Slovinský film
Slovinský film od časů pionýrských průkopníků (K. Grossmann) až do konce 40. let přebírá vpodtstaě schéma filmů lumierovských, jde tedy spíše o jakýsi dokumentární film. Ve třicátých letech vzniklo několik němých i zvukových filmů evropské úrovně, o něž se zasloužili především Metod Badjura, B. Jakac a M. Foerster). Vycházejí především z účelu poeticky představit národní tradice a obyčeje. Osobitý společensko-kritický film se objevuje ve Slovinsku až na konci 50. let. První pokusy o vytvoření celovečerního filmu jsou dokumentárně-hraný snímek V kraljevstvu Zlatoroga (1931, rež. J. Ravnik) a Triglavske strmine (1932, rež. F. Delak). Oba se pokoušejí představit zejména oblast goreňska a Triglav jako symbol národní identity. Herci se většinou rekrutují z divadel, takže tu nedochází k vytvoření systému hvězd jako např. v USA.
Prvním zvukovým celovečerním filmem byl až roku 1948 film Na svoji zemlji (rež. F. Štiglica). 1951 začíná filmem Kekec (rež. J. Gale) tradice filmu pro mládež. Inspirací byla často filmovým tvůrcům literatura: Cvetje v jeseni (1973, rež. M. Klopčič), Jara gospoda (1953, B. Stupic), Tistega lepega dne (1962, rež. F. Štiglica), Na klancu (1971, rež. V.Duletić). Tematika druhé světové válka nebyla ve Slovinsku ztvárňována tak spektakulárně, jako např. v jugoslávském filmu, většinou mají tyto filmy intimnější rysy a pokoušejí se i o vyslovení existenciálních prospastí lidského života: Balada o trobenti in oblaku (1961, rež. F. Štiglica), Med strahom in dolžnostjo (1975, rež. V.Duletić). Důležitou úlohu ve slovinském filmu sehrál i český režisér František Čáp, který přináší výrazné lyrické prvky ve svém filmovém vyprávění: Vesna (1953), Ne čakaj na maj (1957). Patří rovněž mezi tvůrce prvních slovinských filmových detektivek: Trenutki odločitve (1955), X25 javlja (1960). Zásah filmové nové vlny dal vznik filmům Na papirnatih avionih (1967, Klopčič), Ples v dežju (1961, Hladnik).
Svérázný tzv. černý film konce 60. let Slovinsko poněkud obešel a váží se k sem jen Pavlovićovy filmy Rdeče klasje (1970) a Let mrtve ptice (1973), poté však již s ohledem na politickou situaci byla tato tvorba znemožněna. Pokračuje linie realistických filmů se společensko-kritickým ostřím: Bele trave (1976, rež. B. Hladnik), Vdovstvo Karoline Žašler (1976, rež. M. Klopčič). Oblíbeným žánrem se stává komedie: vedle Čápových a Štigličových (Tistega lepega dne) filmů
vznikají komedie s fantastickou zápletkou (Ubij me nežno, 1979, rež. B. Hladnik) či jako groteska (Butnskala, 1985, F. Slak).
V 80. letech zaujal svébytnou poetikou film Splav meduze (1980). Pokračuje linie filmů, které se vyrovnávají s informbyrovským obdobím, ať už spíš komediálně nebo tragicky: Rdeči boogie (1982, rež. K. Godina), Ljubezni Blanke Kolak (1987, rež. B. Jurjaševič), Hudodelci (1987, F. Slak).
Slovinská filmová tvorba čítá kolem 130 celovečerních hraných filmů další zhruba 100 krátkometrážních. Řada filmů se představila i na zahraničních přehlídkách slovinských filmů nebo retrospektivách autorů, např. F. Štiglica (Francie 1972), M. Klopčič (Francie 1984, Kanada 1979).
Z nejnovější slovinské filmové tvorby byly u nás uvedeny filmy Outsider, Carmen či Když zavřu oči.
Řada zajímavých materiálů v této sekci jsem převzal z informačních zdrojů Slovinského filmového archivu.
Prvním zvukovým celovečerním filmem byl až roku 1948 film Na svoji zemlji (rež. F. Štiglica). 1951 začíná filmem Kekec (rež. J. Gale) tradice filmu pro mládež. Inspirací byla často filmovým tvůrcům literatura: Cvetje v jeseni (1973, rež. M. Klopčič), Jara gospoda (1953, B. Stupic), Tistega lepega dne (1962, rež. F. Štiglica), Na klancu (1971, rež. V.Duletić). Tematika druhé světové válka nebyla ve Slovinsku ztvárňována tak spektakulárně, jako např. v jugoslávském filmu, většinou mají tyto filmy intimnější rysy a pokoušejí se i o vyslovení existenciálních prospastí lidského života: Balada o trobenti in oblaku (1961, rež. F. Štiglica), Med strahom in dolžnostjo (1975, rež. V.Duletić). Důležitou úlohu ve slovinském filmu sehrál i český režisér František Čáp, který přináší výrazné lyrické prvky ve svém filmovém vyprávění: Vesna (1953), Ne čakaj na maj (1957). Patří rovněž mezi tvůrce prvních slovinských filmových detektivek: Trenutki odločitve (1955), X25 javlja (1960). Zásah filmové nové vlny dal vznik filmům Na papirnatih avionih (1967, Klopčič), Ples v dežju (1961, Hladnik). 
