Rozhovor pod objektivem
INTERWIEW S LENNARTEM NILSSONEM

NOVA: Řekněte mi, kdy jste poprvé použil endoskop (přístroj k pozorování lidských útrob a dutých orgánů zevnitř)?
Lennart Nilsson (L.N.) Na jaře v roce 1965 časopis Life publikoval můj článek o rozmnožování - titulní strana + dalších 16 stran. Dvanáct let jsem na tom článku pracoval. Jeden ze snímků zobrazoval obličej embrya v děloze a byl pořízen endoskopem s elektronickým bleskem. Pamatuji si, že vydavatel chtěl mít důkazy, že ten snímek je autentický, protože byl až příliš ostrý obraz obličeje a hlavy plodu uvnitř dělohy. Ale to nebyl můj první endoskopický snímek. Úplně první jsme pořídili v r. 1957 - tenkrát jsem však nezabral obličej. Získal jsem pouze snímky nohou, rukou, chodidel, genitálií apod. Ale snažil jsem se vyfotit právě obličej. Pamatuji si, že jsme měli velmi speciální osvětlení s bleskem u hrotu endoskopu - byl to americký endoskop. A když jsem spatřil plod, pamatuji si, že to byl plod asi 15 týdnů starý - cucal si palec - snažil jsem se zmáčknout tlačítko blesku na kameře, ale ten nefungoval. Byl rozbitý, nefunkční! Trvalo to mnoho let, než jsem dostal další šanci.

NOVA: Zní to jako, že endoskopy prodělaly dlouhou cestu ve vývoji…
L. N.: Ano, revoluce ve vývoji endoskopů proběhla v německé optické firmě Stolz. Vyrobili endoskop s průměrem 0,6 mm a 0,8 mm. Takže nyní můžeme pozorovat lidské embryo velmi detailně) a velmi jednoduše.

NOVA: Vedete endoskop přes děložní krček?
L. N.: Ne. Přes děložní krček ne. Používáme jakýsi druh laparoskopie skrze stěnu dělohy. Jako vyšetření, kdy lékaři zkoumají geny. Několik pozorování jsme provedli během vyšetření ve Švédsku i jinde v Evropě. A tam jsme měli možnost pořídit nádherné snímky plodů.

NOVA: Vedete endoskop hned za hrotem jehly?
L. N.: Ano, více méně je to tak, ale někdy jsou položeny těsně vedle sebe. Je to endoskop se širokým úhlem záběru - asi 100 stupňů - to je nový způsob. Který zaručuje extrémně ostré snímky. Tomu říkám revoluce v endoskopii.

NOVA: Co bylo technologickým zlomem, který umožnil použít tento miniaturní přístroj?
L. N.: Existuje nová metoda s velmi malými optickými vlákny, které umožňují enormně velké rozlišní. Jsou to tisíce vláken spojených dohromady, tvořících velmi malý průřez.

NOVA: A co čočky?
L. N.: Čočky jsou extrémně tenké. Průměr je myslím 0,5 mm a ten dodává velmi vysokou kvalitu obrazu. Používáme Batacam videorekordér, abychom získali co nejlepší obraz. Před dvěma měsíci jsme pořídili na Ženské klinice v Göteborgu fantastickou sekvenci snímků s 0,8 mm endoskopem. Bylo fantastické vidět, jak se plod pohybuje, jak mu tluče srdce a také ostrost a obsáhlost snímku byla neuvěřitelná.

NOVA: Vy jste byl velkou součástí vývoje aparatury, kterou jste používal není-liž pravda?
L. N.: Vždy jsem přímo napojen na vynálezce v Německu a Japonsku, takže pracujeme společně a já často létám do Tokia na konzultace. A také do Německa do firmy Stolz - pracujeme společně už 25 let. Já dostanu, řekněme, nápad sestrojit endoskop o velmi malém průměru, letím za nimi a prodiskutuji to s jejich inženýry, vynálezci a optickými experty. Později mi pošlou nějaké nákresy, já letím opět k nim a oni začnou na mém nápadu pracovat (realizovat ho). Víte, je velmi těžké vyrobit čočky o průměru 0,3 mm. Právě jsem objednal extrémně miniaturní endoskop. Průměr bude 0,2 mm a menší, protože se chystám dělat nové druhy snímků, opět především embryí.

NOVA: Jak řešíte otázku osvětlení v lidské dutině?
L. N.: Na celou dobu instalujeme dovnitř světlo s optickými vlákny. Někdy přidáme ještě boční, když je dostatek prostoru. Pozorování, které jsem právě dodělal v Göteborgu bylo neuvěřitelné. Plod si sice necucal palec, ale hýbal se a bylo vidět všechno - páteř, tlukot srdce atd. Bylo to překrásné, opravdu nádherné. Byl jsem velmi spokojen s průměrem 0,8 mm. Takže to asi bude nová cesta.

NOVA: Ta matka musela být ráda, že viděla své nenarozené dítě tak detailně.
L. N.: Ano! Byla pyšná a šťastná. Snímek byl jako portrét.

NOVA: Samozřejmě, že většina vašich fotografií je pořízena vně těla. Kde jste sehnali ty plody?
L. N.: Mláďata zvířat a kuřat z University v Uppsale. Lidská embrya z Ženské kliniky ve Stockholmu a Göteborgu. Z Německa jsme získali i nějaký materiál z prasete.

NOVA: Řekněte mi o práci s elektronickým mikroskopem a jak si připravujete preparáty?
L. N.: Víte, samozřejmě, že preparáty nejsou živé. Musíte je naložit do tekutého formaldehydu, pak je opláchnete a potáhnete tenkou vrstvou zlata. Někdy preparáty zmrazíme tekutým dusíkem, který má velni nízkou teplotu. To je technika, kterou teď používáme - preparáty však nejsou živé. Ale existuje nový druh nízkonapěťového elektronového mikroskopu, který už umožňuje sledovat některé buňky zaživa. To je nová cesta.

NOVA: Je známo, že v jedné z vašich laboratoří udržujete tělesnou teplotu. Je to laboratoř, kde fotografujete živé buňky?
L. N.: Ano. To je termo-místnost. Tam mohu sledovat buňky až jeden týden. Mám mikroskop a komůrky s tekutinami. Vně pokoje máme monitor, kterým můžeme kontrolovat vývoj uvnitř, protože fotíme jeden snímek za minutu (někdy i 2 - 3) a můj asistent a já kontrolujeme zaostření zvenku, protože nikdy nevstupujeme do laboratoře (termo-místnosti) během pokusu - kvůli vibracím. Takže všechno děláme na dálku. Toto je velice důležité při sledování bílých krvinek, bakterií atd.

NOVA: To zní velmi složitě…
L. N.: Ano je to něco velmi náročného. A mým nepřítelem není udržet preparáty sterilní, ale osvětlení. Světlo je naším skutečným nepřítelem, neboť musíme pracovat velmi, velmi slabým osvětlením. Můžeme ho však zesílit počítačem. To je novinka - počítače a počítače. Je to způsob, jak uchovat buňky živé a zároveň získat nějaké nové informace (snímky) s velkým rozlišením. Začali jsme s tím před pěti lety a dnes, si myslím, jsme dosáhli cíle. Můžete dokonce pozorovat viry. Viděl jsem viry pod světelným mikroskopem - jsou tak malé, a já je viděl!

NOVA: Vaše fotografie vždycky odhalují zázračné věci. Zajímalo by mě, jestli jste byl někdy svým odhalením zklamán.
L. N.: Ano, velmi často. Často se stane něco špatného během filmování - např. při implantaci - jenom 40% oplodněných buněk se uchytí v ženském těle, ostatní se neuchytí nebo dokonce zemřou. Takže jsme pochopitelně často zklamáni.

NOVA: Co jste cítil, když jste viděl virus HIV? Byl to emotivní zážitek?
L. N.: Ano, absolutně. Pamatuji si, že to bylo asi před deseti lety. Získal jsem preparát HIV ve Stockholmu a letěl jsem do Paříže připravit pozorování s Dr. Lucem Montagnierem z Pasteurova Institutu v Paříži. On byl úplně prvním objevitelem viru HIV. Byla to výborná spolupráce. Když jsem uviděl první záběr, byl jsem otřesen (ohromen). Byl velmi ostrý, protože jsme měli nový elektronový mikroskop s obrovským rozlišením z Japonska - to rozlišení bylo neuvěřitelné. Když jsem takto ostře virus spatřil, řekl jsem si: " To je opravdu něco neuvěřitelného". A když jsem zmáčkl spoušť kamery, cítil jsem se velmi zvláštně, vždyť to byl virus HIV - stále obrovský zabiják lidstva.

NOVA: Je pravda, že jste chtěl studovat lékařskou fakultu jen kvůli vědomostem?
L. N.: Ano. Víte, rozhodl jsem se myslím v roce 1958, že půjdu na Karolinský Institut na medicínu. Byl jsem rozhodnut já i moje rodina. A profesor Axel Ingelman-Sundberg, autor prvního vydání knihy "A child is born" mi řekl: "Lennarte, neztrácejte pět let". Proč? Byl jsem opravdu rozhořčen. Mnohokrát mě napadlo, že jsem udělal špatně, ale důvod přeci nebyl stát se lékařem - pouze získat informace. Možná, že to opravdu byla chyba, nevím. Samozřejmě, že dnes pracuji na Karolinském Institutu s největšími experty, dokonce držiteli Nobelovy ceny. Oni mají nejnovější poznatky a já umím techniku.

NOVA: Na čem právě pracujete?
L. N.: Snažím se vyfotit některé viry, jsou to viry příbuzné s HIV. Pracujeme na tom společně s jedním vědcem v Göteborgu. Rozhodl jsem se také připravit nové vydání knihy "A child is born". A potom začneme točit nový film o zázraku lásky - chemie lásky. Všechno co předchází polibku (směje se). Chemie lásky je něco opravdu neuvěřitelného. Plánujeme to více než dva roky a doufám, že začátkem příštího roku budeme schopni začít přípravu.

NOVA: Pozorujete stále Měsíc a planety?
L. N.: Ano, někdy na venkově. Mám nápad, jak fotografovat hvězdy a nebe novým způsobem, pomocí teleskopu tak, aby vypadaly přirozeněji. Už jsem udělal několik statickým snímků, takže možná v budoucnosti budu pokračovat. Víte, spíše se musím soustředit na jednu věc a dělat ji pořádně. Ale to je mým snem.

NOVA: Co je na vaší práci nejvíce vzrušující?
L. N.: Překvapovat lidi věcmi, které jsou běžně obecně známé. Myslím věci jako rozmnožování, lidské tělo, příroda atd. Překvapovat je novými technikami. Jako novinář! Jako vy! Já ale nepíšu rukou, ale kamerou. Nechci to ale zveličovat. Mám přátelé a kolegy tady v Karolinském Institutu, dokonce v USA a ostatních zemích, pracujeme jako vědci společně. Já mám aparaturu, nápady, technologie a počítačový software. Snažíme se vytvořit nebo spatřit něco, co ještě nebylo objeveno. To je mým snem.