Rumunsko 2002

Za likvidací víry na Balkáně aneb Od "mekáče" k "mekáči"

Středa 18. září

7:10

Svým rvaním nás probouzí smečka psů.

7:30

Pavel Rejzek, jinak známý slušňák, se lichotivě vyjádřil o své šikovnosti s uklízením spacáků. (Kurva, do prdele, já bych se na to vysral. Rozbil se mi spacák.)

7:45

Pan profesor Kačírek nás budí. Je hezky a svítí slunce. Asi nás čeká pěkné počasí.

9:00

Krmíme psy, krmíme sebe a balíme. Vůdci expedice se snaží domluvit s majitelem kempu, který se musel probírat z opice půlhodinovou sprchou. Chtěli jsme se jet podívat na hrob Vlada Tepese. Ale doprava lodičkami, do kterých si mohli sednout pouze dvě osoby, by trvala zhruba třicet minut a to na několikrát /takže celé dopoledne/. Tak došlo ke změně plánu.

9:45

Vyrážíme naším autobusem do Bukurešti, hlavního města Rumunska, abychom navštívili sídlo parlamentu (Caucescův palác).

10:50

Přijíždíme k třetí největší budově na světě. Zatím je nejhezčí počasí, které jsme během expedice zažili. Budova je dnes sídlem parlamentu a jako taková je přísně hlídána. U vchodu jsme museli projít kontrolou, která je spíš častější na letišti. U Karolíny našli hvězdici. Hodně dlouho jim musela vysvětlovat, že se nejedná o zbraň, ale o talisman. Problémy měl i prof. Michal Čihák, který byl jako správný zálesák vyzbrojen zavíracím nožíkem. Prohlédli jsem si pár místností, ve kterých by se klidně dal odehrát hokejový zápas. Vskutku impozantní dílo! Nejvíc však naše oko a nejen to uspokojily záchody. Kvalita byla v pravdě nerumunská.

13:00

Dokonale vyprázdnění odjíždíme z Bukurešti směrem na Targoviste. Za Bukureští zastavujeme v Carrefouru, kde dostáváme asi hodinový rozchod. Několik lidí se netrpělivě vřítilo do Macdonaldu, pár se jich vydalo nakupovat nebo vyměnit peníze.

16:30

Přijíždíme do Tirgoviste. Zastavujeme přímo u sídla valašských knížat. Navštěvujeme pravoslavný kostel, v němž se někteří zúčastnili mše v rámci úsilí za zničení víry na Balkáně. Hlavní roli sehrál zase Franta Šeba, který dokonce pravoslavného popa informoval o tom, že je katolík! Popa z toho málem chytil infarkt. Snad by bylo lepší, kdyby Franta přiznal pravdu, tj. že je nevěřící pes.

18:00

Odjíždíme, abychom našli kemp. Má to trvat od deseti minut do čtyř hodin. No to je ale překvapení!

20:45

Tak konečně nacházíme kemp. Budeme spát v chatkách pro tři lidi po čtyřech. Nám to ale nevadí, protože chatky mají svoje vlastní sociální zařízení a navíc teče teplá voda. Prostě luxus. Pobyt v kempu nám trochu kazí velmi chytří číšníci v restauraci, kteří "okradli" některé spolužáky o pár desítek tisíc lei.

Bukurešť je hlavním městem Rumunska od r. 1862, kdy Rumunsko získalo samostatnost. Bukurešť leží na řekách Dimbovita a Coleutina. Rozsáhlé plochy parků a zeleně, široké, stromořadími lemované bulváry, terasovité kavárny a restaurace a vznosné veřejné budovy z 19. a 20. století vysloužily městu přízvisko "Paříž Východu". Elegantní Calea Victoriei (Třída vítězství) tvoří hlavní tepnu města. Tento bulvár vznikl r. 1702 a po jeho stranách najdeme operetní divadlo, Stavropolský kostel s krásně zdobenými stěnami a vyřezávanými dveřmi, a Národní historické muzeum uchovávající sbírky zlata, šperků, drahokamů, talířů, pohárů a zbraní. Nejstarší exponáty pocházejí ze 4. stol. př.n.l. Za návštěvu stojí těž chrám Cretulescu ze začátku 18. stol., stejně jako bývalý královský palác, dnes sídlo Národní galerie. Blízký Park kultury se rozkládá na ploše 210 ha. Jeho součástí je i vynikající skanzen s více než sedmdesáti objekty: venkovská stavení, vodní a větrné mlýny pocházejí ze všech koutů země, hospodářské budovy aj.Bukurešť byla podle legendy založena v 15. stol. pasákem ovcí Bucurem. Počínaje rokem 1541 město několikrát dobyli Turci. V r. 1659 se stala Bukurešť namísto nedalekého města Tirgoviste správním střediskem Valašska, provincie Osmanské říše. Ve staré části Bukureští se dochovaly pozůstatky knížecího paláce z 15. stol. a krásný chrám Curtea Veche (Starý kostel) ze století šestnáctého. Po 2. světové válce se město rychle rozrůstalo. Vznikala zejména obytná sídliště s vícepodlažními budovami na okrajích města. Neblahých změn doznala velká část městského centra: byly tam strženy stovky starých staveb včetně řady historicky cenných kostelů z 18. stol. a na jejich místech vyrostly vládní a správní budovy. Bukurešť je také hlavním hospodářským centrem Rumunska a zdaleka největším městem země. Konstanta, druhé největší sídlo, má šestkrát méně obyvatel. Průmyslové spektrum zahrnuje strojírenské, chemické, potravinářské a textilní obory, výrobu nábytku i elektrárny.

Tirgoviste (102 000 obyvatel) je město na jihu země, bývalé správní středisko historické oblasti Valašsko v župě Dimbovita, 71 km severozápadně od Bukurešti. Ve středověku bylo obchodním centrem, a později hodně staveb poničili Turci, některé středověké památky se dochovaly dodnes - např. věž Chindia z 15. století s muzeem Vlada Tepese, valašského knížete, o němž se tvrdí, že byl předobrazem pro postavu hraběte Drákuly. Poblíž města je klášter Dealu s hrobkami několika valašských vládců. Je zde pohřbena hlava rumunského národního hrdiny Michala Chrabrého (1558 - 1601), který r. 1600 sjednotil Valašsko, Sedmihradsko a Moldovu. Nejdůležitější odvětví: strojírenský, hutnický, chemický, elektrotechnický a petrochemický průmysl.

Slovo pedagoga:

Dnešní den asi nikdy nezapomenu! To, že se kolega Čihák pokoušel vloudit do přísně střeženého objektu s kindžálem pod tričkem a Karolínu tamtéž málem zatkla tajná policie je to nejmenší. Těsně před tímto drobným extempore jsem úřadoval i já sám. Ve snaze objevit hlavní vstup do paláce a hlavně kasu jsem vstoupil vchodem vedlejším. Nápis na dveřích mne pochopitelně nerozhodil, protože jsem mu nerozuměl ani slovo. O několik vteřin později jsem však objekt rychle opouštěl za přísného dohledu několika samopalníků. Jak se ukázalo, znamenal nápis na dveřích něco jako: "vstup přísně zakázán" nebo "vlez sem a ustřelíme ti hlavu!". No a komentovat vystoupení studentů na pravoslavné bohoslužbě v Tirgovisti? Snad čtenář pochopí, že v tu chvíli jsem nikoho z nich neznal!