Čáslavská

Vinařké obce:
Bílé Podolí, Brambory, Horka I, Horušice, Kutná Hora, Semtěš, Svatý Mikuláš, Vinaře, Žehušice

Je nejmenší vinařskou oblastí v Čechách a vinice se tu nacházely roztroušené v podhůří Železných hor na Kolínsku, Kutnohorsku a kolem Čáslavi. Dnes zbyly v této oblasti 4 vinařské obce. V současné době nabízí produkci z této oblasti společnost Vitamina. Pro tuto oblast jsou nejlépe vhodné odrůdy: Ryzlink rýnský, Tramín, Rulandské modré, případně Chrupky a Svatovavřinecké, dnes přibyl i Müller Thurgau.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Mělnická

Vinařké obce:
Bechlín, Cítov, Dolní Beřkovice, Dřísy, Jeviněves, Kly, Liběchov, Mělník, Tuhaň, Velký Borek, Štětí

Město Mělník leží na soutoku Labe a Vltavy. Mělnické vinice ležely a většinou doposud leží na vápenitém podkladu vrstev opuky, který je překryt hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné stanovištní podmínky pro pěstování odrůdy Burgundské modré (dnes uváděné pod názvem Rulandské modré), která byla dovezena z Burgundska . Pěstování této odrůdy v minulosti převládalo tak silně, že jiné odrůdy se vyskytovali jen ojediněle. Teprve v minulém století započali vinaři s pěstováním Ryzlinku rýnského a k modrým odrůdám přibyly Portugalské modré a Svatovavřinecké. V oblasti Mělníka je dnes 14 vinařských obcí.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Mostecká

Vinařké obce:
Bělušice, Blšany u Loun, Březno, Chbany, Chlumčany, Kadaň, Kozly, Libědice, Most, Pětipsy, Vilémov

Zahrnují se sem roztroušené viniční polohy v okolí Mostu, Bíliny a Loun, kde je v současnosti 6 obcí. V mosteckých vinicích se dnes pěstují pro výrobu bílých vín odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské a Müller Thurgau. Pro výrobu červených vín pak Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe. Většina vinic je na čedičových půdách. Jiný charakter má vinařství lounské, které se rozprostírá v Černodolech na lávovém tufu a jílovito-hlinité půdě, zvláštností bývaly větší výsadby odrůdy Tramín.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Pražská

Vinařké obce:
Benátky nad Jizerou, Karlštejn, Kralupy nad Vltavou, Máslovice, Praha - Troja, Praha 12, Praha 2, Praha 6, Praha 9, Slaný

Vinařská oblast Praha leží uprostřed středočeské kotliny v okruhu cca do 25 km. Tato oblast má v současné době vinice v Dole u Libčic, Tróji a hlavně na Karlštejně, kde je významná vinařská stanice.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Roudnická

Vinařké obce:
Brzánky, Hoštka, Kyškovice, Polepy, Vrbice, Židovice

Roudnické vinařské oblasti patří v současné době 6 vinařských obcí. Réva se tu pěstovávala na prudkých svazích spadajících k Labi v Brzánkách a Kochovicích i na terasách v Hoštce. Zvláště bývala ceněna z této oblasti bílá vína odrůdy Sylvánské, pěstované v těžké jílovité půdě. Svoji význačnou jakost si vydobyla a stále ji udržují, podobně jako na Mělníce i zde, výborná vína červená, zvláště dobře vyzrálá na sudech v ležáckých sklepích. Největším pěstitelem je na Roudnicku šlechtická rodina Lobkowiczů, největší výsadba je ve viniční poloze Sovice.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Žernosecká

Vinařké obce:
Libochovany, Litoměřice, Lovosice, Michalovice, Třebenice, Velké Žernoseky, Žalhostice

Vinařským centrem severních Čech jsou Litoměřice. V oblasti je větší část viničních poloh na půdách čedičových, které jsou vhodné pro získání plných červených vín a extraktivních vín bílých. Oblast však byla vždy zaměřena na vína bílá, která dosahují výborné jakosti hlavně z tradičních jakostních odrůd jako je Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a dříve pěstovaný Sylván zelený. Dnes zabírá značné plochy odrůda Müller Thurgau. Vinařství se omezilo na 5 obcí z původních 104 obcí, kde byly vinice ještě při soupisu berní ruly.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Brněnská

Vinařké obce:
Blučina, Bošovice, Bratčice, Brno-Bystrc, Brno-Chrlice, Brno-Obřany, Brno-Tuřany, Dolní Kounice, Heršpice, Hostěrádky-Rešov, Hrušovany u Brna, Ivančice, Kobeřice, Ledce, Lovčičky, Medlov, Mělčany, Milešovice, Měnín, Modřice, Moravany, Moravské Bránice, Moutnice, Němčičky, Nižkovice, Nové Bránice, Otnice, Ořechov, Pravlov, Rajhrad, Silůvky, Sivice, Sokolnice, Syrovice, Telnice, Těšany, Trboušany, Tvarožná, Újezd u Brna, Unkovice, Vážany nad Litavou, Viničné Šumice, Zbyšov, Šaratice, Žatčany, Želešice, Židlochovice

V samotném městě Brně i jeho nejbližším okolí bývaly vinice od nepaměti, první zmínky o nich jsou z roku 1228. Brňané mívali nejvíce vinic založených v Židlochovicích, Hustopečích, Kurdějově, Starovicích a Nosislavi. Městské vinařství brněnské mělo velký vliv na celkový rozvoj jihomoravského vinařství. Ve vinařské oblasti Brno jsou dvě vinařská střediska s významnou tradicí. Jsou to Židlochovice s blízkými obcemi Blučiny, Hrušovany u Brna, Žabčice. V této lokalitě se pěstují hlavně jakostní odrůdy pro výrobu bílých vín a to i s určitým důrazem na odrůdy s vyšším obsahem aromatických látek jako je Irsay Oliver, Muškát Moravský, Palava, Tramín, Müller Thurgau, ale daří se tu dobře i odrůdě Rulandské šedé. Zatímco Židlochovice mají převahu půd sprašových na různě modelovaném kopcovitém terénu, jsou vinice kolem Hrušovan a Žabčic na rovinatých pozemcích s lehkou písčitou půdou. Druhým tradičním vinařským střediskem ve vinařské oblasti Brno jsou Dolní Kounice s okolními obcemi. Kounicko se svými štěrkovitými půdami je tradiční oblastí výroby červených vín tvrdšího typu, která se tu získávají hlavně z Frankovky a Portugalského modrého, případně i dalších odrůd. Ve vinařské oblasti Brno je ještě celá řada roztroušených lokalit s menšími, či většími výsadbami vinic jako je Rajhrad, Bošovice nebo nejseverněji ležící terasovité vinice v obci Viničné Šumice. Jsou zde i pokusy pěstovat stolní hrozny pro městský trh, ale zatím nejsou vždy zcela úspěšné.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Bzenecká

Vinařké obce:
Bzenec, Domanín, Hostějov, Moravský Písek, Ořechov, Polešovice, Syrovín, Těmice, Tučapy, Újezdec, Vážany, Vracov, Žeravice

Bzenec zůstává významem jako město, z pozůstatku bzeneckého hradu a dále několika jeho přestavbách vznikl zámek tudorsko-gotického stylu, v němž sídlí vinařská společnost Víno Bzenec, a. s. Tato společnost vešla do povědomí svými dvěma nejznámnějšími víny – Bzenecká lipka – víno vyrobené z hroznů Ryzlinku rýnského, který našel na Bzenecku výborné podmínky pro uplatnění svých jakostních znaků a měl by vždy zůstat hlavní oporou zdejšího vinařství. Druhé známkové víno bylo Zlatý hrozen vyráběné ze směsi odrůdových vín Neuburské, Veltlínské červené rané a Sylvánské zelené; později pak Ryzlink rýnský, Tramín, Rulandské bílé a Sauvignon. V této oblasti leží velké a důležité vinařské středisko Polešovice, známé šlechtěním révy na tamní vinařské stanici. Vzniklo tu několik odrůd stolních i moštových (Olšava, Vitra, Muškát moravský) a podnožová odrůda Amos. Větší viniční plochy bývaly vždy v Domaníně a ve Vracově.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Kyjovská

Vinařké obce:
Archlebov, Bukovany, Dambořice, Dražuvky, Čeložnice, Hýsly, Ježov, Kelčany, Koryčany, Kostelec, Kyjov, Moravany, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Uhřice, Věteřov, Vlkoš, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice u Kyjova

Západní část oblasti leží na jižních úbočích Ždánického lesa, který vytváří ochrannou clonu proti severním větrům. Za ní leží teplé viniční hory Ždánic, Archlebova a Žarošic. Měšťané Kyjova měli své vinice nejen v bezprostřední blízkosti města, ale i ve vzdálenějších obcích, v Bukovanech a Vřesovicích. Kyjovsko je typickou severní vinařskou oblastí, kde se nejlépe daří ranějším odrůdám pro výrobu bílých vín a mezi nimi hraje hlavní roli odrůda Müller Thurgau. Z pozdějších odrůd pro severní oblasti plní jakostní úlohu hlavně Ryzlink rýnský a Rulandské.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Mikulovská

Vinařké obce:
Bavory, Brod nad Dyjí, Bulhary, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Úvaly, Valtice, Vlasatice, Vranovice

Město Mikulov ležící na spojnici Brno - Vídeň se stalo významným vinařským střediskem díky výborným viničním polohám jak v bezprostřední blízkosti města, tak všude v obcích město Mikulov obklopujících. Nejvýznamnějšími středisky je Mikulov a Valtice. Svoje význačné postavení si získaly později i obce Dolní Dunajovice, Pavlov a Sedlec. Poněkud menší plochy vinic zaujímají obce Perná, Popice, Pouzdřany, Novosedly, Bulhary, Dolní a Horní Věstonice. Chráněné viniční trati Mikulovska patří k nejteplejším místům Jižní Moravy. Středobodem krajinné krásy, který zdaleka krášlí horizont jinak rovinatého okolí je Pálava – poslední výběžek vápencových Alp. Jižní svahy Pálavy, chráněné od proudnice studených větrů přicházejících podél Svratky úvalem dyjsko-svrateckým od Brna, se řadí k nejlepším viničním tratím oblasti Mikulov. Na vápenitých půdách těchto svahů vyzrává Ryzlink vlašský do význačné jakosti charakteristického odrůdového vína. Ve výše položeném Pavlově pak dává tato odrůda výbornou surovinu pro výrobu šumivých vín. Výbornou jakostí tu vyniká i Rulandské bílé a hlavně jemu příbuzná odrůda Chradonnay. V nejnovější době se tu osvědčují i některá místní novošlechtění (Palava, Aurelius). V hlinitých půdách Dolních Dunajovic, Dobrého Pole, Novosedel, Březí i Brodu vévodí již dlouhá léta Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a na méně vhodně položených vinicích Müller Thurgau. Směs těchto tří odrůd je typickým produktem pro známková vína této oblasti. Na Valticku se k nim připojuje Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy leží vinařské obce Pouzdřany, Popice a Strachotín. Díky tomu, že jejich viniční svahy vystupují nad údolní proudnici chladného vzduchu táhnoucí se za Pálavou směrem na Lednici a Břeclav, dávaly od nejstarších dob vína známá v širokém okolí a proslavily se znamenitými víny Ryzlinku rýnského a Tramínu.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Mutěnická

Vinařké obce:
Dubňany, Čejč, Čejkovice, Hovorany, Karlín, Milotice, Mutěnice, Násedlovice, Nový Poddvorov, Ratíškovice, Starý Poddvorov, Terezín, Vacenovice, Šardice

Přechod mezi nejjižnějšími vinařskými oblastmi Moravy a mezi oblastmi ležícími na severní hranici pěstování révy tvoří menší oblast Mutěnice, kde se nacházejí dvě významná vinařská střediska – Mutěnice a Čejkovice. V Mutěnicích má dlouhou tradici vinařství venkovské s dobrou viniční údržbou jak místních obyvatel, tak také měšťanů blízkého Hodonína, který postrádá viniční svahy ve svém katastru. Vznikla zde významná Výzkumná vinařská stanice. Druhé, méně významné vinařské středisko hraničí s viničními plochami Velkých Bílovic a leží uvnitř kopcovitého terénu. Vína z Čejkovic a Mutěnic se vyznačují svým svěžím charakterem, výraznějšími kyselinkami, intenzivňejším projevem odrůdových aromatických látek od jižněji položených vinic. Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Tramínu, Rulandskému bílému. Velmi dobrou jakost tu dosahuje Neuburské, Rulandské modré i Portugalské modré. Další významné vinařské obce v oblasti jsou Hovorany, Čejč, Terezín a Šardice.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Podlužní

Vinařké obce:
Břeclav, Charvátská Nová Ves, Dolní Bojanovice, Hrušky, Josefov, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Prušánky, Rohatec, Tvrdonice, Týnec

Většina vinařských obcí této oblasti leží v údolnici řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště starých viničních hor se nacházejí na úbočí terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou. Nové viniční tratě se rozprostřely i na rovinách, kde se místy objevují lehké písčité půdy. Rovinné pozemky těží z teplejších podmínek nižší nadmořské výšky a místy z rychlé záhřevnosti lehkých půd. Větší škody zde mohou v kalamitních létech vznikat zimními a jarními mrazy. Proto je na místě pěstování odolnějších odrůd: Ryzlink rýnský i vlašský, Rulnadské bílé i šedé a z modrých odrůd Frankovka a Zweigeltrebe. Zvláště červená vína tu dosahují dobré jakosti. V nejsevernějším cípu oblasti leží Prušánky se známou viniční horou Nechory, která má hlinité veltlínové půdy. Za nimi se pak rozprostírají viniční hory Josefova a Dolních Bojanovic s tradiční výsadbou Ryzlinku rýnského. Rovinaté viniční tratě se táhnou od Milkulčic, přes Moravskou Novou Ves, Hrušky, Týnec, Tvrdonice a Kostice až k Lanžhotu. Do oblasti patří též vinice katastru Charvátská nová Ves, které se rozkládají nad rekreačním místem u lednického rybníka Apollo.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Strážnická

Vinařké obce:
Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička, Boršice u Blatnice, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Ostrožská Lhota, Petrov, Strážnice, Sudoměřice, Tasovice, Tvarožná Lhota, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy

Viniční hory této oblasti se od ostatních moravských viničních hor odlišují tím, že leží na svazích Bílých Karpat a velký počet vinic je vysázen na těžkých půdách vzniklých na autonomních jílech. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům, přestože pocházejí ze severněji položených viničních hor, vyšší extraktivnost a chuťové plnosti nežli by se podle položení očekávalo. Je to v první řadě oblast býlích vín i když se tu pěstují v menší míře odrůdy modré, které však dávají tvrdá červená vína, málo typická pro většinu milovníků dnešních červených vín, vyžadujících u červeného vína sametovou hebkost a jemnou tříslovinu. Starobylé město Strážnice bylo vždy největším vinařským městem v severnější části jihovýchodní Moravy. Druhým velkým vinařským střediskem byla vždy Blatnice pod. sv. Antoníčkem, třetím střediskem Lipov. Z blatnické lokality Roháče se proslavilo známkové víno Blatnický roháč, směs Sylvánského zeleného a Rulandského bílého v původní podobě. V celé strážnické oblasti dosahují vína Rulandské bílé na těžkých půdách pozoruhodné jakosti. Jsou to vhodné podmínky pro odrůdu Müller Thurgau, Rulandské šedé a jistě by stálo za to obnovit slávu Sylvánského zeleného.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Uhersko-hradišťská

Vinařké obce:
Babice, Boršice u Buchlovic, Buchlovice, Břestek, Hluk, Jalubí, Kněžpole, Kudlovice, Kunovice, Mařatice, Mistřice, Modrá, Napajedla, Nedakonice, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Spytihněv, Staré Město, Stříbrnice, Topolná, Trapice, Tupesy, Uherské Hradiště, Velehrad, Vlčnov, Zlechov

Obce kolem Uherského Hradiště patří k severním výběžkům moravského vinařského regionu. Ve vinařské oblasti Uherské Hradiště bývalo nejvíce vinic před třicetiletou válkou. Největší plochy bývaly v obcích Boršice, Buchlovice, Tupesy, Mařatice a Kudlovice. Významnějšími obcemi bývaly i Jalubí a Zlechov. V Boršicích pokračuje část viničních tratí ve stejné poloze jako tratě polešovické, ale většina viničních hor této oblasti netvoří souvislejší celky. Jsou roztroušeny po krajině a zaujímají jen nejvýhodnější části kopcovitého terénu. Často mívají i poměrně značnou nadmořskou výšku, což zpomaluje průběh vegetačních fenofází vinné révy. Zrání hroznů je pozvolné a vytvářejí se v nich aromatické látky tenkých a zvláštních reduktivních tónů. Proto jsou vína z oblasti svérázná a mají nezaměnitelný charakter. Jendou z hlavních odrůd tu je odrůda Müller Thurgau, která sem patří jako náplň zdejších vinic produkujících převážně bílá vína s výraznějším obsahem kyselin. K výrobě bílých vín s aromatickými látkami výraznější povahy se dobře uplatňuje Muškát Moravský. V nejlepších viničních polohách vyzrávají i Ryzlink rýnský a Rulandské bílé, které mají charakter vín severních vinařských oblastí a jsou vhodné k delšímu zrání v láhvi. Lahvově zralá vína z této oblasti si udržují svoji svěžest po mnoho let. V současné době je tu největším zpracovatelem ZD Boršice.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Velkopavlovická

Vinařké obce:
Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Kurdějov, Křepice, Moravský Žižkov, Morkůvky, Nikolčice, Němčičky, Nosislav, Podivín, Přísnotice, Přítluky, Rakvice, Starovice, Starovičky, Uheršice u Hustopečí, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice, Zaječí, Šakvice, Šitbořice, Žabčice

Hlavní osa viničních hor se táhne od obce Velké Němčice podél dálnice Brno – Břeclav přes význačné vinařské obce Starovic, Hustopeče, Starovičky, Velké Pavlovice, Velké Bílovice, Moravský Žižkov až do Prušánek. Je to řada viničních hor prvotřídní bonity, které vystupují z rovinaté údolnice jako první vyvýšeniny kopcovitého terénu oligocénních Chřibů. Tyto viniční tratě mají jihozápadní a jižní svahy omývané na podzim teplými föhnickými větry, urychlujícími zrání hroznů na keřích dobře živených hlinitých půdách. Členitou linii viničních hor tvoří různě zvlněný terén výše položených vinic, který býval vždy hlavní doménou odrůdy Neuburské. Je to Kloboucko s vinařskými obcemi Křepice, Nikolčice, Diváky, Šitbořice, Boleradice, Horní Bojanovice, Morkůvky a Krumvíř. Podél toku Trkmanky a v postranních údolích je řada výborných viničních poloh obcí Bořetice, Němčičky, Kobylí, Vrbice a Brumovice. Z nich jsou Bořetice a Kobylí známé svými červenými víny. Výsadby modrých odrůd se nejvíce rozšířily kolem Hustopečí, Velkých Pavlovic, Bořetic, Kobylí a Velkých Bílovic. Pěstovalo se tu hlavně Rulandské modré, Frankovka a později Portugal modrý. Teprve v pol. 20. století přibylo ve větší míře Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a André. Všechny modré odrůdy tu nacházejí výborné podmínky a to hlavně v předních viničních horách s nižší nadmořskou výškou a s dlouhým teplým podzimem, kdy se rychleji snižuje obsah kyselin ve vínech a tvoří se červené barvivo, pokud netrpí keře nadměrnou úrodou. Na nejlepších jižních polohách tu dává výbornou jakost: Veltlínské zelené, které zde dává víno s jemnou lipovou vůní. Výbornou pověst si získala odrůda Tramín z Hustopečí, Velkých Pavlovic a Němčiček. Výše položené exponované svahy jsou využívány pro odrůdu Müller Thurgau, jejíž vína jsou vítanou komponentou do směsí různých známkových vín, podobně jako Ryzlink vlašský z této oblasti.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999

Znojemská

Vinařké obce:
Bantice, Bohutice, Borotice, Božice, Branišovice, Břežany, Chvalovice, Citonice, Damnice, Dobelice, Dobšice, Dobřínsko, Dolenice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Jaroslavice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Krhovice, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Křidlůvky, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Miroslav, Moravské Kninice, Moravský Krumlov, Nový Šaldorf, Olbramovice, Oleksovice, Petrovice, Podmolí, Práče, Pravice, Prosiměřice, Rybníky, Skalice, Slup, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Suchohrdly u Miroslavi, Tasovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tvořihráz, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vítnoce, Višňové, Vrbovec, Výrovice, Znojmo, Šanov, Šatov, Šumice, Želetice, Žerotice

Vinařským střediskem je poddolované město Znojmo – spletí mohutných vinných sklepů. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od „Kraví hory“ směrem na Hnánice. Jsou chráněny zalesněnými návršími od severozápadu a bývaly středem zájmu vinařících měšťanů. V nedalekém Šatově dnes leží zpracovatelský podnik Znovín a. s. Podél jižní hranice s Rakouskem se táhne řada význačných viničních poloh přes Vrbovec, Ječměniště, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou. Severně od Znojma leží Přímětice, ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinnými sklepy v Lechovicích. V severní části této oblasti jsou vinice roztroušeny po příhodných jižních svazích kolem Horních Dunajovic, Hostěradic, Bohutic, Olbramovic, Jezeřan, Rybníků a dalších. Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech vzniknout štěrkovitým půdám význačných pro pěstování Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného. Jejich vínům dodávají zvláštní kořenitý charakter a širší spektrum aromatických látek. Jinde jsou prvohory překryty mocnějšími návějemi spraší vhodných pro odrůdu Müller Thurgau a Ryzlink vlašský, případně Veltlínské zelené jemného typu s lipovou vůní. Z nových odrůd pak pro výrazně aromatickou odrůdu Palavu. Na chudších půdách v prvotřídních polohách si získal svoje primární postavení znojemský Sauvignon. Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín. Jejich aromatické látky se na keřích révy příznivě vytvářejí v poněkud vyšší nadmořské výšce viničních tratí, které jsou na jižních svazích vystaveny intenzivnímu slunečnímu záření, ale občas omývány vpády studeného vzduchu z vysočiny, takže tu hrozny zrají pomaleji, ale zato vysoké jakosti a aromatičnosti.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999