ČAJOLINKY

ARCHIV – Úvodníky
 
O ČAJI NA STRÁNKÁCH INTERNETU
 
On-line časopis pro milovníky čaje a popularizaci čaje samého
 
NOVINKY GLOSÁŘ TEMA OBČASNÍK RECENZE SLOVNÍK NÁZORY FAQ ARCHIV

Odkazy
na stránky věnované čaji
Úvodníky
v archivu
     Úodníky z roku 2005.

aukce
debaty
(e-)obchody
čajovny
kluby
nadšenci
společnosti
vyhledávače
ostatní


2004
ARCHIV – Úvodníky – rok 2005
2006

Atrapa 
30. prosince 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Napodobenina, která má budit zdání, že je originálem. Na pohled má všechny náležitosti, které ji činí k nerozeznání podobnou tomu, co má nahrazovat, ale stačí obyčejně jen dotknout se jí nebo potěžkat ji v ruce a už je jasné, že tady není všechno v pořádku.
     Napodobeniny jako vzorek jsou užitečné v případě, že to přináší výsledek, který je přinejmenším srovnatelný s tím, jako kdyby to bylo něco opravdového. V běžných případech se dobře hodí k nabídce zboží, které časem rychle podléhá zkáze. Jindy, a to velice často, je atrapa moc užitečná, když představuje drahé a velice drahé předměty, to je přeci snadno pochopitelné, víme, jak to chodívá, protože nikoho k tomu, aby si vzal, co mu nepatří, nemusíte nijak dlouho přemlouvat.
     Atrapa tedy vyniká tím, že je levná a dovede vytvořit na první pohled zdání, že jde o skutečný a úplný výrobek. Mezi atrapou a skutečným zbožím je sice velký rozdíl, avšak co když to ve své úvaze začneme chápat jako dva konce stupnice a odvážíme se, po smutných zkušenostech už k tomu často máme snad dokonce právo, některý výrobek považovat tak napůl za atrapu, protože je hezký, sice nějak funguje, ale rozhodně ne tak, jak by člověk očekával a jak ho reklama vychválila. Pokud ho ale koupil se slevou, nemá se ani svému zklamání proč divit a láteření na podvod, kterého se stal obětí, není tak úplně na místě.
     Ať atrapy zůstanou jen tam, kde je jejich místo a skutečné zboží ať je na svém místě. Je to jistě přání, na jehož splnění si budeme muset hodně dlouho počkat. Tak si aspoň přejme, s větší nadějí na úspěšnost, aby se splnila naše očekávání trochu skromnějšího druhu, když je k tomu jednou za čas příležitost.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V rubrice -společnosti- byla zařazena nová firma LU YU TEA.
Slovíčka 
23. prosince 2005Na začátek stránky ZPĚT
      Slova, to by jistě znělo o něco rozhodněji, nějak mužně, chlapsky, či tak podobně. Používat slova je očekávané a jen málokdo chce mít něco společného se zdrobnělinami. Majetek, bohatství, síla, moc, to jsou ta správná slova, která každého lákají a která budí sympatie. Spokojit se s něčím obyčejným nikoho moc neláká, a přesto je to ten nejrozšířenější způsob existence, se kterým se musí většina ostatních spokojit.
     Z toho by mohl vzniknout dojem, že používání obyčejných věcí a slov musí být něco velice obtížného, až tragického. Zatím je však spíše tragedií to, když někdo žije v téměř neotřesitelném domnění, že bez přepychu a luxusu se nedá žít.
     Taková slovíčka sice možná pro někoho nic neznamenají, ale bez nich je člověk ve skutečnosti jen poloviční osobností, protože mu něco podstatného schází. Snad teď je ta pravá chvíle naznačit, co to jsou a jaká jsou ta slovíčka. Ale v tom není potřeba hledat žádnou záhadu, slovíčkám učí maminka své dítě. Naučí ho, jak poděkovat, jak pozdravit, jak slušně o něco požádat a mnoho dalšího, všechno samá slovíčka.
     Přitom slovíčka, jak se dá nazvat ona kategorie poněkud odlišná od běžné slovní zásoby, jsou zcela svébytná a ve slovní zásobě mají své místo. Zapomíná se na ně, a přitom jejich vyslovení nic nestojí, chce to jen pohotovost v jejich použití ve správnou chvíli a na správném místě.
     V hovorech a povídání mezi dospělými ale jakoby to už skoro nešlo jinak, než vyjadřovat se svérázným způsobem a s používáním slov, která jsou nedůstojnou náhražkou slovíček. Odpovídá to módnímu trendu, který si libuje v tom nedat na sobě znát, že se někdo někdy slovíčka a jejich používání vůbec měl možnost učit.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Nutnost 
16. prosince 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Kde jsou ty chvíle, kdy si člověk mohl vybrat, co se mu zrovna chtělo dělat a co ne. Jakmile nastane doba, kdy se vyžaduje nutné řešení a bez odkladu k tomu, to už jde do tuhého. Komu by se chtělo třeba ráno vstávat zrovna a právě ve chvíli, kdy zazvonil budík? Takový příklad si ovšem zasluhuje pousmání, protože vstávání většinu lidí nebolí, nic hrozného se jim tím nestane, když jen podle zvonění opustí vyhřátou postel, a proto ani splnění této nutnosti nebylo nijak bolestivé. Ovšem neznám nikoho, kdo by si v ranním vstávání liboval.
     Za splnění nutných povinností nikoho nečeká pochvala nebo odměna za to, jaký je pašák a hrdina. Právě proto, že to byla něčí povinnost způsobuje, že v okolí se nikdo nenamáhá nijak zvlášť takový čin uznat za něco výjimečného. Dalo by se pokračovat a připomenout, že když se stane a pro někoho je nutností odepřít si cigaretu nebo alkohol a on to dokáže dodržovat, nikdo z těch, kterým by to mělo udělat radost, se tím nenadchne a nanejvýš prohodí povzbudivá slova ve smyslu, no jen tak dál a vydržet.
     Snad by se to i dalo snáze přežít, kdyby se podařilo zavést pravidla, která by člověku vystavenému nepřízni osudu ve formě stále neodbytných povinností dopřála získat jejich splněním dost zajímavé výhody oproti ostatním, kteří své povinnosti házejí za hlavu.
     Sotva si lze přitom představit, že se najde někdo, od koho se plnění povinností nevyžaduje. Zbývá tedy zamyslet se nad tím, jestli ti další jsou na tom lépe, protože hozením za hlavu se jich totiž nezbaví.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Ozvěna  
9. prosince 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Pro někoho tak trochu záhada, jak to funguje, pro někoho zcela očekávaný fyzikální jev. Na té záhadě asi přeci jen něco bude, protože lze nejprve celkem snadno připustit, že odraz zvuku nastane po nárazu do pevné a viditelné překážky, ale jak se pak vyrovnat s tím, že to funguje i podle pořekadla, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
     Tak trochu snazší je to u odrazu světla, k tomu stačí jen malá klidná hladina například v louži, když se člověk spokojí s málem. Není to ale ono, protože vidět sice něco je, ale v nevalné kvalitě. K tomu, aby dojem byl dokonalejší, je potřeba zrcadlo. Zdálo by se, že není nic dokonalejšího, ale po bližším zkoumání, a stačí jen chvíle trochu pečlivějšího zkoumání a dá se zjistit, že obraz v zrcadle se může lišit podle toho, jak dokonale bylo vyrobeno.
     Jak to ta ozvěna dělá, že vrací zvuk tak pravdivě? A také se ozve pokaždé, když se nacházíme v místě k tomu vhodném. Do zrcadla se nemusíme podívat a je klid, ale jen promluvíme, už se nám vrací zvukové svědectví o tom, že funguje.
     Jistě by nebylo od věci, kdyby se řečníci, dřív než vystoupí na veřejnosti, pokusili vyslechnout předběžně a nanečisto v ozvěně to, co jsou pak jejich posluchači nuceni vytrpět. Samotná čistá ozvěna je totiž zcela nepodplatitelná a od ní uslyšíme jen to a pouze to, co vyšlo z našich úst.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Zoologická zahrada  
2. prosince 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Zahrada, ve které jsou pěstována zvířata, jak jistě každý ví. Na otázku proč tam jsou pěstována se asi lze dočkat mnoha různých odpovědí a není se ani co divit. Pro malé děti to je příležitost, jak uvidět na vlastní oči zvířátka, o kterých mají možná doma knížku či si sotva pamatují, že v televizi někdy nějaké zvláštní cizokrajné zvíře k vidění bylo.
     Od jistého věku dítěte se však zcela jistě zájmy zaměřují na mnoho jiných věcí a na zoologickou zahradu si člověk vzpomene až v pozdějším věku, když sám začíná vychovávat své děti, aby jim dopřál poučení tohoto druhu.
     Přitom by se dalo hovořit o tom, že tam lze načerpat poučení i docela zásadního druhu, aniž by k tomu byl potřebný určitý věk. Chce to jen mít v povaze dostatek zvídavosti, nestydět se a snažit se odvážně najít odpověď na některé nutkavé otázky přímo na místě.
     Jen tak namátkou se dá vyjmenovat pár dosti zapeklitých otázek a v zoologické zahradě je k dispozici jejich zodpovězení. Třeba, může být zajímavé zjistit, jak vlastně řve pavián, když se to občas prohlašuje příkladně o někom z lidí. Co takhle zjistit, jak umí slon chodit v porcelánu, co je tak neobvyklého na krokodýlích slzách a v čem tkví ta pověstná chytrost opic? To všechno a mnoho dalšího by se mělo dát zjistit, jistě ne snadno a jednoduše, právě v zahradě vyhrazené k pěstování všemožných druhů zvířat.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY. V kapitole TÉMA je nový příspěvek „Šerif to má těžké“. V rubrice -ostatní- byl zařazen, na přání příslušného webmastera, odkaz na indickou obchodní společnost Thunderbolt Tea.
Z filmového plátna  
25. listopadu 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Co všechno je možné vidět a s filmovými hrdiny zažít v příbězích, které stříbrné plátno nabízí v téměř nepřeberném množství! Chce to jen správně si vybrat a vydat se ve správnou dobu do kina.
     V televizi nebo v domácím kině to je skoro totéž, jen tomu něco chybí. Není to jedno a totéž, i když ty obrázky tam na plátně jsou stejné. Dost dobře to ani nemůže být zážitek snadno srovnatelný už jen proto, že v kině je člověk ve společnosti. Společnost lidí v promítacím sále, spolu s jeho prostředím, dává vzniknout onomu kouzelnému fluidu, které je k prožívání filmového příběhu nezbytné.
     V takovém prostředí se dá velice snadno zapomenout na to, že to, co se odehrává na plátně je jen hra světel a stínů a že člověk je v té chvíli ději vzdálen. Přesto, že je usazen v pohodlném sedadle a to, co se odehrává v příběhu ho nemůže přímo zasáhnout, aniž by také sám mohl něco na plátně ovlivnit, dovoluje mu jeho představivost prožívat s hlavním hrdinou příběh docela živě. Už jistě neutíká ze sálu, když se z plátna na diváky řítí rozjetá lokomotiva, jak tomu bylo v historických začátcích filmu, ale prožitky dnešních diváků v kině nemusí být o tolik chudší. Od těch dob filmová výroba zaznamenala mohutný rozvoj a představuje jednu neodmyslitelnou součást kultury, někdy lepší a jindy horší, než to, co bychom si přáli.
     Mnoho záleží na tom, jak je divák ochoten přijmout filmové vyprávění a zda mu byl předložen příběh dost poutavý a dobře vyprávěný. Přitažlivost filmu lze zvýšit i jinými způsoby a v průběhu historie kinematografie se vyskytlo mnoho snah o to, jak překvapit diváky nejrůznějšími efekty.
     Přesto pro dobrý film, na který se diváci přijdou podívat zas a zase, zůstává základním kamenem dobře napsaný příběh, dobře režijně zvládnuté řemeslo a dobré herecké obsazení, které mu dodá na přesvědčivosti. Co by však byl samotný nafilmovaný příběh bez diváků, kteří budou na jeho promítání rádi chodit?
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Do rubriky -ostatní- byl přidán odkaz na stránky časopisu NATIONAL GEOGRAPHIC.
Náhradník 
18. listopadu 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Originál je originál a načpak ho něčím nahrazovat, když ten původní slouží dobře. Je však lépe se zeptat, kdy asi tak začne člověk uvažovat o tom, že by mohl mít náhradníka? Jedna z prvních příležitostí se naskytne velice brzo a to hned tehdy, když je potřeba splnit nějakou velice nepříjemnou povinnost. Jenže náhradníka jen tak neseženete, musí to být vlastně vaše dvojče. A už jsme u toho, že pro skutečná dvojčata je problém náhradníka vyřešen už tím přírodním úkazem, že velice věrná podobnost jeden druhému tu už je. Zbývá jen vyřešit otázku, kdo a kdy bude náhradníkem.
     Ostatní jsou na tom po téhle stránce hůř. Najít si sobě podobného a vhodného člověka, který bude ochoten hrát takovou roli, to představuje velmi namáhavé hledání. Být náhradníkem, i to vyžaduje jistě pevné nervy, při těch obavách, co kdyby se na to přišlo, a jaké by z toho mohl mít potíže.
     Navíc pak třeba jednou spokojenost s náhradníkem asi nebude namístě v případě, když začne dosahovat výsledků lepších, než ten, kterému slouží. Může se stát a začne proto vyžadovat větší plat za své služby, prostě nebude s ním k vydržení. Ani situace, kdy bude náhradník podávat výkon zcela podprůměrný, není záviděníhodná, protože jak ho donutit, aby se zlepšil? Může si snad dokonce začít diktovat podmínky, protože je ve výhodě a počítá s tím, že případný postih bude pro něj méně nepříjemný.
     Každý z nich by si tedy měl dobře rozmyslet, jestli se do tak nejistého podniku pustí. Je však velice pravděpodobné, že i s takovými vyhlídkami by možnost mít náhradníka využilo mnoho lidí a roli náhradníka by jich jistě mnoho neodmítlo.
     Na rozdíl od nich se dvojčatům už taková dvojrole nabízí sama, možná ji ani nevyužívají, ale kdo je má pořád kontrolovat a hlavně jak?
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole GALERIE bylo přidáno upřesnění místa konání výstavy obrazů. V kapitole SLOVNÍK bylo rozšířeno heslo Obukucha. Byl přidán odkaz na další ucelený menší slovník k japonskému čajovému názvosloví.
Babylónská věž 
11. listopadu 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Jak to bylo s její stavbou ve skutečnosti, to se dnes už tak přesně neví, je to přeci jen pěkná řádka let, co se to událo. No aby bylo možno věž postavit, mělo by stačit mít dobré plány, spolehlivou stavební firmu a někoho, kdo to celé zaplatí.
     Jak se to vypráví dodnes, tak plány dobré byly. Stačilo vědět, že to má být věž, která překoná svou velikostí všechny dosud známé. Ostatní už se nějak postaví, vždyť stavět se má hlavně do výšky, tak jaképak rozpaky. Jestli někomu připadá, že to bylo dost lehkomyslné začít jen s tímto odhodláním, tak ať se jen rozhlédne kolem sebe a podobných případů zažije poměrně dost. V tom se lidstvo nijak zvlášť nezlepšilo a častěji, než by bylo rozumné očekávat, se zjišťuje, že některé plány mají podobný charakter i dnes.
     Druhá na řadě byla stavební firma, která se měla pustit do díla. Zde předpokládejme, že byla opravdu dost spolehlivá na to, aby odvedla solidní dílo. A tím se dostáváme k jádru věci, když dodáme, že nakonec věž postavena nebyla a to celkem z malicherného důvodu, který mohl málokdo předvídat. Ono tam na stavbě, byla to totiž stavba ohromná, začalo postupně pracovníků přibývat a už jich tam najednou bylo nějak moc. Nejenže jich bylo trochu přespříliš a nebylo je možno zvládnout organizačně, ale začala jim chybět společná řeč a to byl začátek konce.
     Co z toho vyplývá za poučení pro dnešek? Těch poučení je jistě víc, stačí asi jen připomenout, že společný jazyk by asi všechno nevyřešil ani dnes. Velkou překážku totiž u mnoha lidí představuje zatvrzelé lpění na svém názoru a jeho prosazování bez ohledu na logiku, na povinnost ohleduplnosti vůči ostatním a na společný cíl.
     Nesmím nakonec té vzpomínky na stavbu věže opomenout toho chudáka, který to měl celé zaplatit. A víte, že mi připadá, že se na něj celkem prostě zapomnělo? A celé tohle povídání se snažte číst při dobré mysli, posuzujte ho shovívavě a s pochopením pro nadsázku.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole SLOVNÍK je nový odkaz na vinařský slovník. V rubrice -ostatní- byl přidán odkaz na stránky nazvané Hostovka.
Dav 
4. listopadu 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Je všední den, až nezvykle pěkný den na to, že v kalendáři už listujeme podzimními měsíci. Po ránu se lidé ubírají za svými povinnostmi a připadá mi, že si jsou velice podobni jeden druhému. Není to přímo postavou, vzhledem nebo oblečením, ale spíš něčím, co by se dalo nazvat jako nálada, kterou u nich tušíte zdálky a teprve zblízka si ji uvědomíte a to, jak je na nich znát, že z nadcházejícího dne nemají pražádnou radost
     Ani nemusí tvořit jednolitou lidskou řeku, jak tomu bývá v metru nebo na nádraží, a přesto se dají dohromady označit jako dav. To už není množství lidí navzájem odlišných a něčím, pokaždé čímsi jiným, zvláštních, ale jakési společenství, spojené dohromady jen jednotným chováním, kde individualita nic neznamená. V případě rozptýleného výskytu jedinců davu se zdá, že přestali být jeho částí, jenže rozdíl je jen a jen v počtu hlav vyskytujících se na dané ploše.. Nejspíš každý z nás byl nucen častokrát vstoupit do lidského řečiště a každý se tam cítil podle toho, jak na něj nezvyklá blízkost ostatních a současně anonymita působila. Pak ale někdo může tvrdit, že se v hledišti sportovního stadionu cítil výborně, protože ho ovládlo obklopující veselí. Jenže k tomu bude nutno dodat, že je dobré rozlišovat mezi působením davové psychózy a osobními dojmy z takové situace. Dav je uzpůsoben k tomu, aby se řídil jednoduchými pravidly. Jednou je to dostat se včas do továrny, jindy zase podporovat hlasitě sportovní výkon svého družstva a někdy také s něčím na veřejnosti jednotně souhlasit nebo nesouhlasit. Pozornost vzbuzující jednotlivé hlasité projevy nejsou žádoucí, tolerovány jsou jen ty z tribuny a to ještě musí vyjadřovat mínění, na kterém se snadno shodne celé shromáždění, stačí něco snadno pochopitelného, co si každý rád poslechne.
     Ranní cestu do zaměstnání, do úřadu, do služby nebo do školy provází vznik davu každý den. Bude asi dobré si uvědomit, že dobře míněné pokusy o zlepšení nálady v davu formou zábavy. kterou je jednotlivec ochoten dát k lepšímu, nemusí být pokaždé přijaty s patřičným pochopením pro tuto snahu.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je čerstvý příspěvek, ve kterém se nachází recenze právě uzavřeného cestopisu vydávaného v kapitole GALERIE na pokračování. V kapitole GALERIE se v rubrice Obrazy a grafika upozorňuje na právě zahájenou výstavu obrazů.
Koště 
28. října 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Najde se jistě dost těch lidí, kteří ho v dnešní době považují za něco poněkud kuriózního, sami ho totiž doma nepotřebují, a přeci je zase hodně těch, pro které zůstává užitečným pomocníkem při domácích pracích. Jistě je namístě otázka, proč se někdo bez koštěte obejde a někomu slouží tak, jak tomu bylo odedávna. Nabízí se nejedna odpověď a ta první, která by mohla znít rozumně, říká, že pro některé domovy a zejména pak byty je koště nepoužitelné svým razantním zametacím účinkem.
     Nač je dobré zaobírat se zametacím nářadím, když jeho použitelnost je do značné míry omezená, řekne si mnoho lidí. Ale koště k lidské společnosti patří, patřilo docela běžně a proniklo navíc i do lidové mluvy, vzpomeňme si jen na označení, že někdo vypadá jako pometlo, což je jen sestřenice koštěte. To je jen začátek, protože pokračovat by se dalo velkým přínosem, kterým pro lidstvo bylo a možná ještě je využití koštěte jako dopravního prostředku létacího. Co na tom, že ho využívaly snad jen čarodějnice, nikde přece není psáno, že by nemohlo, po pronesení čarovné formulky, sloužit každému, kdo si jen troufne.
     Snad právě představa takové možnosti vedla k tomu, že se z minulosti traduje zvěst o vybírání daně z každého koštěte ve stavení. Zavedení takové povinnosti je docela pochopitelné, protože jak by to dopadalo, kdyby si kdo chtěl letěl jen tak, kam se mu zachce. To přeci zavání anarchií a tomu bylo potřeba učinit přítrž, tedy takové počínání rázně zamezit .
     V dnešní době by sice bylo nutno přiznat právo občanů na to letět, kam chtějí třeba i na koštěti. Využívali by ho jistě mnozí i přes to nepohodlí. Takovým způsobem by však krátili příjmy státních a jiných dopravních podniků, a to taky nejde, jen uznejte. Ano, ta úvaha o povinné dani, ta je naprosto zasloužená. Navíc koště nepotřebuje benzin a poruchovost je jistě zanedbatelná. Kam by to mohlo vést, přítomnost takové nekalé konkurence, kdyby se v úvahách pokračovalo dál?
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Kapitola TÉMA přináší závěr rozhovoru, více v příspěvku „Rozhovor – Za poznáním 6/6“. V kapitole GALERIE je zařazena poslední část textu cestopisu – oblast Mexika, dnes kapitola 8., 9. a Epilog, číslování stránek je zde také v mayských hieroglyfech.
Rub a líc 
21. října 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Ve skutečnosti je tomu právě naopak a nejdříve je zřejmý líc a pak teprve po nahlédnutí z opačné strany spatříme rub. Ale takové je už obvyklé rčení a nikoho nenapadlo ho změnit jen proto, aby jeho popisnou funkci přiblížil skutečnému stavu věcí. Rčení tu jsou od toho, aby se nad jejich formulací moc nepřemýšlelo, stačí, že jsou do jisté míry libozvučná a ostatek si domyslíme. Tomu, kdo se nad nimi navíc zamyslí a správně je využije, mohou přinést užitek.
     Naskýtá se zde však v této souvislosti jedna praktická otázka, jestli si každý domyslí právě to, co bylo záměrem, na co mělo rčení upozornit. Na ni bude odpověď nejspíš nesnadná, pokud má vystihnout skutečnost co nejvěrněji.
     Jak se věci, události a lidé sami jeví z té lícové strany, to se dá zjistit několika pohledy. První dojem je tedy zde a to obvykle stačí, pokud není nutné se jindy zkoumanou záležitostí zabývat více.
     Jestli je ovšem nutné v právě zahájeném seznámení pokračovat, pak člověka s trochu rozumným uvažováním začne zajímat, jaký rub ten zatím poznaný líc má čili jak vypadá dosud skrytá strana a jaké její projevy v důsledku toho může očekávat příště. Je to jako v ruletě a příští poznání může původní dojem potvrdit, ale může také dojít k velkému a pravděpodobně nepříjemnému překvapení. Příjemné překvapení je už skryto v tom, že člověk,. kterého jsme poznali, takový opravdu je i po zevrubnějším prozkoumání.
     Pro koho je hledání hlubšího významu rčení tohoto či jiných dalších zcela jasnou zbytečností, má příležitost je ignorovat, ovšem na vlastní nebezpečí.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Kapitola TÉMA přináší další část nového rozhovoru, více v příspěvku „Rozhovor – Za poznáním 5/6“. V kapitole GALERIE je zařazena další část textu cestopisu – oblast Mexika, dnes 6. a 7. kapitola, od kapitoly osmé až do konce bude číslování stránek také v mayských hieroglyfech.
Zbytečné hledání 
14. října 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Jedno je jisté, nutnost smířit se s tím, že občas budu nucen něco hledat, nastane v každém případě, ať si to sebevíc nepřeji. No a jestli mám mít tu smůlu, že se budu muset do hledání dát, chtěl bych mít to štěstí, abych dřív nebo později, či nakonec nezjistil, že vlastně hledám marně. Jenže s hledáním je to nejisté od úplného začátku.
     Pustit se do hledání vyžaduje jistou dávku odhodlání až sebezapření, protože už jen zahájením pátrání přiznávám, že s mou pamětí to není nejlepší, okolí si toho určitě všimne a nejspíš z toho vzniknou řeči, však to známe.
     Při hledání se dá zažít ledacos a jednou z možných téměř nečekaných příhod může být nalezení zcela jiné důležité věci, kterou jsem hledal neúspěšně jindy dříve. Na původně hledanou věc se dá snadněji zapomenout, protože to stejně vypadalo beznadějně a někdy lze takové rozuzlení považovat a prohlásit vlastně za úspěch. I když je nečekaný, může to trochu vylepšit pověst, které hrozilo, že utrpí šrám v případě, že nenajdu vůbec nic.
     I věci hmotné povahy se někdy ztratí tak dokonale, že jakoby změnily skupenství a přešly do světa myšlenek a představ, tedy věcí neuchopitelných. Tady mi nezbývá, než připomenout v této souvislosti jednu závažnou skutečnost, která je stará jako lidstvo samo, ale neškodí na ni občas upozornit. Hledat se dají i věci postrádající tvar, barvu a neprojevují se ani závanem odlišné vůně, ale existují. Kdybyste se do takového hledání dali, nezapomeňte se předem přesvědčit, jestli náhodou nehledáte hloupost a hlavně projev lidské hlouposti. Je totiž naprosto a určitě zbytečné něco takového činit, protože na nějaký výtvor lidského ducha tohoto druhu narazíte určitě na každém kroku a hledáním jen plýtváte energií.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Kapitola TÉMA přináší další část nového rozhovoru, více v příspěvku „Rozhovor – Za poznáním 4/6“. V kapitole GALERIE je zařazena další část textu cestopisu – oblast Mexika, dnes 5. kapitola.
Úžas 
7. října 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Diviti se jak jen je možné, tak nějak se dá vyjádřit jinými slovy okamžik, ve kterém zjišťujeme, že zíráme na něco, co přesahuje naše dosavadní chápání. Těch okamžiků už lidstvo zažilo mnoho a nikdo neví, jestli tomu bude kdy jinak nebo jestli někdy nastane doba, odkdy už nebude možno další úžas vzbuzující věci neočekávat.
     Ono obecně vzato záleží velice na tom, jestli člověka v takovém nečekaném okamžiku překvapí další událost nepřipraveného a vůbec, v jakém stavu poznání se takový jedinec v takové chvíli nachází. Prosťáčka překvapí mnohdy věc, která z pohledu ostatních ani nestojí za řeč. Mnoha životními zkouškami poznamenaného člověka zase v úžas jen tak něco nepřivede. Zbytek ostatního lidstva se na věci podobného rázu dívá s pocity, které se nacházejí někde mezi oběma krajními možnostmi.
     Copak úžas, ten trvá jen chvíli, ale co se vyvine pak, to je důležitější. Dovolím si předpokládat, že to s trvalostí úžasu u většiny lidí tak je a doufám jen, že výjimky potvrzují pravidlo. Následky úžasu nelze předvídat vůbec, na rozdíl od běžného koordinovaného lidského jednání. Pro někoho je to příležitost zanechat na chvíli rozumného uvažování a chovat se jako blázen a někdo, koho po straně pomlouvají, že je blázen, se zase neobyčejně vážně zamyslí a napadnou ho trudné myšlenky.
     Nejlépe je asi na tom ten, kdo si nějakou možnost nechat na sebe působit překvapivé události zcela zakazuje. Jenže řekněte mi, kolik takových výjimečných lidí se na téhle planetě pohybuje?
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Kapitola TÉMA přináší další část nového rozhovoru, více v příspěvku „Rozhovor – Za poznáním 3/6“. V kapitole OBČASNÍK je nový příspěvek. V kapitole GALERIE je zařazena další část textu cestopisu – oblast Mexika. V kapitole SLOVNÍK bylo doplněno několik hesel – aged teas, cebei, chapan, shuifang, Sado, Chado a Sen No Rikyu.
Přesvědčení 
30. září 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Jako stav mysli je to ten báječný pocit, že všechno, co dělám je to nejsprávnější a sotvakdo, pokud vůbec někdo, mne v tom zviklá, natož aby mi vnukl myšlenku zamyslet se trochu sám nad sebou. Z toho vyplývá hned jedna otázka, jestli je přesvědčení škodlivé nebo užitečné, a další se vynoří hned následně.
     Otázku, jestli je škodlivé, nelze dost dobře zodpovědět proto, že se přitom neřeklo, zda je považováno například za majetek, ke kterému není potřeba dokazovat průkaznost jeho nabytí. Také nepochybně záleží na tom, jestli je jeho vlastnictví považováno za nedotknutelný světonázor, který není potřeba podrobovat čas od času od základu důkladnému ověření platnosti.
     A o užitečnosti přesvědčení, tedy z druhé strany, se už dá uvažovat přeci jen trochu příznivěji, protože je naznačena možnost využití pro dobrou věc, když uvážíme ten zmíněný užitek. Dopředu se to sice neví, ale lze předpokládat, že ten, kdo ho používá, s ním bude zacházet k prospěchu jiných i k prospěchu svému. Získat přesvědčení není věc snadná, má-li vydržet a obstát v palbě otázek oponentů. Udržet si ho i s vědomím možnosti vlastního lidského omylu je ještě nesnadnější, pokud není ve vlastnictví fanatika.
     Tak odpověď na otázku jestli je to zlá nebo dobrá vlastnost nevyznívá nijak jednoznačně, protože ve zprvu nezmíněných souvislostech, které mohou vyjít najevo, se může hodnocení podle okolností, které vyjdou najevo, převážit na stranu kterékoli z misek vah.
     Zbývá ještě pokusit se o další základní pohled na to, jak to je s přesvědčením, a to v případě, že chybí. Ovšem člověk bez přesvědčení o nějaké své pravdě mi připadá jako beztvará hmota, jejíž identita je zcela bez určení.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Kapitola TÉMA přináší další část nového rozhovoru, více v příspěvku „Rozhovor – Za poznáním 2/6“. V kapitole GALERIE je zařazena další část textu cestopisu – oblast Mexika.
Oni 
23. září 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Je to sice málo pravděpodobné, ale pokusím se o to, i když naděje na úspěch se zdá být naprosto mizivá, prostě očekávat lze jen neúspěch. Zkusím to nejdříve obecně, tím se snad nic nedá zkazit, a prohlásím, že čas přináší hodně změn, užitečných i těch dalších. S nadšením jsou přijímány zejména ty, u kterých je zaručeno, že vyvolají zájem a pozornost, načež se hned najde velká skupina těch, kterým právě o to jde a další móda je tu.
     Nikde zatím nebylo řečeno, že novinky a změny, které tak snadno získají oblibu, jsou něčím výrazně užitečné, vlastně něco jako prospěšné a tady upozorňuji, že hledat u nich něco podobného je zbytečné. Jsou to záležitosti projevující se ve způsobu oblékání, chování a také druhu vyjadřování, kam racionalita nemá obvykle přístup.
     U vyjadřování bych se rád zastavil, tam totiž směřuji a tam mne to zajímá. Zejména hantýrka se líbí kdekomu a používá ji někdy po svém způsobu, a to zcela neobyčejně, až uši přecházejí údivem. Všelijakých pokusů o jazykové novotvary slýcháme hodně a zejména ty v projevech, i v oficiálních projevech, mají naději na úspěch celkem zaručenou. Jen čekám, kdy někdo přijde na to obnovit zvyklost onikání, protože to nabízí úplně nové možnosti. Lze tak rovnou, podle dnešního chápání významu takového druhu vedení konverzace, dát lehce najevo, že proslov s použitím onikání je určen protistraně, kterou mluvčí nepovažuje za plnohodnotný protějšek.
     Jenže doba není příliš nakloněna tomu, aby lidé dávali své smýšlení najevo řečí v jasné formě, a tak se musím smířit s nepochopením, vždyť jsem to ostatně na začátku předpokládal.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Kapitola TÉMA přináší první část nového rozhovoru, více v příspěvku „Rozhovor – Za poznáním 1/6“. V kapitole OBČASNÍK se dozvíte, co se skrývá v článku „Rozhovor a neobvyklý cestopis“. V kapitole GALERIE je zařazena úvodní část textu cestopisu. V rubrice -společnosti- byl přidán seznam obchodníků s čajem v Nepálu.
O Golemovi 
16. září 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Pověst o něm byla vytvořena již dávno a je docela pochopitelné, že vznikla v době, kdy její základní myšlenka představovala něco, čemu v té době nikdo nemohl nemohl přijít na kloub. Spíš než na mnoho dalších okolností zrodu myšlenky vytvořit neobyčejnou silou oplývající mechanickou obdobu lidské bytosti, stačí se zaměřit na možná opomíjenou stránku podstaty příběhu.
     U této, obecně vzato a pro širokou veřejnost své doby, obludy, ale hlavně také sluhy pro toho, kdo znal, jak zkrotit jeho hrubou sílu znalostmi, najdeme i dnes příležitost k vyslovení řady otázek, na které není tak snadné najít odpověď.
     Myšlenka mít mechanickou bytost nebo spíše jen robota poslušného na slovo a disponujícího obrovskou silou, mnohokrát přesahující lidské schopnosti, neopustila lidstvo ani na okamžik. Tu se během řady let podařilo uskutečnit a mnoho robotů, více či méně dokonalých, bylo vytvořeno s účelem převzít a nahradit lidskou sílu, ovšem pod přísnou lidskou kontrolou.
     Je však dobré si přitom uvědomit, že mezi moderní golemy je možno také zařadit automobily. Doufám, že to nikoho nijak zvlášť nepřekvapilo. Dalo by se jistě najít hodně znaků, které mají společné se zde již zmíněným sluhou. Jen ten šém, společně s jeho ocelovým tělem se dá dnes pořídit prakticky pouze za dostatečný počet peněz. Všimněte si prosím, že nikde již není vyžadováno, aby tento pán tak mocného a silného sluhy vykazoval nějaké příslušné morální vlastnosti.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je připraven článek „Jde to i jinak“. V kapitole SLOVNÍK bylo zařazeno nové heslo „HOTPA-NEPAL“.
Květiny 
9. září 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Nesmírně mne udivuje, že jsem zde po tolik let věnoval tak málo prostoru rostlinám ze všech nejkrásnějším, jakými květiny bezesporu jsou. Kvést sice umí téměř každá rostlina, ale květina se podle činnosti, kterou vyvíjí, jmenuje a taky se v tomto směru hodně snaží, jak toho jsme často svědky.
     Jestliže jsem k hlavnímu námětu, v tom významu čaji, kterému se zde dává prostor, přidružil jako další pozoruhodné a jemu blízké věci, tedy obrazy, keramiku a další kulturní zážitky, patří do tohoto okruhu jistě i květiny.
     Potvrzením toho, jak si lze vážit estetického dojmu z pěkně naaranžovaných květin jistě může být jedna fáze japonského čajového obřadu, která tam je zakomponovaná.
     Prostý účinek čerstvých květin ve váze nebo květin sušených v pěkně uspořádaných kyticích pověšených na stěně by snad měl být schopen ocenit každý. V místnosti, kde se podává čaj, to jen může přispět k vytvoření dobré atmosféry. Čaj tím sice asi nedostane jinou či lepší chuť, ale jestli je nějaký, sebemenší, důvod, proč by tam ty kytky být mohly, tak ať tam jsou.
     Ocenit takovou jemnost, jako je přítomnost květin u čajového stolku, asi bude schopen jen někdo a to celkem stačí, snad si časem na umění vychutnat příjemný dojem s tak malou investicí zvyknou další.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA se ocitl nový příspěvek „Kam co patří“. V rubrice -čajovny- byl přidán záznam o seznamu odkazů na čajovny v Polsku. Navíc byl, z důvodů dodržení systematického uspořádání, přidán odkaz na stránky o českých a slovenských čajovnách, který byl zatím veden jen v rubrice -nadšenci-.
     Z e-mailových novinek The Old Fashioned Kitchen nebude zatím možno podávat detailnější informace, protože jsem neobdržel odpověď na dotaz odeslaný 1. srpna 2005, jestli smím.
Silný základ 
2. září 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Oproti přírodě se člověk snaží vytvářet svá díla ke svému užitku, plánovitě a většinou i promyšleně s výhledem do budoucnosti. Ten užitek je celkem nasnadě pochopit, protože se v něm odráží potřeba dosáhnout lepších výsledků každého usilování. Založit stavbu nemuselo nebo ani snad nemusí být příliš namáhavé, ale dokončit ji tak, aniž by se muselo přistoupit na mnoho kompromisů, to už je přece jen obtížnější.
     Když se povedlo vytvořit stavbu bez nutnosti rezignovat na několik kompromisů, je to úspěch, ale tím všechno teprve začíná. Když bylo tolik energie vynaloženo na začátku, byla by škoda dovolit, aby se nepodařilo podle plánu dílo dále rozvíjet.
     Jestliže byl plán dalšího rozvoje promyšlen dobře, je o další fungování celého díla postaráno. Chce to už jen maličkost, vydržet a neslevit z uplatňování požadavku na udržování poctivého jména díla nebo podniku. Může se to podařit a pak lze hovořit o tom, že stavba má dobré a silné základy. Jen těžko si lze představit, že by jimi mohlo něco otřást, aby to narušilo stavbu.
     Nezapomínejme však, že je to však dílo lidské, sloužící lidem a okolo se pohybují lidé další, z nichž někteří mohou mít k celku nebo k jeho jednotlivostem výhrady. Ty mohou být opodstatněné, neopodstatněné, anebo také malicherné. Lze to obecně těžko posoudit, ale když byla kritika vznesena, nezbývá, než jí konstruktivně čelit. Pokud se to nepodaří včas a pokud možno zcela průzračným způsobem uskutečnit, je to škoda, protože stavba s mocnými základy by se neměla obávat nějakého toho hozeného bláta, které na ní nemá nárok ulpět.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je nový příspěvek „V noci“.
Vodotrysk 
26. srpna 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Byla by tu jedna otázka, a to k čemu je jeden každý vodotrysk dobrý. Zcela záměrně jsem se nepřihlásil k tomu, že by mne vůbec kdy napadlo se tak ptát, protože bych nerad slyšel i četl nelichotivé poznámky na svou adresu. Ono opravdu není zapotřebí se ptát, vodotrysky tu jsou od té doby, co je člověk umí vyrobit. Když je ještě vyrobit neuměl, příroda se postarala o vzor a v gejzírech dala příklad, jakým směrem by se mohla zahradní architektura někdy vyvíjet.
     A jak i vídáme, ujalo se to, kde to bylo jen trochu možné, tam byl na veřejných prostranstvích vystavěn vodotrysk. Někdo si z rozmařilosti a pro radost dovolí postavit vodotrysk i doma na zahrádce.
     Mít po ruce skutečný vodotrysk, to poskytuje i další zážitek, protože je slyšet i jeho zvuk, který vydává voda plácající do hladiny. Kdyby se někomu nelíbilo označení, že voda do něčeho plácá, ať si ho nahradí podle libosti slovem jiným, ale stejně moje původní označení ten zvuk vystihuje nejlépe. Kupodivu decibely okolo vodotrysku odpuzují jen málokoho a všichni ostatní si lebedí, protože zvláště v létě jim je tam moc dobře.
     S vodou ten krásný zážitek začíná a končí, neboť v zimě by se nám ledotrysk asi málo líbil. Ale vždyť ten gejzír to umí po celý rok, řekne si mnohý, to řešení s horkou vodou je tak jednoduché. To tedy je, i když pro napodobení dost nákladné a pak, posadit se u vodotrysku v kožichu, to se jaksi nehodí a jako zážitek to asi nebude nic zvláštního.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je nový příspěvek „Je čajovna jen pro někoho?“. V kapitole SLOVNÍK bylo zařazeno nové heslo „ETC“ a odkaz na taiwanskou transkripci čínštiny. V rubrice -společnosti- je uveden nový seznam obchodníků s čajem (podle serveru ripco.net).
Co je to platné 
19. srpna 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Jak vidím, že se objevila v televizi zase nějaká další soutěž ve znalostech, mám chuť se přihlásit. Takovou chuť má zřejmě i mnoho ostatních a tak je tam vždy plno. Na kolbišti se někomu daří odpovídat lépe a někomu o něco hůře, vždy se to však odehrává za zvuků velkého povzbuzování početných diváků.
     To je všechno moc pěkné a docela rád bych zasedl do křesla, kde přede mnou seděli jiní, ze kterých mnozí odpovídali na otázky velice úspěšně. Chtěl bych je následovat, anebo i předstihnout, vlastně tedy být lepší, snad i nejlepší. Jsem si vědom, že se mohou vyskytnout otázky, při kterých se člověku na čele zaperlí pot, ale jsem odhodlán podstoupit i takové riziko.
     Nemám sice rád ostré světlo reflektorů, kterému je tam na pódiu člověk vystaven, protože to se pak nehezky šklebím, ale i to bych, doufám překonal, protože by mne povzbudilo ono vědomí, že jsem v soutěži.
     Nevidím snad jedinou překážku, která by stála za řeč a o které bych věděl, kvůli které bych měl nad účastí v soutěžním pořadu váhat. Tak snad bych přeci jen o jedné věděl, když to dobře všechno uvážím.
     Publikum, vlastně ono samo mi snad ani moc nevadí, ale přece jen bývá občas dost hlučné. Horší však už bývá to, že mi svými stereotypními reakcemi občas až příliš velice připomíná nápovědné reakce pro diváky u obrazovek při sledování některých zvláště vydařených zábavních pořadů. Jsou chvíle, kdy naznačuje, že je potřeba se zasmát a že jindy je potřeba vyjádřit nesouhlas a tak podobně. Vlastně mi to jde pěkně na nervy a s tím odhodláním přihlásit se do soutěže si to ještě moc dobře rozmyslím.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Chyby 
12. srpna 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Ukažte mi prstem na někoho, kdo nikdy chybu neudělal a jsem si téměř jist, že sice možná na někoho by se ukázat dalo, ale ne přímo prstem, protože k tomu bude chybět potřebná dávka jistoty. Je vůbec možné, aby někdo nechyboval? Když se už hovoří o tom, že v tomto směru je kdosi dokonalý, bude zřejmě nutný dodatek – kam až paměť sahá a co se všeobecně ví. A v tom spočívá celá podstata celého jevu, protože celkové vyznění je závislé na lidské zkušenosti, lidských možnostech poznání, subjektivních postojích a nic absolutního v něm není.
     To ovšem neznamená, že by se tím tento druh zkoumání dal považovat za jednou vyřízený. Pověst o tom, že někdo je schopen nedělat chyby je u člověka něco natolik neobvyklého, že pro velkou většinu ostatních, těch běžnými způsoby občas chybujících, to představuje dost nepochopitelnou odchylku od normálního stavu. Někdo to přejde mlčením a bude se zcela logicky a rozumně zabývat svými důležitějšími starostmi. Mezi dalšími se však zcela jistě najde dost takových, kterým tvrzení o něčí v jistém smyslu dokonalosti bude vadit natolik, že se ho pokusí podrobit vlastní kritice, ať už z jakéhokoli důvodu.
     Jen si přitom ale musíme uvědomit, že pro posuzování toho, jestli někdo chybuje či jestli se mu chyby nedaří dělat, jsou brány v potaz jen a jen dojmy těch ostatních a to jsou také jen lidé, a to často lidé velice chybující. Zabývat se totiž vážně a s velkou vervou tím, jak se kdo v chybování jeví navenek, omezenému počtu pozorovatelů a v poměrně krátké době, kdy je pozorován, nedává příliš velký smysl.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Kapitola TÉMA přináší další zajímavost v článku „O výstavě dodatečně“. V rubrice -čajovny- byl přidán odkaz na seznam špičkových čajoven ve Velké Británii a v New Yorku. V kapitole SLOVNÍK byl doplněn popis u hesla Chanoyu.
Dobrá nálada 
5. srpna 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Kdo ji má, ten si nestěžuje, protože mu pomáhá překonávat nástrahy, které číhají na každého. Během dne se celkem často musíme vypořádat s tím, jak zacházet s lidmi nerudnými, rozezlenými na celý svět a chystajícími se dostatečně znepříjemnit život všem ostatním, se kterými se setkají.
     Dopředu jejich úmysly nepoznáme a tak teprve se zpožděním zjistíme, že jsme padli do léčky, když jsme očekávali obvyklou dávku tolerance a slušného jednání. Při takovém setkání se pak už dá hovořit jen o jednajících protistranách a veškerá naše dobrá vůle nezadat příčinu ke konfrontaci na tom nic nezmění.
     Jakpak se to říkávalo, snad že dobrá nálada rovná se polovině zdraví a ono na tom přeci jen něco pravdy bude. Co je platné zachovávání veškerých zásad správné výživy, protože to se dá snadno naplánovat, když chybí s tím spojený dobrý pocit něčeho jako spokojenosti, co tomu všemu dodává smysl?
     Pokud se jídla týká, pro zdravé potraviny si už dnes můžeme zajít do toho správného obchodu, pro zachovávání správné životosprávy si můžeme vytvořit složitý systém pravidel, ale pocit dobré nálady musíme mít v sobě, ten se koupit nedá. Někdo ho má už od přírody, někomu dá hodně práce se k němu cíleně dopracovat, ve výsledku a jeho užitečnosti se to snad ani nepozná, jen tomu druhému to dá víc práce.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Nový příspěvek je v kapitole TÉMA – „Koření“. V rubrice -čajovny- byl zařazen seznam čajoven v USA tak, jak ho nabízí společnost Adagio Teas.
Slavní lidé 
29. července 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Bylo by možná zajímavé znát, jaký podíl z celkového počtu lidí, kteří se zajímají o veřejné dění ve společnosti, tvoří ti, jimž dělá starosti to, zda se mohou či zda mají šanci stát se slavnými. Je těžké odhadnout, kdy a jak člověk přijde na to, že by se mohl či měl nebo že se prostě musí stát slavným.
     Je, myslím potřeba hned na začátku upřesnit, že při podobných úvahách by se neměl zaměňovat pojem stát se slavným s podobným atributem ve smyslu, že po někom zůstala památka proto, že se něčím zapsal do dějin. Lidské dějiny jsou totiž plné těch, kteří vykonali činy, kterými se sice zapsali do paměti na dlouho, ale slávu v nich nikdo rozumný nikdy nespatřoval.
     Je už v lidské povaze, že skoro každého potěší, když se stane středem zájmu ostatních a když ho obdivují. Stát se slavným znamená vykonat činy mimořádné, které mají obecnou platnost a přinesly lidstvu něco užitečného, těžko zpochybnitelného. Ale stejně to slavní lidé nemají jednoduché, jednak proto, že jedni se zasloužené slávy nedožijí, a jednak proto, že pro druhé znamená sláva, které se dočkají za svého života, dosti namáhavý životní úděl. .
     Neměli bychom přitom zapomínat, že do role slavných lidí se dostanou i literární postavy. Těm je hej, protože mají svou roli jednou předepsanou a na ní si klidně hoví. Takový Sherlock Holmes, Josef Švejk nebo Jára (da) Cimrman si se svou slávou hlavu nemusí lámat, ta jim byla přisouzena, dá se říci jednoznačným hlasováním čtenářů a navěky.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Nový příspěvek je v kapitole TÉMA – „Představy“. V rubrice -společnosti- byl zařazen nový odkaz na seznam firem v USA.
Torzo 
22. července 2005Na začátek stránky ZPĚT
     Socha a mramor, to už k sobě nějak neodmyslitelně patří. Sochařské dílo by mělo podle obecných měřítek zpodobňovat cosi skutečného a pokud možno v celistvosti popisu předlohy. Vlastně se tím pokouším říci, že by nemělo nic, tedy aspoň nic podstatného, chybět.
     Však tomu tak obvykle bývá a tehdy si člověk ani nepřipouští myšlenku, že by nějaký detail mohl nebo měl chybět z té příčiny, že si to tak autor usmyslel. Když se tu už však taková rouhavá myšlenka vyskytla, tak vemte jed na to, že na ni někdo už přišel a určitě nějaká socha nebude úplně celá podle originálu, jak bychom očekávali.
     Sochy jsou tesány již tak dlouho, že někoho už někdy muselo napadnout nějakým způsobem si ušetřit práci, a taky že to napadlo řadu umělců. Vynechali detailní dokončení tu nohy či tu ruky kamenného reka, bojovníka či koho jiného významného. Ovšem v takových případech lze na omluvu umělců uvést, že svou zkratku v díle pečlivě uvážili a jejím zařazením tedy nesnížil celkovou hodnotu díla.
     Mramor či jiný materiál pocházející ze skalních masivů je však velmi trvanlivý a sochy z něj zhotovené vydržely věky. To je už doba měřitelná na trvání řady lidských generací. Jedna generace střídala další a někdy se i měnil vztah lidí k sochám z předešlých dob. Někdy také k neprospěchu sochy.
     Jestli tedy v dnešní době některé soše chybí pár detailů, nemusí to být vždy jen původní záměr sochaře, památka na ničivé zemětřesení, ale může to být i důsledek jiného názoru z dané doby na představitele v soše zpodobněného.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Nový příspěvek je v kapitole TÉMA.
Mramor 
15. července 2005Na začátek stránky ZPĚT
          To zní vznešeně a také je tak někdy bez dalšího vysvětlování označováno samotné umělecké dílo, ovšemže tesané. Řekne-li se mramor, tak si jen nedovzdělanec představí kus jakési skály a nanejvýš připustí, že je trochu jiná než ty obyčejné. Většina ostatních očekává a ví, že i kdyby to byl zatím jen patřičně velký a nevytvarovaný lomový kámen, chystá se tu něco mimořádného. Podaří-li se to, tak lidská myšlenka, šikovnost a um dodají celkem beztvarému kusu hmoty tvary, na které bude radost pohledět.
     Na začátku zrodu uměleckého díla by skoro nikdo nevěřil, že je možné z dosud podivně vyhlížejícího kusu surového mramoru vykouzlit budoucí sochu, a přitom jde jen o to – osekat nepotřebný materiál a nechat tam jen to, co tam patří – jak jsem někde četl. Pouze a jen na autorovi díla závisí, aby dobře věděl, co má být ponecháno a co je určeno k odstranění, přičemž právo na omyl se nepřipouští, na to je mramor dost vzácný.
     Celá umělecká práce, kterou je nutno vykonat, je však spojena s dosti lopotným úsilím a tak je vznik sochy provázen i obyčejnou dřinou. To je však již jen cesta nastoupeným směrem, který byl předem stanoven při hledání myšlenky a nalezení konečné představy o soše. Celkový úspěch díla však závisí na každém kroku při jeho vzniku.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je nový příspěvek „Pravidla“.
Dostihy 
8. července 2005Na začátek stránky ZPĚT
          Od doby, co je svět světem, se lidé musí něčím bavit a dělají to rádi. Mnoho jich přišlo na to, že dobré je mít přitom podívanou spojenou s napětím, a tak se chodí na koňské dostihy.
     Vlastně to ani nutně být koňské dostihy nemusí, ale ty jsou přeci jen více, ne-li nejvíce, navštěvované, protože mají slušnou tradici a kůň je zvíře, které podle někoho má dokonce i některé lidské vlastnosti. A nejen to, svými rozměry budí respekt, představuje tak trochu ztělesnění lidského snu o silových schopnostech a nakonec člověk po něm pojmenoval i fyzikální jednotku výkonu.
     Jen je s tímhle druhem závodění něco trochu v nepořádku v případě, že se zaměříme na jeho pojmenování a srovnáme ho s tím, co se na závodišti děje. Dostih, to tedy znamená někoho dostihnout, dostihnout každého, kdo je přede mnou. A tohle, že by měl být ten hlavní cíl celého snažení při běhu na různé vzdálenosti?
     No nevím, ale při hlubší úvaze to doufám snad přeci neznamená, že by závodní kůň a jeho řidič, ale co to pletu, žokej, měl ztratit po dostižení toho závodníka, který je na špici závodního pole, další motivaci k tomu usilovat o další závodění, neboť už v té chvíli nemá koho dostihnout, vždyť to jsou přeci dostihy.
     Z četných pozorování takových dostihů ale víme, že tomu tak není a všichni dělají všechno pro to, aby se dostali do cíle co nejdříve a před ostatními. Ono by sice možná bylo docela zajímavé zavést nějaká pravidla pro dostihování jako disciplínu, ale asi by bylo dost obtížné najít, vymyslet a stanovit jednoduše podle čeho by se určoval vítěz. Je to závod a pořádá se proto, aby měl vítěze a nejjednodušší je zatím stále vavřín přiřknout tomu, kdo doběhl do cíle první.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole SLOVNÍK bylo přidáno heslo Hyakunen Cha, v kapitole GLOSÁŘ (v ARCHIVu) ze dne 7. února 2003 je o tomto bylinném čaji poznámka. V kapitole TÉMA je nový příspěvek. V kapitole SLOVNÍK byl také přidán odkaz na seznam vybraných čínských čajů s vysvětlivkami v českém jazyce. V rubrice KALENDARIUM je nové upozornění na výstavu v Lounech.
Studna a studnice 
1. července 2005Na začátek stránky ZPĚT
          Tak nevím, jestli se dopustím podceňování, ale ze zkušenosti je dobře známo, že význam docela obyčejných slov si jsou lidé schopni vysvětlovat podle svého mnohem častěji, než bychom se domnívali. Podceňovat vědomosti a vzdělanost čtenářů není zrovna moc dobrý výchozí bod k upoutání pozornosti, a tak ho odložím na jinou dobu, zatím, snad. Ani opačný extrém nepřináší uspokojivé řešení, a proto se pokusím jít v tomto případě střední cestou, pokud to bude cesta vůbec schůdná.
     Zdá se, že není proč se zabývat tím, kdo jak rozumí významu slov, ale důležité to je už jen proto, aby se předešlo zmatkům plynoucím z nepochopení. Když se řekne studna, tak se ptám sám sebe, musí každý mít na mysli představu téže a jedné, pokaždé stejné studně? No to zcela určitě nemusí a naštěstí to většinou ani nevadí.
     Bylo by jistě zajímavé poslechnout si názory na to, co by to vlastně studně mohla být, od těch lidí, kteří žijí ve městě a nikdy žádnou neviděli, literaturu, kde by se studna vyskytovala, nikdy nepostrádali a v televizi něčemu podobnému nevěnovali pozornost.
     Potom může znít jako opovážlivost přání, aby se dnes každý vyznal v tom, co to je studnice. Přesto lze s jistotou konstatovat, že na druhé straně, vedle omezující a měnící se slovní zásoby, se najde poměrně dost lidí, kteří jsou ochotni udělat hodně pro to, aby načerpali všelijakých vědomostí co nejvíce. Sami jsou tedy na dobré cestě stát se třeba takovou studnicí vědomostí, jak se říkává. Sice někdy to všechno třeba dělají ze zištných důvodů, aby se dobře umístili v soutěžích o lákavé ceny, ale to se jim snad dá odpustit, když uvážíme že přesto dávají dobrý příklad v dobře nasměrovaném úsilí stále se něco učit.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA najdete nový příspěvek „Zdroje“. V kapitole SLOVNÍK bylo rozšířeno heslo Pu-erh, přidány byly dva termíny – Mao Cha a Sha Qing, s ním související.
Magnetová hora 
24. června 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     No co, řeknete si, je to taková celkem nenápadná hora, ale je v ní uložen pořádně velký a silný magnet, který svými silovými účinky překvapuje okolojdoucí poutníky, když mají něco železného v kapsách. V okolním kraji si na svou zvláštní horu zvykli a jsou na ni také nejspíš patřičně hrdí, že mají něco, co se jinde jen tak nenajde.
     Předpokládat k tomu ovšem něco dalšího, že totiž v hoře uložený magnet by svou sílou dovedl přitáhnout a už nepustit automobily projíždějící po nedaleké silnici, je přece jen trochu odvážné. Jako myšlenka je to ovšem velice lákavé, protože automobily takto držené těsně u sebe by magnetické účinky mohly ještě rozšířit do celého okolí, protože by se staly součástí magnetu v hoře zakopaného. Z kraje okolo magnetové hory by se tak stal po jisté době kraj magnetový.
     Asi by těch zmatků způsobených nějakým v hoře zapomenutým magnetem bylo mnohem víc. Lokální patrioti by asi měli být po nějakou dobu na co pyšní, ale ani o den déle, protože by se jim brzo taková přírodní výjimečnost stala v běžném životě přítěží a tudíž na obtíž. Zmatení v místní deformaci zemského magnetického pole by asi nikomu moc nevadilo. Někoho by mohla přivábit možnost pokoušet se sestavit nové a zatím neznámé perpetuum mobile.
     Možná, že by se to dalo vydržet hodně dlouho, ale situace by se nejspíš zásadně změnila, kdyby nějakým řízením osudu došlo k tomu, že všudypřítomný magnetismus by znemožnil nerušený příjem signálu veškerých televizních vysílačů. Tady by už, jak známe lidi, přestala veškerá legrace a moc by si přáli, aby u nich nikdy žádnou horu s podobnými vlastnostmi neměli.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Nový příspěvek byl zařazen do kapitoly TÉMA. V kapitole SLOVNÍK byl doplněn popis hesla Fukamushi a Oolong.
Druhé já 
17. června 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Možná si někdo myslí, že mít vedle toho svého já ještě nějaké další je velký přepych. Někdo ale své druhé já má a neví o tom, on to vůbec netuší. Jiný si své další já pořídí, pěstuje a vylepšuje, aby bylo co největší, jen proto, aby tím nazlobil souseda. Pro dalšího je vlastnictví druhého já tak důležité, že ho shání, kde se dá a této své snaze podřídí celý svůj život. Z toho všeho vyplývá, že mít své druhé já bude něco dost důležitého a pokud někomu náhodou schází, nemělo by se to brát na lehkou váhu.
     Mít své druhé já a ani o tom nevědět je pro jeho vlastníka možná úplně nejlepší, protože má o starost méně. Když ho pak někdo upozorní na to, že má něco, o čem dosud nevěděl, může mu to vyrýt dalších pár vrásek na čele.
     Co když se musí vlastnictví takového dalšího já někde hlásit, bude s tím hromada vyplňování formulářů, dost možná to znamená i další výdaje a kdoví co ještě. V takové situaci se sice nabízí možnost druhé já před úřady zatajit, ale to je snad ještě horší. Ono je jak zapomenutá jehla v ručníku, v nejméně očekávanou chvíli svou přítomnost bolestivě připomene. Navíc nejsou známy případy, že by bylo možné své druhé já jen tak někde odložit a už se k němu nehlásit, ono je jak náš stín za plného slunečního svitu.
     Druhému já se obecně přisuzují hlavně ty špatné vlastnosti, ke kterým se obvykle nechceme hlásit, ale ony v nás jsou. Proto se také říká moje horší já a každý rozumný člověk si přeje, aby bylo co nejmenší, když už není naděje, že by byla možnost se ho zbavit.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je nový příspěvek. V kapitole SLOVNÍK byl přidán odkyz na on-line slovník.
Oříšek 
10. června 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Co může být pomíjivější, než takový optický přelud, jako je duha. Hra slunečního svitu a kapek vody se přičiní o vznik tak velkého a nádherného efektu, že něco podobného se nedá dost dobře napodobit. Těšit se z toho, že kdyby se člověk dovedl dost rychle přemístit tam, kde duha je, jistě by si na ni mohl sáhnout, je dopřáno jen dětem, dokud jim dospělí tu radost nepřekazí jakýmsi vědeckým vysvětlením.
     Sice není dost dobře známo, co by ti človíčkové, kteří teprve rozum berou, chtěli dosáhnout tím, že by se dotkli toho krásně barevného světla, které se klene tam někde za lesem, ale určitě se na to ve své naivitě těší, aniž by předem zkoumali svůj možný zisk.
     Toho pěkného je mnohem víc, o co je připraví postupné nabývání rozumu. Dá se to nazvat jako zákonité ztráty iluzí a jen máloco je dovede nahradit, když nalezení něčeho, co by pomohlo vyrovnat nastalou ztrátu, je tak obtížné. Duha je jen jeden malý příklad, vždyť dohromady toho tím, že vyrosteme z dětství, ztrácíme víc.
     Je to nutno brát jako pravidlo v běhu života. Případná velká zklamání z toho plynoucí lze přeci kompenzovat zejména vytvářením příjemného rodinného prostředí. V něm se pro další život dají vybudovat pevné základy, které v budoucnu usnadní překonat pocit nutnosti hledat jiná iluzorní východiska.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je nový příspěvek. V kapitole FAQ je odpověď na to, jak přepočítat teplotu uvedenou ve stupních Fahrenheita na stupně Celsia.
Oříšek 
3. června 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     V hovorové řeči se vyskytuje často a není dost zřejmé, proč zrovna malý ořech získal takovou oblibu pro vyjádření něčeho, co zavání zapeklitým problémem. Něco dokonce naznačuje, že je míněn oříšek lískový a ten by měl být opravdu dost malý na to, aby v sobě skrýval velkou záhadu. Ale chtělo by to vzít jedno po druhém, aby se bylo možno nějakému rozumnému vysvětlení aspoň přiblížit.
     Vlastně není třeba chodit nikam daleko a hned tu máme první těžko vysvětlitelnou událost. Tak tedy ty tři oříšky, které poskytly každý jeden po druhém Popelce celou garderobu. No řekněte, je něco takového možné? Ještě že si hned připomeneme, ale ano, bylo to jen v pohádce. No dobrá, v pohádce, tak tam ano a jinde pak už byl každý oříšek jen tak obyčejný? Asi ne tak úplně a ne vždy a vůbec s oříškem se jeho pověst táhne už od nepaměti, takže na tom přeci asi jen něco bude.
     Vyřešení problému je nazýváno rozlousknutím oříšku. To je sice hezké, ale musíme si uvědomit, že tím se jen hrubou silou, vždyť k tomu stačí kladivo, dociluje odhalení toho, co je uvnitř. S elegancí geniálního řešení, kterou by výraz rozlousknutí napovídal, to nemá pranic společného. A navíc, nahlédnutím dovnitř se už jen zjišťuje skutečnost a o příčině, proč se uvnitř nachází právě takový nepochopitelný obsah a kdo a jak ho tam umístil, to nic nevypovídá. Vždyť teprve tehdy začíná pořádné tajemno, které by mělo být osvětleno.
     Zřejmě je nutné smířit se s tím, že většina lidí se spokojí s používáním zavedeného klišé ze zvyku a s jeho obvykle chápaným významem.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA najdete další příspěvek nazvaný “Dvě slova„. V kapitole NOVINKY by pozornost čtenářů mohla zaujmout krátká poznámka o cozy (amer. výraz) nebo též cosy (brit. výraz) – doplňku čajové konvice. Tento termín je doplněn mezi hesla v kapitole SLOVNÍK. V rubrice KALENDARIUM je nové upozornění na mezinárodní výstavu.
Na skluzavce 
27. května 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Dalo by se tisíci otázkami zjišťovat, proč zrovna tam, když je tu tolik jiných míst v mnoha ohledech pro pobyt vhodnějších, ale ať jsou odpovědi jakékoli, nedá se jimi zpochybnit to, že skluzavky existují a lidé se tu a tam na nich vyskytují.
     Zatím je skluzavkou míněno zařízení, které vás samo, pouze s pomocí zemské tíže, dopravuje na níže položené místo. Dejme tomu, že většinou na skluzavku člověk vstoupí dobrovolně, nějaká taková se nabízí snad v každém zábavním parku. Učiní tak tedy z důvodů, o kterých se lze domnívat, že si je dobře promyslel předem, chce si prostě užít zábavy tohoto druhu. Ono totiž na skluzavce pak už není možno očekávat, že bude čas na to, přemýšlet, co dál. Věci se dají do pohybu a není je dost dobře možné ovládat nebo kontrolovat, natož ovlivňovat. Zajímavé na celé té legraci při prvním sklouznutí je jen to, že není známo, jak to skončí. Při zábavě se tohle všechno snadno snese a není potřeba na nic jiného myslet.
     Skluzavka však představuje v přeneseném slova smyslu i možnost, jak se člověku jeví svět, když se dostane do životní situace, kdy přestane mít možnost další vývoj ovlivňovat a to je jistě nezáviděníhodné. Na tuhle skluzavku se nevstupuje dobrovolně a nepříjemný je proto i moment překvapení. V tom letu či skluzu se není čeho zachytit a konec je nejistý. Přejme proto každému, aby si mohl v životě pokaždé vybrat, kam vstoupí, aby ho příští krok vždy přivedl jen tam, kam si přeje a aby si skluzavku užil jen na tobogánu.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je další příspěvek Cutty Sark. Kapitola SLOVNÍK byla doplněna o další heslo „cupan tae“.
Hledání 
20. května 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     V celkem nedávné době jsem se pídil po tom, abych si sám pro sebe zjednal aspoň trochu jasno v tom, jak se orientovat v názvosloví pro náčiní používané při japonském čajovém obřadu. Mou počáteční sebejistotu v tom, že lze vystačit se znalostmi základními běžně a obvykle uváděnými, zviklalo tvrzení v jednom z e-mailů, které mi přišly do redakční pošty, a jež pocházelo zcela zřejmě od odborníka sice na keramiku, ale něco dávalo tušit, že jeho znalosti sahají mnohem dále, a proto jsem se chopil příležitosti, abych se dozvěděl více.
     V odpovědi jsem se hned zeptal, jak se to tedy vlastně s nádobkami nebo dózami na tzv. slabý čaj Matcha má. Odpověď byla k dispozici velice brzo a já se z ní dozvěděl jen to, že pojmenování je například v tomto jednom případě také závislé na tvaru dózy. Z toho jsem usoudil, že je nutné, abych si doplnil mezery ve znalostech o japonských názvech těchto dóz. Další pátrání mi pak odhalilo dosti složitou a na první pohled nepřehlednou spleť dalších pojmenování.
     Jeden z dalších mých kroků, které jsem na cestě za poznáním učinil, vedl k zaslání dotazu japonské obchodní firmě s čajem. Odpovědí mi byla uctivá omluva, že na terminologii v oboru čajového příslušenství mi doporučí někoho jiného, a to přímo věhlasnou čajovou školu.
     V jisté době mi prostě začalo být zřejmé, že bez dobré znalosti japonského prostředí, japonštiny a bez dobré znalosti Cha no yu jsem stále jen odsouzen k mnoha dohadům na základě mě předložených tvrzení.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole NOVINKY byl dne 13. května 2005 u doručených zpráv Ceramics Today International vysloven otazník ve věci termínu chaki a již nyní se v kapitole GLOSÁŘ nabízí vysvětlení.
     V tomto smyslu byla doplněna kapitola SLOVNÍK a byly přidány další souvislosti z uvedeného vyplývající. V kapitole TÉMA je další příspěvek.
     V rubrice -ostatní- byl doplněn odkaz na stránky Ceramics Today (Austrálie) a v rubrice -společnosti- byl zařazen odkaz na firmu Culinary Teas (USA). V rubrice KALENDARIUM najdete nové upozornění na chystanou výstavu v Praze.
Zvědavost 
13. května 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Na otázku, jestli je to správné nebo ne být zvědavý, se někomu dostane odpovědi velice brzo, někdo na její zodpovězení musí čekat dlouho a je možné, že jiný se odpovědi nedočká. V tom, zda být nebo nebýt zvědavý však obvykle není moc na vybranou.
     Prostě jeden člověk takovou vlastnost v sobě má už od přírody, je mu vrozená a velice obtížně se jí bude moci zbavit, i kdyby se o to sebevíc snažil. Pokud se mu podaří usměrnit tuto svou vlastnost do příslušných mezí, může mu dopomoci ke slávě, když se vyznamená na poli vědy, poznání a snad taky pokroku. Jestli nechá svou zvídavost zplanět v přízemním hledání zpráv pavlačového typu, je na dobré cestě k tomu, že mu sotva někdo nabídne své přátelství.
     Někdo o hodně zvědavější, než je mezi lidmi obvyklé, se jistě ptá, jestli je možné, aby se někdo vyznamenal jako skvělý výzkumník a současně přitom byl zvědavý na pomluvy o svých známých jako nikdo druhý. Je to nutno připustit, i když je to smutné, ale mezi lidmi se tací nejspíš také vyskytnou.
     Další neméně zvědaví, než nejzvědavější, si musí nutně položit otázku, jestli je možné, aby se našel člověk, u kterého by se mezi vlastnostmi zvědavost hledala tak obtížně, že by bylo téměř jisté, že vlastně zvědavý není. Jen mi připadá, že všelijakým dotazováním se, zda je nebo není takový dotyčný zvědavý, se dá věci jen uškodit. Předpokládejme, že se náhodou podařilo natrefit na člověka, který do té chvíle zvědavý nebyl a nevěděl co to je, ale jak ho někdo začne bombardovat dotazy okolo takové osobní vlastnosti, musí to v něm zákonitě vyvolat něco, co do té doby neznal a zvědavost se v něm probudí.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. O důležitosti sklizně prvního čaje - shincha - v Japonsku svědčí další zprávy v kapitole NOVINKY. V novinkách e-mailem Ceramics Today International (Austrálie) se krátce píše o dózách na čaj pro japonský čajový obřad. V kapitole SLOVNÍK je přidán odkaz na stránky, kde najdete seznam japonských svátečních dnů. Do rubriky KALENDARIUM byla umístěna pozvánka, která přišla e-mailem ze serveru NERAWEB od stejnojmenného občanského sdružení.
Drak 
6. května 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Jak to ve skutečnosti je s výskytem draků v naší krajině sice nikdo úplně přesně a s jistotou neví, snad ani na takové téma zatím nebyl uspořádán dost důkladný výzkum. Z mnoha pohádek sice vyplývá, že bývaly doby, kdy jich byla na světě pěkná řádka a je důvod domnívat se, že by se proto, kdyby přežil do našich dnů, tu a tam mohl vyskytovat nějaký ještě dnes. Cosi ale způsobilo, že dnes už nikdo žádného dlouho neviděl. Také pohádky, kde se vyskytují draci, už dnes nejsou tak oblíbené jako kdysi. Ne, že by to mohlo výskyt živých draků snížit, ale kdo ví.
     Jestli draci opravdu vymřeli, tak se tomu ani není na druhou stranu co divit, protože měli tak mlsný jazyk, že čas od času některý z nich dostal chuť na nic jiného než na princeznu. To asi byla hlavní příčina jejich konce. Umíněnost a to, že nedali jinak, než že ji musí dostat k večeři. Ale v pořádné pohádce se vždy včas našel nějaký statečný princ, který princeznu zachránil a drakovi ukrátil život.
     Tady se musíme pro úplnost zaměřit na to, jak drak přežíval do doby, než objevil, že princezna je to jediné a pravé, co musí mít večer k snědku. Něčím se živit musel, a v úvahu připadá, že mu nejspíš dlouho stačili netopýři a myši. To, že se mu jednoho dne přejedly, se mu stalo osudným.
     Je sice malá pravděpodobnost, že si z toho někdo vezme ponaučení, ale za pokus to stojí.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA byl zařazen nový příspěvek. V kapitole SLOVNÍK byl rozšířen popis u hesla grade.
Sakury 
29. dubna 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Je to věc dopředu známá, víme o co jde a nemělo by nás to překvapit, protože je to celkem obvyklý přírodní úkaz zákonitě se opakující rok co rok. Dokud nám slunce nad hlavou denně svítí, pokud v předchozím období netrvá delší dobu nepříznivé počasí a jestli tam ještě ty stromy stojí na svém místě, tak zase určitě rozkvetou. Je jich celá alej a nevadí, že se nacházejí v trochu rušné ulicí ve městě. Letos jsou v aleji dokonce navíc nově vysazené stromky, které se ujaly a už stačily nasadit na květ také.
     Někomu je to úplně jedno, že se větve jinak málo vzhledných stromů doslova obalily růžovými květy a snad si toho ani nevšiml, i když tudy denně prochází. Stromů je dost na to, aby se nedaly přehlédnout, a tak si jich v době květu všimnou i takoví lidé, kteří jsou schopni snad na všem vidět vedle ostatního, kterého si moc nevšímají, zejména něco špatného a tak jim už teď dělá starosti hlavně to, že po odkvětu budou chodníky a silnice plné okvětních lístků, než je někdo stačí odklidit. Ale samozřejmě že tu jsou i další lidé, kteří se jednak na rozkvět sakur těšili, obdivovali je v květu a přáli si, aby tam ta nádhera vydržela co nejdéle.
     O kvetoucí ulici jsem se zde rozepsal již před rokem. Vedle ostatních událostí mi připadá, že letošní kvetení sakur přináší mnohem hodnotnější zážitek, než cokoli jiného, co stojí v téhle době za zmínku, a proto jsem opět tuto příležitost využil. Možná, že se najde dost těch, kteří nad kvetoucími stromy jen mávnou rukou, ale to je jejich věc, jsou jen o jeden zážitek chudší.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole SLOVNÍK byl v sekci slovníků zařazen nový, anglicko-čínský a čínsko-anglický. Kapitola TÉMA přináší nový článek „Jak na tom jsme“. V rubrice ostatní byl zařazen nový odkaz na server www.cinsky.cz.
     V kolonce „V nejbližší době“ je nové upozornění na komponovaný pořad z cyklu Obrazy ze staré čínské literatury, který probíhá v Praze, v Jindřišské věži (viz též GLOSÁŘ. 29. 4. 2005, ČČS – z nabídky).
Jedno a druhé 
22. dubna 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Ve stadiu zrodu myšlenky existuje něco, co lze jen těžko popsat, ani to přitom není možné jasně definovat na základě fyzikálních zákonů a jaké pochody přitom probíhají, to si snad ani nikdo netroufne odhadnout. Přesto je už možno hovořit o tom, že na základě originálního mechanismu, zatím sice jen velmi nesměle, byl nastartován pochod, který když povede správným směrem, přinese ideu, která když bude vhodným směrem rozvinuta, může přinést lidstvu užitek.
     Takovou myšlenku nelze dost dobře zvážit, nemá hmotnost, a tak ji ani nelze změřit, ze své povahy je i prchavá a je možné ji snadno zapomenout. O myšlenkách, jak to s nimi je v souvislosti s jejich životaschopností, jejich hodnotami a případným přínosem pro ostatní můžeme usuzovat z osobní zkušenosti jak to dopadne s tím, co se nám samotným občas vylíhne v hlavě. Ono samo o sobě je už dost pozoruhodné to, že někoho něco napadne, potíž však může pak být v tom, že se svými myšlenkovými pochody se svěřuje bez toho, že by se zatěžoval jejich tříděním a zmetky rovnou zahazoval.
     Následující etapou v tomto postupu proto zákonitě má být rozhodnutí, zda je vhodné s výsledkem vlastního klopotného uvažování seznámit své okolí. Ne každá myšlenka, i když její zrod byl provázen nezměrným úsilím a na první pohled vypadá podle vlastního úsudku báječně, je vhodná, aby se o ní dozvěděl hned každý. Skoro by se dalo na tomto principu říci, že obviňovat někoho z hlouposti proto, že nemá vlastní myšlenky je nespravedlivé. Stejně dobře a možná mnohem výstižněji by bylo možno označit podobně hanlivě toho, kdo bez ladu a skladu chrlí zprávy o tom, co ho právě napadlo, aniž by se zatěžoval hodnotou svých sdělení.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     
Hora 
15. dubna 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Než hora problémů, starostí a potíží je určitě lepší pořádný kopec, vlastně doopravdická skála navršená tak a do takové výšky, že až na vrcholek se zatím nikomu nepodařilo vyškrábat. Se svými problémy, starostmi a potížemi jsme nuceni se poprat, ať chceme nebo ne, z velké části se prostě nedají odstranit jinak. Jen málokdy některá z těchto překážek zmizí sama či zanikne, ovšemže pokaždé k naší velké radosti. Hora však trvá a na svém místě ji najdete i po letech, dočtete se o její historii a je velká pravděpodobnost, že po několik dalších epoch tu bude ještě stále stát.
     Je dost významná řádka takových lidí, pro které přírodní útvar v podobě pořádné hory je výzvou, aby se ji pokusili zdolat. Čím je hora nepřístupnější, čím jsou její srázy strmější a čím je větší počet těch, kterým se zatím nepodařilo dostat se na její vrchol, tím je pro ně neodolatelnější. Takovým lidem můžete vykládat horem dolem, že je zbytečné drápat se do takové výšky, v tak nebezpečném terénu a vlastně pro nic a za nic, umínili si, že musejí jednou stanout na místě, odkud už není kam výše stoupat a nic je od toho neodradí.
     Vidina toho, že člověk vykoná něco, co se jen tak někomu dalšímu nepodaří, nebo v případě prvovýstupu na horu se to nepodaří vlastně nikomu dalšímu, je tak lákavá, že pro její uskutečnění udělá i to, co by jinak považoval za bláznovství. Ono stačí, že většina ostatních lidí podobné počínání konané bez vážnější příčiny a důvodu, rozuměj bez jistoty nějakého hmatatelného zisku, za bláznovství svého druhu považuje odedávna.
     Ještě, že se mezi námi vyskytují ctitelé principů a velkých myšlenek o velkých činech, kteří přenesou přes srdce, že jejich plány nebyly pochopeny, jimi dosažené cíle na poli morální síly člověka nejsou jak ve své době, tak možná nebudou nejspíš nikdy dostatečně oceněny.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V rubrice -ostatní- byl zařazen nový odkaz na server Ceramics Today (Austrálie).
Šampión 
8. dubna 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Je to sice slovo cizí původem, ale zvykli jsme si na něj, příznivcům sportu už zní docela zdomácněle. Proč ne, tím se ještě nic nekazí, docela nevinné rozšíření slovní zásoby nemusí být na škodu. Možná, že jazykové puristy to příliš nepotěší, ale snad si už zvykli i na jiné, mnohem horší a často také nevítané hosty do slovní zásoby naší mateřštiny.
     Označit někoho jako šampióna znamená připravit mu nelehký úděl do dalšího působení v jeho disciplíně. Očekává se od něj, když se už jednou pasoval do role vítěze, že bude, tak trochu z povinnosti, vítězit i nadále. Nemá to totiž zajištěno jako něco podobného doživotní rentě. Zvítězit jednou je trochu málo na to, aby se to v historii připomínalo, i když to ve své době mohlo znamenat něco nevídaného.
     Šampiónem však může být označen také někdo jen z důvodů, že se v té době nenašel nikdo lepší, kdo by mu byl důstojným konkurentem a vítězství šampióna tím ztrácí na své výjimečnosti. Ve všeobecnosti se však takový detail nebere v úvahu a publiku stačí to, že má koho oslavovat a o další, mnohem důležitější a podstatná fakta se nezajímá, je to totiž v lidském naturelu obvyklé.
     Přejme si, aby mezi šampióny byli vždy jen ti opravdu nejlepší, kteří se k vítězství vypracovali poctivou přípravou, jejich morální profil snese důkladné prozkoumání a tím je dán předpoklad, že jejich vítězství nebylo náhodné a zaslouží si naší úctu.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Zprávy 
1. dubna 2005     Na začátek stránky ZPĚT
     Hned se naskýtá otázka jaké, od koho a pro koho. Za otázkou první by mohla následovat nepřeberná řada dalších, neméně závažných, ale pro zachování přehlednosti je dobré postupovat krok za krokem. A tak lze začít tím, že zprávy mohou být všechno jiné, ale málokdy nezajímavé, jsou někdy a pro někoho dobré, jindy špatné a někdo je nadmíru spokojen, když mu nejsou určeny zprávy žádné. Jedna skupina lidí si ráda vyposlechne nejprve ty špatné a těší se na jiné, ty dobré, někdo je trochu odvážnější, nevadí mu ty příjemné ze začátku a má dost kuráže přijmout Jobovy zprávy hned potom.
     Někdo si rád vyposlechne všechno, co se povídá, i to co se ho přímo netýká, on vlastně po informacích, řečech i klepech přímo touží. Kdo se nachází v takovém stadiu hladu po všem novém, ten už má blízko k tomu, že si je nenechává pro sebe a hned následně obšťastňuje jemu podobné zase svým zpravodajstvím. Pak se ani není co divit tomu, že se říkává – informace se mezi lidmi šíří snad rychlostí vyšší než je rychlost šíření světla.
     U některých zpráv by mělo být zachováno pravidlo, že nejsou určeny nikomu jinému, než adresátovi a to se někdy dokonce podaří dodržet, aspoň po nějakou dobu. Zprávy někdy jsou svého druhu zbožím a jako s takovým se s nimi zachází. Nedostane se do rukou toho, komu bylo určeno či je doručeno poškozené a pozdě k tomu.
     Zprávy mají mnoho dalších vlastností, většinou známých, ale je možné, že po některých dalších se pátrá a budou teprve odhaleny.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole SLOVNÍK byl doplněn odkaz v hesle JAS. V rubrice KALENDARIUM je nové oznámení.
Není si na co stěžovat 
25. března 2005
     Zkuste se zeptat sami sebe, kolikrát jste něco podobného za poslední dobu slyšeli nebo zda jste takovou větu vůbec slyšeli. S celkem dost dobrou nadějí na úspěšnost svého odhadu si dovolím tvrdit, že si ani nepamatujete, kdy a od koho a jestli jste něco takového kdy zaslechli. Prostě to zní zcela vymyšleně, mimo naši realitu, jakoby to bylo odtržené od každodenního života.
     Přeci víme, že vždy je možno si na něco stěžovat a najděte mi člověka, který by nebyl ochoten dát třeba k lepšímu tu svou bolístku, která ho podle něj opravňuje ke stížnostem. Jsou sice některé podněty, které dávají důvod stěžovat si na úředních místech, ale v takových případech se ztrácí veškerá nezávaznost, která tak láká u vylíčení stížnosti rázu zcela neoficiálního. V hovoru se takové stěžování si na někoho z okruhu známých i neznámých lidí, na okolnosti událostí nynějších i dávno již minulých a třeba, někdy velice často, stěžování si na zdraví, to se přímo vyžaduje, aby byl naplněn účel debaty, když už si tak pěkně povídáme. Abych nikoho neurazil, zaměřím se jen trochu víc na zdraví, i když počasí by bylo mohlo být zrovna tak dobrým námětem, jakož i některé další.
     Když je na přetřesu zdraví, bývá to tak, že neslouží tak, jak by mělo, ale přitom se nesmějí sledovat možné příčiny, protože by řeč ztratila na razanci, teď je totiž na řadě stěžování si a dejte pokoj s nějakým pátráním po původci potíží se svým vlastním zdravím.
     Jestli se teď někdo ptá, proč zde plýtvám časem a úsilím na popis něčeho s čím on nemá nejmenší potíže, lze odpovědět, že to je jen příklad použitý pro přiblížení mechanizmu toho, jak často nepřihlížíme k pravé podstatě jevů okolo nás.
     Stěžování si na něco je sice docela dobrá terapie, jak se pokusit přenést část svých starosti na někoho dalšího, ale možné příčiny svých patálií hledejme v první řadě u sebe a najděme odvahu jim čelit vlastními silami.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je zařazen další příspěvek, ve kterém přináším další podrobnosti o absolvované ochutnávce čaje.
Veni, vidi 
18. března 2005
     To třetí je pak nejdůležitější, protože nač všechna ta snaha, nač veškeré vynaložené úsilí, kdyby to nespělo ke konečnému efektu, který stojí za to. Zvítězit je krásná věc a jistě stojí za trochu té námahy. Ta třešnička na dortu, jak se to také dá označit, korunuje celé dílo, ale nebýt oněch dvou předchozích dokonale připravených a provedených fází, výsledek by mohl být snadno ohrožen neúspěchem.
     Není ono vlastně úplně jedno, kam přijít, mohla by znít otázka. Není a není ani jedno to, kdy tam přijít, protože jedno bez druhého přináší řadu nejistot. Tím je zatím jen naznačen prolog a základ dalšího směřování. Další na cestě je porozhlédnutí, pozorování a vyhodnocování, což není vhodné podceňovat, i na tom závisí, jak dopadne finiš. Zatím to vypadá jako zdržování se s nějakými zbytečnostmi, které jen odvádějí pozornost od toho, kdy už konečně začne nějaké to vítězení. No jsou snad i tací borci, kteří něco podobně přehlédnutelného a zbytečného nepotřebují, ale kolik jich dohromady je, ptám se. Tři slova, kterým se tu věnuji už několik chvil, mají svou letitou historii a za ten čas patří k citacím klasickým. Zatím na nich nikdo nestihl něco upravit ani je přikrášlit, aby jim přidal punc své osobnosti a tak je tu máme dodnes v původním znění.
     Kdo s trpělivostí absolvuje úspěšně předchozí nudné etapy, má už vyšlápnuto k tomu tak očekávanému vítězství, jen v poslední chvíli nesmí ztratit chuť, bojovnou náladu a odvahu. Pak už je to docela hračka a máme tady dalšího vítěze.
     Komu se zdá, že se věnuji poněkud svérázně zcela nenáležitým tématům, tomu mohu jen připomenout, že nikdo nikdy dopředu neví, co může být komu k čemu dobré někdy v budoucnosti. Málem bych zapomněl na poslední slůvko, tady je – vici.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole TÉMA je zařazen nový příspěvek.
Do dalších dnů 
11. března 2005
     V těchto dnech už lze směle prohlásit, že se Čajolinky spolehlivě nacházejí v pátém roce svého trvání. Nic moc oslnivého to neznamená, ale už jen ta výdrž, že ve zhruba stejné podobě vycházejí takovou dobu, se dá brát jako výsledek, který má svou váhu. Nemohly by vycházet takovou dobu nebýt řady inspirativních podnětů od lidí významných, mnohých dalších, Čajolinkám nakloněných, jakož i od mnoha dalších čajově spřízněných duší, z nichž některé zatím nevyšly z anonymity.
     Hodnocení čtyř let existence Čajolinek už mám za sebou, na žádné oslavování jsem ani nepomyslel a spíš se věnoval úvahám, co dalšího návštěvníkům a čtenářům nabídnout, aby se nestaly fosílií. Jako malý příklad této snahy lze uvést zařazení nové kapitoly věnované kumštu a kumštýřům, ve které je mi ctí upozornit na díla všech, kteří mi to umožnili svým souhlasem.
     Nekomerční charakter Čajolinek do jisté míry omezuje možnosti zařazovat další informace a materiály, ale nezbývá, než tento prostor plně využít v rámci daných pravidel. Je to koneckonců jen malý prostor na Internetu vyplňovaný ze záliby a zatím to tak má zůstat.
     Měl bych svou úvahu zakončit asi tím, že něco čtenářům, těm dnešním, kteří již Čajolinky znají, jakož i těm budoucím, kteří se doufám vyskytnou, slíbím, ale to nechci, protože se nebezpečí zklamání číhající ve slibech nesplněných hodlám vyhnout.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Bez čaje 
4. března 2005
     Od jisté doby jsem v úvodnících upustil od probírání námětů o čaji a možná je to škoda. Je sice velice pravděpodobné, že mnoho čtenářů si oddechlo a přivítalo, že neustálé nabádání k zamyšlení nad nechutí některých lidí vůbec se čajem jakkoli zabývat, skončilo. Ano, ono skončilo, ale právě jen na titulní straně, v ostatním obsahu ho bylo a je stále dost. Vím, že nutit někoho k něčemu nepřinese nikdy žádné ovace, ale mou snahou bylo dělat to vždy pokud možno nenásilnou formou, ostatně koho moje povídání a zprávy neuchvátily, měl a má svobodnou možnost už se na stránky Čajolinek nikdy nevracet.
     Prostě dnes téma čaje v úvodníku je a na tom se nedá nic změnit. Jen by to chtělo mít po ruce informace, které by byly něčím převratné, ohromující nebo alarmující, aby to patřičně vyznělo. Lituji, ale na šokující zprávy je nejlepší sledovat vybrané televizní pořady nebo přečíst si ty správné noviny. O čaji se dozvídáme obyčejně jen zprávy uklidňující, které nezávazně slibují všem těm, kteří čaj pravidelně pijí, že jejich zdraví je ohroženo méně, než kdyby pro ně čaj nebyl jejich oblíbeným nápojem. Málokdo si přitom uvědomuje, že když při začínajících zdravotních potížích začne náhle nemírně pít čaj, může očekávat nanejvýš udržení setrvalého stavu, pokud si tím ovšem třeba z nezvyku nepřivodí potíže. Ale stěží lze očekávat úžasné zlepšení jen proto, že najednou byl čaj vzat na milost u někoho, kdo ho zatím odmítal. Sotva v některých případech pomůže opakovat, že úspěch může slavit jen celková a trvalá péče o své zdraví.
     Moc pěkně v této souvislosti zní název televizní povídky „Bez ženské a bez tabáku“, protože v něm bylo vysloveno zcela lapidárně, že k rozumnému žití jsou potřeba určité náležitosti. Potud mu dávám zapravdu, jen kdyby tam ještě zbylo místečko na dovětek – a bez čaje.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V rubrikách -e-obchody- a -společnosti- byly zařazeny nové záznamy. V kapitole OBČASNÍK je další článek.
Fotografování 
25. února 2005
     K malování je potřeba mít talent, má-li k něčemu hotové dílo vypadat. Ale i tak to dá moc práce, člověk se u toho zašpiní a potřebuje k tomu přitom hromadu náčiní. Chce to velké odhodlání, jakož i odvahu, pustit se do něčeho takového jen pro to získat obrázek.
     Průměrný člověk dá přednost fotografování, možností a příležitostí k tomu má hojnost, stačí si jen pořídit něco jako kameru a nacvičit si, jak se mačká spoušť, když mu ukážou, kde na tom přístroji je. V převážné většině případů si pořídí kameru digitální a tak se dá i eliminovat množství nepovedených snímků, celé fotografování tak vyjde levněji.
     Pro ty více pohodlné jsou k dispozici také mobilní telefony se zabudovaným fotografickým přístrojem, to je tam jen navíc digitální kamera, i když málo nápadná. Kouzlu fotografování tak propadne mnoho dalších lidí, kteří vlastně jen původně potřebovali mobilní telefon, ale radši si koupili poněkud luxusnější, pro tu možnost fotografování přeci.
     Když mě někdo požádá, abych mu dovolil pořídit si můj portrét do osobní databáze v mobilním telefonu, jsem trochu na rozpacích. No to vím, mě to bolet nebude, ale teď už jsem někde zvěčněn a domýšlím případné souvislosti. Nemůžu totiž nic dělat proti tomu, když se náhodou a také nejspíš i zcela bezdůvodně stanu předmětem rozzlobené kritiky ze strany majitele takové mé podobenky. Ten totiž může v záchvatu vzteku mou fotografii poplivat a to já považuji za velkou urážku.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V GALERII byl přidán záznam.
Nekonečno 
18. února 2005
     Je velkou otázkou, jestli je něco vzdáleno tak, že si zaslouží být označeno, že je v nekonečné dálce. Všechny vzdálenosti, které mohou být za běžných okolností ve slušné společnosti jmenovány, mají nějakou míru, kterou lze číselně vyjádřit. Když už je nezbytně nutné označit vzdálenost opravdu velkou, tak si, jako třeba astronomové, vymyslí příhodně velkou jednotku délkové míry a je to. Velikost člověka a jeho běžných představ o délkových mírách a vzdálenostech jsou vedle této jednotky tak pranepatrné, že ona jednotka už sama o sobě podle mne představuje takové malé skoronekonečno. To ale je měřitelné, stačí jen připustit, že má právo tak být jako velká dálka označeno. Takovou vzdálenost by snad už mohlo ujít několik, spíš moc, po sobě následujících generací čiperných turistů, kdyby v životě jen šlapali touhle cestou a nedělali nic jiného. Nevím, co by na konci takové cesty udělali, ale asi by se otočili, začali rázovat zpět a nadávali na to, proč se kdy vůbec na takovou cestu vypravili, protože to všechno okolo ní už jednou viděli při cestě sem.
     Ale začínat s nějakými úvahami o tom, že je něco od nás nekonečně daleko, tím se nesnažte zatěžovat mou mysl. Navíc mi připadá, že když ten někdo neví, jak má vyjádřit nějakou opravdu velkou vzdálenost a nechce se mu vynaložit žádnou námahu, aby ji změřil, řekne, že to bude nejspíš v nekonečnu.
     A jindy někdo další přijde s čímsi nekonečně malým. A to je na další úvahu, kterou bych si musel napřed dobře promyslet, než bych se do ní pustil.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Přání 
11. února 2005
     Za úvahu jistě stojí pokusit se podívat na to, co ve stavu zrodu nic nestojí, jen trochu toho přemítání, když si na něj člověk zrovna udělá čas. O přáních se tak nádherně snadno sní a tak není nic neobvyklého na tom, že mu kdekdo věnuje dost často a ani na těchto řádkách to není první, ale jistě ani poslední příležitost ponořit se do představ a pokusit se je trochu rozebrat z dalšího pohledu. Za základ přání je možné považovat nespokojenost se s tím, co člověk má, co se naučí a co lze obvyklými prostředky získat. Vždy je tu prostor k tomu, aby chtěl ještě něco navíc, co se jen tak snadno do vlastnictví získat nedá, čemu se naučit dá jen obtížně, anebo co lze získat jen za vysokou cenu. Přímo nevysloveno zůstává jen malé tajemství, které má zajistit, aby splněné přání stálo co nejméně námahy, peněz a vynaložených sil.
     Kdyby tu hned po vyslovení přání byla vystavena účtenka, kolik že to bude stát, nejspíš by z mnoha přání sešlo velice brzo po jejich vyslovení. Lidové rčení – pustit si hubu na špacír – vystihuje s nebývalou přesností a taky razancí situaci toho, kdo nejprve promluví a pak teprve, snad někdy, přemýšlí.
     Takhle nechat si splnit přání na ten způsob, jak to uměl kouzelný dědeček nebo zlatá rybka, to by bral každý. Ale nezapomeňme, že to byly pohádky, které dovedly něco takového jen ve vyprávění.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Rozšířeno bylo heslo Panyaro v kapitole SLOVNÍK.
Výhra 
4. února 2005
     Bylo by nesporně zajímavé vědět nebo zjistit to, odkdy se lidé rozhodli, že jedním z vrcholně zajímavých způsobů jak využívat volný čas je sice nechat ho plynout, s tím se nedá nic dělat, ale přitom vyvíjet téměř nenáročnou činnost, při které je možno s relativně malým vynaložením sil a při troše štěstí získat bohatství. Sice se tvrdívá, že k získání bohatství. pokud o to někdo opravdu stojí, je za obvyklých podmínek a podle ověřených pravidel nutné vynaložit veliké úsilí a věnovat tomu mnoho let tvrdé práce, ale kdo by o tom přemýšlel.
     Koho by nelákala možnost získat totéž nebo i víc při hře, kde stačí jen čekat na šťastnou náhodu, získat výhru a je vystaráno. Láká to skoro každého a jde jen o to, aby člověk v sobě našel dostatek odhodlání a pustil se do hry. Jiný se do hraní pustí bez rozmýšlení a teprve fatální neúspěch mu může naznačit, že někde udělal chybu. Už samotný název hazardní hry by totiž měl odrazovat, ale to jsou zbytečné obavy.
     Je to tak prosté, a přesto si možnost prohry nikdo předem nepřipouští. Trpělivě prohrává s neotřesitelným odhodláním výhru jednou získat. Lze snadno uhodnout, že hra sama sice může přinést velké zážitky, ale je to prodělečná činností a tedy dost drahá zábava.
     Za výhry se dají považovat i zisky z méně riskantní zábavy, která v sobě prvky šťastné náhody skrývá v nakupování se slevami. Je snad jen jediná výhra, kterou lze snadno získat a chce to jen mít postřeh a v pravou chvíli naplnit zásadu, že kdo uteče, ten vyhraje.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. V kapitole SLOVNÍK najdete drobné upřesnění k heslu Gaiwan a oolong. Nová je kapitola GALERIE.
Jak se volá 
28. ledna 2005
     No přeci celé to zní – jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Ale proč se zabývat takovou banalitou, když by se našlo jistě mnoho jiných, možná důležitějších témat, která mají být podrobena zkoumání. Nic naplat, bylo vybráno tohle a s tím se musí čtenář pro tuto chvíli smířit nebo jít hledat jinam čtení poutavější.
    Tak za prvé lze za pozoruhodnou označit neodvratnost dějové souslednosti, ta ozvěna je jen důsledek a bude velice podobná tomu, co bylo obsaženo ve volání. Bude jen slabší, ale v principu jen vrací to, co bylo vloženo do zavolání. Za druhé ozvěna by nevznikla, kdyby ji nevyvolalo právě to volání. Ozvěna nemůže za to, co přinese. Zdá se to velice prosté a pochopitelné, ale v mnoha podobných situacích lidé opakovaně, řečeno obrazně, způsobí neuváženě něco jako volání a pak se velice diví tomu, co se jim zákonitě ozve.
    Samotné zavolání je jen malým a nevinným pokusem zkoušet co to v ozvěně udělá. Jako volání je možno označit řadu jiných podnětů, které uvedou v činnost další mechanismy, nad kterými už není možno udržet kontrolu. Lidstvo ve své neustálé a někdy překotné snaze vylepšovat vše, co mu má sloužit, došlo už několikrát k poznání, že neuvážené pokusy, nadšení z prvních výsledků a následné masové rozšíření měly děsivé následky. Rozum by měl napříště zasáhnout, ale zkušenosti říkají, že nějaké ty děsivé následky nás všechny ještě čekají a dá se tušit jaké asi. Pokud ovšem už není zaděláno na další, o kterých zatím ani nevíme.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Nový příspěvek je v kapitole TÉMA. Návštěvu výstavy nabízí rubrika KALENDARIUM.
O směrovkách jinak 
21. ledna 2005
     Je to znevažování, je to snad špatný příklad dávaný dětem a je to nejspíš také rošťáctví, vykládat smysl veřejně prospěšného opatření jinak, než bylo zřejmě zamýšleno. Ale nemohu si pomoci, ten dojem mám v mysli nesmazatelně zapsán a asi se ho nezbavím. Snad se najdou lidé, kteří budou mít pochopení pro tak silné vnitřní naléhání sdělit ostatním to, čím jsem všude ve městě přímo pronásledován při spatření převelikého množství tabulek se šipkami, kam je nutno směřovat, aby se člověk dostal do místa, které hledá.
     Tady se prostě předpokládá nutnost suchým úředním stylem sdělit, že v tomto směru se dá očekávat výskyt na tabulce oznámené instituce nebo úřadu. Ten, kdo je nucen v neznámém městě vyhledat určitou budovu, ale také třeba jen malou úřadovnu, je stejně nakonec ve většině případů odkázán na znalosti místních obyvatel, aby se do místa svého určení dostal včas. Užitečnost směrovek je tak vlastně dost pochybná.
     Abych se zbytečně v podobných případech, při marném hledání a nakonec stejně s pomocí dotazů lidem na ulici, nerozčiloval, připomenu si, že moje první setkání se směrovkami se datuje do dětství. Prvně mne tabulky s nápisy, kam se má dojít, okouzlily v zoologické zahradě. Dnes u mne pak připomínka takového nápisu – K velbloudům nebo K pavilonu tlustokožců – dovede vykouzlit na tváři úsměv, když si to dám do souvislostí, které si představuji, ale které bych si netroufl vyslovit nahlas.
V tomto čísle
V nejbližší době:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ. Doplněna byla rubrika -e-obchody- CAFÉSTEINER a -čajovny- Guan Yin.
Sůl
14. ledna 2005
     K vyjádření silné, neobyčejně obsažné a až osudově významné myšlenky není obvykle nutno příliš pracně hledat způsob, jak ji vyjádřit, to je asi to nejmenší. Vyslovit ji a docílit, aby ji aspoň někdo zaslechl, to je už malý úspěch. Když se k tomu přidá skutečnost, že ji někdo další zaslechl a pak pozorně poslouchal ve snaze, aby jí porozuměl, to je další krok k úspěchu. Zcela ojedinělý případ pak nastane, když někdo jiný k tomu všemu ještě přidá vlastní úsilí, myšlenku pochopí a není mu lhostejná.
     Jako u mnoha dalších případů, kde je k podchycení zájmu čtenářů nebo posluchačů nutno vzít na pomoc něco všeobecně známého, velice často pomůže vzpomenout si na oblíbenost a všeobecnou známost pohádkových příběhů.
     V jednom takovém vyprávění se zpočátku tvrdí, že sůl je jako zcela obyčejná věc vlastně pro lidi docela nepotřebná, protože na mlsný jazyk tu jsou jiné lahůdky. Tvrdit, že bez ní nelze žít je naprosto troufalá, až drzá myšlenka, která musí být ihned náležitě potrestána a tak se to v tom příběhu i stalo.
     Přiznejme si však, že tomuto příkladu jsou podobné mnohé jiné a ty jsou už ale ze skutečnosti. V nich byla vlivem nejrůznějších okolností v dané době téměř nepřijatelná myšlenka odsouzena k zániku. Její síla a platnost základního lidského poznání nabytého věky v ní obsažená však způsobila, že nezmizela a jen čekala na své probuzení. Na její odmítnutí v době nadšeného převládajícího názoru, když zazněla, si už ale málokdo vzpomene, protože mu to nepříjemně něco připomíná, totiž jak se tehdy ve svém odhadu s mnoha dalšími mýlil.
V tomto čísle
Chystá se:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.
Směrovky
7. ledna 2005
     Jakmile společnost dospěje do určitého stadia vývoje, tiše se přitom předpokládá, že společnost se časem vyvíjí, nastanou okamžiky, kdy je nutno zavést změny, které mají přispět k zdárnému směřování a k jejímu dalšímu pokroku. Byly doby, kdy nebylo nutno nijak zvlášť dbát na to, aby občané měli přesná a nezaměnitelná jména a třeba ani délkové míry nemusely být jednotné.
     Jenže doby se mění a se jménem Janek od Zvonu dneska nikde nepochodíte a budete tak leda pro smích. Měřit vzdálenosti je dnes hračka, protože téměř celý svět se drží jedné základní délkové míry nebýt toho, že někde to ještě nestačili vzít pořádně na vědomí a trvají na svém. Podle těchto příkladů je možno usoudit, že lidem je potřeba občas vnutit nějakou změnu, i když ti reptají a zprvu ani nechápou její blahodárnost a význam.
     Ve společnostech dospěl pokrok tak daleko, že pro evidenci obyvatel a jejich počínání bylo vytvořeno mnoho mechanismů, jak předejít chaosu a tak si třeba nemohou dávat jména jen tak podle vlastního uvážení. Narostl počet úřadů a vůbec institucí pro lidi potřebných jen proto, že se bez nich z úředního pohledu neobejdou. V lidské pospolitosti ve městech bývalo po léta zvykem poskytnout potřebnou informaci na cestu cizincům, či přespolním a lidem bloudícím. Zdá se však, že to podle nastalého stavu není dost a ani pár nejnutnějších orientačních tabulek, na které jsme byli zvyklí a které donedávna vše potřebné celkem uspokojivě vyřešily, nestačí. Na mnoha místech se totiž objevily orientační směrovky v neobvyklém množství. Ano, bývalo možno se spolehnout na vlídné slovo, aby ve městě bloudící a místopisu neznalý obdržel už na ulici od kolemjdoucího potřebnou radu a našel, co hledal. Dnes se při takovém dotazu na cestu lze dočkat namísto odpovědi jen gesta. Už totiž stačí, aby dotázaný jen palcem ukázat na opodál stojící sloupek ježící se směrovkami.
V tomto čísle
Chystá se:
     Aktuální informace přináší kapitola NOVINKY a GLOSÁŘ.



©Petr Novák, CAMENOV@quick.cz