Převážnou část domažlického okresu tvoří staré sídelní území s řadou vesnic, připomínaných již k roku 1115. V souboru nejvzácnějších architektonických památek Domažlicka jsou nejčetněji zastoupeny stavby sakrální, v menší míře pak šlechtická sídla (zbytky gotických hradů a tvrzí) a architektura měšťanská.
Nejstarší doloženou církevní stavbou na území okresu Domažlice je
v r. 1788 zbořený kostel sv. Jakuba. Kostel, nepochybně s královským pomezním hradem, byl jádrem původní celní a trhové osady Domažlice, existující na významné zemské stezce již v 10.
století. Osada je lokalizována jihovýchodně od pozdějšího královského města, do okolí dnešního kostela U Svatých. Archeologický výzkum uskutečněný v r. 1994 v místech, kde kostel
sv. Jakuba stával, prokázal, že vznik této svatyně - kostela, či
snad kaple - lze zcela bezpečně datovat do druhé poloviny 10. století. Jde tedy i o jednu z nejstarších církevních staveb v
západních Čechách.
Doklady románské stavební aktivity se dochovaly v kostelích v Bukovci, v Blížejově, v Horšově, v Hlohové a, jak ukazují nejnovější průzkumy, i jinde. Už románskogotický je kostel v Srbicích.
Nejpřednějším střediskem ranné gotiky je Horšovský Týn.
Gotika pak zažívala na území okresu největší rozkvět ve 14. století. Z té doby máme v okrese Domažlice doložen vznik bezmála třiceti pozoruhodných vesnických kostelíků, které obecně charakterizuje
vyšší výtvarná úroveň a řadu světských staveb, především tvrzí.
Do první poloviny 14. století spadá i vznik hradu Nový Herštejn a dostavba hrazeného královského města Domažlice.
Památky renesančního stavitelství hrají na Domažlicku roli okrajovou. Jeho jediným důstojným representantem je renesanční přestavba zámku Horšovský Týn. Z některých dochovaných listinných dokladů, vztahujících se k dějinám Domažlic z tohoto období, se dozvídáme o rozsáhlé renesanční přestavbě
měšťanských domů v Domažlicích a o jejich neobyčejně bohaté výtvarné výzdobě. Většinu těchto památek však zničil velký požár města v roce 1592 a další požáry v 17. a 18. století.
Barok se v okrese projevil velmi opožděně a nadto jen ojedinělými díly, jakými jsou například kostel sv. Vojtěcha v Milavčích a
kaple sv. Jana Nepomuckého v Chotiměři, s pozoruhodným šestiúhelníkovým půdorysem, inspirovaným díly architektů Santiniho a K. J. Dienzenhofera.
Z městské architektury lze uvést most přes Radbuzu v
Bělé nad Radbuzou.