7. Nage waza - technika boje v postoji

7.1 Úvod do nage wazy

V této části se dostáváme k nácviku samotných chvatů. Jedná se o několik základních chvatů a posléze i kombinací a kontrachvatů. Do tohoto výběru byly zařazeny chvaty, které spadají do vědomostí judisty na technickém stupni 5. kyu, tedy nejnižšího stupně. Bude zde uvedeno pouze jediné provedení toho kterého porazu, které je považováno za základní. Téměř u každého porazu existuje několik variant a navíc mnoho příležitostí k jejich provedení, jež nepovažuji za důležité, a proto se jimi zde nebudu zabývat. V metodice juda současný existující trend požaduje, aby si cvičenci osvojili technicky správnou, nejlépe takzvanou klasickou formu každého chvatu, kterou si pak v zápasové praxi upraví podle svých fyzických a psychických předpokladů do formy, která jim nejvíce vyhovuje a jíž dosahují nejvíce úspěchů. Otázkou ale nadále zůstává, které provedení považovat za klasické, neboť i sami japonští univerzitní mistři (z japonských univerzitních celků vycházejí nejlepší světoví závodníci)i učitelé Kodokanu se ve svých názorech na techniku chvatů liší. V judistické terminologii jsou oba cvičenci, provádějící chvat, od sebe odlišováni termíny TORI (útočník, cvičenec, provádějící chvat)a UKE (obránce, cvičenec, na kterém je chvat demonstrován).

7.2 Nácvik chvatů v postoji

7.2.1 O GOŠI

O goši je jeden ze základních porazů, prováděných kyčlemi. Klasické provedení je z obranného střehu.

Popis
Tori vychýlí soupeře vpřed, provede obrat zády k němu se současným podřepem a napnutím kolen. Prací paží a předklonem ho hodí.

Postup
1. Vychýlení ukeho přímo vpřed se provádí tahem obou paží. Tori posune pravou nohu s kolenem mírně pokrčeným před pravou nohu ukeho poněkud dovnitř. S předsunutím nohy se tori sníží v kolenou. Předsunutou nohu nesmí tori příliš zatížit, aby na ní mohl začít plynulý obrat v další fázi chvatu. Levá paže je zdvižena do výše ramene a tori ji táhne vodorovně za sebe, pravou paží provádí curikomi.
2. Tori přemístí pravou ruku z límce ukeho na obi (pásek)na bedrech a zároveň s pohybem této ruky se obratem vlevo na pravé noze dotočí zády k ukemu. Při obratu se tori ještě více sníží, aby jeho hýždě byly ve výši slabin ukeho. Chodidla toriho jsou po obratu rovnoběžné s chodidly ukeho a patami na úrovni špiček ukeho. Váha toriho je přenesena na špičky.Během obratu nesmí být porušeno vychýlení ukeho,proto je důležité,aby tori nepřerušil tah levou paží.
3.Tori pravou ruku položí otevřenou dlaní na bedra ukeho,dlaní a před- loktím pravé paže pevně přitiskne ukeho na obě své hýždě a dolní část zad,napnutím v kolenou a mírným předklonem ho hází přímo před sebe.

Poznámka k nácviku
Trenér dbá,aby tori tahovou paží táhl šikmo vzhůru.Jestliže táhne dolů,uke “trestá ” toriho oběhnutím a hodem a chvatem ogoši opačným bokem.

Chyby

Nástup daleko od soupeře bez dostatečného kontaktu.
Nástup do chvatu s napnutýma nohama v kolenou.
Nástup do chvatu v předklonu.
Nástup do chvatu na zatížených patách.

Obrana

Pokrčíme kolena,snížíme těžiště (boky)a horní část těla zakloníme dozadu.Svou pravou ruku vysvobodím prudkým trhnutím vzhůru ze soupeřova úchopu levou rukou.
Patou levé nohy zahákneme z boku levou nohu soupeře.
Pokouší-li se soupeř chytit nás pravou rukou za pás,odtáhneme se přímo vzad.Zachováváme ale stabilitu.

7.2.2 UKI GOŠI

Popis
Tori vychýlí soupeře vpravo vpřed, přivede ho do těsného kontaktu se svou pravou kyčlí a pravou částí beder, zvedne ho a hodí rotací kyčlí a horní části těla vlevo.

Postup
1. Oba soupeři jsou v pravém střehu.
2. Levá paže toriho je pokrčená v lokti, zvednuta do výše ramene a tori ji táhne vodorovným oblou- kem vlevo stranou a vzad. Pravou paží tori pro- vádí curikomi (vychylování pravou paží, držící za soupeřův límec). Uke je vychylován vpravo vpřed.
3. Zároveň s vychýlením posune tori pravou nohu vpřed a dokročí doprostřed mezi chodidla ukeho, poněkud před jejich spojnici. Pravou ruku vsune na pásek na bedrech ukeho a pevně přitiskne ukeho na svůj pravý bok.
4. Obratem vlevo na pravé noze se tori otočí zády k ukemu, přenese váhu na svou levou nohu a na odlehčeném pravém boku soupeře nadnese ze žíněnky a v poslední fázi obratu ho hází otočením kyčlí a horní části těla vlevo a silným zatažením levou paží přímo před sebe. Poraz je výsledkem přenesení váhy a oto- čení těla.
5. Tori stojí po obratu čelem ve směru hodu, tj. od ukeho vpravo vpřed, takže jeho chodidla nejsou rovnoběžná s hodidly ukeho,ale poněkud odkloněna vpravo. Tori je tedy k soupeři natočen více pravým bokem hrudníku a bedry. Provádí obrat se soupeřem přitisknutým ke svému boku a otáčením kyčlí a přenášením váhy na levou nohu jej stále více nabírá na bok,až jej zcela odpoutá ze žíněnky. Při hodu má tori váhu na levé,pravá se opírá pouze o špičku chodidla,neboť pravý bok je maximálně zvednut.

Poznámky
Rozdíly mezi porazy uki-goši a o-goši jsou následující:

1. Při uki-goši tori otáčí kyčle vlevo (nezvedá je)a odhazuje ukeho, zatímco u o-goši tori naráží zdola kyčlemi na tělo ukeho z polohy hlubší a hází ho zvednutím kyčlí.
2. V uki-goši je uke házen pouze přes jeden bok (kyčli),resp. z jedné kyčle.
3. Nástup na uki-goši bývá často rychlejší,neboť tori při něm nemusí provádět obrat o plných 180 stupňů.
4. V uki-goši tori neprovádí výrazný podřep ani předklon.

Poznámka k nácviku
Se začátečníky je nejvhodnější začít s nácvikem na místě. Tori vychy- luje soupeře na špičky a současně vykračuje pravou nohou. Po celou dobu obratu musí zůstat uke vychýlený na špičkách.

Chyby

Tori nedokončí obrat levou nohou a útočí bez kontaktu se soupeřem.
Tori levou rukou táhne soupeře k zemi,čímž se vystavuje možnosti obejití a protichvatu.

Obrana

Útok protivníka zneškodníme tím, že skočíme před něho v okamžiku, kdy nastupuje do chvatu.
Napadl-li nás soupeř, musíme snížit boky, otočit tělo vpravo, pravou rukou trhnout vzhůru a tím ji osvobodit ze soupeřova úchopu.

7.2.3 O SOTO GARI

Popis
Tori vychýlí ukeho vpravo vzad a pravou dolní končetinou podmete jeho pravou dolní končetinu, čímž ho hází na záda.

Postup

Tori i uke stojí v pravém střehu.
Tori vykročí svou levou nohou přibližně 20 cm od pravé nohy ukeho na spojnici jeho chodidel. Jestliže tori stojí příliš daleko, nemá dobrý kontakt se soupeřem. Jestliže naproti tomu vykročí levou na vzdálenost těsnější, může jen obtížně provést nápřah pravou nohou před podmetením a je též velmi labilní.
Na vykročenou levou nohu přenese tori plně váhu těla a pokrčí koleno. Levou rukou táhne pravý rukáv ukeho kolmo k zemi, předloktím pokrčené pravé paže lehce udeří na hrudník ukeho (ruka stále drží límec)a zatlačí ukeho vzad. Výsledkem práce obou paží je vychýlení ukeho vzad, takže stojí na patách a většinou váhy spočívá na pravé noze. Pravým ramenem je tori v kontaktu s pravým ramenem ukeho, osy ramen obou soupeřů jsou rovnoběžné. Trup je vzpřímen, poněkud předkloněn, ale nesmí se uklánět. Pro celkové správné postavení je důležité, aby chodidlo levé nohy bylo rovnoběžné s chodidly ukeho, nemělo by směřovat stranou.
Okamžitě poté, co tori přenese váhu na levou (resp. současně s dokročením levé)provádí nápřah pravou a zášvihem této dolní končetiny podmetá pravou nohu ukeho, rukama táhne k zemi a vede ukeho do pádu na záda. Tahem levé paže vzhůru těsně před dopadem ukeho může zpočátku zmírnit jeho pád.
Při nápřahu táhne tori pravou nohou hřbety prstů po žíněnce a zvedne ji až poté, co mine ukeho. Při podmetu naráží zadní plochou stehna a lýtka na zadní plochu stehna a lýtka ukeho pravé nohy. Trup a pravá noha tvoří při podmetu jeden celek.

Poznámka k nácviku
O soto gari nacvičuje trenér u začátečníků nejprve na místě, teprve později za pohybu. Zde je zvláště nutné nacvičovat zpočátku odděleně úlohy ukeho a toriho, neboť pád vzad vyvolává u začátečníků obavy.
Chyby

Nástup v záklonu bez vychýlení soupeře.

Chybné postavení levé nohy daleko od soupeře nebo naopak příliš blízko.

Vychýlení pažemi bez kontaktu boku s tělem soupeře.

7.2.4 SEOI NAGE IPPON

Ippon seoi nage je jednou z několika variant porazu seoi nage . Od ostatních variant se liší jinou formou úchopu pravou paží.
Popis
Tori vychýlí ukeho vpravo vpřed, obrátí se k němu zády a hází ho přes své pravé rameno za užití úchopu jeho pravé paže.
Postup
1. Oba soupeři stojí v pravém střehu.
2. Tori tahem obou paží vychýlí ukeho přímo vpřed nebo vpravo vpřed, současně předsune pravou nohu před pravou nohu ukeho poněkud dovnitř a sníží těžiště provedením podřepu.
3. Současně s provedeným obratem na pravé noze uvolní tori pravou rukou límec ukeho, spodním obloukem švihne paží vzhůru a loketním ohbím nadráží ukeho podpaždí. Po obratu jsou chodidla toriho a ukeho navzájem rovnoběžně, chodidla toriho poněkud vpředu, trup je vzpřímen, váha těla přenesena na přední části chodidel.
4. S nadražením pravou paží tori napíná kolena, mírně se předklání, otáčí se pravým ramenem k žíněnce a hází ukeho před sebe. Největší tah vyvíjí pravá paže, zaklesnutá v podpaždí soupeře, hlava se mírně uklání vlevo a celý pohyb trupu se blíží počáteční fázi kotoulu vpřed.

5. V poslední fázi hodu přehmátne tori pravou rukou na rukáv ukeho vedle místa úchopu své levé a oběma rukama zabezpečuje pád ukeho na žíněnku.

Poznámky k nácviku
Seoi nage nacvičuje trenér až když žáci bezpečně padají vpřed a ovládají tai sawaki. Nedostatečná průprava bývá zdrojem značného počtu zranění.
Stejně jako při ostatních chvatech, kdy se tori musí otočit o 180 stupňů, začínáme s nácvikem na místě. První doba vytažení ukeho na špičky, druhá nástup pravou nohou, třetí dokončení obratu při stálém tahu obou paží, aby uke neklesl zpět na paty. Jakmile tori dokončí obrat zakročením levé, okamžitě napíná nohy v kolenou a ukeho hází vpřed.
Chyby
• Vážnou chybou bývá umístění pravého ramene pod paži soupeře. Toho soupeř využívá k protiútoku škrcením.
• Další chybou bývá nástup v záklonu. Též snadno využitelné soupeřem ke kontrachvatu.
Obrana
• Během soupeřova nástupu se snížíme v bocích a tím mu snížením našeho těžiště znemožníme úspěšné provedení chvatu.
• Úspěšnou obranou je též postup, že v okamžiku kdy se snaží soupeř dostat pod nás (tedy naše těžiště, vyjdeme mu vstříci a tím dojde k přetočení a neúspěšnému provedení chvatu.

7.2.5 SASAE CURIKOMI AŠI

Popis
Tori vychýlí ukeho vpravo vpřed, levým chodidlem zablokuje jeho přední část pravé nohy v oblasti kotníku a tahem paží se současným obratem trupu vlevo ho hodí.
Postup
1. Tori i uke stojí v pravém střehu.
2. Tori tahem obou paží nebo předchozím zatlačením soupeře vzad způsobí, že uke vykročí vpřed levou nohou. To je okamžik, kdy se oba soupeři dočasně ocitají v levém přirozeném postoji.
3. V okamžiku, kdy uke počíná provádět pravou nohou krok vpřed, přikládá tori chodidlo své odlehčené levé nohy na vnější kotník pravé nohy ukeho, čímž zastavuje pohyb pravé nohy ukeho vpřed. Levou rukou silně táhne ukeho velkým obloukem vlevo vzad. Při této akci spolupůsobí ještě tlak pravé ruky toriho vzhůru a energické otočení jeho trupu vlevo spolu se záklonem.
4. Následkem akcí těla a paží toriho, jakož i zadržením jeho nohy chodidlem levé nohy toriho uke padá, otáčeje se kolem levé nohy.

Poznámka k nácviku
Pro dokonalé přenesení hmotnosti ukeho na pravou nohu je nutné důrazné provedení curikomi, které lze samostatně nacvičovat v řadách.

Chyby
• Nedostatečný odstup od soupeře.
• Pravá noha nedostatečně natočená k ose chvatu a v koleni napnutá.
• Vysazený postoj.
• Ruka táhne k zemi.
Obrana
• Lze použít podobnou obranu jako u chvatu hiza-guruma (viz níže).
• Ještě před úplným vychýlením může uke snížit své těžiště a překročit toriho zadržující pravou nohu.

7.2.6 HIZA GURUMA

Popis
Tori vychýlí ukeho vpravo vpřed, levým chodidlem zablokuje jeho pravé koleno a prací paží a těla ukeho hodí.
Postup
1. Uke i tori stojí v pravém střehu.
2. Tori tahem obou paží nebo předchozím zatlačením soupeře vzad způsobí, že uke vykročí levou nohou.
3. Současně s vykročením ukeho levou tori zakročí pravou vzad a mírně vpravo (tj. vlevo vpřed od oponenta) se současným stočením pravého chodidla vlevo. Na tuto pravou nohu přenese váhu.
4. V okamžiku, kdy uke počíná provádět pravou nohou krok vpřed, přikládá tori chodidlo své levé odlehčené nohy na pravé koleno soupeře v místě rozhraní mezi přední a vnější částí kolena. Zde je důležité udržovat tlak na koleno soupeře co nejdéle. V opačném případě by mohl uke narušit čistotu porazu dokročením pravé nohy.

5. K hodu dochází harmonickou prací celého těla toriho, zejména tahem levé paže obloukem šikmo dolů vlevo a zvedáním pravé paže obloukem. K tomu aby tori zvětšil amplitudu a sílu pohybu, musí pohyb paží provádět synchronizovaně s energickým otočením trupu vlevo. Zablokované pravé koleno ukeho slouží jako bod otáčení.

Chyby
• Nedostatečný odstup, chodidlo pravé nohy je ve směru osy chvatu.
• Stoj na napnuté pravé noze.
• Tah pažemi směrem dolů.
• Místo přiložení chodidla na koleno - kopání.
• Tělo se v pase nesmí zlomit dopředu.
Obrana
• Po ztrátě rovnováhy se již nelze úspěšně bránit útoku. Dříve než soupeř dokončí útok, zatlačíme ho přímo vzad levou rukou, zároveň vykročíme levou nohou a snížíme těžiště.

7.2.7 DE AŠI HARAI

Popis
Tori podmetá soupeřovu dokračující levou nohu a se současnou prací paží ho hodí.
Postup
1. Soupeři zaujmou pravý střeh s pravou nohou vykročenou.
2. Uke vykročí levou nohou. Tori současně zakročí pravou vzad dovnitř. Chodidlo pravé nohy vytočí téměř kolmo k chodidlu levé, čímž uhne ukemu z dráhy jeho pohybu. Na pravé noze se tori poněkud sníží a přenese na ní váhu, aby odlehčil levou.
3. Uke pokračuje v postupu krokem vpřed pravou. V okamžiku, kdy na ní přenáší váhu, podmetá mu ji tori chodidlem levé nohy šikmo vpřed, tj. diagonálně k vlastní pravé noze. Tori zároveň energicky táhne oběma pažemi ke svému levému boku nejkratším směrem a vede ukeho do pádu přímo před sebe. Před dopadem ukeho vrátí tori podmetající nohu na žíněnku, aby zaujal stabilní postoj a oběma rukama zabezpečuje pád ukeho. Podmetající noha je mírně pokrčena v koleni, ale zpevněna. Chodidlo je při podmetu vytočeno malíkovou hranou k žíněnce a podmetá ukeho nohu těsně pod vnějším kotníkem, téměř až na patě. Tori musí při podmetu táhnout malíkovou hranu stále po žíněnce, aby podmetal skutečně ploskou. Podmet palcovou hranou je málo účinný a pro ukeho bolestivý.

Poznámka k nácviku
Tento chvat vyžaduje dlouhodobý nácvik, neboť je nutné odhadnout pohyb ukeho velmi přesně z časového hlediska, zvláště přesně vystihnout okamžik, kdy uke přenáší váhu na postupující nohu.
Tento podraz se nacvičuje zásadně v pohybu na postupujícího soupeře. Celou akci začíná uke postupem vpřed. Tori využívá jeho postupu, což je v nácviku zpočátku snadnější.
Chyby
• Při nástupu nedostatečný zášvih pravou nohou za patu levé způsobuje chybné postavení vůči soupeři.
• Nesprávný okamžik podmetu.
• Předklon a vysazení hýždí.
Obrana
• Podmetá-li tori nohou příliš brzo, strčíme ho dozadu a vychýlíme z rovnováhy.
• Jakmile tori podmetá naši nohu příliš pomalu, zrušíme jeho rovnováhu tím, že ho přitáhneme k sobě.

7.3 Metodika nácviku boje v postoji

Vnější forma i vnitřní dynamická struktura chvatů, protichvatů a kombinací je složitá. lze říci, že každý chvat představuje samostatnou technickou disciplínu s řadou variant provedení, návazných pohybových činností a taktických možností. Složitost techniky klade velké nároky na metodiku technické přípravy, na výběr účinných cvičení a na jejich posloupnost. Zde bych se chtěl zaměřit převážně na hlavní metodické zásady.

7.3.1 ZÁSADY METODICKÉHO POSTUPU

V rámci technické přípravy se uskutečňuje pohybová výuka a současně se rozvíjejí funkční schopnosti organismu. I zde při nácviku juda platí základní didaktické principy. Technický nácvik začínáme osvojováním elementárních pohybových dovedností a pohybových fází porazu: úchopu - vychylování - nástupu (obratu) do chvatu - nabalení (dosažení kontaktu se soupeřem). Co nejdříve však jednotlivé fáze spojujeme a nacvičujeme jako chvat v celku, jako jeden plynulý pohyb. Zpočátku se snažíme o nácvik tzv. hrubé formy provedení, jež bývá provázena ještě i základními chybami. Nácvik probíhá v jednoduchých podmínkách, na místě, bez odporu soupeře, popřípadě s dopomocí zkušenějšího partnera či trenéra. Nejčastěji používanými cvičeními jsou průpravné formy učikomi, učikomi na místě, tandoku renšu a sute geiko(bude vysvětleno níže).
Dalším metodickým stupněm je nácvik v pohybu podobném jako při utkání, ale stále bez odporu soupeře. Snažíme se postupně dosáhnout plynulejšího pohybového průběhu a odstranit elementární chyby v provedení. Později podmínky nácviku ztěžujeme, soupeř klade odpor a zařazujeme složitější cvičení. V této etapě využíváme nejčastěji učikomi ve velkých sériích, učikomi za pohybu a jakusoku geiko (též viz níže). Konečným testem a důkazem osvojení chvatu je jeho účinné použití v utkání, nejdříve tréninkovém, později v soutěžním. Techniku osvojeného chvatu zdokonalujeme náročnými formami učikomi (na rychlost, se dvěma partnery, ...), dále v nagekomi, v kakari geiko a v randori.

7.3.2 METODICKÝ POSTUP PŘI NÁCVIKU A ZDOKONALOVÁNÍ TECHNIKY PORAZŮ

7.3.2.1 NÁCVIK BEZ SOUPEŘE - TANDOKU RENŠU

Nácvik a zdokonalování techniky chvatů a dalších pohybových dovedností bez soupeře slouží k navození informativní pohybové představy nacvičovaného chvatu nebo prvku techniky v hrubé formě. Po zvládnutí chvatu bez větších chyb přispívá k rozvoji rychlosti provádění jednotlivých fází chvatu. Je také vhodnou formou k procvičování kombinací chvatů.
Při nácviku bez soupeře se nerozvíjí vnímání polohy vlastního těžiště při ovládání soupeře . Proto v počáteční etapě nácviku, když je chvat zvládnut jen v hrubé formě, nezařazujeme tandoku renšu příliš často. V tréninku vyspělejších judistů je naopak vhodným zpestřením technické přípravy a často se zařazuje v rámci individuální přípravy před utkáním jako rychlé technické rozcvičení. Procvičení technických dovedností v tandoku renšu příznivě ovlivňuje pohybovou představivost a je kvalitním specifickým tréninkovým prostředkem. Při náročném dávkování a podněcování rychlosti opakování lze dosáhnout submaximální až maximální intenzity zatížení.

7.3.2.2 OPAKOVANÉ NÁSTUPY DO CHVATŮ - UČIKOMI, BUCUKARI

Jde o rychlé, koordinované a výbušné opakování nástupů do chvatu se soupeřem, ale bez házení soupeře. Názvy učikomi a bucukari mají stejný význam, bucukari se častěji používá k označení forem opakovaných nástupů do chvatu za pohybu přes tatami. Nástupem do chvatu rozumíme plynulé spojení prvých dvou pohybových fází: Vychýlení soupeře z rovnováhy (kuzuši) a nabalení (cukuri). Po provedení nástupu se tori plynule vrací do výchozího postavení a celý pohybový cyklus se rytmicky opakuje. Na závěr série nástupů nebo v určených intervalech provede tori celý poraz včetně hodu (kake).
Metodické zásady učikomi:
1. Neustále dbáme na dodržování základních prvků techniky správného úchopu, postoje, pohyby po zápasišti, obratů, vychylování soupeře.
2. Co nejdříve se snažíme plynule spojovat obě nacvičované fáze chvatu (vychýlení a nabalení) v jeden pohybový celek.
3. Při nástupech s obratem dbáme na dostatečné snížení těžiště pokrčením nohou v kolenou. Hned od začátku zapojujeme do pohybu svalstvo celého těla, pohyb boků, zejména v obratech, musí být razantní, hlavu otáčíme vždy do směru hodu. S postupujícím osvojováním techniky klademe důraz na rychlost opakování.
4. Účinnost cvičení zvyšujeme odpovídajícím počtem opakování v jedné sérii. Pohybuje se od 15 do 25, s výjimkou učikomi na rychlost, kde je počet opakování nižší (zhruba 6 až 10). Dbáme na střídání partnerů různé tělesné výšky, váhy a typu pohybové reakce.
5. Chvaty procvičujeme na obě strany. Začínáme s opakovanými nástupy na místě, po osvojení chvatu provádíme nástupy za pohybu se soupeřem přes zápasiště a za volného pohybu, obdobně jako při randori.
6. Na závěr určeného počtu opakování zařadíme celý chvat včetně hodu nebo zařazujeme kontrolní hody v pravidelných intervalech.

Organizace cvičení
Správná organizace cvičení napomáhá dodržování metodických zásad učikomi. Osvědčuje se postavit cvičence do dvou řad čelem k sobě v dostatečných vzdálenostech. Po dokončení stanovené série opakování se jedna řada posune vždy o jedno místo stranou, tj. poslední přeběhne na místo prvního. Tím je zajištěno pravidelné střídání partnerů a trenér má dobrý přehled a kontrolu.
Podobně lze cvičence rozestavit do dvou soustředných kruhů. po dokončení série se vnitřní kruh posune o jedno místo vlevo nebo vpravo.

7.3.2.3 OPAKOVANÉ HODY BEZ ODPORU SOUPEŘE - NAGEKOMI

Cvičení zaměřené především na upevnění pohybového návyku v závěrečné fázi chvatu - hodu. Navazuje přirozeně na učikomi a spojuje všechny tři fáze chvatu: vychýlení, nástup a hod. Při správném vychýlení a nabalení by měl hod vyplynout automaticky, ale pohybový průběh celého porazu se od učikomi poněkud liší. Ukeho je třeba dostat do pádu bezpečně a kontrolovat ho po co nejdelší dráze, pokud možno až po dopad na žíněnku. V nagekomi opakovaně procvičujeme hod se stálým střídáním soupeřů. Proti torimu postupně nastupují různí soupeři, které tori opakovaně hází zvoleným chvatem. Uke se provedení hodu nebrání, zachovává pevný, vzpřímený postoj. Podněcujeme co nejrychlejší sled hodů, vysokou koncentraci a maximální úsilí. Používá se jen dostatečně zvládnutých chvatů. Proti značně vyšším soupeřům je vhodné uplatňovat tzv. malé chvaty s kratším pohybovým průběhem (kouči gari, kosoto gari).

7.3.2.4 PROCVIČOVÁNÍ CHVATŮ ZA POHYBU - JAKUSOKU GEIKO

Procvičujeme chvaty vcelku za volného pohybu obdobně jako při randori, ale bez většího odporu soupeře, pružně, lehce a přesně. Zaměřujeme se na přípravné pohyby, jejichž cílem je přivést ukeho do postavení vhodného pro provedení zamýšleného chvatu. Poté tori hází ukeho s důrazem na přesný dopad na tatami. Úlohy obou soupeřů (tori-uke) se mění pravidelně po každém hodu nebo v určených časových intervalech. Procvičují se chvaty určené trenérem nebo chvaty dle vlastního uvážení cvičenců.

7.3.2.5 PROCVIČOVÁNÍ CHVATŮ S DOPOMOCÍ - SUTE GEIKO

Technicky vyspělejší cvičenec (trenér) v roli ukeho přijímá bez odporu toriho útoky a čas od času se nechá házet. V průběhu cvičení opravuje toriho chyby v technice a navozuje správný pohybový průběh chvatu.

7.3.2.6 CVIČNÝ A VOLNÝ BOJ - KAKARI GEIKO A RANDORI

Tato cvičení již mají komplexní charakter a završují metodický postup osvojování chvatu.
V kakari geiko má napřed určený tori za úkol prolomit obranu ukeho a hodit ho účinným útokem. Využívá všech technických prostředků útoku, chvatů, kombinací, fint. Uke uplatňuje všechny obranné dovednosti s výjimkou protichvatů, zejména blokování, úhyby a úniky. Tori tak může útočit naplno bez obavy, že bude hozen protichvatem.
Randori je forma volného tréninkového boje, v němž oba soupeři využívají všech pravidly dovolených technických prostředků boje v postoji i na zemi. Na rozdíl od sportovního utkání nekončí randori boj dosažením ipponu a má proto dynamičtější průběh a mnoho úspěšných akcí a pokusů o útok.
Při těchto cvičeních se uplatňuje řada vnějších podnětů, jako přiměřený nebo maximální odpor soupeře, jeho útoky a pohyb do různých směrů. Opakované pokusy použít chvatu v těchto složitých podmínkách vedou rychle k odhalení slabin v technice. Úspěšnými útoky se zároveň upevňuje správný průběh jednotlivých fází porazu. Současně jsou řešeny taktické úkoly ve vazbě na možnosti uplatnění zvoleného chvatu.

7.4 Výběr osobní techniky - tokui waza

S postupným osvojováním většího počtu chvatů se každý judista začne specializovat na určitou skupinu chvatů nebo přímo na určitý chvat. Je to přirozený proces diferenciace a volby takových technických dovedností, pro něž má judista nejlepší předpoklady. Rozhoduje především anatomická stavba těla, tělesná výška a váha, délka končetin, dále typ pohybové reakce a speciální obratnost, tj. schopnost provádět složité koordinované pohyby přesně a rychle s využitím určitých svalových skupin. Podle toho rozlišujeme různé typy judistů, někteří vynikají technikou nohou (aši waza), jiní technikou boků (goši waza), někteří převážně útočí, jiní se specializují na protichvaty. Optimálního sladění všech předpokladů na vysoké kvalitativní úrovni, tedy schopnosti provádět jakoukoli technickou dovednost stejně účinně, lze dosáhnout jen výjimečně u vynikajících talentů. Pro každého judistu je výběr osobní techniky důležitým krokem, který nemůže pojímat jako náhodný proces. Při volbě osobní techniky vycházíme z ověřené statistické účinnosti chvatů v soutěži. Jako základ osobní techniky by si měl judista zvolit některý z tzv. velkých chvatů (o waza), jako jsou seoi nage, uči mata, osoto gari, ouči gari, harai goši a podobně. Tyto chvaty sice vyžadují větší rozsah pohybu a větší vynaložení síly, ale mají v soutěžích větší účinnost a také se jich nejčastěji používá. Účinnost osobní techniky významně zvyšují tzv. malé chvaty (ko waza), jako jsou kouči gari, deaši harai, a podobné. Tyto chvaty jsou náročnější na vystižení nejvhodnějšího okamžiku útoku, ale útok těmito chvaty je velice překvapivý, a protože hod probíhá po krátké dráze, skýtá jen minimální možnosti úniku nebo obrany během pádu. Obecně lze říci, že chvaty vyžadující výrazné snížení těžiště, jako je seoi nage a curikomi goši, nejsou vhodné pro judisty vysokých postav s delšími končetinami. Naproti tomu chvaty vyžadující účinný poměr páky, jako je uči mata a osoto gari, nejsou vhodné pro judisty malých postav.
Ke zdokonalování osobní techniky využíváme náročnějších forem učikomi (střídavé, na rychlost, se dvěma soupeři), dále nagekomi a jakusoku geiko. Zvládnout osobní techniku v jemné formě vyžaduje mnohokrát opakovat poraz v celku, tj. včetně hodu. Při velkých sériích hodů s důsledným dováděním soupeře v důrazném kontaktu až po dopad používáme ke zmírnění pádů ukeho silné molitanové matrace (běžně používané pro skok do výšky), kterou položíme na zápasiště.

7.5 Nácvik kombinací

Spojování jednotlivých chvatů do kombinací je dalším stupněm k prohlubování účinnosti technických dovedností v boji.

V systematice techniky juda rozlišujeme dva typy kombinací:
opakované útoky různými chvaty v těsném sledu (renraku henka waza), obvykle vyústí v uplatnění osobního chvatu, např. kouči gari - ouči gari - tai otoši).opakované útoky stejným chvatem v těsném sledu až do dosažení hodu (renzoku waza). V dnešním výrazně dynamickém pojetí boje v soutěžích jsou oba typy chvatových kombinací účinnou zbraní taktiky vedení boje. Proto je třeba věnovat nácviku a zdokonalování kombinací stejnou pozornost jako osvojování jednotlivých chvatů. Po zvládnutí potřebného počtu chvatů zařazujeme nácvik kombinací do každé tréninkové jednotky speciálního charakteru. Kombinace nacvičujeme nejprve v jednoduchých podmínkách bez odporu soupeře, v učikomi, v jakusoku geiko, později je zdokonalujeme v kakari geiko a nakonec v randori.

KOMBINACE S VYUŽITÍM CHVATŮ 5. KYU

7.5.1 Z HIZA GURUMA DO HIZA GURUMA

Uke unikl z toriho útoku překročením jeho levé nohy. Tori co nejrychleji obnoví rovnováhu postavením levé nohy zpět. Provede důrazné vychýlení současně s jedním nebo dvěma kroky v cugi aši (přísunem) a útok opakuje stejnou nohou.

7.5.2 Z OSOTO GARI DO OSOTO GARI

Uke se vzepřel a zůstal stát, hmotnost přenesl na pravou nohu. Tori levou rukou zatáhne vodorovně stranou, pravou rukou ukeho pevně přitáhne k pravému boku. Současně levou nohou tori poskočí stranou ve směru tahu levé a tlaku pravé ruky. Jakmile je uke vychýlený, poskočí tori na levé noze k ose chvatu, za ukeho a provede podraz. Z původního postavení provádí tori poskok stranou a vzad po trojúhelníku. Jestliže tori poskočí bez důrazného vychýlení ukeho, dá mu příležitost k protichvatu - umožní mu protiútok.

7.5.3 Z HIZA GURUMA DO OSOTO GARI

Uke zastavil toriho útok přenesením hmotnosti na patu levé nohy. Levou rukou tori prudce zatlačí ukeho pravý loket k jeho pravému uchu, pravou rukou zatáhne tori nejprve vodorovně a otočí se k ukemu levým bokem. Tori skloní hlavu a provede levé osoto gari.

7.5.4 Z HIZA GURUMA (LEVÁ) DO SASAE CURIKOMI AŠI (PRAVÁ)

Uke zastavil toriho útok přenesením hmotnosti na špičku pravé nohy. Tori se rychle postaví zpět na pravou nohu, špičkou otočenou k ose chvatu a sníží těžiště. Levou rukou tori zatáhne ke svému boku, pravou rukou zvedá ukeho, levou nohou blokuje jeho pravý nárt a provede sasae curikomi aši.

7.5.5 Z OSOTO GARI DO HIZA GURUMA

Uke se ubránil pádu vykročením levou nohou, přičemž přenesl hmotnost na špičku nohy. Tori jej pravou rukou zatáhne rychle vpřed, levou ukemu zvedá pravý loket. Současně se tori otočí na špičce levé nohy k ose chvatu a pravou nohou provede hiza guruma zadržením kolena ukeho.

7.6 Nácvik protichvatů

Neméně významným článkem v řetězu technických dovedností boje v postoji jsou protichvaty - kaeši waza. Jako protichvatu lze využít v odpovídající situaci prakticky každého základního chvatu. Řady chvatů boje v postoji se využívá především jako protichvatů (např. ucuri goši, uširo goši, ura nage), často se využívá jako protichvatů také strhů (sutemi waza). ke každému jednotlivému chvatu studujeme možnosti protichvatů při nejtypičtějších chybách soupeře. Jejich praktický nácvik má význam pro rozvoj obranných dovedností a současně vede k uvědomování hlavních chyb v technice a přispívá k jejich snazšímu odstraňování. Protichvaty nacvičujeme nejprve v učikomi na místě, v jakusoku geiko a nakonec opět v randori.
Komplexní metodický postup nácviku chvatů boje v postoji zahrnuje tedy základní provedení chvatu a jeho varianty, specializovaný nácvik chvatu jako osobní techniky, řazení chvatů do chvatových kombinací, studium možných protichvatů a možnosti využití základního chvatu jako protichvatu.

PROTICHVATY S VYUŽITÍM CHVATŮ 5.KYU

7.6.1 OSOTO GARI PROTI OSOTO GARI

Tori útočící pravým osoto gari nedostatečně vychýlil ukeho. Uke ukračuje levou a natáčí se pravým bokem k torimu a současně mohutně zatáhne vodorovně toriho pravou paži a levou zatlačí proti jeho krku, aby byl vychýlen vpravo vzad. Potom pravou podrazí jeho pravou zezadu v podkolení. Pokud zvedl tori při útoku vysoko pravou nohu a nestačil ji vrátit zpět, podrazí uke jeho stojící levou. Při protiútoku je důležité dodržet pokrčení levé nohy v koleni.

7.6.2 DEAŠI HARAI PROTI DEAŠi HARAI

Tori útočí levou nohou na ukeho pravou. Uke přenese hmotnost na levou nohu, podmetanou pravou ohne v koleni, čímž se vyhne útoku toriho. Vzápětí uke napíná pravou nohu a přikládá chodidlo pravé nohy ke kotníku toriho levé nohy a podmetá ve směru jeho původního útoku. Levou rukou zvedá uke toriho loket, pravou táhne toriho límec ke svému pravému boku.

7.6.3 HIZA GURUMA PROTI HIZA GURUMA

Tori útočí levou nohou na koleno ukeho zakročené pravé nohy. Uke přenese hmotnost na levou nohu a pravou ustoupí. Tori ztrácí rovnováhu a staví se zpět na levou nohu. V ten okamžik uke vykročí pravou nohou ke špičce toriho levé, vychyluje jej na obě špičky, levou nohou zadržuje toriho pravé koleno a dokončí hod. Podobným způsobem lze provést protichvat sasae curikomi aši.

7.6.4 UKI GOŠI PROTI O GOŠI

Jestliže tori útočí jakýmkoliv bočním chvatem a dopouští se chyby tím, že ukeho špatně vychýlí tahem za rukáv k zemi, umožní mu obejít ho ve směru tahu a úspěšně provést protiútok bočním chvatem na opačnou stranu.
Při útoku pravým o goši vykročí uke pravou nohou šikmo vpřed. Současně toriho oběma rukama pevně přitiskne k levému boku, přemístí levou nohu před špičku jeho levé a provede uki goši.

7.6.5 O GOŠI PROTI DE AŠI HARAI

Velmi často se stává, že tori přeruší útok a vrací se do původního postavení. Této chyby lze snadno využít v ukeho prospěch. V okamžiku, kdy se tori vrací z de aši harai, vytahuje uke toriho levý límec vzhůru, vychyluje toriho na levou stranu. Uke vykračuje levou nohou před toriho levou, provádí obrat bokem k ukemu, nabaluje ho na sebe a provádí chvat o goši.

<< < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 > >>