|
|
|
|
SÉRIE PŘEDNÁŠEK O JAPONSKÉ ARCHITEKTUŘE, DĚJINÁCH A KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE |
|
|
|
ÚVOD |
|
Historie česko–japonských vztahů na poli architektury je překvapivě dlouhá a bohatá. I přes velkou zeměpisnou vzdálenost mezi oběma zeměmi, zde byli tři významní čeští architekti, pracující v Japonsku během první poloviny 20. století: Jan Letzel, autor světoznámé stavby tzv. “Atomového dómu” v Hirošimě; Antonín Raymond, nejvlivnější osobnost předválečného Japonska, který původně začínal u Franka Lloyda Wrighta s projektem Imperial Hotelu v Tokiu, poté pokračoval mnoha rezidencemi, školami a nemocnicemi (Mezinárodní nemocnice sv. Lukáše na Cukidži, Tokijský golfový klub, budova Reader´s Digest…) a Bedřich Feuerstein, který pracoval v Raymondově ateliéru (velvyslanectví SSSR v Tokiu) a spolupracoval později s japonským funkcionalistickým architektem Kameki Cučiurou. Mnoho mladých japonských architektů pracujících v jejich ateliérech mělo bezprostřední možnost se zde setkat s nejnovějšími světovými trendy. Na druhou stranu tito tři architekti publikovali v Evropě mnoho zajímavých článků o japonské tradici i současnosti. Otevření Japonska na začátku období Mejdži odkrylo úžasný poklad japonské architektury, umění a kultury. První japonské barevné dřevoryty v Evropě přitahovaly mnohé impresionistické a secesní umělce, včetně Henry Toulouse Lautreca a Vincenta van Gogha. Proslulý americký architekt Frank Lloyd Wright začlenil japonský otevřený půdorys a asymetrickou kompozici do svých raných prérijních domů, kterými následně významně ovlivnil evropský De Stijl. I v mnoha realizacích Miese van der Rohe můžeme spatřit odraz východní tradice transparence. Po druhé světové válce se japonská architektura stává jedním z nejvitálnějších a nejinspirativnějších příspěvků ke studiu městského prostředí a dodnes je velmi ceněna pro svoji čistotu, estetické a prostorové kvality, vysokou technickou úroveň a citlivost k přírodě. |
|
ZÁMĚR |
|
Tato série přednášek by měla poskytnout ucelenou informaci o japonské architektuře, dějinách a kultuře studentům českých vysokých škol i široké veřejnosti. (Vzhledem ke skutečnosti, že odpovídající literatura na toto téma v českém jazyce dosud neexistuje.) |
|
|
PŘEDNÁŠKY |
|
|
1. JAPONSKÁ ARCHITEKTURA I. (do r. 1868) |
|
|
|
2. JAPONSKÁ ARCHITEKTURA II. (1868 – 1945) |
|
|
|
3. JAPONSKÁ ARCHITEKTURA III. (od r. 1945) |
|
|
|
4. BUDHISTICKÉ CHRÁMY A ŠINTOISTICKÉ SVATYNĚ |
|
|
|
|
AUTOR |
|
|
|
Ing. arch. MgA. Osamu Okamura, absolvent Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze a Akademie výtvarných umění (AVU), školy architektury prof. Emila Přikryla, v Praze a školy konceptuálních tendencí prof. Miloše Šejna; se zvláštním zájmem o mezikulturní vztahy. Autor navštívil několikrát Japonsko, od roku 1991 je členem Česko-japonské společnosti a je schopen komunikovat v češtině, slovenštině, angličtině, francouzštině a ruštině. |
|
|
|
PUBLIKACE K TÉMATU |
|
|
|
“Japonský vesnický dům (a česká chalupa?)” v časopise Architekt XLIII, 1997, č. 16-17, str. 62-63 v Kokoro, jaro-léto 1997, str. 20-22 |
|
„Arts and Crafts, Frank Lloyd Wright a vliv japonské kultury u počátku moderny“ kapitola (str. 38-40) v: Oldřich Ševčík: „Problémy moderny a postmoderny“, Vydavatelství ČVUT Praha 1998, 3. přepracované vydání |
|
"Knihy o japonské architektuře a zahradách ve veřejných knihovnách ČR" vlastním nákladem 1998 |
|
Kontinuita životního prostoru. O vztahu japonské architektury k přírodnímu prostředí. publikováno v: Sborník přednášek: Zahradami napříč Asií, str. 43-48. Vydala Sekce bonsají a zahrad Česko-japonské společnosti, Praha 2001 a v: časopis STAVBA , 2001, č. 3, str.18-21; |
|
|
|
REALIZOVANÉ MULTIKULTURNÍ PROJEKTY |
|
|
|
“The place is built…”, Praha 1997 (spolu s Josée Dionne, Frauke Dirksen, Yvette Vašourkovou), publikováno v časopise Architekt XLIII, 1997, č. 9, str. 5 |
|
“The Holocaust Memorial”, Jeruzalém 1997 (spolu s Petrem Husákem a Marií-Luisou Miccoli), publikováno v časopise Architekt XLIV, 1998, č. 1-2, str. 10-11 |
|
Příspěvek “The Holocaust and ethics in architecture”, na pražském Forum 2000, mezinárodní konferenci intelektuálů, organizované a sponzorované nadací The Sasakawa Peace Foundation. 3-7/9 1997, Pražský hrad. |
|
"Table Event", "Cinema Event", "Shouting Event", "Kanji Event" (ve spolupráci s Davidem Mauasem a Adamem Vačkářem - "Action Group"); "Dokument o životních podmínkách místní romské rodiny v Terezíně" (ve spolupráci s Davidem Aronowitschem a Kristou Hegburg). Mezinárodní architektonická dílna "Locating Terezín" v Terezíně, organizovaná Nadací Terezín a Arche Wien, platformou pro mezinárodní projekty, 15-25/7 1999. |
|
Mezinárodní interdisciplinární dílna pod širým nebem "Bohemiae Rosa Project", Site Body Exploration III, Český Kras / údolí Berounky, organizována Akademií výtvarných umění v Praze, Nadací Hermit a Centrem pro metamedia v Plasích, Česká republika, 3-16/8 1999 |
|
Japonská restaurace Koto v Praze: Interiér tatami salonku, grafický styl, internetové stránky (ve spolupráci s Danielem Zissem), léto 1999 |
|
"Pole vůní". Polyphonic Arts in Prague, Česko-japonský umělecký projekt, Střelecký ostrov, 25-27/8 1999. |
|
"Tchechisches Zentrum Berlin": Interiér haly Českého centra v Berlíně, pro Ministerstvo zahraničí České republiky (ve spolupráci s Danielem Zissem). Návrhová fáze. |
|
|
REFERENCE |
|
|
|
Další reference k přednáškám o japonské architektuře vám může podat kulturní sekce japonského velvyslanectví v Praze 1, Maltézské nám. 6, 118 01. Tel. velvysl.: 257533546 nebo přímo kult. sekce: 257011097 a fax: 257532377 nebo kult. sekce 257537720 |
|
|
SPOJENÍ |
|
|
|
Jestliže Vás tento projekt zaujme, kontaktujte prosím autora, který Vám rád sdělí další podrobnosti. |
|
|
|
Ing. arch. MgA. Osamu Okamura Mobil: ++420-(0)723-912666, E-mail: <okamura@quick.cz> |
|
|
|
|
|