Kdyně

Deutsch - bitte, hier drücken 

Město leží v kotlině obklopené zalesněnými hřebeny Chudenické vrchoviny, kterou vedla stará obchodní stezka, směřující Všerubským průsmykem do Bavorska. Nejstarší písemné zprávy o Kdyni pocházejí z r. 1369, avšak původ města, úzce spojený s historií hradu Rýzmberka, sahá do počátku 13. století. V 16. století město vyhořelo - v 80. letech téhož století potom asi 1 km od vyhořelé Staré Kdyně vznikla Nová Kdyně.
   Kdyně má dvě významné sakrální architektonické památky - kostel sv. Mikoláše (nejstarší zprávy o něm pocházejí z II. poloviny 14. století) a bývalou židovskou synagogu, která byla vybudována v letech 1862-1863 v neorománském slohu a která je prohlášena za kulturní památku. Zřetelně dochované veškeré původní funkce této stavby jsou zcela ojedinělé a vyjímečné.
   K historickým stavbám patří i budova fary a tzv. Zámeček.

Náměstí města je řešeno vskutku velkoryse s ohledem na konání známých trhů.

Obraz dnešní Kdyně výrazně dokreslují rozsáhlé haly průmyslových podniků. Kdyňskému průmyslu položili základ Lamingenové, kteří zde před rokem 1696 založili nejstarší textilní manufakturu v Čechách. V r. 1853 byla považována za největší továrnu v plzeňském kraji. Starou přádelnu nahradily moderní provozy kdyňské přádelny. Při nich vznikl v r. 1952 strojírenský podnik Kdyňské strojírny - pozdější Elitex, který začal od r. 1959 vyrábět textilní stroje vlastních konstrukcí.
   Při podniku vyrostla i největší slévárna přesných odlitků v Čechách. V současnosti kdyňské přádelny vlastní společnost Vellus. Elitex byl rozdělen na slévárny - Kdynium a strojírenský podnik - Elitex Machinery.

Kdyňské kotlině vévodí impozantní vrch Koráb (773 m) s vyhlídkovou věží
a výletní restaurací.
Na jeho úpatí se třpytí známé kdyňské koupaliště "Na Hájovně". V jeho blízkosti v letní sezóně slouží návštěvníkům autokempink a chatový tábor.
Kultury milovným obyvatelům a návštěvníkům slouží též areál amfiteátru pod zříceninami Rýzmberka.

Kdyně se svými restauracemi, obchody a sezónními ubytovacími kapacitami patří mezi nejvýznamnější centra letní turistiky na Domažlicku.
Nevyčerpatelné náměty pro turistické vycházky i dlouhé tůry nabízí okolní zalesněná pásma Chudenické vrchoviny. Vrchy jsou korunovány zříceninami starých hradů (Rýzmberk, Nový Herštejn, Příkopy).
   Statnější chodci se mohou vydat směrem k hraničnímu přechodu Všeruby, na známé poutní místo ke svaté Anně na Tannaberku a ke kapli svatého Václava na Brůdku, podle pověsti postavené roku 1040 na památku vítězství českého knížeze Břetislava I. nad německým císařem Jindřichem III. (Dnešní kaple pochází z roku 1671, orientační archeologický výzkum však prokázal její ranně gotickou předchůdkyni.)

Neugedein und Umgebung

Bereits seit dem 19. Jahrhundert wird Kdyne (Neugedein) besonders in der Sommerzeit von vielen Touristen besucht, vor allem wegen der wunderschönen Umgebung mit vielen Wandermöglichkeiten.
   Die Wanderwege führen von hier aus den Burgruinen Novy Herstejn (Neu-Hirschstein) und Ryzmberk (Riesenberg) oder zu dem Hügel Korab mit Aussichtsturm.
   Eine schöne Wanderung ist auch in Richtung Grenzübergang Vseruby (Neumarkt) zur berühmten Wallfahrtskirche der hl. Anna am Tannaberg und zur Kapelle des hl. Wenzels in Brudek (Fürthel).
   Diese wurde der Sage nach im Jahr 1040 zum Andenken an den böhmischen Fürsten Bretislav I., der hier den deutschen Kaiser Heinrich III. besiegte, erbaut.
   Die heutige Kapelle stammt aus dem Jahr 1671, die archeologischen Funde haben jedoch die Existenz einer frühgotischen Kapelle an dieser Stelle bewiesen.