Příjezd na maďarsko-rumunskou hranici /Nagylac-Nadlac/. Připravujeme si pro jistojistě příjemné maďarské celníky pasy. Vzhledem k velmi brzké hodině většina autobusu pokračuje v pospávání.
06:06
Bez problémů jsme se dostáváme přes maďarskou celnici a přejíždíme k části rumunské. Všichni už jsou vzhůru a s "hrůzou" očekávají chování Rumunů.
07:00
Sledujeme první typicky balkánskou situaci. Rumunům se nechce čekat a tak se ve frontě předjíždějí. Stačí si při tom pochopitelně temperamentně nadávat. Naproti všem očekáváním jsme uspěli i zde. Ačkoliv to snad nikdo nečekal, rumunský celník, který si přišel pro pasy byl velmi milý. Jen se docela vyděsil, když jsme mu oznámili že jedeme do Rumunska na exkurzi a že zde hodláme strávit celý jeden týden. Všichni si posunujeme hodinky o jednu hodinu vpřed. Rumunsko je v jiném časovém pásmě.
07:40
-Ihned za hraničním přechodem zastavujeme. Všichni se prodíráme davy místních veksláků k jediné, snad oficiální, směnárně "typu trafika". Rázem jsou z většiny z nás milionáři. Směnný kurz česká koruna : lei je zhruba 1:1000. K vidění je i rvačka. Paní se asi nelíbilo, že ji "skořápkáři" obrali a tak dostala ještě nakládačku. Zatím odoláváme prodavačům všemožných suvenýrů a vzhůru vstříc novým zážitkům.
09:00
Projíždíme Aradem. Tvář rumunského velkoměsta je prostě jiná, než jsme zvyklí ze
západní Evropy.
14:40
Zastávka na "drogové plantáži" - plevel.
15:10
Copsa Mica. Nejšpinavější město Rumunska.Všechny domy jsou úplně černé od popílku a prachu, které až donedávna do ovzduší vypouštěl místní chemický a hutnický průmysl. Průměrná délka života je v této obci o deset let kratší než ve zbytku země.
15:25
Krátká zastávka v Mediasi. A první opevněný kostel. Nikdo netuší, kolik jich ještě máme vidět v následujících dnech.
Nějaká babička si chce stopnout náš autobus. Hromadná doprava tady na venkově prostě tak funguje. Když nezastavujeme, tak na nás hrozí pěstí! Cesta se zhoršuje, asfalt se mění v kostky a pak standartní "polňačku". Sláva řidičům a autobusu Karosa.
17:45
Právě jsme dorazili k Biertanu, obrovskému opevněnému kostelu, který je pod ochranou UNESCO. Bohužel je dnes otevřen jenom do 16:00. Okamžitě je rozhodnuto, že se zítra brzy ráno bude naše návštěva opakovat. Ještě vyrabujeme místní obchod se "vším" a jedem.
18:30
Podvečerní prohlídka Sighisoary s rodným domem Vlada Tepese.
19:45
Přijíždíme do kempu. Tedy kemp to prý je, ale příliš se tak pro nás zhýčkané "zápaďáky" netváří. Chatičky rozměrů 2x2m jsou sice velice romantické, avšak pro některé z nás(měřící víc než 180cm) trochu nepohodlné. Komentář k úrovni místního sociálního zařízení by slabším povahám mohl způsobit šok.
20:30
Začíná seznamovací večírek
Slovo pedagoga:
Na tomto místě je třeba vyzdvihnout kvality "naší" Karosy a ochotu řidičů. Cesta do
Biertanu stála za všechny peníze!
Z pozice pozorovatele musím říci, že největším zážitkem pro studenty bylo smíšené zboží
v Biertanu. Není mnoho zemí v Evropě, kde by bylo levněji než u nás. A podle toho se také
chovali.