|
|
|
|
|
|
Jde-li o pivo, jsem abstinent, ne však v
případě šampaňského.
G. B. Shaw
---------------------------
|
| |
|
| |
Aurelius
Vinařské oblasti: Mikulovská Zastoupení ve vinicích: 0,3 % Původ: Odrůda vznikla u nás křížením odrůd Neuburské x Ryzlink rýnský Ing. Veverkou a Ing. Zatloukalem v Perné u Mikulova. Charakteristika odrůdy: Odrůda se vyznačuje dobrou mrazuodolností. Je vhodná do všech vinařských oblastí, nejlépe se jí daří na slunných polohách. List je velký, pětilaločný, tmavě zelený, na rubu šedozelený. Středně velký kuželovitý hrozen je hustý, má zelenožluté bobule s tenčí slupkou. Charakteristika vína:
Barva: | zlatožlutá | Vůně: | po lipovém květu | Chuť: | vyrovnané, plné, extraktivní víno s mírně kořenitou chutí |
|
Zvláštnosti: V dobrých letech dosahuje vysokou cukernatost i v přívlastkové kategorii "výběr z hroznů". Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | rybí pokrmy, drůbeží maso |
|
nahoru
|
Děvín
Vinařské oblasti: Mikulovská Zastoupení ve vinicích: 2,3 % Původ: (Tramín červený x Veltlínské červenobílé) Odrůda
byla vyšlechtěna na KVÚVV Bratislava Ing. Pospíšilovou, CSc. a Ing. Korpasem
CSc. Její dosavadní plocha výsadeb v ČR je velmi malá. Charakteristika vína:
Barva: | krásná zlatožlutá barva | Vůně: | intenzívní plná vůně | Chuť: | Těžší kořenitá chuť s nižším obsahem kyselin. |
|
Zvláštnosti: Vysoce kvalitní aromatická odrůda, kyseliny 7 až 10
g/l. Odrůda je schopna vytvářet vysoký obsah cukru v hroznech. Vhodnost k pokrmům:
Maso: | k bílým masům upravovaných na ovoci | Dezerty: | k sladkým dezertům.
| Ostatní: | |
|
nahoru
|
Irsay Oliver
Vinařské oblasti: Brněnská Zastoupení ve vinicích: 0,6 % Původ: Odrůda pochází z Maďarska, vznikla křížením Bratislavského bílého a Čabaňské perly. Charakteristika odrůdy: Je bujného růstu. Zraje brzy (polovina srpna), větší hrozen je rozvětvený, kónický. List je malý pětilaločný s hlubokými výřezy. Zlatožluté bobule mají silnou slupku. Je méně mrazuodolný. Charakteristika vína:
Vůně: | muškátová | Chuť: | Plná, kořenitá s nižším obsahem kyselin. Hrozny jsou vhodné i jako stolní. |
|
Zvláštnosti: Vhodná do směsí známkových vín. |
nahoru
Kerner
Vinařské oblasti: Mikulovská Zastoupení ve vinicích: % Původ: (Trolínské x Ryzlink rýnský) Odrůda byla vyšlechtěna
v SRN ve Weinsbergu šlechtitelem A. Heroldem v roce 1929. V ČR
zatím významněji rozšířena není. V ČR je odrůda udržována a zastupována firmou Mikros-vín, kom. spol., Mikulov. Na rozdíl od jiných novošlechtěnců, pojmenovaných po svých pěstitelích, dostal Kerner svéjméno po místním skladateli pijáckých šlágrů z devatenáctého století Justinu Kernerovi a byl poprvé zaregistrován v roce 1969. U nás dosud patří mezi státem neuznávané odrůdy a zatím se pěstuje pouze experimentálně. Svoji popularitu si především získává pro své vlastnosti podobající se noblesnějšímu Ryzlinku, snadno se pěstuje, jelikož je nenáročný a relativně odolný (s výjimkou své náchylnosti na sprchávání na větrných svazích) a jeho hrozny mají až o 20 % vyšší cukernatost a kyselinku než např. Miiller-Thurgau. Charakteristika vína:
Barva: | krásná zlatožlutá barva | Vůně: | intenzívní plná vůně | Chuť: | Ovocitých tónů. |
|
Zvláštnosti: Harmonické, velmi dobré kvality, vyrovnané,
s příjemným obsahem kyselin. Dává elegantní kořenité víno ryzlinkového charakteru s příjemnou harmonií kyselinky a ovocitých tónů, který vynikne po minimálně dvouletém zrání. Vhodnost k pokrmům:
nahoru
|
Lena
Vinařské oblasti: Mikulovská Zastoupení ve vinicích: % Původ: ((Lipovina x Irsai Oliver) Byla vyšlechtěna na
Šlechtitelské stanici v Perné šlechtiteli Ing. F. Zatloukalem a Ing. L.
Michlovským. Zatím významněji rozšířena není. Charakteristika vína:
Barva: | | Vůně: | | Chuť: | Výrazné aroma |
|
Zvláštnosti: Lehké s harmonickým poměrem kyselin, velmi
příjemným aromatem. Odrůda je schopna vytvářet vysoký obsah cukru. V ČR je odrůda udržována a zastupována firmou Ing. Miloš Michlovský CSc.. Je právně chráněna. Víno je lehké s harmonickým poměrem kyselin, velmi příjemné chuti, s výrazným aromatem. Hrozny uvedené odrůdy jsou vhodné i pro přímý konzum.
Vhodnost k pokrmům:
nahoru
|
Malverina
Vinařské oblasti: Mikulovská Zastoupení ve vinicích: % Původ: (Rakiš x Merlan) Byla vyšlechtěna ve
Vinselektu Perná skupinou šlechtitelů Ing. M. Michlovským, CSc., Ing. F.
Mádlem, Prof. Ing. V. Krausem, CSc., L. Glosem a V. Peřinou. Zatím významněji
rozšířena není. Charakteristika vína:
Barva: | | Vůně: | | Chuť: | Výrazné aroma |
|
Zvláštnosti: Vyrovnané, dobré kvality, mírně aromatické odrůdové
chuti. Pravděpodobně perspektivní odrůda pro ekologické vinohradnictví a
integrovanou produkci hroznů. Rychlé zrání umožňuje tvorbu vyššího obsahu cukrů a nárůstu kvality vína. To je velmi osobité, ohnivé a aromatické s mírně zvýšenou kyselinkou.
Vhodnost k pokrmům:
nahoru
|
Muškát Moravský
Vinařské oblasti: Brněnská, Uhersko-Hradištská Zastoupení ve vinicích: 2 % Původ: Odrůda vznikla křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube, Ing. Křivánkem v Polešovicích. Do Státní odrůdové knihy byl zapsán pod názvem
MOPR v roce 1987, v roce 1993 přejmenován na Muškát moravský. Tato odrůda se
velmi rychle rozšířila ve vinohradech České republiky. Její podíl na celkové
ploše vinic dosahuje v ČR 2,3 %. Muškát moravský se tak stal nejrozšířenější
původní tuzemské novošlechtění. Charakteristika odrůdy: Odrůda je bujně rostoucí. List je středně velký, pětilaločný s ozubeným okrajem. Středně velký, křídlatý hrozen má kulaté, zelenožluté bobule. Je to raná odrůda, v chladnějších oblastech získává dostatečné množství kyselin. Charakteristika vína:
Barva: | světle žlutá | Vůně: | výrazná muškátová, někdy po černém rybízu | Chuť: | jemně aromatické víno s nižší kyselinkou |
|
Zvláštnosti: Víno se používá do směsí známkových vín. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | jemná paštika | Ostatní: | mírně sladké dezerty |
|
nahoru
|
Muškát Ottonel
Zastoupení ve vinicích: 0,4 % Původ: Pochází z Francie, je to vhodná odrůda pro teplejší oblasti. Je pravděpodobným křížencem mezi Chrupkou a Muškátem bílým. U nás se pěstuje již dlouho, ale praktický význam nemá. V
poslední době je nahrazován odrůdou Muškát moravský. V ČR se pěstuje přibližně
na 0,4 % plochy vinohradů, v poslední době se nesází. Charakteristika odrůdy: Odrůda je středního růstu. Tří až pětilaločný list je větší, nepravidelně ozubený, s hlubšími zářezy. Pyramidální, středně velký hrozen má kulaté, žlutozelné bobule. Je to raná odrůda, nejlepší vína dává v chladnějších oblastech, kde si uchovává dostatečné množství kyselin. Charakteristika vína:
Vůně: | muškátová | Chuť: | jemné aromatické víno, v dobrých ročnících dává plná vína |
|
Zvláštnosti: Vína se zbytkem cukru jsou velmi oblíbená. Víno se používá ke scelování. Pěstuje se také jako stolní hrozen.
|
nahoru
Müller Thurgau
Vinařské oblasti: Velkopavlovická (příhodně položené svahy), Brněnská, Žernosecká, Mostecká, Čáslavská, Strážnická, Uhersko-Hradištská, Kyjovská, Mikulovská, Znojemská Zastoupení ve vinicích: 15 % Původ: Odrůda Müller Thurgau vznikla ve výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu, roku 1882, kde byla získána jako domnělý kříženec mezi odrůdami Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené. Křížení provedl prof. Dr. Müller, který pocházel ze Švýcarska - z kantonu Thurgau. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené,
jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená
Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku
rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás
začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou
nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR, přičemž trend
směřuje ke značné redukci. Charakteristika odrůdy: Roste středně a má řidší olistění. Mrazuodolnost je nižší, ale po mrazových poškozeních se rychle regeneruje. List je pětilaločný, kožovitý, hluboce vykrajovaný. Hrozen je středně velký, válcovitý se žlutozelenými oválnými bobulemi. Zraje koncem září až začátkem října a nedosahuje vysoké cukernatosti, tato odrůda dává pravidelné a bohaté úrody. Charakteristika vína:
Barva: | světle žluto-zelená | Vůně: | jemná muškátová až kopřivově broskvová | Chuť: | harmonická chuť s nižším obsahem kyselin a příjemnými aromatickými látkami, extraktivní |
|
Zvláštnosti: Jedná se o lehčí, ušlechtilé víno. Je vhodné do různých směsí a spolu s Ryzlinkem vlašským a Veltlínským zeleným je hlavním základem našich známkových vín Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | telecí pokrmy, ryby (pstruh, candát, štika), šunka | Sýry: | bílé měkké sýry | Ostatní: | předkrmy, zeleninové polévky |
|
nahoru
|
Neuburské
Vinařské oblasti: Mutěnická, Bzenecká, Mikulovská Zastoupení ve vinicích: 3 % Původ: Pochází z Rakouska, z oblasti Wachau. U nás se nejvíce rozšířilo na Moravě v druhé polovině 19. století. Poslední poznatky však nasvědčují
tomu, že se jedná o odrůdu vzniklou nahodilým křížením Veltlínské červené x
Sylvánské zelené. Na Moravě se začala tato odrůda pěstovat po roce 1915. Před
pětašedesáti lety tvořilo 4 % výměry moravských vinohradů, nyní 2,7 %. Charakteristika odrůdy: Je bujného růstu, olistění bývá středně husté. Mrazuodolnost je nižší. Listy jsou tří až pětilaločné, hrozen je středně velký s nahloučenými zelenožlutými bobulemi. Při velmi bujném růstu je náchylné na sprchávání hroznů. Vyžaduje teplejší polohy. Charakteristika vína:
Barva: | světle zeleno-žlutá | Vůně: | jemná muškátová až kopřivově broskvová, při zrání v láhvi malinová | Chuť: | v chuti harmonické, extraktivní, plné, s nižším obsahem kyselin - nenapodobitelně pikantní, mírně nahořklá skořicová chuť |
|
Zvláštnosti: Lahvově zralá vína tvoří výrazné druhotné buketní látky. Víno je v hodné k delšímu posezení. Hodí se také k výrobě přívlastkových vín. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | vařené maso, přírodní úprava hovězího, smažené kuře, dušená játra | Sýry: | bílé sýry | Ostatní: | zeleninové polévky, klobása, guláš |
|
nahoru
|
Pálava
Vinařské oblasti: Mikulovská, Brněnská, Znojemská Zastoupení ve vinicích: 0,7 % Původ: Je křížencem odrůd Tramín červený a Müller Thurgau, byla vyšlechtěna v Perné Ing. Veverkou ,který se odrůdou
zabýval ve ŠSV Velké Pavlovice a Perná. Podíl na celkové ploše vinic v ČR činí
0,7 %. Charakteristika odrůdy: Odrůda je středně bujného růstu a hustého olistění. Mrazuodolnost je střední. List je středně velký, pětilaločný. Hrozen je mírně křídlatý, středně velký s šedočervenými, mírně oválnými bobulemi. Charakteristika vína:
Vůně: | vanilková | Chuť: | víno je harmonické, aromatické a plné s vyšším obsahem kyselin oproti Tramínu, má kořenitou chuť |
|
Zvláštnosti: Protože dosahuje vysoké cukernatosti je vhodná pro výrobu přívlastkových vín. Vhodnost k pokrmům:
Sýry: | jemné sýry | Ostatní: | dezerty |
|
nahoru
|
Rulandské bílé
Vinařské oblasti: Bzenecká, Mikulovská, Žernosecká, Mostecká, Strážnická, Podlužní, Uhersko-Hradištská, Mutěnická, Kyjovská Zastoupení ve vinicích: 5 % Původ: Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského
šedého a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název
Rulandské, který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho
rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost
neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka.
Český název "Rulandské" pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel
světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize byla zapsána pod názvem Burgundské
bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem Rulandské bílé. Na území
dnešní České republiky zaujímala před pětašedesáti lety tato odrůda 2 % plochy
vinic, dnes 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci
odrůdy Chardonnay. Charakteristika odrůdy: Je středního růstu, hustšího olistění. Mrazuodolnost je dobrá. List je velký s pilovitým okrajem. Hrozen je malý, válcovitý, většinou pevný. Zelenožluté bobule mají jemnou slupku a jsou náchylné k hnití. Hrozny dozrávají na přelomu září a října, sklizně bývají středně vysoké. Charakteristika vína:
Barva: | zlatavě zeleno-žlutá | Vůně: | víno nemá výrazné aroma, vyznačuje se nutrální vůní, může vonět po mandlích u výrazného vína i po chlebovince | Chuť: | Víno je kulaté, plné ohnivosti, extraktivní s nasládlou chutí. U mladého vína můžeme zaznamenat vyšší kyselinku. |
|
Zvláštnosti: Díky schopnosti dosahovat vysokou přírodní cukernatost, je Rulandské bílé vhodné pro výrobu přívlastkových vín. Zráním vína výrazně stoupá jeho jakost. V celosvětovém měřítku jsou vína velmi ceněna. Používá se také ke scelování. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | Mírně upravené hovězí a vepřové maso, pečené kuře, pečený kapr i pstruh, ale i telecí maso. Vyzrálé víno k bažantovi, divočině. Vína s vyšší kyselostí taktéž k ústřicím. | Sýry: | měkké sýry s bílou plísní | Ostatní: | paštiky a hustší polévky, guláš, omáčky, klobásy |
|
nahoru
|
Rulandské šedé
Vinařské oblasti: Brněnská, Strážnická, Podlužní Zastoupení ve vinicích: 1,7 % Původ: Je pupenovou mutací Rulandského modrého. Vzniklo
pravděpodobně v Burgundsku, odkud se rozšířilo po celé Francii a zvláště do
Champagne. Do Čech se dostala tato odrůda již ve 14. století spolu
s Rulandským modrým, v Německu ji rozšiřoval obchodník Johann Seger Ruland
ze Speyeru, který v roce 1711 našel několik keřů ve zpustlé zahradě ve Falci a
nese tam po něm, stejně jako u nás, jeho jméno. Označení Rulandské v češtině je
nevhodné, neboť se tato odrůda u nás pěstovala již dávno před narozením pana
Rulanda. Vhodnější bude název Pinot gris. Před sto lety se u nás pěstovala pouze
ve smíšených výsadbách, před pětašedesáti lety byla tato odrůda v ČR rozšířena
na 0,5 % ploch vinic. V současnosti se pěstuje na 2,0 % rozlohy vinic a v
posledních letech je patrný trend k mírnému zvyšování tohoto podílu. Charakteristika odrůdy: Je středního růstu, má řidší olistění. Odolnost proti mrazu je dobrá, bývá poněkud odolnější proti suchu. List je středně velký, slabě třílaločný. Hrozen je malý, většinou pevný, bobule malé s modrošedou tenkou slupkou. Odrůda není spolehlivá na úrodu. Zraje poněkud dříve nežli Rulandské bílé a mívá méně kyselin. Charakteristika vína:
Barva: | zlato-žlutá barva | Vůně: | jemná odrůdová až neutrální vůně | Chuť: | Plná, kořenitá a extraktivní, často se zbytkovým cukrem. Mladá vína vykazují někdy vyšší kyselost. |
|
Zvláštnosti: Hrozny dobře vyzrávají a mají vysokou cukernatost – vyšší obsah alkoholu dodává vínu ohnivost. Hrozny se musejí rychle zpracovávat, aby nebylo víno narůžovělé barvy. Víno je velmi vhodné do archivu, vyznačuje se plností decentností a vyšší barevností. Nenapodobitelný charakter z něj činí skvost mezi víny. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | suchá vína k výraznější úpravě drůbeže, uzený losos | Ostatní: | hutné polévky, sladká vína k dezertům |
|
nahoru
|
Ryzlink rýnský
Vinařské oblasti: Žernosecká, Znojemská, Bzenecká, Uhersko-hradištská a Mutěnická, Mostecká, Čáslavská, Kyjovská, Mikulovská, Strážnická, Mělnická Zastoupení ve vinicích: 6,1 % Původ: není dosud vyjasněný, předpokládá se, že odrůda
vznikla v okolí horního toku Rýna volným křížením odrůdy Heunisch se semenáčem
Tramínu. V každém případě se do všech světových vinohradnických oblastí
rozšířila z Německa, kde nyní zabírá téměř 22 % plochy všech vinic. Ryzlink
rýnský byl rozšířen na území naší republiky řádem sv. Benedikta v 17. století.
Jiné prameny uvádí, že k nám byl dovezen již za vlády Karla IV., tedy ve 14.
století, ale v samotném Německu se uvádí teprve v roce 1435. Název
odrůdy v překladu v němčině připomíná sprchávání. Kolem roku 1935
tvořil Ryzlink rýnský na našem dnešním území přibližně 13 % rozlohy vinic. V
roce 2002 se podílí na celkové ploše vinic ČR 6,5 % s tendencí mírného
zvyšování. Charakteristika odrůdy: Je středně bujného růstu, středně hustého olistění. Je nejodolnější odrůdou proti mrazu v našich oblastech. List je středně velký, pětilaločný. Hrozen je malý, s malými zelenožlutými bobulemi, které obsahují mnoho kořenitých látek. Vysazuje se na jižní svahy, patří mezi pozdní odrůdy. Charakteristika vína:
Barva: | světle žluto-zelená | Vůně: | květinová, typická - po lipovém květu, může být i muškátová, broskvová nebo jako luční květy | Chuť: | peprně kořenitá a plná zvýrazněnou pikantní kyselinkou, někdy i vyššími a delikátními aromatickými látkami, jež zaujmou nevtíravým a přece dlouho trvajícím vjemem |
|
Zvláštnosti: Odrůda je považována za jednu z nejkvalitnějších pro výrobu jakostních vín. Ležením v láhvi dosahuje špičkové zralosti. Nejlepší jakost vína se získává hlavně z pozdních sběrů a výběrů hroznů. Je to odrůda, která má vysokou mezinárodní prestiž, získanou zejména výběry z přezrálých bobulí. Říká se o něm, že je to víno králů a král vín. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | Tučnější masité pokrmy, uzené. Hodí se také k zabijačce, dále k lehké úpravě ryb a drůbeže, telecímu masu. | Ostatní: | předkrmy, sladké výběry jsou vhodné k dezertům |
|
nahoru
|
Ryzlink vlašský
Vinařské oblasti: Velkopavlovická (jihovýchodní svahy), Mikulovská (vápenité půdy), Podlužní, Znojemská, Strážnická Zastoupení ve vinicích: 12,1 % Původ: Pochází pravděpodobně z francouzské oblasti Champagne, původ však není přesně znám, není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským nemá mimo
názvu nic společného. Pro Český region je příliš pozdní a z toho důvodu se tam
nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900, nyní jeho podíl na
celkové ploše vinohradů tvoří 10,4 % s tendencí ke snižování. Je třetí
nejčastěji pěstovanou odrůdou v České republice. Charakteristika odrůdy: Je středního růstu, má středně husté olistění, je dostatečně mrazuodolná. List je středně velký, pětilaločný, ozubený. Jeho hrozen je středně velký, válcovitý, podlouhlý a mívá často ještě menší přívěšek hroznu vyrůstající od dlouhé stopky hroznů. Bobule jsou kulaté, středně velké, žlutozelené s černou tečku na vrcholu. Zrání hroznů je velmi pozdní. Cukernatost stoupá v bobulích intenzívněji až koncem října či začátkem listopadu. Charakteristika vína:
Barva: | světle zeleno-žlutá | Vůně: | vůně neutrálně vinná, příjemně květinová nebo jablečná (zelená jablka) | Chuť: | příjemně svěží jemné víno s výraznými kyselinami, je plné a harmonické |
|
Zvláštnosti: Víno je vhodné do archivu. V dobrých polohách na Mikulovsku je možné sklízet hrozny velmi pozdě a vyrábět z nich přívlastková vína, které i při vysoké zralosti hroznů nepostrádají kyseliny a nejsou fádní. Víno Ryzlinku vlašského je vhodné pro výrobu šumivých vín. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | lehká úprava ryb, jemné paštiky, vepřová pečeně, kachna | Ostatní: | předkrmy, šunka |
|
nahoru
|
Sauvignon
Vinařské oblasti: Bzenecká, Znojemská Zastoupení ve vinicích: 3 % Původ: Pochází pravděpodobně z největší francouzské vinařské oblasti Bordeaux. Podle nejnovějších výzkumů tato odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin
blanc pylem odrůdy Tramín červený. Jeho plochy poslední dobou ve světě
prudce rostou, začíná se pěstovat i v zemích kde dosud ve větším rozsahu nebyl -
např. v Německu. V ČR se vysazuje od počátku padesátých let. V českém
regionu se prakticky nepěstuje, v moravském tvoří 3,5 % vinic s tendencí k
poměrně rychlému zvyšování jeho podílu. Charakteristika odrůdy: Sauvignon je odrůdou velmi bujného růstu, hustě olistěná. List je malý až střední, hluboce vykrajovaný, vlnitý. Hrozen je malý a hustý. Bobule obsahují vysoce aromatické látky, které zpočátku tvorby mají tóny vůní kopřivových nebo po černém rybízu či angreštu a při pozdějším zrání pak přecházejí do vůně zralých broskví. Charakteristika vína:
Barva: | světle zeleno-žlutá barva | Vůně: | výrazná broskvová, nebo kopřivová vůně, i po černém rybízu | Chuť: | Kořenitě plná, výrazně ovlivněná vůní. Mladé víno obsahuje výrazné kyseliny, zráním přecházejí složky vína do harmonického souladu. |
|
Zvláštnosti: Patří mezi nejjakostnější vína. V současné době se víno této odrůdy těší ve světě velké oblibě, zejména typy vyráběné s nádechem vůní z nových dubových sudů – barrique. V dobrých ročnících vhodná ke zrání v láhvi. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | výraznější úprava ryb, uzené ryby, drůbež, pečený bažant, krocan | Ostatní: | aperitiv, překrm. Přívlastková vína jsou vhodná také k dezertům |
|
nahoru
|
Scheurebe
Vinařské oblasti: Zastoupení ve vinicích: % Původ: Kříženec Rýnského ryzlinku a Sylvánu z Německa. Zachovává charakter ryzlinku. Pro své vysoké nároky je poměrně vzácné. Charakteristika vína:
Zvláštnosti: Po delším zrání na lahvi je to mimořádné víno. Vyznačuje se velmi vysokou cukernatostí, nicméně aby se z ní vyrobilo dobře pitelné víno, musí být hrozny plně vyzrálé. V sousedním Rakousku dokáže produkovat vína s přívlastkem až do TBA kvality (Trockenbeere~aauslese neboli rozinkový výběr).
Vhodnost k pokrmům:
nahoru
|
Siegerrebe
Vinařské oblasti: Zastoupení ve vinicích: % Původ: vznikl křížením odrůd Madeleine Angevine a Tramín, je dalším, nově příchozím kultivarem, který se v poslední době začal objevovat na výstavách vín. V optimálních podmínkách dosahuje znamenité cukernatosti, je však velmi náchylný na sprchávání. Charakteristika vína:
Zvláštnosti:
Stejně jako Tramín, produkuje vína s hroznovým aroma a nádechem exotického ovoce avšak s nižším obsahem kyselin, což znamená, že není vhodné k dlouhému archivování.
Vhodnost k pokrmům:
nahoru
|
Sylvánské zelené
Vinařské oblasti: Žernosecká, Roudnická, Strážnická, Bzenecká, Mikulovská Zastoupení ve vinicích: 0,5 % Původ: Odrůda pochází pravděpodobně z Rakouska, okolí Kremže. Dříve se
uvádělo jako místo původu Sedmihradsko, ale tam se začalo pěstovat až kolem roku
1870. Rakouskému původu nasvědčuje i skutečnost, že podle posledních výzkumů
tato odrůda vznikla samovolným opylením Tramínu pylem krajové odrůdy Rakouské
bílé. Bývalo velmi rozšířeno v Rakousku, u nás a v SRN, ještě počátkem tohoto
století patřilo Sylvánské zelené k nejrozšířenějším odrůdám ve střední Evropě.
První zmínky pochází v Německu z roku 1665. U nás a v Rakousku bylo
vytlačeno odrůdou Müller-Thurgau. Kolem roku 1935 se podílelo 12 % na celkové
ploše vinic u nás. V současnosti se na celkové ploše vinic ČR podílí 0,45 %
a jeví se reálným, že tento podíl v nejbližších letech bude stoupat. Větší
zastoupení má v českém vinařském regionu. Charakteristika odrůdy: Odrůda má vysoké požadavky na teplou polohu. Je středního růstu, má husté olistění. Mrazuodolnost je nízká. List je středně velký, třílaločný. Hrozny jsou malé, husté, mají střední až větší zelené, nahloučené bobule a jsou velmi chutné k jídlu. Daří se jí i na těžkých půdách. Charakteristika vína:
Barva: | žluto-zelená | Vůně: | pikantní vůně, v mladších ročnících travnatá | Chuť: | plná, extraktivní, mírně kořenitá, v mladších ročnících s vyšší kyselinkou |
|
Zvláštnosti: V dobrém roce je víno vhodné k dlouhodobějšímu zrání vláhvi a je velmi ceněné. Je vhodné k delšímu posezení. Používá se také ke scelování. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | pokrmy z králíka, drůbež, vepřové maso | Ostatní: | předkrmy, smetanová omáčka |
|
nahoru
|
Tramín červený
Vinařské oblasti: Velkopavlovická, Bzenecká, Brněnská, Čáslavská, Mutěnická, Mikulovská, Mostecká Zastoupení ve vinicích: 2 % Původ: Patří k nejstarším evropským odrůdám. Uvádí se, že tato odrůda k nám byla dovezena z Itálie - jižních Tyrol, obce Tramin v době Marka Aurelia Proba. Může ale pocházet i z
Maďarska nebo Rakouska či jihovýchodní Evropy. V německé Falci je prokázán od
16. století, nachází se tam i dosud produkční vinice osázená touto odrůdou před
400 lety. Podle posledních rakouských výzkumů vznikl volným křížením
s révou lesní a pak se podílel na vzniku dalších klasických evropských
odrůd révy vinné. Je geneticky nejstarší u nás pěstovanou odrůdou révy. Kolem
roku 1935 se na našem území pěstoval na necelých 4 % plochy vinic. Dnes se
vyskytuje pouze na 2,1 % výměry vinic, přičemž jeho plocha ustupuje. Vhodnějším
by bylo prosté označení „Tramín“. Charakteristika odrůdy: Roste středně, má husté olistění a potřebuje intenzivní ošetření listové plochy podlomem a vylamováním fazochů. Mrazuodolnost je dobrá, sklizně většinou kolísavé. Listy jsou malé, třílaločné. Asimilace sytě zelených listů je intenzívní a cukernatost malých, široce kónických hroznů je vysoká. Bobule je malá, šedočervená se silnou slupkou, vysokým obsahem kořenitých látek a nižším obsahem kyselin. Pravidelně dosahuje vysokou cukernatost. Charakteristika vína:
Barva: | zlatožlutá | Vůně: | plná a kořenitá vůně, někdy připomíná vůni růží | Chuť: | Víno je plné, extraktivní, kořenité s nižším obsahem kyselin, často se zbytkovým cukrem. Je také charakterizováno jako silné - alkohol není v rovnováze s kyselinami. |
|
Zvláštnosti: Víno je vynikající z výběrových hroznů. Víno se podává v omezeném množství ke zvláštním příležitostem. Ležením v láhvi se aroma více zušlechťuje. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | husí nebo kachní játra, drůbež (kuře na ovoci), pečený úhoř | Sýry: | sýry s modrou plísní | Ostatní: | Velmi vhodné ke sladkým dezertům, předkrmům. Pije se jako aperitiv. |
|
nahoru
|
Veltlínské červené rané
Vinařské oblasti: Bzenecká Zastoupení ve vinicích: 2,7 % Původ: Pochází pravděpodobně z Itálie, kde patří k velmi rozšířené skupině odrůd nazývaných Malvasia. Veltlínské červené rané se k nám rozšířilo z Rakouska. Stejně jako Neuburské vzniklo nahodilým
opylením Sylvánského zeleného pylem Veltlínského červeného. K nám se tato odrůda
rozšířila z Dolního Rakouska. Nyní dosahuje 2,2 % plochy vinic ČR. Charakteristika odrůdy: Je ranou odrůdou, roste bujně. Mrazuodolnost je nižší. Jeho dobrá vlastnost je suchovzdornost a dobrý růst i na píscích a štěrku. List je větší pětilaločný. Hrozen je velký, kónický. Bobule malé, náchylné na hnilobu, mají světle červenou slupku. Charakteristika vína:
Barva: | zlatožlutá | Vůně: | neutrální vinná vůně | Chuť: | kořenité víno s nižším obsahem kyselin, širší extraktivní chuť |
|
Zvláštnosti: Zrání vína pokračuje velmi rychle, a proto se musí brzy lahvovat. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | maso s omáčkami | Ostatní: | hutné polévky a studené mísy |
|
nahoru
|
Veltlínské zelené
Vinařské oblasti: Velkopavlovická (nejlepší jižní expozice), Znojemská, Mikulovská Zastoupení ve vinicích: 16 % Původ: Geneticky se velmi podobá odrůdám Tramín a
Červenošpičák. Pravděpodobně pochází z Rakouska, kde je i nejvíce rozšířeno. V
Čechách se nepěstuje, na Moravě tvořilo Veltlínské zelené ještě před
pětašedesáti lety 30 % plochy vinic. Je to stará odrůda na Moravě již dlouho
pěstovaná. V současnosti se na celkové výměře vinic ČR podílí 14,5 % a je tím
absolutně nejpěstovanější odrůdou révy vinné v České republice. Charakteristika odrůdy: Bývá středního růstu i olistění, dřevo vyzrává dobře a mrazuodolnost je střední. List je středně velký, pětilaločný, s tupě ozubenými okraji a hlubokými výřezy. Hrozny jsou středně velké, křídlaté, husté s menšími zelenými nebo zelenožlutými bobulemi. Jde o odrůdu pozdní a velmi citlivou na správné zatížení keřů úrodou. Jakostní vína jsou z výsadeb, kde na jednom keři zraje pouze menší množství hroznů. Charakteristika vína:
Barva: | světle žlutá barva | Vůně: | od jemně muškátové až po medově lipovou | Chuť: | Svěží, extraktivní víno, jemně nahořklé, kořenité, plné. Příjemná kyselinka zanechává dlouhotrvající chuťový vjem. |
|
Zvláštnosti: Vyšší jakostní stupně jsou vhodné do archivu. Víno je vhodné k dennímu stolování i jako vinný střik. Používá se také do směsí, zvláště s Ryzlinkem vlašským na výrobu sektů. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | hovězí maso, filé z mořských ryb, vepřový řízek | Ostatní: | omáčky, studené mísy, slané překrmy |
|
nahoru
|
Veritas
Vinařské oblasti: Mikulovská Zastoupení ve vinicích: % Původ: (Ryzlink červený x Bouvierův hrozen) Odrůda byla
vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě šlechtiteli C. Míšou a
M. Zbořilem. Zatím je málo rozšířena. Charakteristika vína:
Barva: | | Vůně: | | Chuť: | Jemné
ovocné aróma |
|
Zvláštnosti: Harmonické, velmi příjemné chuti, s jemným
ovocným arómatem.
Vhodnost k pokrmům:
nahoru
|
Agni
Původ: (André x Irsai Oliver) Odrůda byla vyšlechtěna ve ŠSV
Velké Pavlovice a ŠSV Perná kolektivem šlechtitelů J. Havlíkem, Ing. F.
Zatloukalem a Ing. L. Michlovským. Zatím není více rozšířena. Charakteristika odrůdy: Plné, velmi příjemné chuti s výrazným muškátovým
arómatem. Charakteristika vína:
Zvláštnosti: |
nahoru
Ariana
Původ: Odrůda byla vyšlechtěna křížením (Ryzlink rýnský x Svatovavřinecké) x Zweigeltrebe na ŠSV Perná Ing. Grantiškem Zatloukalem a Ing. Ludvíkem Michlovským. V ČR je zastupována Doc. Ing. Milošem Michlovským, CSc.. Charakteristika vína:
Zvláštnosti: |
nahoru
Alibernet
Původ: (Oděskij čornyj) Odrůda byla vyšlechtěna křížením odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon. Byla
vyšlechtěna v roce 1950 v ukrajinském Vědecko-výzkumném ústavu pro
vinohradnictví v Oděse. Není v ČR příliš rozšířena, tvoří 0,5 % plochy
vinic ČR. Charakteristika odrůdy: Bujně rostoucí, dozrává později. Listy jsou středně velké, pětilaločné. Hrozen je velký s temně modrými bobulemi s barvivem ve slupce i dužnině. Je to barvířka. Charakteristika vína:
Barva: | velmi intenzivní, tmavě červená barva | Vůně: | po černém rybízu | Chuť: | drsnější, travnatá, v horších ročnících s vyšší kyselinkou |
|
Zvláštnosti: Je vhodné do kupáží, jako barvířka se používá k dobarvování vín. |
nahoru
André
Vinařské oblasti: Velkopavlovická, Mutěnická, Bzenecká Zastoupení ve vinicích: 1,8 % Původ: Nová česká odrůda vznikla křížením odrůd Frankovka x Svatovavřinecké ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích v roce 1961. Šlechtitelem byl Ing. Horák. Nazvána byla na
počest Ch. K. Andrého (1763 - 1831), který v Brně založil první spolek pro
šlechtění ovoce na světě a podnítil tak zájem o získávání nových odrůd křížením.
V Čechách se André pro své pozdní zrání téměř nepěstuje, na Moravě tvoří 1,8 %
plochy vinohradů. Charakteristika odrůdy: Bujný růst, dobrá mrazuodolnost. List je středně velký, mírně pětilaločný. Hrozen je středně velký, hustý. Malé, modročerné bobule obsahují ve slupce hodně barviva. Charakteristika vína:
Barva: | intenzivní červená | Vůně: | odrůdová, připomíná jižní typy vín | Chuť: | Harmonické, extraktivní víno. Chuť je v mládí výrazně kyselá a hrubá, vyzrálé víno je plné, aromatické s tříslovinkou. |
|
Zvláštnosti: Vhodné k dlouhodobějšímu zrání v láhvi. Vysoké výnosy snižují kvalitu vína. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | tmavá masa, uzené maso | Sýry: | tvrdé sýry |
|
nahoru
|
Cabernet Moravia
Zastoupení ve vinicích: 0,7 % Původ: (Cabernet Franc x Zweigeltrebe) Odrůda byla
vyšlechtěna šlechtitelem L. Glosem v Moravské Nové Vsi. Na Moravě se rychle
rozšiřuje, nyní tvoří 0,7 % plochy vinic České republiky. Charakteristika odrůdy: Harmonické, příjemné chuti, tmavé barvy s jemným
kabernetovým arómatem. Dosahuje výborné jakosti vína. Charakteristika vína:
Barva: | intenzivně červená,tmavé barvy | Vůně: | po černém rybízu | Chuť: | harmonická, velmi příjemná,jemná cabemetová chuť |
|
Zvláštnosti: Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | tmavé maso, zvěřina | Sýry: | tvrdé sýry | Ostatní: | kaviár |
|
nahoru
|
Cabernet Sauvignon
Zastoupení ve vinicích: 0,1 % Původ: Pochází z francouzské vinařské oblasti Bordeaux, vznikl opylením odrůdy Cabernet franc a Sauvignon.V polovině 16. století se o jeho rozšíření v Bordeaux
zasloužil kardinál Richelieu. V poslední době se stal nejmódnější modrou
odrůdou. U nás větší rozšíření pro své pozdní zrání neměl a ani nemá (nyní 1,2 %
plochy), ale pěstuje se již více desetiletí. Charakteristika odrůdy: Je středního až bujného růstu. Mrazuodolnost je dobrá. List je středně velký, pětilaločný, hluboce vykrajovaný. Hrozen je středně velký s ouškem a malými kulatými bobulemi modré barvy. Je to odrůda vhodná i do skeletových půd. Úrodnost je střední. Vína mají bohatý obsah taninu a antokyanů, ale i kyselin. Proto je důležité vysazovat odrůdu jen do nejteplejších poloh. Charakteristika vína:
Barva: | intenzivně červená | Vůně: | po černém rybízu | Chuť: | travnatá, drsnější, zráním nabývá plnosti a odrůdového charakteru vína |
|
Zvláštnosti: Je to odrůda, která si vydobyla pro vynikající jakost a dlouhou uchovatelnost červených vín nejvyšší uznání. Zráním víno získává vynikající jakost. Cabernet Sauvignon se rozšířil po celém světě a mnohých oblastech dává nejlepší vína. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | tmavé maso, zvěřina | Sýry: | tvrdé sýry | Ostatní: | kaviár |
|
nahoru
|
Dornfelder
Vinařské oblasti: Mikulovská Zastoupení ve vinicích: % Původ: tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 1956 Augustem Heroldem ve Weinsbergu (Německo) a dnes se pěstuje na více než 400 hektarech především v Hessensku a Falcku a ojediněle i u nás. Vznikla křížením německých odrůd, a to Helfensteiner (Friihburgunder x Trollinger) s Heroldrebe (Portugalské modré x Frankovka). Charakteristika vína:
Barva: | Výrazná barva | Vůně: | | Chuť: | Výrazné aroma |
|
Zvláštnosti: Od svých předků si tento kultivar vybral ty nejlepší vlastnosti: je bujného růstu, odolný proti plísním, má silné dřevo a hrozny dobře vyzrávají, což umožňuje vysokou cukernatost a vyváženou kyselinku. Vína z něho vyrobená jsou zdravá, hluboká a harmonická.
Vhodnost k pokrmům:
nahoru
|
Frankovka
Vinařské oblasti: Velkopavlovická, Podlužní, Brněnská Zastoupení ve vinicích: 5,5 % Původ: Není přesně znám, pochází pravděpodobně z Rakouska.Jedním z jejích předků byla odrůda Heunisch.
V předminulém století to byla nejčastější modrá odrůda na Moravě, ale již
před rokem 1900 jí začal nahrazovat Modrý Portugal a později Svatovavřinecké. V
českém vinařském regionu se pro své pozdní zrání nepěstuje. Její podíl na
celkové ploše vinic ČR již pětašedesát let činí 4 až 5 %, v současnosti se
projevuje trend k mírnému zvýšení plochy (nyní tvoří 5,9 %). Je druhou
nejrozšířenější modrou odrůdou na Moravě. Charakteristika odrůdy: Odrůda je bujného růstu, má dobrou mrazuodolnost a plodnost. List je velký, okrouhlý, nepatrně tří až pětilaločný. Hrozen je velký křídlatý se středně velkými, modročernými bobulemi. Frankovce vyhovují nejteplejší polohy se záhřevnými sprašemi. Zrání hroznů bývá pozdní. Charakteristika vína:
Barva: | tmavě rubínová | Vůně: | připomíná jádra peckovin, někdy jemně skořicová | Chuť: | Plná, příjemně drsná - víno je pikantní. Mladá vína bývají tvrdá, zvýrazněná trpkostí po tříslovinách, extraktivní s vyšší kyselinkou. Víno vyzrává do bohaté šíře. |
|
Zvláštnosti: Víno je vhodné do archivu, využívá se také k výrobě barrique. Říká se o něm, že je rozmarné jako nestálá žena a že má všechny její dobré i špatné vlastnosti. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | zvěřina, tmavé maso, drůběž | Sýry: | sýry se zelenou plísní, sýry s ušlechtilou plísní | Ostatní: | těstoviny |
|
nahoru
|
Merlot
Vinařské oblasti: Velkopavlovická, Podlužní, Brněnská Zastoupení ve vinicích: 0,6 % Původ: Stará odrůda pocházející z Francie. Její
genetický původ poukazuje na křížení s Cabernetem. Je globálně rozšířená,
největší plochy se nacházejí ve Francii, v ČR se pěstuje minimálně (0,6 %
plochy vinic).V ČR je odrůda udržována a zastupována firmou Mikros-vín, kom. spol., Mikulov. Charakteristika odrůdy: Plné, výborné chuti, tmavé barvy. Dosahuje výborné
jakosti vína. Charakteristika vína:
Barva: | tmavé barvy | Vůně: | | Chuť: | Víno je plné, výborné chuti. |
|
Zvláštnosti: Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | | Sýry: | | Ostatní: | |
|
nahoru
|
Modrý Portugal
Vinařské oblasti: Velkopavlovická, Mělnická, Mutěnická, Brněnská Zastoupení ve vinicích: 2,7 % Původ: Její portugalský původ není jednoznačný. V roce
1772 byla převezena z Portugalska do Rakouska, od konce 18. století se
pěstuje také na Moravě a v Čechách. Kolem roku 1935 činil podíl Modrého
Portugalu z celkové výměry českých vinic 9 %, na Moravě dokonce 16,5 % a byl tak
nejrozšířenější modrou odrůdou. Dnes se podílí na odrůdové skladbě vinic v ČR
2,9 %. Charakteristika odrůdy: Je bujného růstu, poměrně suchovzdorná, ale málo mrazuodolná. Trpí více houbovými chorobami a jeho velké hrozny snadno hnijí. Úrodnost je výborná a pravidelná. Z velkých sklizní jsou však vína řídká, mají slabou barevnost a nízkou extraktivnost. List je velký tří až pětilaločný, hladký. Hrozen je velký, křídlatý s většími bobulemi, které mají tenkou slupku. Charakteristika vína:
Barva: | rubínová | Vůně: | jemná, květinová | Chuť: | příjemná, sametová, víno je lehčí s nižším obsahem kyselin, jemně natrpklé |
|
Zvláštnosti: Víno rychle vyzrává, nedá se déle uchovat, užívá se ke scelování s tvrdými a kyselými víny - které tak zjemňuje. Může dávat přívlastková vína. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | drůbeží maso, biftek, bažant, kachna, husa, zajíc na divoko | Sýry: | sýrový nářez | Ostatní: | těstoviny, šunka, salám |
|
nahoru
|
Neronet
Zastoupení ve vinicích: 0,1 % Původ: Je křížencem našich odrůd Svatovavřinecké a Portugalské modré a odrůd francouzských Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon. Byla vyšlechtěna v Lednici. Charakteristika odrůdy: Je bujného růstu, zraje brzy, pravidelně plodí. List je tří až pětilaločný, tmavě zelený. Hrozny jsou středně velké s modročernými bobulemi s barvivy ve slupce i dužnině. Charakteristika vína:
Barva: | barvířka - dává vysoké odstíny červené barvy | Vůně: | neutrální | Chuť: | nevýrazná, s nižším obsahem kyselin |
|
Zvláštnosti: Odrůda je vhodná do kupáží. Odrůda je určená ke zlepšování barevné intenzity červených vín. Díky neutrální chuti a vůni nenarušuje odrůdový charakter vín. Poskytuje vína vysoké barevné intenzity i v méně
příznivých ročnících. Víno je díky nižším kyselinám harmonické, neutrální chuti
a vůně, s barevnou mohutností. |
nahoru
Rulandské modré
Vinařské oblasti: Mělnická, Mostecká, Čáslavská, Mutěnická, Velkopavlovická Zastoupení ve vinicích: 1,5 % Původ: Pochází z Burgundska, kde pravděpodobně v době
římské vzniklo samovolným křížením odrůd Mlynářka a Tramín, ale pěstuje se i v
jiných oblastech Francie. Záznamy o existenci této odrůdy jsou doloženy již v 7.
století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera. Do Čech je dal
ve 14. století přivézt Karel IV., tvořilo zde později 90 % plochy vinic.
Z Rulandského modrého vzniklo mutací Rulandské šedé a z něho Rulandské
bílé. Ohledně názvu platí vše co je uvedeno u Rulandského bílého. Kolem
roku 1935 činil podíl Rulandského modrého 36 % z celkové plochy českých vinic.
Nyní se v ČR pěstuje na 2,5 % vinic s tendencí k mírném zvyšování plochy. Charakteristika odrůdy: Je středního růstu, dobré odolnosti proti mrazům. Listy jsou velké, slabě tří až pěti laločné, lesklé. Hrozen je malý, hustý křídlatý s kulatými černomodrými bobulemi. Dozrává později. Při úměrné sklizni dosahují velmi vysokou cukernatost. Odrůdový charakter vyniká na štěrkovitých záhřevných půdách. Charakteristika vína:
Barva: | světle rubínová, se zlatavě cihlovou barvou na okraji (při nahnutí sklenky) | Vůně: | připomíná jádra peckovin, zráním získává nádech po švestkách a ořechu | Chuť: | Plné, kořeněné, jemně natrpklé s mírnou kyselinkou. Mladší vína mají vyšší obsah kyselin, ostružinovou chuť. |
|
Zvláštnosti: Kvalitu a odrůdovou chrakteristiku získává zráním v láhvi i sudech. Toto víno se v celosvětovém měřítku považuje za velmi kvalitní a cenné. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | jemné úpravy zvěřiny, hovězí maso, kachna | Sýry: | jemné typy ušlechtilých sýrů | Ostatní: | vhodné k malému zákusku |
|
nahoru
|
Svatovavřinecké
Vinařské oblasti: Velkopavlovická (postranní údolí), Mělnická, Mostecká, Čáslavská Zastoupení ve vinicích: 9,2 % Původ: Odrůda pochází pravděpodobně z Francie, k nám pronikla asi před 100 lety. Podle genetické analýzy tato odrůda vznikla jako
semenáč „burgundských“ odrůd. V každém případě pochází z území dnešní Francie,
odkud byla v polovině předminulého století rozšířena do Německa. U nás se
začala pěstovat po roce 1900, kolem roku 1935 zaujímala asi 1 % ploch vinic u
nás. Nyní se v ČR pěstuje na přibližně 9 % celkové plochy vinic.
Svatovavřinecké je u nás nejrozšířenější modrou odrůdou révy vinné
a čtvrtou odrůdou celkem. Největší plochy této odrůdy v rámci států
světa se nacházejí právě v ČR. Charakteristika odrůdy: Je bujného růstu, suchovzdorná, středně mrazuodolná. Ve vlhkých letech je její hustý hrozen náchylný k hnití. List je středně velký, převážně třílaločný. Hrozen je mírně křídlatý, hustý s oválnými bobulemi. Vhodná do lehčích záhřevných půd, dává vysoké sklizně. Plodnost je méně pravidelná. Charakteristika vína:
Barva: | sytě červená, přechází až do fialova | Vůně: | ovocná, připomíná sušené švestky, povidla nebo černý rybíz | Chuť: | plná, příjemně natrpklá - mladší ročníky obsahují více kyselin |
|
Zvláštnosti: Vhodná do kupáží k výrobě známkových vín, kde jsou kyseliny vítané při spojování se zahraničními víny z jižních oblastí. Kvalita vína taktéž narůstá zráním v láhvi. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | kořeněné vepřové maso, kachna, husa, zvěřina | Ostatní: | těstoviny |
|
nahoru
|
Zweigeltrebe
Vinařské oblasti: Velkopavlovická (postranní svahy), Mostecká, Podlužní Zastoupení ve vinicích: 3,1 % Původ: Je křížencem Svatovařineckého a Frankovky, pochází z Rakouska. Vyšlechtil ji ředitel
vinařské školy v Klosterneuburgu Dr. Fritz Zweigelt v roce 1922. Ve
druhé polovině šedesátých let se tato odrůda dovezla na Moravu. Dnes se podílí
3,7 % na výměře vinic ČR. Charakteristika odrůdy: Je bujného růstu, má dobrou odolnost proti mrazům a sklizně dává pravidelné a bohaté. List je velký, třílaločný, tmavě zelený. Středně velký, křídlatý hrozen je hustý s menšími, modročernými bobulemi. Charakteristika vína:
Barva: | temně červená | Vůně: | jemná, může připomínat švestky | Chuť: | mladé víno je hrubší a drsné; po vyzrání velmi jemné, harmonické, s jemnou tříslovinkou |
|
Zvláštnosti: Odrůda může dosahovat vysoké vyzrálosti až v kategorii "pozdní sběr". Víno je vhodné ke scelování s ostatními červenými víny. Doporučuje se k dlouhodobějšímu zrání v láhvi. Vhodnost k pokrmům:
Maso, ryby: | jemně kořeněné maso, bažant, biftek | Sýry: | jemné tvrdé sýry | Ostatní: | těstoviny |
|
nahoru
|
|
|