Turistika

Kam ve Slovinsku?

Hory

Údolí řeky Soči Triglav Velika planina Slovinsko leží v oblasti východních Alp. Pohoří se dělí do tří masívů: Julské Alpy, Karavanky a Kamniško-Savinské Alpy. Nejvyšší horou Slovinska je Triglav (2864 m.n.m.) a je jakousi památnou horou Slovinců. Podobně jako u nás Říp, i tady platí, že každý, kdo se považuje aspoň trochu za Slovince, by měl na Triglav aspoň jednou za život vystoupit. Z dalších významných vrcholů jsou to pak Mangart, Kanin (oba jsou dobře známy zejména z bojů za první světové války - určitě navštivte muzeum v Bovci), Krn, Blegoš. Slovinské hory jsou u nás oblíbeny také pro své nesmírně krásné a průzračné řeky (Soča) jako stvořené k raftingu.

Bohinj

Moře

Hrastovlje

Piran

Slovinské pobřeží je jen krátké (47 km), ale půvabné. Vpodstatě je to začátek Istrijského poloostrova, kam řada Čechů dojíždí každoročně na dovolenou. Zvlášť hezké je staré přístavní městečko Piran. Velkým obchodním přístavem je Koper. Jako letoviska jsou využívány hlavně Isola a Portorož. Cestou k moři doporučuji malou zastávku v Lipici, kde dodnes chovají pýchu Slovinska, známé bílé lipicány. Jinou zajímavostí je kostelík v Hrastovljích . Kostelík z 15. století má uvnitř fresky danse macabre (tanec smrti) a je zvláštním příkladem středověké mystiky.

Jeskyně

Slovinský jeskynní komplex mezi Postojnou a Škocjanem je druhým nejrozsáhlejším jeskynním komplexem na světě. A rovněž krásou se řadí k nejzajímavějším. Postojenské jeskyně jsou hojně navštěvovány, pro turisty je zde zprovozněn vláček, který ušetří mnohý krok. Ve Škocjanu jdete sice po svých, ale zato nádherou nedotčenou, po okraji téměř 50-ti metrových kaňonů, mezi skvostnými stalagmity a dalšími vápencovými útvary. Škocjanské jeskyně jsou také domovem tajemného živočicha Proteus anguinus, kterému Slovinci říkají "človeška ribica". Tato ryba je zřejmě endemickým vývojovým článkem mezi rybou a vyššími obratlovci (má končetiny). Žije ve vodě v naprosté tmě, takže nemá žádný pigment a je bez barvy. Vzhledem neobvyklé přírodní zajímavosti byly Škocjanské jeskyně zařazeny mezi chráněné památky UNESCO.

Lublaň

Plečnikovo Tromostovje, Lublaň Plečnikův kostel arch. Michaela Symbol Lublaně - drak Hlavní město Slovinska je trochu jako každé takové významné město plné nějakých těch bank a moderních business center, ale Lublaň si zachovala také svou atmosféru malých křivolakých uliček, hospůdek a kavárniček, tichých nábřeží a parků. Kostel sv. Františka s Prešerenovou sochou, Lublaň Metropolitní chrám, Lublaň Neopakovatelným zážitkem může být také cesta po památkách, které po sobě zanechal nejvýznamnější slovinský architekt Josip Plečnik (stavěl také pražský Hrad)- Národní univerzitní knihovna (NUK), Tromostovje, úpravy Hradu, Križanke, park Tivoli, pojišťovna (naproti nádraží). Lublaňská katedrála sv. Mikuláše stála snad už někdy ve 13. století, současná barokní úprava je z let 1701-08. Vykopávky na lublaňském hradu prokázaly, že zde byla opevněná hradba už v dobách Keltů a Ilyrů, i Římané tu měli svou vojenskou posádku. Dnešní podoba pochází z úprav po zemětřesení r. 1511 spolu s dalšími renovacemi v 17. století. Protějškem lublaňského hradu je Tivolski grad, původně sídlo jesuitů postavené na počátku 17. století. Po zrušení tohoto řádu byl rezidencí lublaňského biskupa, v polovině 19. století zde sídlilmaršál Radetzky, za něhož získal hrad Tivoli také svou efinitivní podobu. První stavba městské radnice (Rotovž) pochází z doby kolem 1484 a byla znovu přestavěna architektem Gregorem Mačkem r. 1718. Před budovou radnice stojí jeden z charakteristických monumentů Lublaně, Robbova fontána z r. 1751 symbolizující tři kraňské řeky - Sávu, Krku a Ljubljanici. Jednou z výrazných dominant moderní Lublaně je také "Mrakodrap" neboli Nebotičnik. Jde o první výškovou budovu v Lublani postavenou v r. 1933 jako odezva na výzvu moderní americké architektury.

Města a památky

Jezero Bled Z dalších míst, která byste neměli minout, patří Bled, nádherné horské pleso na kraji Triglavského národního parku. I sám bývalý vůdce Tito si tu postavil jednu ze svých honosných vil, a ten asi věděl, kde je dobře. Sídlem biskupa bývalo město Škofja Loka severozápadně od Lublaně s pěkným centerem a hradem. Cestou do hor se nezapomeňte zastavit v Idriji. Je to maličké horní městečko, kde se kdysi těžívala rtuť. Dnes jsou zásoby již vytěženy, ale najdete tu muzeum dolování a dokonce přístupnou středověkou štolu. Nedaleko Idrije se rovněž před několika lety odehrál epochální objev. V jedné jeskyni s pravěkým osídlením nalezli archeologové zvláštním způsobem upravenou kost. Když zkoumali, k čemu mohla sloužit, zjistili, že se na to dá hrát. Objevili tak nejstarší známý hudební nástroj. Má stáří 40.000 let. Celý kraj je známý svými domácky dělanými "čipkami" (krajky), rovněž k nahlédnutí v Idrijská krajka muzeu. Cestou z Bledu vám doporučuji zastavit se v maličké vísce jménem Kropa. V jedné ze zdejších lidových staveb najdete muzeum kovářství, které tento kraj živilo dlouhá staletí. V místní prodejně si můžete koupit něco z ručně kovaných výrobků. Neopakovatelný zážitek (jen musíte správně odbočit, je to trochu konec světa).Nedaleko Vrhniky najdete také bývalý cisterciácký klášter Bistra, nyní Národní technické muzeum.

Bled

Podráví a Pomuří

Maribor Ptuj Severovýchodu Slovinska dominuje druhé největší město Slovinska - Maribor (150 000 obyv.). Sídlí zde také druhá slovinská univerzita. Je centrem vinařské oblasti. Řada malebných míst se nabízí cestou podél řek Drávy a Mury. Mezi nejkrásnější města celé země patří určitě i Ptuj. Hrad nad městem má své prvopočátky už v době římské. Celý středověk stál Ptuj na křižovatce obchodních cest, což napomáhalo jeho velkému rozvoji. V městském centru dodnes stojí dominikánský a minoritský klášter. Dodnes se tu uržuje tradice lidových masopustních masek - kurentů. Vedle dalšího je tento region známý také jaké jako bohatá vinařská oblast.

Klášter Stično

Cisterciácký klášter s obrovským významem pro slovinskou historii a středověkou vzdělanost. Byl založen r. 1135, dochoval se tu nejstarší a nejrozsáhlejší soubor latinských rukopisů na slovinském území.

Muzea a galerie

Rezije

Tady už překračujeme hranici Slovinska. Rezije leží již na italské straně, je však obývána menšinou slovanskou. Jde o uzavřené horské údolí, jemuž dominuje hřebt Kaninu. Leží tu cca 4 větší obce (centrem je Stolvizza-Solbica). Vzhledem k odlehlosti kraje dochoval se tu zcela nezvyklý folklór a také jazyk Rezijců je hodně archaický. Ještě v minulém století se tu používal aorist (jednoduchý minulý čas, v češtině vymizel už ve 14. století).
Rezie na internetu



Fotografie na této i dalších stranách jsou buď mé vlastní, nebo pocházejí z pohlednic či některých základních dostupných turistických příruček o Slovinsku.



Hlavní stránka - Historie - Geografie - Hudba - Literatura
Malířství - Jazyk - Film - Turistika - Linky