(1550-1591)
Rodným krajem tohoto slovinského hudebního skladatele je Tolminsko. Bohužel však schází přesnější údaje, včetně jeho data narození. Někdy se užívá také přízvisko Carniolius, vyskytuje se i přídomek Petelin, který však u samotného Galla nikde nenajdeme. S hudbou se sžíval zřejmě již od mládí. Ještě před rokem 1565 odchází do kláštera v Melku. Stal se členem zdejší kapely a začal se zabýval i kompozicí. Z Melku odešel kolem 1570 asi do Vídně, kde působil v dvorní kapele. Byl zde ještě r. 1574. Setkává se tu s řadou skladatelů (P. de Monte, J. Regnart), od nichž získává řadu poznatků ohledně hudby. Po odchodu z Vídně prošel řadou měst i klášterů, např. Zwettl, Zábrdovice u Brna, Olomouc, Prahu, Vratislav. Někdy na přelomu let 1579/1580 vstoupil do služeb olomouckého biskupa Pavlovského, 1585 odešel do Prahy a vedl zde kapelu při sv. Janu na Břehu. Jistě se zde setkal s řadou hudebních osobností císařského dvora, literátů a umělců. V Praze působí až do své smrti.
Gallovo dílo je poměrně obsáhlé, většina byla za jeho života vydána tiskem, jen část zůstala v rukopise. Nejprve vychází soubor 16 mší Selectiores quaedam misae (1580) ve čtyřech knihách. Zvláštní pozornost věnoval Gallus motetu, hudebnímu vyjádření liturgických či biblických textů. Byly vydány ve čtyřsvazkovém díle Opus musicum 1586-90, celkem jich napsal 374. Madrigaly vyšly ve třech knihách Harmoniae morales (1589, 1590), dohromady jich bylo 53. Posmrtně byla vydána ještě sbírka 47 sborů, ktreou vydal 1596 jeho bratr pod jménem Moralia. Autoři zhudebněných textů byli klasičtí, středověcí či renesanční básníci: Vergilius, Catullus, Horatius, Martialis, Vitalis aj. Všechny texty byly v latině, kterou považoval Gallus za jazyk jazyků.
Hlavní stránka - Historie - Geografie - Hudba -
Literatura
Malířství
-
Jazyk
-
Film
-
Turistika - Linky