Nemoc vína je stav vyvolaný mikroorganismy.
Vada a nedostatek vína je nežádoucí změna způsobená technologickými, fyzikálními nebo chemickými zásahy.
Každý vinař by měl dbát na to, aby víno v průběhu technologického procesu nedošlo ke styku se vzduchem. Správnou technologií, čistotou a důkladným ošetřováním vína předcházíme vzniku nežádoucích změn vína.

Nemoci
Hořknutí je nemoc červených vín způsobená mléčnými bakteriemi, které produkují hořké látky a ničí tak chuť vína.
Slizovatění vína (vláčkovatění vína) je způsobeno napadením slizovými bakteriemi, víno má olejovitou, slizkou konzistenci.
Myšina vzniká za vyšších teplot při kvašení a delší době ležení na kvasničních kalech. Víno má velmi nepříjemnou chuť, pach po myší moči. Náchylnější jsou vína s nižším obsahem alkoholu a kyselin.
Octovatění způsobují octové bakterie, které přeměňují alkohol na kyselinu octovou. Ve vůni připomíná víno ocet nebo acetonová ředidla. Slabé octění lze odstranit filtrací a zasířením.
Křísovatění vína bývá u vín s nízkým obsahem alkoholu, která byla málo sířená, nebo k nim měl přístup vzduch. Nemoc způsobují kvasinky, je doprovázena bílou povrchovou pokožkou. Důsledkem této nemoci je rozklad alkoholu, kdy vzniká voda, oxid uhličitý a estery. Tato nemocná vína jsou nevýrazná, málo extraktivní s nižším obsahem kyselin.
Mléčné a manitové kvašení způsobují mléčné bakterie rozkládající cukry na kyselinu mléčnou, vytváří chuť kvašeného zelí.
Zvrhnutí - kyselina vinná je odbourána mléčnými bakteriemi. Projevuje se vyšším obsahem oxidu uhličitého a štípavou chutí na patře. U červených vín se pozná již hnědavým zbarvením.

Vady
Hnědnutí vína se projevuje zejména u mladých, málo sířených vín. Víno mění svou původní barvu, získává nahnědlý odstín. Hnědnutí je způsobeno přístupem vzduchu.
Černé zákaly u červených vín jsou způsobeny vysokým obsahem kovů.
Bílé zákaly vznikájí reakcí Fe s PO₄^3- usazením kvasničných kalů na dně láhve, po zatřepání lze vidět tzv. sněžení vína.
Krystalický zákal vzniká vysrážením vinného kamene, je neškodný.
Sirka ve víně se vyznačuje zápachem zkažených vajíček. Sirovodík vzniká činností kvasinek.
Příchutě:
Příchuť po třapinách způsobuje chlorofyl uvolněný vysokým tlakem při lisování.
Příchuť po trávě vzniká při výrobě, zpracováním nezralých hroznů nebo narušením třapin.
Mrazová příchuť pochází z málo vyzrálých hroznů přešlých mrazem.
Zemitá příchuť se může vyskytovat u vína vyrobeného ze zablácených hroznů.
Příchuť po acetonu vzniká ze zapařených hroznů.
Příchuť po kvasinkách způsobuje dlouhé ležení na kvasných kalech.
Příchuť po plísni bývá zapříčiněna při výrobě použitím většího množství hroznů napadených plísní a hnilobou, víno má nepříjemnou chuť.
Příchuť po dřevě získává víno nejčastěji z nových sudů.
Příchuť po filtračním materiálu je způsobena filtrací vína přes nekvalitní filtrační materiál.
Příchuť po korku vzniká důsledkem použití vadné korkové zátky.
Nízký obsah kyselin - víno je fádní, způsobeno pozdní stáčkou
Vysoký obsah kyselin - víno je tvrdé, vysokou kyselost způsobují nezralé hrozny
Nízký obsah alkoholu
Vysoký obsah alkoholu
Nízký obsah extraktu