Duben 2000
Informační měsíčník ZUŠ Klecany
Vychází jako příloha Klecanského zpravodaje

ARCHIV - ZUŠÍK ročník : 
2000    1 2 3 4 5 6 7 - 9 10 11 12
2001    1 2 3 4 5 6 - - 9 10 11 12
ZUŠÍK ročník 2002

V dnešním čísle se chci zamyslet nad vlivem rodičů na studijní výsledky žáků v umělecké škole. Z obecného pohledu je rodina pro dítě prioritním a základním vzorem, jak se chovat k druhým lidem, jak rozvíjet své schopnosti v různých činnostech. Zde si vytváří své postoje a názory, zde vzniká jeho motivace ve vztahu ke škole a k vlastní budoucnosti.


Proto je také velmi důležitý, jaký postoj zaujímá rodič k zájmům svého dítěte, protože tím, jak sleduje zájmy dítěte, jak jej podporuje v činnostech, může přispět ke úspěšnému či neúspěšnému postoji k danému oboru v umělecké škole.

V žádném případě nezapomínám na důležitý postoj učitele, který hraje v tomto procesu jednu z hlavních rolí, ale rodiče jsou pro dítě vždy prioritní .
 

Žáci navštěvující hudební obory se musí vypořádat i s problémem domácí přípravy. A právě při zdolávání tohoto problému, by měl být účastný také rodič žáka. Hudební obory vyžadují speciální schopnosti, ale dovednosti v ovládání nástroje může žák získat jedině cvikem. Všimla jsem si, že děti, které doma sporadicky cvičí na nástroj a při vystoupeních často chybují, hledají potom různé výmluvy, ve kterých nešetří kritikou především na učitele. A právě v této fázi domácí přípravy může rodič pomoci. Jakým způsobem? Především by se měl aktivně zajímat o to, jaké žák dělá hudební pokroky. Ale vůbec nejdůležitější je, aby rodič pomohl vytvořit dítěti správný rozvrh činností během dne. Potom vznikne u žáka jakýsi návyk na určitý čas, kdy si dítě dělá domácí úkoly, kdy cvičí na nástroj. Děti často tápou a neví, jak se na jakoukoliv výuku připravovat. Myslím, že rodiče by jim měli pomoci při vytváření pozitivních návyků týkající se přípravy na jakékoliv vyučování. Pokud si dítěte nevšímáme a necháme mu naprostou svobodu, bude volný čas využívat hlavně pro zábavu. Dobrý návyk v určitou hodinu cvičit, má vliv nejen na úspěch, na zvyšování sebevědomí a na kladný vztah k nástroji nebo k učení. Pozorovala jsem na některých přehrávkách, jak se děti při vystoupení trápí, jak se po neúspěchu necítí dobře a co horší, vedle nich rozladění rodiče, kteří ten neúspěch dětem nijak neusnadní. Myslím, že tomuto stavu je možné předejít nebo ho alespoň zmírnit pilným cvičením, na kterém by měli spolu s dětmi spolupracovat rodiče. Nechci v žádném případě usnadňovat pozici učitelům, ale jestliže učitel bude žáka přesvědčovat o důležitosti a nutnosti pravidelného cvičení a rodič tuto nutnost dítěti nepotvrdí a dokonce bude tvrdit, že je to jen kroužek a cvičit může dítě jenom podle nálady, je celá práce učitele znehodnocena.
 

Ve výtvarném oboru je situace odlišná. Zde opravdu záleží na míře talentu, protože některé dovednosti se dokonale nacvičit nedají. Zde je nutné zdůraznit, že dítě, které si chce vybrat výtvarné umění jako svou profesní dráhu, by mělo mít rozvinuté schopnosti vnímání, paměťové, rozumové a v neposlední řadě jakýsi tvořivý přístup k životu. Obecně se říká, že stačí deset procent talentu a zbytek píle, bohužel ve výtvarném umění musí být toho talentu velké množství. Jestliže má někdo výtvarný talent, potom ho práce ho baví, protože se mu daří, proto stále kreslí a maluje, tím se zdokonaluje a stává se výjimečným. Zažila jsem ve své praxi spoustu žáků, kteří se rozhodli, že půjdou na výtvarnou školu. Bohužel domácí úkoly dělali s velkou námahou a museli se učit postupy, jak kreslit, jak ladit barvy. Chyběla jim intuitivní schopnost tyto řemeslné dovednosti instinktivně cítit, což je vlastně také obsah talentu. Dále šli na talentové zkoušky, neuspěli a začali svůj neúspěch vidět v protekci, která je podle nich na uměleckých školách. Myslím, že zde je také velmi žádoucí účast rodičů na zhodnocení jestli je dítě pro umění tak zapálené a schopné, jestli se nejedná pouze o to vybrat obor, kde není matematika, nebo si vytvořit falešné představy o skutečných schopnostech dítěte. Jestliže se rodiče rozhodnou, že dítě na střední uměleckou školu přihlásí, měli by se nejdříve jet do školy podívat a srovnat práce žáků střední umělecké školy a svého dítěte. Konkurence nám velmi lehce odhalí kvalitu a stupeň talentu.
 

Další skupinu tvoří děti, které navštěvují výtvarný obor ne kvůli budoucí profesi, ale z čistého zájmu. Tam už záleží na metodách a osobnosti učitele, jak děti dokáže zaujmout a nadchnout pro svůj obor. Vliv rodičů zde vidím v tom, že dítěti pomáhají vytvořit si návyk na pravidelnou docházku, návyk na jakousi povinnost, ke které se dítě zavázalo a je nutné tento režim dodržovat.
 

Nechci touto úvahou přenášet školní problémy na rodiče, ale snažím se ukázat, jak je velmi důležité, aby se rodiče podíleli na studijních výsledcích svých dětí nejen v základní škole. Tím, že naše škola je dobrovolná a ovlivňuje volný čas dětí, je přínosem pro jejich budoucí život, pro jejich všestranný rozvoj. Již v útlém věku se naučí využívat volný čas nejen pro zábavu, ale také pro své další sebevzdělávání. Při tomto procesu jsou neodlučitelnou součástí rodiče, které děti ovlivňují v největším rozsahu, a pokud učitel nebude mít podporu v rodičích, jeho výsledky nebudou nikdy stoprocentní.

 

Koncem dubna (datum bude upřesněno na plakátech) pořádá základní umělecká škola koncert učitelů nazvaný "Guláš". A proč guláš?
 
Obrázek nakreslila Petra Trojanová, 6 let, perokresba   Obrázek nakreslila Anička Hakenova, 7 let, perokresba


Na programu bude hudba nejen klasická, ale také jazzová a populární. Nenechejte si ujít tento nevšední zážitek našich nevšedních učitelů. O podrobnostech budou informovat reklamní plakátky.

Umělecká škola znovu otevírá výuku dospělých studentů ve výtvarném oboru. Výuka bude probíhat v pátek od 17,45 - 19,30 hodin, školné činí 320 Kč na měsíc. Výuku vede učitelka Dana Snížková. Pokud chcete v sobě nalézt neodhalený talent, dostavte se v uvedenou dobu do výtvarného oboru ZUŠ.


Dana Snížková            
ředitelka ZUŠ            

Zápatí-děti