| <> Tak jak jsme si v červnu na Bírtůru slíbili, přece jen jsme se dokopali, abychom ještě něco podnikli. Nejsou to ovšem Novohradské Hory, jak se tak trochu plánovalo. Pavel K. jest již zabydlen v katovické rezidenci Za pilou číslo popisné 1. Jali jsme se ho tedy s Jiřím navštívit, abychom něco popili a samozřejmě taky šlápli do pedálů. Je to lehká jednodenní akcička. Scházíme se vpředvečer u Pavla , já redy, Jiří doráží na kole ze Strachánic načně rozpitý. Byl na nějaké podnikové akci v hangáru na letišti... Vyrážíme do nedaleké hospody, dalo by se říct přímo nádražky. Je narváno, je to tady pěkná sešlost. Postáváme s pivkem v ruce, pak nám šenkýřova dcerka otvírá špeluňku, kde mají zašité ještě nějaké židličky, takže přece jen i sedíme. Nakonec sedíme i u stolu, Jiří nakonec i spí na lavici jak to boží hovado. Dorazil i Petr z Prahy - sic jen autem aby nás pozdravil. Jet s námi někam na kole se mu evidetně nechce, pořád má spoustu výmluv jak musí to a zas tohle... Pavel B. je čerstvým otcem, a hlásil již hodně dopředu svou neúčast. Z hospody nás vyprovodili jako vždy poslední, a to v hodně pozdní hodině (či ranní?). Trochu byl problém vzbudit Jřího, šenkýřka se s ním ovšem nemazlila... No moc jsme toho nenaspali, ráno rozkládáme mapu a ujasňujeme kterým směrem to natáhnout. Nakonec vítězí směr Blatná, přesněji řečeno Pole u Blatné. Vyrážíme tedy ve třech, já, Jiří a Pavel. Malá Evička s velkou Evou nás vyprovází a přejí šťastnou cestu. Hoši jsou celkem v poho, ale lidi jak já celej den trpěl to se nedá vypovědět. Mě to večer vyloženě nesedlo, asi jsem ty fernety neměl pít. Teď to ze mně lítá horem dolem, no hlavně horem...
Dorážíme cestou necestou do Pole u Blatné. Po
celé trase nebyla
otevřená ani jedna hospoda, což mě po včerejším
večeru celkem nevadilo, ale Jiřímu znatelně
ano. Místy jsme jeli tak šílenou polní
cestou, že to bylo k zblití, což
jsem i praktikoval. Jiří je dnes vedoucí zájezdu -
poprvé, a podle toho jakou nás táhne cestou asi
i naposled. Takže snad, dáli bůh zdraví, zase
příště. Chlastala vista Bírtůre! Autor: klokan,
09/2004  |
