Vinařství ve Slovinsku

Slovinsko bylo od přírody obdařeno velikou variabilitou scenérií a také vzácnou rozmanitostí na tak malém území. Od vrcholků hor v Alpách na severozápadě až k půvabným pahorkům na Doleňsku, od Jadranského přímoří a jeho mediteránského klimatu až po vrchovinu Haloze a vynikají vinařskou oblast Ljutomer-Ormož Jeruzalem, kde je silně cítit podnebí panonských plání, návštěvníci se setkají s velkou variabilitou krajiny, a to vše v zemi, kde od jedné hranice k druhé je jen 250 km. A na této křižovatce různých podnebných podmínek lidé pěstují vinnou révu už od pradávna, kdy zde žiliještě Keltové a Panonie byla pod římskou nadvládou. Ve středověkých dokumentech z r. 871 po Kr. najdeme již zmínku o vinicích v Panonii; na sklonku středověku už se víno pěstuje ve všech oblastech,kde se pěstuje i dnes. Pochopitelně zažívalo pěstování vinné révy své vzestupy a pády v závislosti na dějinných osudech země. Význačnou úroveň dosáhlo pěstování vinné révy za císařovny Marie Terezie a ve Štýrsku v minulém století díky habsburskému arcivévodovi Johannovi, který vlastnil svou pokusnou vinici v Pekre blízko Mariboru.

Osudoví škůdci, kteří poničili vinice v minulém století - phylloxera, neušetřily ani slovinské vinice a jejím důsledkem bylo značné zredukování počtu vinic. Nyní je ve Slovinsku zhruba 21,500 ha vinic, z čehož je přibližně 10000 ha zvláštní viničné plochy, přičemž před sto lety před onou kalamitou nepočítaje slovinské přímoří zabíraly slovinské vinice více než 32000 ha! Sklizeň přesto nyní dává mnohem vyšší výnosy než kdy dřív.

V devadesátých letech, po dlouhém období pokusů a omylů se zdá, že Slovinské vinařství je konečně na správné cestě: extenzivní vinařství s moderními metodami spolu s klasickými z Francie, Itálie a dalších vinařských zemí, začínají se pěstovat vybrané nové druhy. V roce 1995 bylo sklizeno cca 70 miliónů litrů vína z plochy 21,500 ha, množství by bylo lze zvýšit až na cca 80 miliónů litrů. Slovinsko dováží přibližně 10 až 15 miliónů litrů vína.

Ve Slovinsku se rozlišují tři dosti rozlehlé vinařské oblasti, podle specifických půdních a klimatických podmínek. V povodí Drávy se pěstuje řada známých slovinských ryzlinků. V této oblasti dalo typické středoevropské panonské podnebí možnost pěstovat typické odrůdy harmonických chutí a půvabu. Dávný věhlas provází vína z oblastí jako Ljutomer, Jeruzalem, Kalvárie nad Mariborem, Haloze a vinice kolem Ormože.

Lehká červená vína jsou typická pro další oblast- údolí Sávy, která se rozkládá kolem Bizeljska, v kopcích Doleňska a země s tradičním folklórem- Bílá Krajina. Typickým produktem zdejších vinic je známý "cviček".

Třetí vinařskou oblastí je tzv. Přímoří. Vládne tu slunečné podnebí, typické mediteránské, pěstují se tu skvělá červená vína, jejichž chuť je ovlivněna také složením půdy, na níž jsou pěstována. Celá kultura pěstování vína se také promítá do každodenního života lidí v příslušných oblastech; najdeme řadu typických vinných sklípků i rozličné předměty spojené s pěstováním vína. Jedním z charakteristických vín Přímoří je také Kraški Teran. Je to víno odrůdy Refošk, které je pěstováno na speciální přímořské půdě zvané terra rossa, která dává vínu vysoký podíl mléčné kyseliny, která pak příznivě ovlivní sametovou jemnost vína. Předpokládá se, že toto víno pil už římský císař Gaius Julius Caesar a také jeho dnešní sláva sahá daleko za hranice Slovinska.

Druhy slovinských vín

Bílá vína:

Rýnský a vlašský ryzlink, Rebula, Tokaj, Malvázie, Pinela, Zelen,Sipon, Ranina, Tramín, Muškát Ottonel, Sauvignon, Chardonnay, Pinot gris a blanc.

Červená vína:

Merlot, Barbera, Teran, Refošk, Cabernet Sauvignon, Modrá frankovka, Portugal, Pinot bleu

Slovinská vína na internetu:

www.ijs.si/slo/country/food/wine

www.slovino.com

Fotografie na této i dalších stranách jsou buď mé vlastní, nebo pocházejí z pohlednic či některých základních dostupných turistických příruček o Slovinsku.