocení
Oční podráždění a záznamy o něm lze hodnotit ve spojení s povahou a reversibilitou nebo jinak, podle pozorovaných reakcí. Individuální záznamy nerepresentují absolutní standart pro dráždivé vlastnosti nějaké látky. Je třeba na ně nazírat jako na referenční hodnoty a mají smysl pouze tehdy, když jsou podepřeny úplným popisem a vyhodnocením pozorování.

3. Podávání zpráv

3.2. Zkušební zpráva
Zkušební zpráva by měla obsahovat následující informace: